Novinky Mediální výstupy

Události, komentáře: Brexit natvrdo

(ČT 24) Británie nechce částečné ani přidružené členství v Evropské unii. Řekla to premiérka Theresa Mayová. Odmítla taky pravidelné příspěvky do unijního rozpočtu. Británie kvůli tomu opustí i jednotný evropský trh. Co víme po dnešku o detailech britského odchodu z Evropské unie? Co to znamená pro Česko a podle jakých not by se mělo s Londýnem vyjednávat? Hlavní téma Událostí, komentářů ČT24 komentovala expertka ODS pro evropské záležitosti Adéla Kadlecová.

 

Celý rozhovor s Adélou Kadlecovou můžete zhlédnout na ČT24.

David BOREK, moderátor:
Británie nebude usilovat o částečné ani přidružené členství v Evropské unii, řekla to dnes britská premiérka Theresa Mayová. Británie zároveň nebude posílat žádné příspěvky do bruselské pokladny a odejde z jednotného trhu Evropské unie. Co tedy víme po dnešku víc o detailech brexitu? Co to znamená pro Česko a podle jakých zásad by se mělo s Londýnem vyjednávat, hlavní téma Událostí, komentářů.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
A u Evropy a její budoucnosti ještě zůstaneme. Europoslanci totiž před malou chvílí zvolili svého nového předsedu a stal se jím kandidátem lidovecké frakce Ital Antonio Tajani. V čele Evropského parlamentu bude následujících 2,5 roků.

David BOREK, moderátor:
No, a Praha a Vídeň budou bojovat proti zavádění mýtného na německých dálnicích, pokud budou tamní řidiči zvýhodněni před cizinci, tedy i Čechy. Shodli se na tom ministři dopravy Česka a Rakouska. Po dálnicích v Německu teď jezdí osobní auta zadarmo. Ministři taky řešili dostavbu dálničního spojení Rakouska s Prahou a Brnem, téma na závěr pořadu, vítejte.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Hezký večer.

David BOREK, moderátor:
Ano, dlouho očekávaný projev britské premiérky Theresy Mayové, to je hlavní téma nejen zpravodajství České televize během těchto hodin, stručně řečeno - odchod z Evropské unie, odchod z Evropy nikoli, ale ta nálepka tvrdý brexit tedy platí, skutečně. Žádné členství v jednotném trhu, žádné příspěvky do bruselské pokladny, skutečně odchod Unie se vším všudy. Ovšem dneškem to nezačalo. Už 200 dnů skoro uplynulo od té chvíle, kdy britští voliči rozhodli v referendu tak, jak rozhodli. Těch skoro 200 dnů teď bude rekapitulovat Dan Takáč.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
A já začnu u toho zásadního klíčového čísla, které vlastně celou tuhle tu záležitost odstartovalo. 52:48 - takový byl ve Velké Británii červnový poměr odpůrců a zastánců Evropské unie, který rozhodnul o tom, že Spojené království už nechce patřit do jednotné Evropské unie. Vyjádřeno v absolutních číslech, pro odchod z Evropské unie tehdy hlasovalo o jeden a čtvrt milionu lidí víc, a to při poměrně velké hlasovací účasti, víc než 70 %. Ta byla větší, než jakou Britové dosáhli při posledních parlamentních volbách. Rozhodnutí Britů patrně na několik okamžiků Evropu zmrazilo. Zdálo se, že s tím vlastně nikdo nepočítal. Takový výsledek ostatně nepředpokládaly ještě v den referenda ani finanční trhy nebo zkraje tohoto dne. Pak ale právě ještě v den oznámení výsledků padla první zásadní věta.

Donald TUSK, předseda Evropské rady:
Nebude tu žádné právní vakuum. Dokud Spojené království formálně neopustí Evropskou unii, evropské právo se bude vztahovat na Velkou Británii a platit i uvnitř ní. A tím myslím práva stejně jako povinnosti.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Tedy platit a dostávat, překračovat hranice a obchodovat a tak dále, a tak dále, se bude jako doposud. No, a tři dny poté další zásadní věta, tentokrát z Evropské komise. Dokud to Britové neoznámí oficiálně a podle pravidel, tedy podle smluv, nebo chcete-li podle onoho článku 50, tak se s nimi nikdo nebude ani neformálně o brexitu bavit. Oficiální oznámení, a to platí pořád, se očekává během tohoto března. Dnešní projev britské premiérky Theresy Mayové měl ale hodně naznačit. Měl naznačit takzvaný tvrdý brexit - prostě jdeme pryč a nechte si svůj jednotný trh. Ono to tak taky zásadně ale nastalo, ale možná ne tak úplně. Členem společného trhu Británie nebude.

