Novinky Mediální výstupy

Není cesty zpět. Velká Británie opouští unii, ne Evropu

(Radiožurnál) Británie vykročila z Evropské unie. Její velvyslanec předal Donaldu Tuskovi dopis, ve kterém Theresa May oficiálně oznamuje záměr unii opustit. Začíná lhůta 2 roky na vyjednávání pravidel odchodu. Je to poprvé, co silná, vlivná a ekonomicky úspěšná země opouští unii. „Situace byla jednou dána výsledkem červnového referenda a žádný britský politik nemohl vážně uvažovat, že by se to pokusil obrátit,“ řekl předseda ACRE a europoslanec Jan Zahradil ve Dvaceti minutách Radiožurnálu.

Celý rozhovor s Janem Zahradilem si můžete poslechnout na ČRo Radiožurnál.

Pro střední Evropu není podle Zahradila odchod Británie dobrá zpráva. Přicházíme podle jeho slov o výrazně transatlanticky orientovanou zemi, která stála na straně ekonomického liberalismu a odbourávání překážek, bariér a regulací.

Brexit ale může být budíčkem pro Evropskou unii, aby sama se sebou začla něco dělat, tvrdí Zahradil. „Často jsme slýchali, že Velká Británie otálí s odchodem, že neví, co bude dělat, nemá jasně stanovenou strategii. V dopise je naopak stragie jasně popsána a vytyčena.“

Dopis Theresy May volá po rychlém uzavření dohody o volném obchodu s Evropskou unií, části evropského práva, která Británie bude považovat za užitečné, bude transponovat do svého právního řádu a hovoří i o statusu a ochraně občanů Evropské unie, kteří žijí, pracují a bydlí na území Velké Británie.

„Bylo by velmi naivní očekávat, že britská vláda v dopise Evropské radě, který je veřejný, bude publikován a každý ho bude studovat, zveřejní strategické záměry nebo vyjednávací taktiku," uzavírá Jan Zahradil.
 

Přepis rozhovoru:

Jan MOLÁČEK, moderátor:
Británie vykročila z Evropské unie. Její velvyslanec předal předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi dopis, v němž britská premiérka Theresa Mayová oficiálně oznamuje záměr své země unii opustit. Tento krok vyžaduje článek 50 Lisabonské smlouvy. Ten také na další vyjednávání stanovuje lhůtu, 2 roky. Po jejím uplynutí, pokud nebudou všechny členské země souhlasit s prodloužením, přestane být Británie jednou z nich. Ve dvacítce Radiožurnálu vítám Jana Zahradila, poslance Evropského parlamentu za Občanskou demokratickoustranu. Dobrý podvečer.

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Dobré odpoledne.

Jan MOLÁČEK, moderátor:
Slova britské premiérky Mayová, která pronesla dnes v britském parlamentu chvíli po předání toho dopisu, zněla takto: „Je to historický okamžik, není cesty zpět.“ Pane poslanče, vnímáte dnešek stejně?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Určitě ano. Je to poprvé, co členská země, a dokonce silná, vlivná a ekonomicky úspěšná členská země Evropské unie opouští tento celek. Na druhou stranu, jak jste řekl v úvodu, Velká Británie opouští Evropskou unii, rozhodně neopouští Evropu, protože Evropa je, řekněme, kulturně-civilizační celek, Evropská unie je v uvozovkách pouze organizační rámec.

Jan MOLÁČEK, moderátor:
A pokud jde o tu část jejího prohlášení nebo této věty z jejího prohlášení, není cesty zpět?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Myslím, že ta situace byla jednou provždy dána výsledkem červnového referenda a že žádný britský politika žádná britská politická síla nemůže vážně uvažovat o tom, že by se to pokusil obrátit nebo nějakým způsobem vlastně znehodnotit. Tady jednou lidé rozhodli a myslím, že v tomto ohledu termín, není cesty zpět, je prosto správně použit.

