31. srpna 2017

Akční plán na odstranění nesmyslů „protikuřáckého“ zákona

(www.ods.cz) Ve věci zákazu kouření v restauracích je nepochybně nejrozumnější vrátit se k původnímu stavu, tedy k jasně vymezeným kuřáckým a nekuřáckým prostorám. Jsem si však vědom, že to už fakticky není možné a hlavně prosaditelné. Přestože hospoda, restaurace ani bar není veřejný prostor, kde má stát právo zakazovat vlastníkovi jinak povolené činnosti, většině veřejnosti je zákaz kouření v restauracích příjemný a právní aspekty neřeší.

 
Proto bych se chtěl zaměřit na řešení největších problémů, které náš i v evropském kontextu nezvykle restriktivní zákon přinesl. Ježto je teplé období a není problém postávat před provozovnou, zákaz se zatím projevil hlavně ve zvýšení hluku i zakouřenosti před provozovnami a současně nahnal kuřáky do opravdu veřejného prostoru, kde jsou příkladem i pro děti a mladé lidi, kteří do restaurací nechodí.
 
Je nezbytné prosadit model, který umožní většině se v klidu najíst v nezakouřeném prostředí, ale současně oné dnes tolik pronásledované menšině kuřáků nevezme možnost oddávat se své zálibě.
Do voleb se nepochybně nedá stihnout nic, neboť jakékoli zrychlené projednávání zákona mohou zablokovat – a zablokují – jakékoli dva politické kluby. Ihned po volbách však začnu pracovat na následujícím plánu:
 
  1. Okamžitě zvrátit neudržitelný výklad ministerstva zdravotnictví, dle kterého je v rozporu se zněním zákona i zdravým rozumem i nápoj „pokrmem“ a tudíž je kouření prý zakázáno i v barech a nálevnách, kam lidé opravdu nechodí jíst (blíže viz interpelace na ministra zdravotnictví a jeho odpověď na mých stránkách www.marekbenda.cz). Jedná se o krok, který může udělat nový ministr i bez změny zákona, o čemž se ho budu snažit okamžitě po nástupu přesvědčit.
     
  2. Vrátit možnost kuřáren bez obsluhy. To by se netýkalo jen veřejného stravování, ale i dalších budov, jako jsou divadla, stadiony a podobně. Pokládám za mnohem správnější, aby se kuřák své vášni mohl věnovat někde v ústraní, kde nikoho neruší, než aby musel postávat na ulici, se všemi negativy, která to působí.
     
  3. Zařízení do 75 metrů čtverečních musí mít možnost volby, zda budou kuřácká či nekuřácká. Jedná se o řešení, mimochodem běžné v evropských zemích, které zejména malým domáckým hospůdkám nejen na vesnicích, ale i ve městech umožní hledat si svoji klientelu a ostatní nerušit. Určitě nejde o podniky, kam se běžně chodí na jídlo s dětmi.
     
  4. Zrušit sankce obsluze za podání alkoholu dospělé osobě, která posléze vykonává činnost, kde by mohla ohrozit život či majetek. Snaha přenášet odpovědnost za chování dospělé osoby na někoho jiného, kdo s ní fakticky nemá nic společného, je opravdu nemravná a je pouhým státním alibismem.
     
  5. Výčet všech hloupostí „protikuřáckého“ zákona je mnohem větší, ale je třeba okamžitě zrušit největší nesmysly a teprve poté připravit rozsáhlejší novelu.
     
K těmto bodům se veřejně zavazuji, ať moji voliči vědí, co ode mě (na rozdíl od mnoha jiných) mohou konkrétně očekávat. Pokládám je za minimum, které neruší původní smysl „protikuřáckého“ zákona ochránit zdraví nekuřáků, ale současně odstraňuje neudržitelné nesmysly.
 
Marek Benda

místopředseda poslaneckého klubu PČR