Theresa MAYOVÁ, britská premiérka:
Chci, aby bylo jasné, že to, co navrhuji, nemůže znamenat členství v jednotném trhu.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Premiérka prostě chce mít kontrolu nad tím, kolik lidí a kdo na ostrovy přichází. Země má ale zároveň zůstat otevřená. Británie taky chce mít volnější ruce pro obchodování s dalšími státy, zároveň ale nadstandardní přístup na evropský trh, za podobný přístup na trh britský pro Evropany. Chce prostě dosáhnout bezcelní dohody.

Theresa MAYOVÁ, britská premiérka:
Prioritně se budeme snažit o ambiciózní obchodní smlouvu s Evropskou unií. Tato smlouva by měla umožnit co nejvolnější výměnu zboží a služeb mezi Británií a členy EU. Měla by dát britským společnostem maximální svobodu pro obchod a působení na evropských trzích a umožnit evropským firmám dělat to samé v Británii.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
A to všechno bez podléhání evropskému soudnictví a bez příspěvků do společné pokladny. Nicméně kvůli jistotě, jak pro byznys, tak pro lidi, bude evropské právo včleněno do toho britského samozřejmě rozhodnutím domácího parlamentu. Zákony vůbec se podle premiérky musí tvořit a vykládat doma. A Theresa Mayová taky několikrát volala po jednotě celého Spojeného království, což je veledůležitá poznámka. Ne všechny části Velké Británie totiž chtěly Evropu opustit, naopak Skotové, ti jsou, řekněme, značně proevropští a po referendu se mluvilo dokonce i o tom, že by mohli navázat s Bruselem vlastní vztahy a opustit tak společný stát s Angličany, Velšany a Iry. Každopádně Skotové se pochopitelně ozvali i během dnešního dne po vystoupení Theresy Mayové. Tamní premiérka Nicola Sturgeonová prohlásila, že plán na odchod je ekonomickou katastrofou a pokud se nepodaří obchodní plány prosadit, měli by mít Skotové právo na to, aby si vybrali, jestli chtějí zůstat, anebo ze Spojeného království odejít. No, a nakonec ještě některé reakce z Evropské unie na projev Theresy Mayové, jsou-li vůbec jaké tedy, Bohumil Vostal, evropský zpravodaj, pokud jsou, tak nám teď řekne. Bohumile, dobrý večer. Jak tedy Evropa reaguje, prosím krátce?

Bohumil VOSTAL, redaktor:
Dobrý večer. Předseda Evropské rady Donald Tusk, který předsedá summitu evropských premiérů a prezidentů, tak ten řekl, že jde o smutný vývoj, ale že bude vyjednávat jednotně za těch zbývajících 27 států. Vyjednavač Evropské komise pro brexit Barnier pak řekl, že jakmile bude připravené Spojené království, bude připravený i on a odsud ze Štrasburku se pak ozval vyjednavač Evropského parlamentu pro brexit Guy Verhofstadt, bývalý belgický premiér. Jenom připomenu, Evropský parlament musí vše, co se s Británií dohodne, schválit a on vyslal do Londýna varování. Řekl, ať Británie nepočítá s nějakými pohrůžkami, pokud by jednání nešla s EU dobře, s pohrůžkou například, že by se stala daňovým rájem. Řekl, že něco takového by žádný pokrok nepřineslo. Velká obava ale opravdu visí nejen nad Evropským parlamentem, nad celou EU, jaká to bude finanční ztráta, až Británie odejde, protože je to tvrdý brexit. Odborníci mluví o 5 až 17 miliardách eur ročně. Samozřejmě to bude mít negativní dopad i na Čechy.

David BOREK, moderátor:
V našem vysílání teď vítám zástupce politiků, nebo alespoň lidí, kteří se pohybují v politické sféře a kteří budou komentovat s námi události posledních hodin a zpřesnění obrysů brexitu. Adéla Kadlecová, expertka ODS na evropské otázky. Vítejte.