Jan MOLÁČEK, moderátor:
A abychom korektně dali slovo i druhé straně, to znamená Evropské radě, Donaldu Tuskovi, tak klíčová slova jeho dnešního vystoupení zněla: „Není žádný důvod předstírat, že je dnešek šťastný den.“ Jaký je váš komentář k tomuto jeho stanovisku?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Já jsem pana Tuska poslouchal. Bylo to velice krátké, velice stručné. A samozřejmě pro nás ve střední Evropě není odchod Velké Británie dobrá zpráva z toho pohledu, že přicházíme o výrazně transatlanticky orientovanou zemi a o zemi, která vždycky stála na straně ekonomického liberalismu a odbourávání různých překážek, bariér a regulací. Na druhou stranu pokud by odchod Velké Británie byl jakýmsi budíčkem pro Evropskou unii, aby konečně sama se sebou začala něco dělat a vnitřně se zreformovala, tak by to možná nemusel být tak nešťastný den, jak říkal pan Tusk.

Jan MOLÁČEK, moderátor:
K tomu budíčku se vrátíme. Já bych se vás ještě chtěl zeptat na text toho dopisu, který byl zveřejněn několik desítek minut po jeho předání. Je v něm něco, co vás překvapilo? Něco, co by vybočovalo, řekněme, z linie, kterou britská premiérka udala už při tom svém projevu 17. ledna?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
My jsme velice často slýchali, že Velká Británie otálí s tím odchodem, že vlastně neví, co bude dělat, že nemá jasně stanovenou strategii a podobně. V tom dopise, myslím, je naopak strategie celkem jasně popsána a vytyčena. Volá se tam po rychlém uzavření dohody o volném obchodu s Evropskou unií, hovoří se tam o tom, že ty části evropského práva, které Velká Británie bude považovat za užitečné, bude transponovat do svého právního řádu a hovoří se tam také o jakémsi statusu nebo ochraně těch občanů členských zemí Evropské unie, kteří žijí, pracují a bydlí na území Velké Británie. To je něco, po čem členské země, některé členské země, včetně České republiky, volaly. Takže myslím, že je z toho patrná celkem promyšlená strategie a takový komplexní obrázek, který ta britská vláda o tom brexitu má.

Jan MOLÁČEK, moderátor:
Na druhé straně ale je třeba zdůraznit, že tyto principy nebo tyto priority zazněly už v tom projevu lednovém a ani v něm ani v tomto dopise jaksi nebyla žádná konkrétnější stanoviska. Samozřejmě jsme na začátku dlouhých a složitých jednání, takže těžko čekat nějakou naprosto konkrétní pozici Velké Británie. Ale přesto, od toho ledna jsme se dál, pokud jde tedy o stanoviska nebo pozici Velké Británie, s níž do toho jednání vstupuje, příliš neposunuli nebo ano?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Bylo by asi velmi naivní očekávat, že britská vláda v dopise Evropské radě, který je veřejný, který bude publikován, každý ho bude studovat, takže tam zveřejní nějaké ty strategické záměry nebo svoji vyjednávací taktiku, protože tím by odkryla karty dopředu a to žádný zkušený vyjednavač samozřejmě neudělá.

Jan MOLÁČEK, moderátor:
Říkáte, každý ten dopis bude studovat, to se samozřejmě děje, studoval jsem ho mimo jiné třeba já a mně v něm jedna věc přišla nápadná, a to bylo takové opakované zdůrazňování důležitosti dohody. Premiérka v dopise několikrát varuje před důsledky toho, kdyby se během dvou let nepodařilo v různých otázkách, ať už ekonomika, bezpečnost a tak dál, najít shodu. Já si myslím, že to trochu kontrastuje s tím jejím už zmiňovaným projevem, kde prohlásila, žádná dohoda je pro Británii lepší než špatná dohoda, myslíte si, že si Londýn silněji uvědomil vážnost situace a fakt, že i on má co ztratit?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Myslím, že takové historické chvíli přísluší uměřenost projevu a já myslí, že ten dopis právě v těch ohledech, o kterých jste mluvil, je uměřený, že to prostě není snaha tady vytvářet situaci, nějakou takovou sportovní terminologií řečeno, 10:0 pro Velkou Británii, ale že je to vzkaz partnerům, že si britská vláda uvědomuje komplexnost té situace, že je připravena jednat a že je připravena jednat v přátelském duchu a že totéž očekává od druhé strany.

