Události, komentáře: Cukr, kvóty, regulace
29. září 2017

Petr Bendl: Události, komentáře: Cukr, kvóty, regulace

(ČT 24 ) Cukerné kvóty fungovaly v Evropské unii 49 let – zítra ale definitivně skončí. Čeští cukrovarníci i zemědělci jsou prý připraveni na velkou změnu na trhu. Na polích už je letos o 8 % řepy víc než loni, produkce přitom mírně stoupá dlouhodobě, už od roku 2007. Zvyšovat obrátky chtějí i cukrovary, které v Česku přežily. Z 53 v roce 1989 jich teď funguje 7. Přesto tvrdí, že jsou na volný obchod lépe připraveny, než závody ve „staré Evropě“, která v systému kvót fungovala dvě generace. Byly kvóty k něčemu dobré? Nenahradí je za čas podobný systém? A kam se vlastně vyvíjí zemědělská politika Evropské unie? Téma Událostí, komentářů pro exministra zemědělství a poslance Petra Bendla.

Celý rozhovor s Petrem Bendlem můžete zhlédnout na ČT24.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
V neděli končí evropské kvóty na cukr a tím také regulace trhu. Výrobci budou moci vyprodukovat a prodat libovolné množství této komodity. Velké cukrovary v Česku už ohlásily, že se k tomu rozhodně chystají.

Iveta DVOŘÁKOVÁ, redaktorka:
Pole u Hradce Králové. Cukrovou řepu tady letos zasadili na necelých 300 hektarech půdy. Plodinu sklízí už od poloviny září. Všechnu řepu z jejich polí vykupuje cukrovar v Českém Meziříčí.

Miroslav MÁSLO, zemědělec:
Cena postupně klesá a klesá každým rokem a dneska jsme na nějakých 700, 710 korunách za tunu, což je zdaleka nejmíň za ty poslední roky.

Iveta DVOŘÁKOVÁ, redaktorka:
Nízké ceny nejen tady dohánějí pěstitelé vyššími výnosy. Zatímco před 10 lety byl výnos necelých 55 tun řepy na hektar, teď je to o zhruba 20 tun víc. Pokud výkupní ceny cukrové řepy zůstanou nízké jako dosud, nebo se budou ještě snižovat, třeba tady na Hořicku zemědělci její další pěstování zřejmě omezí. Navíc se čeští zemědělci bojí po konci kvót i zahraniční konkurence. Osevní plochy navýšili po celé Evropě. Podle odhadů až o 12 %.

Otakar ŠAŠEK, místopředseda Svazu pěstitelů cukrovky Čech:
Může se stát, že by došlo k nějakému způsobu soutěže mezi námi a francouzskými například pěstiteli a že by mohlo být jejich rozhodnutí, že řepa v České republice se bude utlumovat.

Iveta DVOŘÁKOVÁ, redaktorka:
Cukrovar v Opavě-Vávrovicích. Cukrovou řepu kupují hlavně od českých zemědělců. Letos jim jí dodávají v průměrné kvalitě.

Jan HOJGR, vedoucí výroby, Moravskoslezské cukrovary, závod Vávrovice:
Ze začátku kampaně před těmi dešti, které začaly, jsme měli cukernanost kolem 17,5 %, v současné době po těch deštích řepa nabrala na objemu, ale samozřejmě klesl obsah cukru.

Iveta DVOŘÁKOVÁ, redaktorka:
Denně tady vyrobí zhruba 600 tun cukru. I tady se na konec kvót připravili a chtějí navýšit vyrobené množství cukru. Stejně jako v tomto největším cukrovaru v Dobrovicích. Letos tady chtějí vyrobit nejvíc cukru v historii, až 360 tisíc tun. Právě kvůli případnému přebytku cukru na trhu se očekává i pád jeho cen.

Petr HAVEL, agrární analytik:
Ceny cukru by mohly klesnout alespoň, nebo mělo by to logiku, tak o 10 %. Je ovšem otázka, jaká bude skutečná realita, protože ukončení kvót přichází v době na konci roku před vánočními svátky, kdy zase naopak poptávka, ale dočasně, po cukru roste.