Adéla KADLECOVÁ, expertka strany pro evropské záležitosti /ODS/:
Dobrý večer.

David BOREK, moderátor:
A také Libor Rouček, bývalý místopředseda Evropského parlamentu za ČSSD. Vítejte i vy.

Libor ROUČEK, bývalý místopředseda Evropského parlamentu /ČSSD/:
Hezký večer.

David BOREK, moderátor:
Možná nejprve ale prosím několik vět, myslím těch několik zásadních vět britské premiérky. Pojďme si ji ještě jednou poslechnout.

Theresa MAYOVÁ, britská premiérka:
Nebude to jakési částečné členství, ani přidružené členství, nic, co by nás nechalo na půl cesty. Nechceme adoptovat, přijmout model, který už mají jiné země s Evropskou unií. Ne, Spojené království odchází z Evropské unie.

David BOREK, moderátor:
Bohuslav Sobotka reagoval na to dnešní prohlášení tím, že pro něj to prý nebylo až takové překvapení, protože lidé ve Velké Británii, kteří prosadili brexit, prosazují tvrdý brexit, tedy razantní odchod Británie ze společného trhu, to dnes sdělil médiím. Vy jste nebyl překvapen, protože my jsme měli tady měsíce, pořád jsme slyšeli od analytiků, že Británie bude mít jasný zájem na tom zůstat napojena na jednotný trh.

Libor ROUČEK, bývalý místopředseda Evropského parlamentu /ČSSD/:
Já jsem do určité míry překvapen také nebyl, a to ne z důvodu, že 52 % hlasovalo pro brexit, protože ti lidé neměli a doposud nemají ponětí, co to znamená. Ale důvod, proč jsem nebyl překvapen, byl ten, že na britskou premiérku je velký tlak z řad euroskeptiků jak uvnitř Konzervativní strany, tak samozřejmě ze strany UKIP. Čili ona byla nucena nějaké prohlášení, s nějakým prohlášením přijít, dneska s ním přišla.

David BOREK, moderátor:
Máte vy teorii, proč Británie popřela ten mainstream analytiků, který skutečně říkal - Británie bude chtít zůstat ve společném trhu, protože to je zásadní věc?

Adéla KADLECOVÁ, expertka strany pro evropské záležitosti /ODS/:
Já si myslím, že takzvaná ta tvrdá varianta byla vždy variantou a myslím, že se obě strany, nebo spíš Evropská unie, ale i česká vláda se této varianty trošku bála. Já jsem trochu překvapená, že pan předseda vlády není překvapen, protože z toho mála, co jsme slyšeli o nějaké vyjednávací taktice, kterou by třeba česká vláda chtěla uplatňovat, tak pan předseda vlády se nechal slyšet, že pro něj je volný trh nebo přístup Británie na volný trh podmíněn zase přístupem našich občanů na trh pracovní ve Velké Británii, a to byl jaksi jediný jakoby strategický záměr české vlády, který jsme slyšeli.

Libor ROUČEK, bývalý místopředseda Evropského parlamentu /ČSSD/:
Česká vláda nebo jakákoliv vláda v Evropě nemůže přijít s nějakým strategickým záměrem, pokud Británie si nezformuluje, co vlastně chce, a to se ani po tom dnešním dnu nestalo.

David BOREK, moderátor:
Opravdu ne?

Libor ROUČEK, bývalý místopředseda Evropského parlamentu /ČSSD/:
Protože ta strategie přijde prostě až někdy koncem března.

David BOREK, moderátor:
Ty kontury už máme.

Libor ROUČEK, bývalý místopředseda Evropského parlamentu /ČSSD/:
Kontury máme, ale...

David BOREK, moderátor:
Ale platí ta teze paní Kadlecové, že v podstatě tímto Británie vyrazila trumfy z ruky evropským vyjednavačům, protože Británie nestojí o tu velkou cenu v podobě volného...

Libor ROUČEK, bývalý místopředseda Evropského parlamentu /ČSSD/:
Ne, nevyrazila žádné trumfy, protože jak Británie, tak Evropská unie neví, s čím vlastně ta Británie přijde. A ztráty by mohly být obrovské. Protože, když se podíváte na čísla, Británie každý rok vezme zboží za 300 miliard eur, vyveze za 180, čili ty ztráty by mohly být teoreticky obrovské.