Jan MOLÁČEK, moderátor:
Ta odpověď Donalda Tuska mně připadala poněkud rezervovanější, možná mohu-li tento výraz použít. On třeba, vy jste použil slovo přátelství, on mluvil pouze o blízkém partnerství, blízký partner, náš blízký partner Velká Británie. Představte si, že byste vy byl na místě Donalda Tuska, že byste byl předsedou Evropské rady, jaká slova byste volil v dnešní den vy?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Naštěstí na místě pana Tuska nejsem. Ale do jisté míry rozumím tomu, že pro ty architekty toho evropského federálního modelu je ten dnešek opravdu ranou, možná, že někteří z nich do poslední chvíle nevěřili, že to Velká Británie udělá, domnívali se, že se z toho pokusí nějakým způsobem vyklouznout. A ona to svým způsobem je tak trochu facka celému tomu klubu, protože ho opouští jeden velmi významný a vlivný člen. Čili pro ty, kteří si představují, že Evropská unie by měla směřovat k nějakému takovému centralizovanějšímu modelu, nějakému kvazi státu a něčemu podobnému, ten dnešek určitě je úderem, je to zpochybnění celého toho jejich uvažování, takže té rezervované mluvě z těchto kruhů já se nedivím. Já mám na budoucnost Evropské unie opačný názor zřejmě, než má pan Tusk, takže pro mě v každém případě Velká Británie zůstává spřátelenou zemí.

Jan MOLÁČEK, moderátor:
Říkáte rána eurofederalistům, ale na druhou stranu lze se na to dívat také tou optikou, že vlastně z Evropské unie odchází země, která pro ten eurofederalismus příliš nehořela a že nyní ta pozice eurofederalistů je jaksi v poměru sil silnější.

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Věřím, že ten brexit nebude použit, využit, zneužit k nějakému dalšímu utažení šroubů a k další centralizaci Evropské unie. Ostatně dokonce i pan Juncker, což je vlastně federalista non plus ultra, jako předseda Evropské komise představil nedávno 5 scénářů, kterými se evropská budoucnost, budoucnost EU může ubírat. Některé z nich se velice blíží tomu, co bych si představoval já. Třeba ta představa vícerychlostní Evropské unie nebo Evropská unie, která toho dělá méně a dělá to lépe, to jsou věty, pod které bych se klidně mohl podepsat. Samozřejmě pak tam měl i jiné scénáře, které se mi líbí méně. To jsou ty scénáře dalšího přenosu pravomocí na evropskou úroveň, nějakého toho zase vytváření toho federálního modelu, tak to je něco, s čím rozhodně souhlasit nemůžu.