Iveta DVOŘÁKOVÁ, redaktorka:
Letos se kilogram krystalového cukru prodává zatím v průměru za 20 korun a 20 haléřů. Redakce a Iveta Dvořáková, Česká televize.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Téma teď důkladně probereme s mými hosty, kteří už sedí se mnou ve studiu. Jsou jimi Vladimír Špidla, šéf poradců premiéra České republiky a bývalý eurokomisař. Dobrý večer.

Vladimír ŠPIDLA, šéf poradců premiéra ČR a bývalý eurokomisař /ČSSD/:
Dobrý večer.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Proti němu sedí Petr Bendl, člen zemědělského výboru a bývalý ministr za ODS. Dobrý večer.

Petr BENDL, člen zemědělského výboru PS PČR /ODS/:
Dobrý večer.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
A vedle něj agrární analytik Petr Havel za stranu Realisté. Dobrý večer i vám.

Petr HAVEL, agrární analytik /Realisté/:
Dobrý večer.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Já bych začal u vás, pane Špidlo. To zavedení kvót nebo jakýchkoli, řekněme, omezení na cukr nebo vlastně cukerných kvót, to začalo už v roce 1968. Světová organizace chtěla zvýhodnit jaksi chudé státy, ale do dnešního dne má podle vás nebo mělo podle vás smysl vůbec kvóty na cukr držet?

Vladimír ŠPIDLA, šéf poradců premiéra ČR a bývalý eurokomisař /ČSSD/:
Podle mého názoru ano, protože v době, kdy jsem byl v Evropské komisi, tak se dělala řada analýz, uvažovalo se o zrušení kvót a ukázalo se, že právě po rozšíření je vhodné ještě jako ochrannou metodu kvóty udržet.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Pro koho?

Vladimír ŠPIDLA, šéf poradců premiéra ČR a bývalý eurokomisař /ČSSD/:
Pro ty, kdo v ten okamžik byli slabší, a to byla celá řada i nových zemí.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Není zvýhodnění jednoho nevede nutně k znevýhodnění někoho jiného? Mají takové kvóty smysl?

Petr BENDL, člen zemědělského výboru PS PČR /ODS/:
Já myslím, že to je zjevné. Poškodilo to podle mě hluboce ten zemědělský sektor, který se týká cukru a cukrovarnictví jako celek. A způsobilo to zcela určitě zdražení cukru, protože to bylo umělý zásah do trhu jako takového a toho cukru české výroby nebo české provenience nebo evropského cukru najednou se objevilo méně, tudíž logicky bylo potřeba ho dovézt a ta cena cukru stoupala. Podle mě to zaplatili vlastně zákazníci jako takoví. Myslím si, že to bylo v minulosti jedno z nejhorších rozhodnutí, které se zemědělství týkalo v těch letech 98, 99, kdy se ty kvóty zavedly. Myslím, že to bylo špatně a ty kvóty by existovat neměly.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Najdete vy na kvótách něco pozitivního?

Petr HAVEL, agrární analytik /Realisté/:
Ani nenajdu. Musím říct, že kvóty nebo určitá regulace produkce cukru měla smysl po válce v době, kdy opravdu nějakým způsobem bylo potřeba zabezpečit výživu obyvatelstva v zemích zdecimovaných válkou a tak dále. Cukr byl nakonec strategickou surovinou právě ve válce, protože tvořil podstatnou součást výživ vojsk. Ale poté, co vlastně de facto se ta poptávka vyrovnala tou produkcí, a to určitě bylo už v tom roce 68, tak pak kvóty neměly smysl. Ten evropský systém kvót byl vlastně nejbrutálnější vůbec prostě regulační systém zemědělství na celém světě. Nejstrašnější na tom bylo to, že to všechno platili spotřebitelé, aniž by o tom vlastně věděli.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Pane Špidlo, vy jste nebo oba jsme tady slyšeli od obou pánů poměrně velkou kritiku toho systému. Vy jste říkal, že i v té době, kdy my jsme přistupovali, to vlastně bylo ochranářské opatření pro nás samotné, to znamená pro ty slabší. V jakém slova smyslu a v čem konkrétně tedy?