Adéla KADLECOVÁ, expertka strany pro evropské záležitosti /ODS/:
Já s panem Roučkem nesouhlasím, protože jak říkám, ze strany české vlády to byla jaksi podmínka quit pro quo a když se podíváte i třeba na komentáře z Německa, tak i německá média se shodují v tom, že tato varianta odchodu Velké Británie znamená politické oslabení Evropské unie jako celku z hlediska její vyjednávací pozice.

David BOREK, moderátor:
Kdo bude vyjednávat s Británií o detailech odchodu a jaký podíl na tom vyjednávání bude mít Česká republika?

Libor ROUČEK, bývalý místopředseda Evropského parlamentu /ČSSD/:
Bude vyjednávat „27“, čili zbývajících 27 států si musí vytvořit společnou pozici. A samozřejmě závěrečné slovo bude mít také Evropský parlament. Čili my jsme na počátku, jak jsem řekl, neznáme strategii, Británie dnes něco oznámila. Ale z toho oznámení prostě není jasné a koukal jsem se nebo díval jsem se na britské komentáře, prostě jednotlivých podnikům, odvětvím není jasné, teda jaký vůbec přístup bude. Protože, když se podíváme na švýcarský model, norský model, dokonce celní unie, kterou má Turecko, tak Británie chce něco jiného, prostě nevíme, co bude chtít a jak to bude fungovat.

David BOREK, moderátor:
Na tu pozici jsem se ptal Česka i proto nebo tu možnost ovlivnit to vyjednávání i proto, že je samozřejmě zásadní otázkou, jestli to bude fungovat na principu nějakého většinového, byť konsensuálního výsledku, anebo jestli každý stát bude mít skoro právo veta si prosadit své priority do toho výsledného modelu spolunažívání mezi Evropskou unií a Británií, jak to tedy bude? Tušíme?

Adéla KADLECOVÁ, expertka strany pro evropské záležitosti /ODS/:
Netušíme. To, co se teď děje, máme určité právní vodítka v evropských smlouvách, ale tu určitou proceduru vystupování, tu zažíváme poprvé. Pan Rouček má pravdu, že jakýmsi hlavním motorem toho vyjednávání by měla být Evropská komise, ale Evropská rada si prosadila to, že bude mít skoro stejnou roli, to znamená, bude zastupovat hlasy národních států. A pro Českou republiku to samozřejmě znamená to, aby se politické síly napříč spektrem byly schopny dohodnout, co jsou ty naše priority.

Libor ROUČEK, bývalý místopředseda Evropského parlamentu /ČSSD/:
Já souhlasím samozřejmě s tím, že bychom se měli dohodnout.

David BOREK, moderátor:
Je to možné?

Libor ROUČEK, bývalý místopředseda Evropského parlamentu /ČSSD/:
Já doufám, že ano, protože tak, jak jsme se dohodli víceméně při našem vstupu, tak něco podobného by mělo být i v této situaci a samozřejmě by se měla dohodnout vláda se zájmovými skupinami, to znamená, s průmyslem, s odbory a podobně.

David BOREK, moderátor:
Budete jako člověk, který má určitě nepochybný vliv v ČSSD v těch evropských záležitostech i se svými zkušenostmi i toto tedy prosazovat uvnitř strany? Tedy když se vás zeptají, řeknete jim: pojďme se předtím dohodnout s opozičními stranami tak, ať to je pozice opravdu Česka, ať to není pozice vlády, která...

Libor ROUČEK, bývalý místopředseda Evropského parlamentu /ČSSD/:
Toto je moje pozice, pokud by chtěl někdo slyšet můj názor, samozřejmě ano. Ale jak jsme již řekli zpočátku, zatím nevíme, s čím Británie přijde, zatím nevíme, v jaké formě se vůbec ta vyjednávání budou konat. Ta vyjednávání budou trvat roky, ale jak říkám, ano, měla by na tom spolupracovat celá...

