19. ledna 2017

Interview ČT24

(ČT 24) Hostem diskusního pořadu ČT24 Interview byl bývalý ministra zahraničí a obrany Alexandr Vondra.

 

Celý rozhovor s Alexandrem Vondrou můžete zhlédnout na ČT24.


Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Už jen hodiny zbývají do inaugurace nového prezidenta Spojených států. Baracka Obamu vystřídá v Bílém domě Donald Trump. V jakém stavu Obama Ameriku svému nástupci předává? Jsou obavy z Donalda Trumpa v Evropě oprávněné? Nebo není čeho se bát? Zeptám se bývalého ministra zahraničí a obrany a také bývalého velvyslance ve Spojených státech Alexandra Vondry, který je hostem Interview ČT 24. Dobrý večer.

Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí:
Dobrý večer.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Je svět na konci období prezidentského Obamy lepší? Nebo horší než byl na začátku jeho prezidentské éry?

Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí:
Já si myslím, ekonomicky je to asi lepší, protože on nastupoval vlastně rok po příchodu té veliké bankovní a hypoteční krize ve Spojených státech, takže ekonomiky dneska jak ve Spojených státech, tak i v Evropě, myslím, šlapou víc než v době, kdy nastupoval. Ale jinak bych řekl bezpečnostně a po jiných stránkách je spíš horší nebo určitě méně jistý, více nejistý.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Do jaké míry je to věc Baracka Obamy, že z hlediska bezpečnosti jsme na tom hůř?

Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí:
Já jsem velmi kritický k jeho osobě a myslím si, že na tom má dost nezanedbatelný podíl. On byl strašně nekonzistentní. On nastupoval s velkými očekáváními, ke kterým sám přispíval i tou kampaní tehdy. Ano, my to dokážeme, ‚Yes, we can.‘. A pak najednou v té zahraničí politice jsme stále slyšeli, nejde to.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
A v jakém stavu je teď momentálně Amerika, v jakém stavu ji předává Donaldu Trumpovi?

Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí:
Myslím si, že předává Ameriku, která má méně autority, méně vlivu a je to patrno zejména v tom třetím světě. Kupříkladu Blízký a Střední východ, ta tradičně krizová oblast, kde se Američané angažovali, ať už dobře nebo špatně, ale prostě angažovali se tak, aby to nepřerůstalo prostě v krizi, která ohrožuje ostatní. Dneska tím, jak on zavelel k tomu odchodu z Iráku, tehdy to byl vlastně zběsilý úprk, tak vlastně zanechal ten Blízký východ ve stavu, kdy nás skutečně začíná vážně ohrožovat. A druhá, bych řekl, jeho velká chyba, on nabídl ze začátku jakousi olivovou ratolest Vladimíru Putinovi a Rusku, nabídl reset, mluvili o tom, že vlastně zapomenou minulost a začnou od nuly. A zapomněl na jednu věc Barack Obama, že zahraniční vztahy jsou většinou transakční záležitostí, prostě je to něco za něco. A neřekl si o tu protihodnotu nebo nedostal tu protihodnotu. No a podle mého soudu vyrobil Putina jako dneska velmi výrazného hráče ve světových záležitostech, který, myslím, zneklidňuje na různých místech. A je to do určité míry produkt vlastně té americké slabosti pod Barackem Obamou, že on vlastně tím, jak vyklidil to pole, no tak vytvořil jakési vakuum a mimo jiné Rusové do něj vstupovali, vstoupili do něj v Sýrii. Teď vstupují v Libyi. Nemluvě o Ukrajině a východní Evropě.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
On sám za největší zahraniční politickou chybu označil v televizním rozhovoru pro stanici Fox News situaci v Libyi, protože neexistoval plán, co bude po tom, až padne Kadáfí. Souhlasíte s tím, že tohle byla jeho největší zahraniční politická chyba?

Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí:
Já znám, já jsem četl o něm, on měl takové bilanční interview s Jefrym Goldfarben, který na internetu dohledatelný a kdo umí anglicky, doporučuju číst, protože je to takový Baracka Obamy testament z loňského podzimu a tam on to říká také. Dokonce jaksi přiznává, že se nechal ukecat tehdy třemi ženskými ve své administrativě Hillary Clintonovou, která tehdy byla ministryní zahraničí a Susan Riceová, která byla poradkyně pro národní bezpečnost a Samantha Power, která byla a do dneška je velvyslankyní Spojených států v OSN. A to byly zejména Samantha Power takové ty příznivkyně toho humanitárního intervencionismu, ale oni nevymyslely tu operaci. Do té operace vlastně vmanévrovali Britové a Francouzi tehdy, kteří tam měli své zájmy a Barack Obama nakonec proti své vůli se nechal přesvědčit k tomu, aby pomohl vlastně odstranit Muamara Kadáfího, ale tím, že vlastně se nechal jakoby ukecat tím, že to vlastně neřídil od začátku, tím, že to Američané neměli nějakým způsobem pod svou taktovkou, tak to byla typicky špatná operace, protože ona vlastně, jak se začaly bombardovat, odstranili Kadáfího od moci a pak utekli.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
A byla to ta největší chyba?

Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí:
Nechali tu zemi prostě ve stavu totální anarchie a dneska je to vlastně jeden ze zdroje toho velkého migračního proudu přes Itálii do Evropy. A dokonce podle mě to nakonec skončí tím, že jestli tam vyhraje tu občanskou válku plukovník Aftar, což je dneska nejsilnější hráč, tak se tam dostanou do hry prostě zcela překvapivě i Rusové, protože tam mají úzké vazby.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
A je to horší než to, co se stalo v Iráku, když odešli Američani z Iráku, tak ta rozsáhlá území ovládli islamisti, takzvaný Islámský stát. Je ta Libye horší než to, co nastalo v Iráku?

Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí:
Já si myslím, že obojí byla chyba. Byla chyba z Iráku utéct, protože se vytvořilo vakuum, které začalo zaplňovat v severním Iráku Islámský stát a vlastně dobyl Mosul, kvůli tomu, který se teď pracně osvobozuje zpátky. A pokud jde o Libyi, no tak to byla prostě taková polovičatá operace, která nechala Libyi skutečně ve stavu anarchie a občanské války. Čili, je samozřejmě otázkou, co je lepší. Jestli ta diktatura, která tam byla před tím, pod vedením Kadáfího nebo ta anarchie, která je tam dnes. Koneckonců, Islámský stát má své působiště i v některých libyjských městech.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
A dá se říct, že takzvaný Islámský stát je vina Baracka Obamy nebo to je zkratka.

Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí:
To si myslím, že je zkratka. Islámský stát je také výraz, bych řekl, nějakého širšího proudu v tom islámském světě, který si neprošel nějakou reformací. Jak si prošlo třeba křesťanství v Evropě. Je to samozřejmě pak předmětem i mocenských bojů uvnitř toho islámského světa mezi Saúdskou Arábií, Íránem, Tureckem. Takže celkově ten revival jako označit, že to je důsledek činnosti Baracka Obamy by nebylo fér. Ale Barack Obama tou nekonzistentní politikou, kdy on vlastně na jedné straně vyzýval prezidenta Assada ať odejde ze Sýrie, pak stanovil nějakou tu slavnou červenou čáru, že když použije režim chemické zbraně, tak my vojensky zasáhneme. Čili, velmi silně se angažoval rétoricky, ale nebylo tam žádné jaksi žádná vůle to podepřít nějakým činem.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Myslíte si, že to nebyla jeho vůle nebo vůle jeho vlády?

Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí:
Víte, já si myslím, že tohle bylo hodně o Barackovi Obamovi. Já mám samozřejmě ve Spojených státech ještě dodneška celou řadu známých a prostě jsem se na ty chyby těch lidí, kteří dělali v jeho administrativě, ptal. Ptal jsem se, proč vlastně nechali Ukrajinu tak ne Evropanům, kteří to úplně prokaučovali. A vždycky byla odpověď, no to by neprošlo u Baracka Obamy, to by neprošlo v Bílém domě. On prostě, on to je další rozpor. On vlastně rétoriku měl jako idealista jako to muž lidských práv a já nevím, čeho všeho, ale vlastně tím svým založením politickým byl takový chladný, minimální realista. A tím se jakoby rozevíraly nůžky. On měl veliké očekávání, ale pak, když mělo dojít k činům, tak nic nenastalo. Nekonzistentnost. To bych řekl, že je to klíčové slovo, kterým bychom ho mohli charakterizovat jako prezidenta aktivního nebo neaktivního v zahraniční politice a proto to má vlastně takový dopad na ten celkový obraz Spojených států ve světě, který prostě dneska nepožívají té autority, kterou používaly dřív. Třeba i dělali chyby, ale byli to silní hráči.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
A dá se říct, že Amerika ještě dnes je takovým tím vůdčím státem Západu nebo už to neplatí?

Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí:
Je to stále nejsilnější země. Je to jaderná supervelmoc, je to země, která určuje trendy. Nakonec i v těch nových technologiích internet. To všechno většinou pochází ze Spojených států. Čili, rozhodně bych nad Spojenými státy nelámal hůl. Nebylo by to ani tady u nás v našem evropském zájmu. Já si myslím, kdykoliv Amerika byla silná a angažovala se nějakým způsobem, tak demokratická Evropa vždycky z toho těžila, pokud se Američané naopak stáhli a totálně izolovali. Ta éra po první světové válce 1920-30 tak to bylo vždycky, bych řekl něco, co Evropě působilo problémy. Usnadňovalo to tady nástup Hitlera k moci a podobně. Takže my nemáme zájem na tom, aby oni vyklidili scénu, ale co se stalo, že za Baracka Obamy tu scénu začali vyklízet daleko víc, než bylo podle mě potřebné.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Barack Obama byl u moci dvě volební období. Které z těch dvou bylo podle vás úspěšnější a proč?

Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí:
Já myslím, že rozhodně bylo úspěšnější to první, protože pokud, abychom nemluvili jenom v těch kritických, že to je totální tragédie nebo katastrofa, tak přece jenom, já bych mu připsal kredit za to, že on pomohl Americe se dostat z té ekonomické krize. Řešili to samozřejmě jednoduše, pumpovali prachy do ekonomiky, tiskli dolary. Spojené státy si to mohou dovolit, protože nejsou sešněrovány žádnou svěrací kazajkou eurozóny nebo paktu stability a růstu. Ale rozhodně to pomohlo a také on byl vlastně akceschopný první dva roky, protože měl většinu demokratů. Demokraté tvořili většinu v kongresu, čili on mohl prosazovat zákony. Prosadil tehdy tu zdravotnickou reformu, kde už bych byl víc kritický, protože já sice chápu, že asi má smysl, aby v Americe byla nějaká forma pojištění tak, že si trochu se postará i o ty lidi, kteří úplně jaksi nemají to své dobrovolné pojištění tak, jak to bylo postaveno ve Spojených státech až doposud. Nicméně to podle mě nastavil příliš skandinávsky a teď se ukazuje, že ten systém je těžko ufinancovatelný.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
On sám ale říká, že to byl nejlepší den, který ve funkci coby prezident zažil, když kongres tu reformu schválil. Takže, myslíte si, že ta radost nebyla úplně oprávněná?

Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí:
Aby ne, tak ono ta reforma se jmenovala Obama care, takže až si budou někde povídat za 10-20 let, co po něm zůstalo, tak kromě té Nobelovy ceny, kterou on dostal, ale jenom za to, že byl nadějí, ale ne za to...

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Zasloužil si jí, podle vás?

Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí:
Nezasloužil, protože Nobelova cena míru se má dát za nějaký praktický výkon a on žádný neměl. To bylo jenom na bázi nějakého očekávání a to byl ten typický evropský výmysl. Levice evropská kritizovala Bushe, tak přicházel Obama jako naděje, tak prostě prosadili, aby Norové mu dali Nobelovu cenu míru, ale to prostě ne. Má se dostávat za něco. A ne za to, že možná něco někdo v budoucnosti udělá. Ale kromě toho se zpět k té reformně zdravotní, ta se jmenuje Obama care, tak aspoň v tom názvu to je, ale teď je velká otázka, jak to dopadne, protože mimochodem to chtějí změnit i někteří demokraté.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Jak se díváte na Barackovu politiku při jednání s Íránem? Protože i to se pravděpodobně nějakým způsobem změní, až nastoupí Donald Trump.

Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí:
Ta dohoda s Íránem má, bych řekl velkou podporu v Evropě, ale zase je to takový výraz trošku toho amerického evropanství, které tam Obama rozšířil. To znamená ano, my když se budeme usmívat, tvářit se jako vesele, tak ten druhý vlastně půjde do toho s námi a bude menší hrozbou. Máme dobrou vůli. Druhý bude mít taky, žijeme v 21. století, ne v té politice 19. století, kdy se prosazovala hlavně moc a fyzika té síly. Já bych byl ne skeptičtější. Já pozorně poslouchám hlasy z Izraele, které jsou velmi kritické. Ta dohoda totiž je jenom dočasná. Ta dohoda je na nějakých myslím 13 let. Takže podívejte. Máte tu Írán, který hrozil světu svým jaderným programem, který říkal, že jeho cílem je odstranit Izrael z mapy. A měl nějaký program a sankce ho nedokázaly úplně zastavit ten program, takže co vlastně se s touhle dohodou udělalo. Sankce se zrušily, výměnou za závazek Íránu, že 13 let nebude ten svůj vojenský jaderný program rozvíjet, ale bude dělat jenom mírový. Takže je to jako, kdybyste tady potkala nějakého boxera, který vám prostě bude vyhrožovat, že vás prostě zmlátí, umlátí k smrti a vy teda s ním uděláte dohodu, že na vás pár let nezaútočí a vy mu výměnou za to prostě dáte steroidy, bodybulldingovýho trenéra. A pak co? Až uplyne ta doba, tak co. Když se Írán rozhodne, že už je dostatečně připravený, posílený bez sankcí samozřejmě. On je dneska klíčový hráč v regionu Blízkého, Středního východu. Bylo to vždycky tak, že on byl jeden z několika, že se tam velmi dbalo nějaká rovnováha síly mezi těma hráči jako Írán, Irák, Turecko, Saúdská Arábie, Egypt. Dneska Írán je nejsilnější díky sankcím může prostě vyvážet neomezeně ropu, a co udělá za 13 let, až ta dohoda bude platit? Kde máme záruku, my. On ano, on si může hrát, stát zodpovědným hráčem světového společenství a jakoby ta dohoda ho může jakoby vtáhnout do hry, ale stejně tak je možné teoreticky i prakticky, že řekne ok, tak já už jsem připraven, teď si dokončím ten program vojenský, protože tady mám všechno, jsem bohatý, mám na to prachy.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Je něco v té zahraniční politice, co se Baracku Obamovi povedlo? Co bylo, co byla věc, která byla nutná a která se osvědčila.

Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí:
Těžko hledat teda upřímně řečeno. Já těžko hledám. Kde já s ním příliš nesouhlasím, ale zase považuji to za otevřenou věc, je ta Kuba. On vlastně úplně změnil dosavadní americkou politiku vůči Kubě, víc se otevřel.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Obnovil diplomatické vztahy. Ale zároveň zrušil pravidla mokrá noha suchá noha.

Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí:
K tomu já se ještě dostanu. To považuji za úplnou zlotřilost. Ale takhle, on vsadil na to, že nějaký to angažmá, ten /nesrozumitelné/ jak by Američané řekli, my pro to nemáme vlastně úplně vhodné slovo, že možná bude víc ku prospěchu změnám na Kubě, než jaksi prostě držet tu Kubu prostě v nějaké izolaci, a to se možná může ukázat, jako efektivní strategie. Nevylučuju. Ukáže to až budoucnost, čili tady bych to nechal otevřenou věc. On prostě udělal určitý riskantní krok a ukáže budoucnost, zda přinese ovoce. Ale to, co udělal teď jako ten poslední týden, ti prezidenti vlastně dělají něco, aby posílili svoje dědictví, zápis do dějin, tu stopu v dějinách. Takže on třeba, posílal nějakých 150 milionů dolarů na fond proti globálnímu oteplování. Já si myslím, blbost, ale dobrý. On byl bojovník velký proti globálnímu oteplování a chtěl tady podpis, protože Trump ty peníze zastaví. Tak chtěl, aby tam bylo ještě nějaký dědictví. To jako rozumím, z jeho pohledu tomu rozumím. Ale ta suchá, mokrá noha. Prostě byla politika, že když někdo emigroval z Kuby, jako před komunistickým útlakem, tak prostě automaticky dostal možnost ve Spojených státech zůstat. To byla zákonná úprava. A on jí teď narychlo prostě změnil. A to je přesně typický Barack Obama. Místo aby dostal nějakou protihodnotu od toho Castrova režimu na Kubě, Raula Castra. Nějaké zlepšení teda pro své obyvatele, tak udělal jednostranný krok, který podle mě byl jenom naschvál Donaldovi Trumpovi, protože ten, když to teď bude chtít zase vrátit zpátky, tak se okamžitě v té své protiimigrační politice dostane jaksi do problémů ve vztahu k Mexičanům a dalším. Čili to byl jenom naschvál, který vlastně Kubě nepomůže.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Pojďme teď k Donaldu Trumpovi. Jeho vítězství bylo studenou sprchou pro Evropu i pro téměř polovinu Američanů. Proč podle vás zvítězil? Byli Američani tak otráveni z globalizace, z té politické korektnosti nebo co byl ten důvod, že on se zítra stane oficiálně 45. prezidentem Spojených států?

Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí:
Těch důvodů bylo víc. Tam není jeden. Střídání stráží, osm let byl demokrat, no tak přišel republikán. Takhle to bylo v posledních 25 letech.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Ale on není typický republikán.

Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí:
Není, on šel standardně, on šel primárkama. On nešel jako Babiš mimo systém. On šel v rámci systému. Překvapivé bylo, že získal nominaci nakonec v republikánské straně. Tomu nikdo, ani já, jsme nevěřili.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Ze začátku byl úplně outsider.

Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí:
Ano, ale podle mě, a to je ten další důvod, on prostě začal mluvit autenticky. Někde jsem slyšel, myslím nějaká novinářka někde z Clevelandu napsala. Ten problém proč to dopadlo jinak, než jsme všichni, než všichni očekávali, bylo, že zatímco ty elity, ty média prostě braly Trumpa doslova, každou prostě větičku doslova, ale ne vážně, nebrali ho vážně, tak ti normální prostí lidé ho nebrali doslova. Prostě chápali to, že to je určitá nadsázka ten jeho způsob vyjadřování, ale vzali vážně ten jeho protest proti té politice, takové té politické korektnosti, když prostě zase doma mluvíme jinak než na veřejnosti. My si to tady pamatujeme z minulosti, a to si myslím, že tam určitě hrálo roli, ale samozřejmě hrály roli i další faktory.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Jak byste ho charakterizoval vy? Protože média si z něj často dělal legraci. Často strašila Donaldem Trumpem. Je důvod se obávat toho, co Donald Trump ve funkci amerického prezidenta udělá nebo musíme oddělit tu dobu před tím, než se stal prezidentem a teď, když nastoupí, tak to bude asi jinak?

Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí:
Určitě bych jí nějakým způsobem oddělil, protože v té kampani on byl prostě sám za sebe. Teď bude za A) svázán tím prezidentským úřadem a bude muset nějakým způsobem kooperovat s kongresem. V tom kongresu v obou komorách má republikánskou většinu, čili on má teď minimálně dva roky příležitost skutečně legislativně něco změnit.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Měl podporu taky všech republikánů?

Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí:
Ne, no nemá, ale prostě má teď příležitost, až tam budou mít demokraté většinu, k čemuž nepochybně dojde, protože je to vždycky kyvadlo, tak to bude mít ještě daleko těžší. Teď má přece jenom šanci něco prosadit i v kongresu, takže si myslím, že ho to bude nutit k nějakému hledání kompromisu v rámci republikánské strany. A jestli jsou rizika. Vezměme si to z našeho hlediska. Já myslím, že jsou tam dvě rizika. On bude k tomu přistupovat víc jakoby byznysman. Něco za něco.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Četla jsem, že bude hlavně byznysman, nebude šířit dobro, ale bude vyjednávat. To byste podepsal?

Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí:
To bych podepsal. Ano. Nebude šířit, bude prosazovat zájmy a v rámci toho bude vyjednávat. Jako on nevěří, že je to o kamarádství ta politika. On věří, že to je o zájmech a myslím si, že v tomto ohledu má pravdu, ať se nám to líbí nebo ne. A bude samozřejmě konat na bázi něco za něco. A teď. Dvě rizika tam jsou pro nás. Zaprvé je ten vztah s Ruskem, kdy on nepochybně bude otevřen nějaké dohodě. Také aby ho to posílilo, prostě hlavní rival dneska je Čína pro Spojené státy, tak aby ho to posílilo jakoby zrcadlově opačně, co udělal Richard Nixon vlastně, když Američané po těch těžkých 60. letech tahali za kratší konec provazu v té soutěži se Sověty, tak najednou Nixonovi vymyslel to oteplení s Čínou a tím dostal Sověty do kouta. Tohle pokušení tam být může a nic proti tomu. Já si myslím, že Rusko je třeba brát jako hráče ve světové politice. Někdo s nimi mluvit musí a kdo jiný, než Američané, kteří jsou tou jeho věrnou supervelmocí? Evropa to neumí, nedokáže, a když to dělala, tak to vždycky zvrtala.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
A chce aspoň Evropa, když říkáte, že to neumí, nedokáže. Otázka, jestli to chce.

Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí:
Ať to dělá, ať s Rusy jedná. Já si spíš myslím, že je lepší s nimi, když bude americký prezident jednat, než když před nimi bude utíkat jako Barack Obama. Ale důležité je, aby to nebylo na náš úkor. A tady, myslím, kde taháme zatím za kratší konec provazu je, že a to je problém i naší vlády, že prostě nedodržuje se ten závazek 2 % na obranu. A on říkal jasně, já budu plnit dál své závazky v rámci NATO, když ale vy budete plnit to svoje a ty relativně ty obranné výdaje klesly dokonce za Martina Stropnického pod 1 %, to je problém. Změnit to je nutno. Máme tady 60 miliard přebytek, baví se o tom na jakou silnici dát, nebo jestli to utratit za důchody, ale část by podle mého soudu měla jít na obranu. A druhé riziko, které je úplně z jiného soudku. Tam je riziko, že on prostě zvolí protekcionalistickou politiku. On slíbil, že Americe vrátí pracovní místa, to znamená vrátit prostě určité firmy ať z té Číny, ty americké koncerny ať se vrací z Číny, z Mexika, kde je ta levná pracovní síla, domu. A on to může dokázat vlastně, už se někteří vracejí jenom pod tou pohrůžkou. Ale jaké budou ty nástroje. On buď může snížit daně, já mu zatleskám, to je dobrý recept. Anebo naopak zdvihne cla, začne zdvihat americká cla.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
On už pohrozil Číně.

Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí:
A to je horší věc, protože to samozřejmě může rozpoutat spirálu protekcionismu, která pak se může dotknout i Evropy a co si budeme povídat, my stejně tak jako Německo, to jsou prostě ty ekonomiky, které jsou nastaveny proexportně, 85 % našeho národního bohatství HDP vlastně vzniká tou exportní činností a pokud by se rozpoutala nějaká protekcionistická ochranářská spirála, tak si myslím, že to je špatně.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Máme se teď v Evropě začít bát toho, co říkal Donald Trump, tedy že se zaměří spíš na domácí problémy, že nebude chtít být tím hlídačem bezpečnosti ve světě, že Evropa se bude muset víc sama spolehnout na sebe v té otázce bezpečnosti?

Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí:
Nepochybně každá síla začíná doma, bát se, strach není dobrý rádce. Síla je důležitá, prostě sebevědomí, síla ale zároveň nějaká reálná připravenost pro to, abychom obstáli prostě v těžkých chvílích. A ano, pokud my nebudeme třeba vydávat na obranu dostatečné množství prostředků, tak pak samozřejmě se budeme bát, když půjdeme z domova a nezamkneme si, nebo necháme auto otevřené, tak se taky budeme bát, že nám ho někdo vykrade, když tam máme solidní zámek, tak se bát nemusíme.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Prezident Miloš Zeman vyjadřoval Donaldu Trumpovi podporu už v té předvolební kampani, pak byl mezi prvními, kteří mu gratulovali. Už tedy má Hrad pozvánku do Bílého domu. Je to pocta pro Českou republiku?

Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí:
Je to příležitost. Já jsem člověk, který byl mnohokrát k Milošovi Zemanovi kritický, ale tady ho musím pochválit. On prostě ukázal, že v politice se občas riskovat vyplácí. On vsadil na Donalda Trumpa ještě dopředu, kdy všichni ho odepisovali. Mimochodem, to je ukázka, že přece jenom ti jeho lidé, já bych nepodceňoval. Oni si toho všimli, že tady nějaký český prezident se zmínil a dostal tuhle příležitost. Je to po mnoha letech poprvé, co se zase český prezident dostane do Bílého domu a já doufám, že to využije k tomu, aby tam začal prosazovat naše zájmy a aby pak, až Donald Trump bude jednat s Evropany, až bude jednat s Rusy a nepochybně bude, tak aby to nebylo na náš úkor.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Říká Alexandr Vondra. Děkuju za to, že jste přišel do Interview ČT24.

Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí:
Já děkuji za pozvání. Hezký večer.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Vám, vážení diváci, děkujeme za pozornost, podívejte se na Události. Hezký večer.