25. září 2017
V Čechách se dobře nenarodíte…
(Novinky.cz) …a když, tak jenom na chvíli. Tohle napsal Petr Nárožný do své krásné předmluvy knihy „Pondělní komentáře“ loni a já tím zahájím historický komentář. Párkrát za rok napíšu komentář hodně z minulosti. Třeba loni v září při výročí masakru českých četníků zfanatizovaným německým davem v Habartově v roce 1938. Dnes to bude trochu o Rakousku-Uhersku a první republice. Neboť jsem byl v sobotu pozván řečnit do Lisovic (Slánsko) na odhalení pamětní desky agrárního politika Jana Malypetra. Ale popořadě.
V tom statku, kde tento významný prvorepublikový politik strávil léta po svém odchodu z veřejných funkcí (1939-1947), je totiž železniční muzeum. Soukromé. A moje malá dcera má vláčky z nějakého záhadného důvodu radši než panenky, a to muzeum je úžasné.
Tak už jsme několikrát místo do Technického muzea jeli radši 30 kilometrů za Prahu. Protože tam je vidět láska k vlakům, nulové dotace, pracovitost a vůle. Jasně, snaha i dost donkichotská, slabý marketing, podnikatelsky naivní – ale co je cílem života? Asi děti a taky nějaké dílo po sobě zanechat. (Já mám taky radost z dětí, naštěstí mám čtyři. A taky když jedu v Praze nebo Ostravě okolo školy, jak čisťounký zářej, a já si pamatuju, co to bylo za ruiny, špínu a nepořádek, když jsem tam poprvé vkročil. Tak to je taky radost.)
V pražském Technickém muzeu, nic proti němu, zaplatím 150 korun vstup a 200 za možnost fotit nebo tak nějak. Je tam asi 80 pracovníků. Do vlaků nemůžete vlézt, jen na ně koukat zpoza šňůry. A ještě to dotujete desítkami miliónů z daní. V Lisovicích zaplatíte asi 40 korun, pracovník je jeden, pan Čech, který vás ještě povozí úzkorozchodnou vlečkou a po lokomotivách a vagónech můžete lézt do bezvědomí. A bez koruny dotace ještě stíhají zútulňovat obrovský statek a zahradu. Stát „pomáhá“ zavedením EET a podobně.
Na budově je teď tedy od soboty krásná pamětní deska. S proslovem na odhalení jsem váhal, aby nevzniklo nějaké faux pas. Jeden z vnuků premiéra Malypetra, pan Stránský, býval totiž ohnivým mediálním kritikem mého otce, tak jsem se pro jistotu dvakrát dotazoval, že další dva vnuci to vidí jinak a budou aktu s rodinami osobně přítomni.