David BOREK, moderátor:
S jistou paralelou historickou se nacházíme v létě 92, předsedové vlád Česka a Slovenska už přiznali, že cílem bude rozpuštění Československa, ale ještě úplně přesně nevíme, jak bude vypadat to dělení majetku. Ale to byla možná taková nemístná historická vsuvka. Ještě k tomu, o čem se teď bavíme. Robert Fico řekl v září takovou zajímavě psychologizující myšlenku, podle které brexit bude Británii bolet a ta myšlenka zní takto - pro Británii bude to velice složité. Evropská unie využije tuto možnost, aby veřejnosti ukázala - podívejte se, teď uvidíte, proč je důležité zůstat v Evropské unii. Platí ta teze? Ono to dává smysl, s jistou jaksi teorií her to dává smysl. Pojďme to...

Libor ROUČEK, bývalý místopředseda Evropského parlamentu /ČSSD/:
Dává to smysl, ale já myslím, že brexit by Británii neměl bolet a neměl by bolet Evropskou unii. To by měl být základ. Ale je samozřejmě jasné, že Británie nemůže dostat lepší výsledek, než mají státy „27“, protože potom by Evropská unie neměla žádný smysl.

Adéla KADLECOVÁ, expertka strany pro evropské záležitosti /ODS/:
Já souhlasím s panem Roučkem v tom, že asi není v zájmu nikoho, abychom se navzájem trestali a jaksi si říkali, pro koho ten brexit bude tvrdší, na druhou stranu...

David BOREK, moderátor:
/Nesrozumitelné/ i v té druhé části...

Adéla KADLECOVÁ, expertka strany pro evropské záležitosti /ODS/:
Nesouhlasím.

David BOREK, moderátor:
Nemůže z toho vylézt lépe, než když byla součástí Evropské unie?

Adéla KADLECOVÁ, expertka strany pro evropské záležitosti /ODS/:
Británie bude mít svoji vyjednávací taktiku a v jejím zájmu je, jako v zájmu každého národního státu, který by byl v její pozici, vyjednat si co nejlepší podmínky.

David BOREK, moderátor:
Mimochodem ODS má historické vazby a sympatie vůči konzervativcům, ale v nějaké fázi v budoucnosti budete vlastně muset hájit zájem Česka, který nebude totožný se zájmy britských konzervativců nebo britské vlády. V čem se to liší? Kde je ten zájem odlišný?

Adéla KADLECOVÁ, expertka strany pro evropské záležitosti /ODS/:
Myslíte zájem britské konzervativní strany?

David BOREK, moderátor:
Abyste nebyla jenom mluvčím britských konzervativců, ale abyste byla mluvčím ODS, potažmo České republiky, která logicky, tak to prostě je ve světě, zájmy nikoho, žádných dvou lidí nejsou identické a v tomto případě to snad bude platit také, tak, kde ty zájmy jsou odlišné?

Adéla KADLECOVÁ, expertka strany pro evropské záležitosti /ODS/:
Ty zájmy ODS a Konzervativní strany nikdy nebyly identické, i z toho důvodu, že britská Konzervativní strany je britskou stranou a Velká Británie jaksi díky své historii a i geografické pozici má trošku jako jaksi jinou pozici v Evropské unii, ale i v globální ekonomice. A samozřejmě jako prvním tématem, které nás napadá, kde trošku mohou vznikat třecí plochy, je volný pohyb osob a postavení například českých pracovníků, kteří budou chtít v Británii pracovat, anebo kteří v Británii současně pracují.

David BOREK, moderátor:
Je to něco, ještě se o tom moc nemluví, samozřejmě nikdo nic ještě přesně neví, ale nějak to k tomu směřuje? Toto bude třeba jedna z věcí, která bude středovýchodní Evropu zajímat?

Libor ROUČEK, bývalý místopředseda Evropského parlamentu /ČSSD/:
Určitě to bude jedna z věcí. Jestli mohu připomenout, Evropská unie stojí vlastně na čtyřech svobodách a nám půjde o to ty čtyři svobody zachovat. Uvidíme prostě, jak to půjde dohromady, jak to půjde dohromady s tou britskou pozicí, hlavně v tom bodě, kde si chce Británie plně kontrolovat své hranice.

David BOREK, moderátor:
Nejenom hranice. Británie také se chce znova stát tedy suverénem, naprostým suverénem i z hlediska právního, z hlediska normotvorby, z hlediska zákonodárného. Tady je výrok Theresy Mayové z dneška.

