Chceme změnit systém vzdělávání
(MF DNES) Předvolební rozhovory ODS vede v kraji do parlamentních voleb Ilona Mauritzová. Vysokoškolská učitelka a bývalá rektorka Západočeské univerzity v Plzni je zřejmě prvním nestraníkem, kterého ODS v Plzeňském kraji postavila do role jedničky pro volby do sněmovny. „Přišel za mnou nejprve Martin Baxa a potom předseda ODS Petr Fiala. Řekli, že by rádi postavili do čela kandidátky člověka, který by se věnoval problematice vzdělávání. Věděli, že situace ve vzdělávání mě dlouhodobě zajímá a mám z té oblasti hodně zkušeností," vysvětluje Ilona Mauritzová. Je si vědoma, že nikdy nebyla aktivní političkou. Jak ale sama říká, podílela se na připomínkování legislativních návrhů týkajících se školství.
S politikou nemáte zkušenosti. Nebojíte se, že by vám v případě zvolení mohly chybět?
Taky jsem nad tím přemýšlela. Práce ve sněmovně souvisí i s tím, že se člověk musí na začátku hodně věcí naučit. Ale to je stejné, jako když člověk vstupuje do kterékoliv jiné role v životě.
Připouštíte si, že vás někdo ze straníků ve volbách přeskočí díky preferenčním hlasům? Například Vladislavu Vilímcovi, který je na třetím místě, se podařilo díky kroužkování v roce 2010 dostat do sněmovny z desátého místa.
To se může stát. I lídr potřebuje kroužky. Lidé to ale asi moc nevnímají. Jezdila jsem po všech oblastních sněmech ODS v kraji, mluvila s lidmi a snažila je přesvědčit, aby si i oni mysleli, že je správné, když budu jedničkou na kandidátce. Nakonec ovšem rozhodnou voliči. Ale pokud nebudu mít dost preferenčních hlasů, tak se pro mě osobně nic tak zásadního nestane. Bude to pro mě velká životní zkušenost.
Na vašich webových stránkách uvádíte, že školství musí čelit mnoha regulacím a experimentům. A zaměřujete se na takzvanou Pamlskovou vyhlášku. Připadá vám podstatná?
Byla jsem ráda, že se program ODS tvořil zdola. Lidé říkali, co si myslí, že by se mělo změnit a to se dostalo do programu. Pamlsková vyhláška byla opravdu jedna z věcí, která ředitele škol trápily. Už jen tím, jak museli řešit provoz bufetů. Nicméně z pohledu změny vzdělávacího systému je vyhláška jednou z byrokratických věcí, které nemají zásadní význam.
Co tedy zásadní význam má?
Je důležité, aby si Česká republika určila strategické priority a k tomu jsme změnili vzdělávací systém. My nedokážeme dobře reagovat na rozvoj společnosti a na její změny. Proměna školství je hodně pomalá. Zasáhnout do něho je tak složité, že než se změna projeví, trvá to řadu let. Je ale třeba poskytovat lidem vzdělání, které jim otevře cestu k získání kvalifikované a dobře placené práce i v době různých hospodářských změn.
Co je podle vás k tomu zapotřebí?
Například to, aby si vysoké školy tvořily své studijní programy samy a reagovaly na změny ve společnosti. Aby se zaváděly profesní bakalářské obory, do kterých by se zapojili zaměstnavatelé. Byl by u nich větší podíl praxe, kterou studenti absolvují. Také si myslím, že nabídka škol by měla být čitelnější pro rodiče. Měli bychom umět jim říct, jakou budou jejich děti dělat práci až vystudují. Tohle zástupci škol často neumí. U nás je pak důsledkem i poměrně velká studijní neúspěšnost mladých lidí u prvního vybraného oboru. Studenti leckdy nastoupí a pak zjistí, že je studium vlastně nebaví a že by chtěli dělat něco jiného. Takže konkrétní kroky při změnách ve školství by měly být navázané na strategický záměr rozvoje společnosti a ve studijních programech by se měly projevit i regionální strategické cíle. To aby absolventi získávali kvalitní vzdělání a chtěli v regionech zůstat.
Ve svém programu píšete, že lidé musí cítit odpovědnost za své vzdělání a stát jim k tomu musí vytvořit co nejlepší podmínky. Co to znamená? Například zavedení školného?
Ne. To znamená, že jim stát umožní studovat zadarmo, ale ve standardní době. To znamená po dobu tří let a navazujících dvou let. U medicíny šest let. Pokud by někdo studoval déle bez vážných, například zdravotních důvodů, pak už by prodloužené studium zadarmo nebylo.