Vladimír ŠPIDLA, šéf poradců premiéra ČR a bývalý eurokomisař /ČSSD/:
Podívejte se, obecně evropská zemědělská politika měla za cíl vytvořit samostatnou schopnost Evropy se zemědělsky uživit a být velkým zemědělským producentem. To před 2. světovou válkou nebyla a po 2. světové válce právě v důsledku zemědělské politiky se podařilo dosáhnout opravdu mimořádně úspěšné produkce a dá se říct, že v současné době trpíme nadprodukcí. A současně logika kvót spočívala v tom, že z hlediska potravinové a zemědělské bezpečnosti je vždycky důležité, aby v zásadě na celém území Unie byly zastoupeny ty základní obory, aby když je problém, tak aby se to prostě dalo dohnat, abyste měl lidi, kteří to umí a podobně. A v okamžiku, kdy nemáte celní hranice a pustíte to zcela na volno, tak samozřejmě, že riskujete, že v některých oblastech ta produkce zcela zmizí. A protože pád železné opony a vstup do Evropské unie byl velká změna, tak bylo jistým znakem opatrnosti ty kvóty podržet.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Nebylo to ale znakem opatrnosti právě těch starých zemí, protože například Česká republika byla obrovským producentem cukru a nebylo v zásadě to opatření směřováno proto, aby, a teď mě možná opravíte, ale z 53 cukrovarů, které byly do té doby na našem území, jich skončilo jenom 7 jako ochranářské opatření právě starých zemí?

Vladimír ŠPIDLA, šéf poradců premiéra ČR a bývalý eurokomisař /ČSSD/:
To si myslím, že je otázka, protože když se podíváte v okamžik zrušení mléčných kvót, tak v ten okamžik se ukazuje, že česká produkce má problémy. My jsme nepochybně byli silným producentem, řekl bych z těch východních zemí, z těch nových zemí tím nejsilnějším, i technologicky, a je možné, že bychom obstáli, ale kvóty se nedělaly ve vztahu Česká republika - Evropská unie. Ty se dělaly univerzálně.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Chcete na to reagovat, pane Bendle?

Petr BENDL, člen zemědělského výboru PS PČR /ODS/:
Já bych chtěl říct ještě jednu věc, na kterou jsme nenarazili. My se na tom asi s panem Špidlou jaksi rozhodně neshodneme. Já si myslím, že to bylo opravdu špatné rozhodnutí. Ale ještě to bylo špatné rozhodnutí na druhou. Ono totiž ty kvóty nedostali čeští zemědělci a ti, co produkovali cukrovou řepu, ale dostaly je fabriky, dostaly je cukrovary. A tím myslím, že vlastně jsme české zemědělství v tu dobu podrazili vlastně dvakrát. To, že dneska cukrovary převážně patří zahraničním investorům je také fakt, myslím, že tohle rozhodnutí tomu pomohlo, protože jsme tím vlastně vzali šanci českým zemědělcům na to, aby oni mohli vlastnit cukrovary. Dneska je to úplně obráceně a spíš ty velké cukrovary už dneska významnou část produkce cukrové třtiny dělají vlastními prostředky, spíš na pozemcích, které mají pronajaté, anebo pomáhají nějakým způsobem zemědělcům, ale není to tak, že by sami zemědělci dělali komplet 100 % té produkce, spíše jí zajišťují ty jednotlivé cukrovary, což si nejsem jistý, že je dobře.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Dám prostor i vám, vy jste chtěl reagovat.

