Kondolence, summit, proklamace a tak stále dokola...
12. dubna 2017

Lumír Aschenbrenner: Kondolence, summit, proklamace a tak stále dokola...

(ECHO24.cz) Pamatujete, jak více než milion lidí v čele s politiky mnoha zemí, včetně premiéra Sobotky, pochodovalo 11. ledna 2015 po teroristických útocích na redakci Charlie Hebdo a židovský obchod Paříži? A pamatujete, co tehdy politici slibovali? Za všechny připomínám slova francouzského prezidenta Françoise Hollanda: „Naše celá země se pozvedne k něčemu lepšímu.“ Nestalo se, terorismus dál sužuje Evropu a vrcholní politici dál pronášejí prázdné řeči.

 
Místo „lepších zítřků“ přišly další teroristické útoky v Paříži, Kodani, v Nice, Bruselu, Londýně, Berlíně, Stockholmu i na jiných místech. A politici, kteří jsou u moci, pořád opakují: Teroristy porazíme. Zůstaneme silní a jednotní. Vyřešíme to. Nenecháme si vzít naši svobodu a způsob života. Uděláme to i ono. Jenže situace se zhoršuje, v podstatě se nestalo vůbec nic, chlácholení veřejnosti je marné. Důvod? Říkat by se mělo něco zcela jiného.
 
Mimochodem. Po atentátu na redakci Charlie Hebdo se sešlo v Paříži také 11 ministrů vnitra a kromě jiného slíbili kvůli boji s terorismem „lepší ochranu vnějších hranic Evropské unie“. Stal se přesný opak. Hranice byly děravé jako řešeto, za pár měsíců se přes ně převalil milion uprchlíků a někteří z nich se pak podíleli na teroristických útocích. To je naprosto fatální selhání, o kterém nelze pochybovat.
 
Bojovat v asymetrické válce proti jednotlivcům a malým skupinám, což je případ současného islámského terorismu v Evropě, není jednoduché, mohli bychom si u toho říci alespoň pravdu, protože pojmenování problémů by mohlo vést k postupné a nesnadné nápravě.
 
Politici u moci by měli změnit rétoriku a říkat minimálně 5 těchto věcí:
 
1. Je nutné velmi rychle zcela změnit migrační politiku Evropské unie tak, aby radikálové nemohli dál přicházet na kontinent, azylové řízení musí být daleko přísnější a výběrovější. V překladu: Migrace se musí výrazně omezit.
 
2. Musíme proto také daleko více kontrolovat a chránit vnější i vnitřní hranice EU.
 
3. Zradikalizovaní lidé, kteří nemají občanství EU, musí být deportováni do svých domovských zemí. Musí skončit státní podpora a sponzoring přes humanitární organizace, které v EU dostávají radikální a extrémistické organizace, jež se maskují za náboženská uskupení, školy, jazykové kurzy, nadace a společenská centra.
 
4. Islám jako ideologie není kompatibilní se západním pojímáním svobod a demokracie.
 
5. Spolupráce se státními sponzory teroristických skupin, kterými jsou například Saúdská Arábie, Katar, Pákistán či Írán, musí být omezena.
 
To jsou alespoň základní věci. Jenže místo toho uslyšíme, že budeme „jednotní a silní“. Tak silní, že po Londýně a Stockholmu přijdou další útoky. A verbální kolovrátek některých politiků se nanovo spustí.