Vy byste nezaváděla školné?
Nezaváděla. Pokud bude student odpovědný a vybere si obor, měli bychom mu umožnit studovat zadarmo. Pokud si vybere další obor, pak už by si ho měl zaplatit. Ale zároveň by fakulty měly mít možnost poskytnout studentům, o které stojí, při změně oboru stipendium.
V otázce zdravotnictví zdůrazňujete zajištění dostupné péče v řídce obydlených oblastech. Jak se o to postaráte? Zdravotníci a lékaři na venkově chybí.
Je třeba říct, jak bude nastavena péče v jednotlivých nemocnicích v regionu, aby byla pro lidi dostupná. Pak je třeba vyjednat se zdravotními pojišťovnami, aby takovou péči nemocnicím zaplatily. Efektivní síť nemocnic nespočívá v tom, že budeme mít všude všechno. Je třeba možné, že specialista, jako je neurolog, bude v jedné nemocnici v pondělí a ve středu a ve druhé nemocnici bude v úterý a ve čtvrtek. K tomu bychom měli mít špičkově vybavenou záchrannou službu a zabezpečené pohotovostní služby v kraji.
Podobně už o tom mluví delší dobu, ale ona dostupnost je dál leckde problém.
Neříkám, že se takhle vyřeší všechno, ale jsou to základní pragmatické principy k zajištění zdravotní péče. Zároveň musí existovat dopravní síť, která umožní lidem se za tou péčí i z malých obcí dopravit.
Zdravotnictví se už delší čas potýká s nedostatkem zdravotních sester a právě s jejich vzděláváním máte zkušenosti. Někteří lékaři říkají, že problém souvisí i s tím, že se sestrám nařídilo vysokoškolské vzdělání. Připouštíte, že na tom něco je?
S tím nesouhlasím. Už v osmdesátých letech byl nedostatek sester a tehdy jim stačila střední škola. Problém není v systému vzdělávání. Je v tom, jak dokážeme nebo nedokážeme naplánovat počty lidí přijímaných na potřebné obory. Zájem mladých lidí o bakalářské vzdělání všeobecné sestry byl a je trvale vysoký. Na jednoho přijatého uchazeče jsou tři až čtyři další, které fakulty musí odmítnout. Pokud by v minulosti přijaly vyšší počet uchazečů, nedostaly by na ně finance. Stát by měl takové věci regulovat a plánovat, aby bylo možné přijmout víc studentů.
Před volbami se často mluví o budoucnosti EU. Jak podle vás vypadá přístup ODS k Unii? Z vyjádření některých politiků ODS se občas zdá, že strana začíná být protievropská.
Myslím, že je v ní silnější jádro těch, kteří ví, že je pro nás důležité, abychom byli součástí EU. Já jsem proto, aby Česká republika byla členem EU. Přesto si myslím, že bychom se měli snažit, aby se různá její omezení nedotýkala národních zájmů. Měli bychom víc prosazovat věci, které jsou pro nás důležité a na těch hlavních, které by měly chránit Evropu, bychom se měli dokázat sjednotit. I kdyby nic jiného, tak EU je významný stabilizační prvek k udržení míru v Evropě.
V poslední době se hodně probíraly nízké platy učitelů v Česku. Jak by podle vás mělo vypadat jejich ohodnocení?
Učitelé na tom nejsou dobře. Jejich platy neodpovídají tomu, že jsou to vysokoškolsky vzdělaní lidé a že práce s dětmi a mládeží je velice náročná. Platy učitelů by se tedy měly zvyšovat. Ale postupně, nikoliv skokově. Ředitel školy by měl mít tolik peněz, aby mohl dobře ohodnotit kvalitní učitele. Měla by se zároveň víc zdůraznit složka osobního hodnocení.
Nastala ale už situace, kdy je nutné zvednout všem kantorům platový základ?
Určitě. Měl by se narovnat tarif a v další letech přidávat peníze i na osobní hodnocení. ODS říká, že by učitelé měli mít plat 35 tisíc korun měsíčně.
Na svých webových stránkách máte fotografii, na které jedete na terénním motocyklu. To jste na ni sedla kvůli předvolební kampani nebo jezdíte i jindy?
To ne. Fotka je asi z roku 2012 a motorku dali dohromady studenti univerzity a donutili mě, abych se na ní svezla. Ukazovali mi tehdy i motokáru a elektrokoloběžku. Souviselo to s projektem výzkumu elektromobility. Ale obávala jsme se na tu motorku sednout. Udělala jsme to proto, abych podpořila studenty, kteří s tím za mnou přišli.
(Autor: Jaroslav Nedvěd)