Petr HAVEL, agrární analytik /Realisté/:
Já dvě poznámky vlastně jakoby protichůdné. Docela souhlasím s tím, že českým zemědělcům při vstupu do Evropské unie kvóty trochu pomohly, přestože jsme vyjednali špatně tu kvótu, byla příliš malá, prakticky jsme neměli exportní část té kvóty, což byla velká škoda, tak přece jen v té době konkurenceschopnost našich cukrovarníků a pěstitelů cukrové řepy nebyla na té úrovni, která by to asi úplně přežila ten přímý střet s Evropskou unií. Ale druhá poznámka je, že ten základní důvod k tomu, proč Evropská unie tak dlouho držela ty kvóty, je ochrana celoevropského zemědělství před mimoevropskými teritorii, protože drtivá většina cukru na světě se vyrábí z cukrové třtiny, ten byl v jednu chvíli dokonce třikrát levnější než výroba cukru z cukrové řepy právě kvůli tomu kvótnímu systému, který držel ty ceny a tím pádem to poněkud zhýčkalo ty evropské zemědělce a pak se musela Evropa obrnit velmi vysokými cly. Doplatil na to zase spotřebitel, protože bez těch cel a bez toho kvótního systému by měl cukr podstatně levnější.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Já bych na to rád navázal na to, co říkáte, a udělám takovou drobnou odbočku a potřeboval bych vysvětlit tu, ještě jeden takový detail, který souvisí s tou konkurenceschopností. Jak je možné, že i přes ty kvóty a přesto, že se u nás produkuje cukrové řepy mnohem méně, je vlastně ta výtěžnost  té cukrové řepy dnes dvojnásobná, než byla, řekněme, před 20 lety? Čím to je?

Petr HAVEL, agrární analytik /Realisté/:
Já myslím, že je potřeba sklonit v tomhle tom směru nebo seknout poklonu našim producentům cukrové řepy, protože oni na sobě skutečně obrovsky zapracovali. Samozřejmě to...

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Já se omlouvám, jak laikovi, kdybyste mně to měl vysvětlit, čím to je?

Petr HAVEL, agrární analytik /Realisté/:
Dobře. Tak zvýšili třeba o zhruba 15 % cukernatost, to znamená vyšší efektivita. Zvýšili téměř trojnásobně hektarové výnosy oproti stavu třeba, já nevím, ještě na konci minulého století. To je další klíčový konkurenceschopný parametr. A samozřejmě se zlepšily technologie zpracování cukru, čili došlo jako k větší efektivizaci a díky tomu si myslím, že dnes je naše cukrovarnictví relativně dobře připraveno na ten souboj, který nastane, byť já musím říct, že my se těšíme na to, jak to vyhrajeme, ale na to těší dalších 27 zemí Evropské unie.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
A zvýšili to, jak tady zaznělo, ti zahraniční vlastníci, nebo to zvýšili čeští zemědělci?

Petr HAVEL, agrární analytik /Realisté/:
Byla to samozřejmě kombinace. Nikdy není jenom jeden důvod, vždycky je to kombinace více faktorů, to znamená...

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Rozumím.

Petr HAVEL, agrární analytik /Realisté/:
... šlechtitelství, osivářství, lepší osevní metody a tak dále a tak dále.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Rozumím. Pojďme na to, co nastane. Vy jste koneckonců zmínil tady mléko. Máslo je velké téma, o tom se hodně hovoří. Já vím, že cukr je jiná komodita. Už proto, že se například dá skladovat a tak dále. Ale co podle vás nastane?

Vladimír ŠPIDLA, šéf poradců premiéra ČR a bývalý eurokomisař /ČSSD/:
To je naprosto otevřená otázka, protože tak jak řekl pan Havel, je prostě 27 států, které nejsou zaostalé, nemůžeme si myslet, že Francouzi mají horší osivo, horší osevní postupy, horší technologii ve svém cukrovarnictví. Mají rozsáhlé plochy, které jsou velmi vhodné na severu Francie k pěstování cukrové řepy. Takže si ty jednotlivé státy budou konkurovat a je pravděpodobně se dá předpokládat, že na krátkou dobu poklesne cena cukru. To způsobí, že část těch cukrovarnických kapacit zanikne a pak se to po několika letech ustálí někde, kde už to bude fungovat dál.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Nevylétne to nahoru jako u másla?

Vladimír ŠPIDLA, šéf poradců premiéra ČR a bývalý eurokomisař /ČSSD/:
To nikdo nemůže předvídat. Nemyslím si, že by k tomu došlo, ale že to projde nějakým kolísáním několika cykly, to je podle mého názoru zřejmé.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Pane Bendle.