Jan MOLÁČEK, moderátor:
Říká europoslanec za ODS Jan Zahradil. Host Dvaceti minut Radiožurnálu. Vy jste zmínil snahu, kterou si nepřejete, snahu zastánců pevnější integrace Evropské unie využít nebo případně zneužít, jak se na to dívá každý, brexit pro další snahu tuto integraci dále upevnit nebo prohloubit. On koneckonců i předseda Evropské rady Tusk dnes v té své reakci, z níž už jsem asi dvě pasáže citoval, řekl mimo jiné taky to, že Evropská unie, tedy Evropská unie mínus Velká Británie je po brexitu jednotnější a odhodlanější než předtím. Spatřujete v tom zárodek snahy ten brexit právě k tomu, čeho vy se obáváte vy nebo zneužít?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Myslím, že ten slovník není úplně šťastný a že také prozrazuje určitou nejistotu těch evropských politických kruhů, ať už to přichází z rady, z komise nebo z parlamentu a že opravdu jsou si ti lidé vědomi té skutečnosti, že odchod Velké Británie tomu jejich federalistickému snu zasadil určitou ránu. Já mohu jenom opakovat, že doufám, že to nepovede k dalšímu utahování šroubů a další centralizaci, protože víme dobře, že v mnoha zemích Evropské unie se proti tomu zvedá poměrně silný odpor a pokud by někdo tlačil na pilu příliš jedním směrem, tak samozřejmě se dá očekávat stejně silná protireakce.

Jan MOLÁČEK, moderátor:
Britská premiérka v tom dopise zmínila oblast ekonomiky, která je pro Británii velmi důležitá, tedy finanční služby. Ta zmínka je tam tak trochu nenápadně vpašovaná do takového dlouhého souvětí. Já ho tady citovat nebudu, ale premiérka v něm navrhuje, aby Británie a Evropská unie v této oblasti dosáhly dohody, která bude ambicióznější než dosavadní podobné dohody. Myslíte si, že se může jednat o jakýsi zárodek snahy o dosažení něčeho, co zatím Evropská unie odmítá? Tedy na jedné straně uzavření britského pracovního trhu občanům Evropské unie, ale na druhé straně zachování nějakých maximálních výhod na evropském trhu pro britské firmy a řekněme v tomto případě tedy finanční instituce?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Myslím, že především jde o výraz skutečnosti, že si britská vláda uvědomuje výjimečné postavení Londýna jako finančního centra nejenom Evropy, ale řekněme celého světa nebo jednoho z významných center celého světa. A určitě by Británie nerada o tento statut přišla a bude se snažit dělat podle mě mnoho, bude se v těch vyjednáváních zkoušet soustředit velmi silně právě na to, aby o toto postavení speciálně Londýn jako hlavní město nepřišel.

Jan MOLÁČEK, moderátor:
Co by měla dělat Evropská unie?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Evropská unie podle mého názoru by měla vyjít z faktu, že některá ta ekonomická odvětví jsou spjata s některými zeměmi silněji než s jinými. Čili představa, že se podaří jakoby Británii v těch jednáních ze světového finančního trhu vystrnadit a že by snad nějaké kontinentální evropské město mohlo převzít pozici toho finančního centra, já jsem takové spekulace sice už četl, ale myslím, že žádná z těch navrhovaných variant, ať už by to byl Frankfurt nebo Paříž nebo některé jiné město, opravdu nedisponuje takovou kredibilitou a takovou politickou silou jako ten Londýn. Takže já bych se na místě evropských institucí pokoušel využít spíš toho stávajícího stavu k nějakému všeobecnému prospěchu i k prospěchu Evropské unie.

Jan MOLÁČEK, moderátor:
A pokud by Evropská unie tedy souhlasila s nějakým výlučným postavením těch britských finančních institucí, v nějakém jejich exkluzivním přístupu na ten evropský trh, co by za to od Británie měla chtít? Co je zase důležité pro nás, pro Evropskou unii, potažmo třeba pro Českou republiku?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Pro nás jako pro exportně orientovanou zemi, pro zemi, která vyváží zhruba 80 % všeho na evropský trh a v těch 80 % je skryto i to subdodavatelství, to znamená, že my nejsme jenom vývozci koncových produktů, ale mnohdy jsme subdodavatelé do jiných zemí, které pak mohou vyvážet nebo jejichž podniky mohou pak vyvážet do Velké Británie. Pro nás samozřejmě je nejdůležitější ten volný obchod. To, aby nevypukla nějaká obchodní válka, aby se nevztyčovaly různé bariéry, aby tady nedocházelo k znovuzavádění cel anebo jiných netarifních překážek, třeba množstevních kvót. A v tomhle, mám pocit, panuje na české politické scéně shoda, vyjádřená dokonce písemně. Tam mám pocit, že zase jednou po dlouhé době došlo k nějakému konsensu, kdy se sešli předsedové politických stran a podepsali si to vzájemně. Takže tohle je doufám pozice, kterou Česká republika bude prosazovat i na těch oficiálních jednáních.