Petr BENDL, člen zemědělského výboru PS PČR /ODS/:
Já z toho, co mám za informace, taky si nemyslím, že by se tady děla nějaká katastrofa v okamžiku, kdy kvóty zmizí. Ten cukrovarnický průmysl je na to připravený. To, že se tady v minulosti něco dělo, to už můžeme jenom komentovat, ale v budoucnosti tak, jak jsem mluvil s těmi, kterých se to týká, se bát příliš nemusíme.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Stručná reakce, jestli chcete...

Petr HAVEL, agrární analytik /Realisté/:
Já spíš jenom k těm cenám. Tady se totiž pořád hovoří o tom, že bude větší nadprodukce cukru nebo větší produkce než současná produkce cukru, to je jedna stránka věci. Druhá stránka věci ale je, že vlastně zdravotní všelijací spasitelé, nutriční odborníci, zastánci zdravého životního stylu tlačí na to, aby se v potravinách vyskytovalo méně a méně cukru. To znamená, tady jsou dva faktory. Jeden zvýšená nabídka a druhý klesající poptávka. Kombinací obého nemůže dojít logicky k nějakému růstu cen.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Pojďme do té budoucnosti a pardon. Vy jste chtěl?

Vladimír ŠPIDLA, šéf poradců premiéra ČR a bývalý eurokomisař /ČSSD/:
Ne, jenom jsem chtěl ještě upozornit na věc, která byla zmíněna, ale aby nezapadla. Většina cukru se produkuje z cukrové třtiny, čili cukru globálně bude zřejmě dostatek a pokud nebudou velké celní ochrany, tak ten třtinový cukr je víc než konkurenceschopný. Koneckonců cukrovka v Evropě vznikla v době takzvané kontinentální blokády, kdy se zabránilo vlastně dovozu třtinového cukru do Evropy.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Pojďme do budoucnosti, jak to tady zaznělo, abychom se nezabývali jenom minulostí, a to je společná zemědělská politika. Já bych řekl asi jedno z nejkontroverznějších témat vůbec koneckonců i proto, že tam jde obrovská částka peněz a koneckonců i Emmanuel Macron o tom hovořil v tom svém projevu. Vy jste, a opravte mě, pokud se mýlím, v roce 2011 zažil vyjednávání na to období, které začalo v roce 2014. Teď se mluví o další reformě. Předpokládáte, že tohle bude ještě horší vyjednávání, než bylo tehdy?

Petr BENDL, člen zemědělského výboru PS PČR /ODS/:
Jsou tady země, kde zemědělství a zemědělci mají poměrně významný vliv nejen na hospodářství, ale samozřejmě i na politiku jako takovou. To jsou Francouzi, o kterých jsme mluvili, to jsou Poláci, ale to jsou i Němci dílem. Takže skrze tu politiku zcela určitě bude tlak na to, aby politici dále dotovali a vytvářeli různé fondy, kterými budou subvencovat tu či onde nějakou část a že nás to všechny do budoucna může zadřít, protože zemědělství si zvyká na dotace a to je taková droga. Jak si na to zvyknete, tak za chvilku bez nich nemůžete říct. V okamžiku, kdy vám je seberou, ti politici oškliví vám je seberou, tak ta firma nepřežije a v tu chvíli se dostává do situace absolutní závislosti na tom, co ten politik, kolik těch peněz ještě dál vymyslí a jakým způsobem je těm poplatníkům sebere. Já myslím, že to je cesta do pekla, ale Evropa si to zjevně nemyslí. A určitě neočekávám, že by dotační systémy v zemědělství obecně skončily a pro nás jako pro Čechy nebo pro Českou republiku v okamžiku, kdy bude subvencované zemědělství v Polsku, ve Francii, v Německu, v Rakousku a tak dále, nezbývá než hledat tytéž cesty, jak jim pomoct, protože jinak se staneme nekonkurenceschopní.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Vy jste nastínil ten model, to znamená uchovat nějakým způsobem nebo překlenout chvíle, kdy například je nedostatek nebo přebytek, prostě nějakým způsobem vyrovnat ten trh. Na druhou stranu, dá se tento systém, který je takto regulovaný, nějakým způsobem vůbec zrenovovat, vymyslet nový systém?

Vladimír ŠPIDLA, šéf poradců premiéra ČR a bývalý eurokomisař /ČSSD/:
V prvé řadě znovu se musím vrátit k tomu, že před evropskou zemědělskou politika nebyla Evropa potravinově a zemědělsky soběstačná. To se podařilo změnit a Evropa je teď vysoce soběstačná a je jedním z největších producentů, takže v tomto směru ta politika byla úspěšná. Na druhé straně, to už bylo řečeno na tom příkladu té cukrové řepy, prostě zemědělství nezůstalo stát, mění se, je daleko produktivnější, používá jiné metody a tak, a do určité míry si myslím, že ta politika zemědělská jako taková zastarala a koneckonců zajímavé je to i v projevu Emmanuela Macrona, kde říká, že je ochoten výrazně reformovat zemědělskou politiku, že nemůžeme zůstat u těch starých názorů.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
A věříte, že mu to projde ve Francii?

Vladimír ŠPIDLA, šéf poradců premiéra ČR a bývalý eurokomisař /ČSSD/:
Já si myslím, podívejte. Emmanuel Macron vstoupil do socialistické strany, rozeznal, že pro jeho projekt to není prostor, dokázal vytvořit svou vlastní stranu, dokázal vyhrát ve volbách a jak jste mohl zaznamenat, dokázal udělat první projekt změny pracovního zákonodárství a všichni očekávali Francii v ulicích a byli dvě skromné statisícové demonstrace. Čili...

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Na Francii.

Vladimír ŠPIDLA, šéf poradců premiéra ČR a bývalý eurokomisař /ČSSD/:
Na Francii. No, jistě na Francii velmi skromné. Čili vidíte, že dokázal provést dílčí reformu ve velmi obtížné situaci a ve velmi obtížné oblasti. Čili myslím si, že i v tom zemědělství má kapacitu se o to minimálně vážně pokusit.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Pane Havle, je reálné, aby Evropa přestala dotovat, aby ten systém v zásadě se nechal volnému trhu?

Petr HAVEL, agrární analytik /Realisté/:
Není to reálné a to z jednoho prostého důvodu, protože Evropa samozřejmě zdaleka není jediná, která dotuje.

Vladimír ŠPIDLA, šéf poradců premiéra ČR a bývalý eurokomisař /ČSSD/:
Dotuje, no jistě.

Petr HAVEL, agrární analytik /Realisté/:
Zemědělství dotuje Amerika, dokonce i Nový Zéland, který chvíli nedotoval a pak se k tomu zase vrátil. Samozřejmě Čína, Rusko, Japonsko. Dokonce nečlenské země Evropské unie jako Norsko a Švýcarsko dotují víc než členské země Evropské unie. Jinými slovy, dotace by nemusely být, ale musela by být globální dohoda na úrovni celého světa. Ta si myslím, že téměř není možná.

Vladimír ŠPIDLA, šéf poradců premiéra ČR a bývalý eurokomisař /ČSSD/:
K tomu ještě jedna poznámka. Prostě proč to ti Norové dotují? Protože chtějí, aby v Norsku existovalo nějaké zemědělství jako poslední pojistka, kdyby se systém rozpadl, protože v těch norských nevhodných klimatických a půdních podmínkách by to bylo obtížné to ponechat čisté konkurenci. Protože v současné době vlivem námořní dopravy si můžou konkurovat oblasti, které jsou zemědělsky naprosto odlišné a mohou mít, jak se říkalo kdysi diferenciální rentus polohy.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Vy jste zmínil, že nešlo by zrušit dotace nebo dotovanou politiku jenom v určité části, že pokud některé státy jako například Polsko, Francie a tak dále dotovány budou, tak musí být Evropa dotovaná jako celek. Kdyby nebyla dotovaná jako celek, to by podle vás bylo reálné?

Petr BENDL, člen zemědělského výboru PS PČR /ODS/:
Narazili jsme na to, co tady...

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Rozumím, ale třeba za předpokladu nějakých celních opatření.