Jan MOLÁČEK, moderátor:
Vy mluvíte o volném pohybu nebo volném trhu, ale co volný pohyb pracovních sil? To je věc, na které záleží řadě českých občanů.

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Tady myslím, že ten dopis premiérky Mayové hovoří také jasně. Ona řekla, že Británie nechce být součástí jednotného vnitřního trhu, protože to právě předpokládá respektovat ty čtyři základní svobody, včetně volného pohybu osob a pracovních sil, a ona místo toho navrhla uzavření dohody o volném obchodu mezi Velkou Británií a Evropskou unií, stejně jako mimochodem Evropská unie má dohody o volném obchodu s některými jinými zeměmi, dokonce v jiných světadílech. Takže tady se bude postupovat asi trochu jinou cestou, jinou metodou. Já mám pocit, že tento přístup je celkem rozumný, protože Británii opravdu šlo především o to, aby mohla ovlivnit, kdo a za jakých podmínek na její území vstupuje. To bylo vlastně i jedno z hlavních témat při tom hlasování o brexitu. A myslím, že ti, kdo tam žijí a kdo tam dnes pracují, ať už jsou to občané České republiky nebo Francie nebo jiného členského státu Evropské unie, tak ti budou mít své postavení ošetřeno do budoucna na základě nějakého kompromisu, protože i Britové, kteří pracují zase v Evropské unii, budou chtít to samé po Evropské unii. Ale samozřejmě po brexitu ti nově příchozí, ať už tam budou chtít studovat, pracovat nebo se usadit, tak to budou mít asi složitější.

Jan MOLÁČEK, moderátor:
U protějšího mikrofonu sedí Jan Zahradil, europoslanec za ODS a host dnešní dvacítky Radiožurnálu. My se dostáváme k tématu Evropská unie po brexitu obecně. Váš postoj je známý, mnohokrát jste ho zopakoval, vícerychlostní Evropa, nepodílet se na společné měně a společné azylové politice. Je to tak?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Je to tak.

Jan MOLÁČEK, moderátor:
Nevím, jestli jsem od vás někdy četl, zda byste kromě společného trhu chtěl Českou republiku v nějaké jiné oblasti určitě za každou cenu v tom evropském jádru udržet, pokud dojde tedy na tu variantu vícerychlostní Evropy?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Myslím, že opravdu základem musí být společný trh, jednotná obchodní politika, celní unie. Samozřejmě ten trh musí mít nějaký nejmenší společný jmenovatel v podobě určitých standardů nebo regulací, tomu se nevyhneme, ať se nám to líbí nebo nelíbí. Ale ta politická nadstavba nebo některé další politiky, o kterých se uvažuje, že by mohly být částečně nebo úplně převedeny na evropskou úroveň, tam bych se opravdu držel stranou a myslím si, že Česká republika do toho dokonce nemá žádný důvod vstupovat.

Jan MOLÁČEK, moderátor:
No ale pokud chcete tedy jenom tento společný trh, tak proč nepodporujete tu jinou variantu z těch pěti Junckerových variant, kde on sám zmínil, že jednou z možností je návrat prostě pouze k volnému obchodu? Vy podporujete vícerychlostní Evropu, nikoliv tedy Evropu jako pouze zónu volného obchodu.