Petr BENDL, člen zemědělského výboru PS PČR /ODS/:
Já si to neumím představit, že by to v tuhle chvíli bylo reálné. Tak, jak já jsem zažil jednání na úrovni ministrů zemědělství, tak si to neumím představit, že to politicky je průchozí, že by někdo řekl: tak, a od roku 2025 přestáváme zemědělství jako celek dotovat. Myslím si, že tam vždycky zůstane nějaká významná v rozpočtu část, která se bude zemědělství týkat a že spíš je to o tom, to jádro té debaty dneska není o tom, jestli dotovat nebo nedotovat, ale vlastně jakým způsobem ty finanční prostředky do zemědělství posouvat tak, aby minimálně narušoval, přestože ten trh samozřejmě narušuju, protože ovlivňuju těma dotačními prostředky, ale abych mu co nejméně ubližoval v uvozovkách.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Vy jste chtěl reagovat.

Petr HAVEL, agrární analytik /Realisté/:
Já jsem chtěl jenom říct, že evropská zemědělská politika se samozřejmě postupně vyvíjí a to formou takových krůčků a někde jsou to větší kroky. A to, co je od začátku důležité na té zemědělské politice, že se snaží najít kompromis mezi vlastně možností zemědělské produkce a zároveň určité ochrany přírody nebo udržitelnému rozvoji. A ty trendy v současné době jsou takové, že se spíš posouvá ta evropská zemědělská politika směrem k těm trendům udržitelnosti na úkor produkce, protože právě už dosáhla toho, že má produkci tak velkou, až je to nadprodukce. To si myslím, že bude určitě nějaký významný prvek změny v té společné zemědělské politice po roce 2020, a musím říct, že Česká republika se na tohle to moc nepřipravuje.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Ona je to taková trochu odborná debata, na druhou stranu jaksi ve veřejnosti potom ta debata splývá s věcmi, které jsou v zásadě až banální. Regulace potravin, až to může vykrystalizovat na regulaci například rumu a tak dále. Potom tady slyšíme různá hesla o třetích říších a podobně. Není tohle to ale vlastně úkolem také vysvětlit veřejnosti, proč ty regulace jsou a k čemu to je, aby nedocházelo k podobným věcem?

Vladimír ŠPIDLA, šéf poradců premiéra ČR a bývalý eurokomisař /ČSSD/:
Samozřejmě, že ano. To je vždycky otázka u každého složitého systému, že ho musíte vysvětlovat, když je to systém politický, tak se máte snažit, aby to bylo srozumitelné, aby prostě občané věděli, o co se jedná. S tou trestí rumovou, jestliže se ukáže vědecky, že má nějaké kancerogenní účinky, tak myslím si, že to není nic neobvyklého, naopak je to to, co od orgánů ochrany potravin vyžadujete. Kdybyste zjistil, že v bramborech jsou nějaké karcinogenní zbytky, tak byste jistě nepochyboval o tom, že se má změnit hnojivo nebo pesticid.

Petr HAVEL, agrární analytik /Realisté/:
Jen technicky, ono se to ale zatím neprokázalo, ono se konstatovalo možné riziko.

Vladimír ŠPIDLA, šéf poradců premiéra ČR a bývalý eurokomisař /ČSSD/:
No jistě.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
A ta debata potom vykrystalizuje do, do tak ostrých slov, která, která máme možnost slyšet. Co z toho...

Petr BENDL, člen zemědělského výboru PS PČR /ODS/:
Tomu se nevyhneme. To já myslím, že to prostě svět s sebou přinese, my musíme dělat všechno pro to, abychom technologicky zvládli vyčistit potravinový trh od toho, co není potravinou bez ohledu na to, komu to patří. Bez ohledu na to, kde to bylo vyrobeno, bez ohledu na to, jestli tomu říkáme česká potravina a jakákoli jiná, prostě to musí z trhu pryč, a na to my podle mě legislativu i odborníky máme a myslím si, že jsme v tomhle, no v Evropě minimálně na špičce.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Já to budu považovat za poslední slovo této debaty. Já mnohokrát děkuju, pánové, že jste byli se mnou, děkuju za vaši účast, za vaši debatu. Mějte se hezky, těšilo mě, na shledanou.

Petr HAVEL, agrární analytik /Realisté/:
Hezký večer, na shledanou.

Petr BENDL, člen zemědělského výboru PS PČR /ODS/:
Na shledanou.

Petr Bendl

Petr Bendl

poslanec PČR

Více o autorovi