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
My zase jako Česká republika bychom neměli mít ambici nutit některé jiné země, které se třeba chtějí hlouběji integrovat a třeba chtějí sjednocovat své daňové systémy nebo sociální politiku nebo zdravotní politiku, neměli bychom je chtít nutit k tomu, aby to nedělaly. Kdybychom vrátili Evropskou unii zpět jenom na zónu volného obchodu, tak by samozřejmě se to těmto zemím znemožnilo. Já nemám žádnou ambici nutit Francii nebo Německo, aby si nesjednotily daňové soustavy, když budou chtít, ať to klidně udělají, ale ať zase oni nás nenutí, abychom my je následovali. A jediné východisko tady z této situace je prostě ta vícerychlostní Evropa, kdy některé země se budou hlouběji integrovat v některých politikách a některé jiné země zůstanou stranou.

Jan MOLÁČEK, moderátor:
A co témata jako například Schengenská dohoda, tam byste Českou republiku ponechal nebo byste usiloval o vystoupení?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Já myslím, že Schengenská dohoda sama projde určitou modifikací a ona není součástí toho primárního evropského práva, to je separátní vlastně mezivládní dohoda. A mám pocit, že i Evropská komise se nechala slyšet, že bude připravovat určité zpřísnění, to znamená možnost pro jednotlivé členské země uzavřít třeba dočasně hranice nebo obnovit kontroly na svých vnitřních hranicích na delší dobu, než je to možné teď. Takže já bych vyčkal v tuhle chvíli, jak se bude ta situace vyvíjet a jestli Schengenská dohoda sama projde nějakou modifikací.

Jan MOLÁČEK, moderátor:
Bude Občanská demokratická strana akcentovat tyto otázky? To znamená Česká republika a Evropská unie také v kampani před parlamentními volbami, myslíte si, že by toto mělo také být tématem našich podzimních parlamentních voleb?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Určitě by to mělo být jedno z témat, protože ta vláda, která z těch voleb vzejde, bude muset učinit docela důležitá rozhodnutí. Mimo jiné třeba i právě to, jestli se stane součástí nějakého toho tvrdého jádra nebo v jakém vlastně integračním stupni se v té vícerychlostní Evropě, která už je realitou, tak do jakého stupně se chce zařadit. No a jestliže tady máme politické strany, které říkají, že by chtěly, aby Česká republika byla součástí tvrdého jádra a že by chtěly, abychom přijali euro, tak my musíme tu svoji politiku také poměrně hlasitě a razantně obhajovat. Tedy ano, my chceme být součástí Evropské unie, nechceme, aby Česká republika vystoupila, ale nechceme být součástí tvrdého jádra Evropské unie.

Jan MOLÁČEK, moderátor:
Když dojde na situaci, kdy Česko odmítne podílet například na společné azylové politice, což je jedna z těch, kterou vy občas jmenujete jako jednu z těch, které nechcete, a užší jádro Evropské unie řekne ano, ale neponesete tyto náklady, ale je třeba to kompenzovat jinak.

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Já si především myslím, že v momentě otevření smluv tedy při jednání o vystoupení Velké Británie z Evropské unie se ty smlouvy budou muset nějakým způsobem otevřít, ať už nějakým dodatkem nebo protokolem nebo přímo ten text smluv se bude muset pozměnit, tak máme jedinečnou šanci požádat tam o trvalé výjimky, a jedna z těch trvalých výjimek se může týkat společné azylové a migrační politiky. Já bych se toho nebál a chce to jistou politickou odvahu, jistou politickou kuráž. Doufám, že ať tato vláda nebo nějaká příští vláda toho bude schopna.

Jan MOLÁČEK, moderátor:
To byla poslední odpověď mého dnešního hosta, kterým byl poslanec Evropského parlamentu za Občanskou demokratickou stranu JanZahradil. Díky za rozhovor.

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Také děkuji za pozvání. A všem ostatním díky za pozornost. Hezký večer přeje Jan Moláček.