Theresa MAYOVÁ, britská premiérka:
Na rozdíl od jiných evropských zemí nemáme psanou ústavu, ale máme nepsané zákony. A nemáme také takové dějiny, co se týče koalice. Veřejnost chce, aby jim politici byli zodpovědní přímo a nadnárodní instituce jako ty, které tvoří Evropská unie, nejsou tak dobře brané v naší zemi.

David BOREK, moderátor:
Přímá odpovědnost politiků versus nadnárodní instituce evropské. Není toto axiom, který bude platit a bude vlastně zatěžovat evropskou integraci i po brexitu i v jiných zemích „28“?

Libor ROUČEK, bývalý místopředseda Evropského parlamentu /ČSSD/:
Já myslím, že ne, protože lidé, ať to jsou Němci, Rakušané, Holanďané, ale i Češi, si uvědomují, že v dnešní době ty ekonomiky jsou naprosto provázané, tak žádná země nemůže mít svoji plnou suverenitu, a to si myslím uvědomují i Britové. Takže já jsem toho názoru, že ne a Británie i po brexitu samozřejmě bude mít tisíce a tisíce smluv a společných závazků, protože jinak, jak britská, tak evropská ekonomika a nejenom ekonomika nemůžou existovat.

Adéla KADLECOVÁ, expertka strany pro evropské záležitosti /ODS/:
Já si naopak myslím, že ta debata jaksi možnosti nadnárodní spolupráce, ale také otázka politické odpovědnosti bude to, co bude debatu o budoucnosti evropské integrace velmi silně ovlivňovat do budoucna. A...

David BOREK, moderátor:
Měla by být změněna nebo revidována Lisabonská smlouva?

Adéla KADLECOVÁ, expertka strany pro evropské záležitosti /ODS/:
Určitě. Já si myslím, že k otevření smluv musí dojít i proto, protože tam budou muset být zaneseny změny, které si brexit vyžádá. Byl tady zmiňovaný například rozpočet. Budou se prostě měnit kritéria evropského rozpočtu a k tomu je změna primárního práva nutná.

David BOREK, moderátor:
Jenom jedna věta holá - ano nebo ne změna smluv?

Libor ROUČEK, bývalý místopředseda Evropského parlamentu /ČSSD/:
Změna by byla potřeba, ale otázka je, zda k ní dojde, zda se zbývajících 27 států domluví.

Adéla KADLECOVÁ, expertka strany pro evropské záležitosti /ODS/:
Musí.

David BOREK, moderátor:
Prozatím děkujeme, Libor Rouček, Adéla Kadlecová, za chvíli se vrátíme ještě k jinému evropskému tématu.

David BOREK, moderátor:
Vracíme se do našeho pražského studia, s námi zde stále Libor Rouček a Adéla Kadlecová. Pane Roučku, je to přelom opravdu v tom smyslu, že, já vím, že to slovo velká koalice v Evropském parlamentu nebylo úplně přesné, ale taky nebylo úplně mimo mísu. Je to přelom v tom, že ať se to jmenovalo jakkoliv, tak to skončilo dneškem?

Libor ROUČEK, bývalý místopředseda Evropského parlamentu /ČSSD/:
Skončilo to, pokud jde o volbu, to jsme viděli při té volbě. Protože, jak bylo správně řečeno, dlouhé roky, několik období s jednou výjimkou, ta dohoda existovala i dohoda například na obsazení právě předsedy Evropského parlamentu, polovinu to byl lidovec, druhou polovinu to byl socialista. Nyní...

David BOREK, moderátor:
A tím, jak začínáte, tak mám pocit, že to říkáte, že je to vlastně jenom ad hoc věc k jedné volbě, k jedné personálii.

Libor ROUČEK, bývalý místopředseda Evropského parlamentu /ČSSD/:
Já bych řekl, že to je ad hoc věc, i když samozřejmě jak lidovci, tak liberálové se to snaží prezentovat jako nějakou koalici. A když se podíváme na čísla, podíváme se na matematiku, tak ta koalice na rozdíl od té velké koalice nemá v Evropském parlamentu většinu. Čili zase, protože, jak tyto frakce, jak sociální demokraté, zelení, prostě jsou proevropští, tak tyto 4 strany spolu budou i nadále spolupracovat.

David BOREK, moderátor:
Evropská lidová strana kdysi zahrnovala i ODS, ale už nikoliv, která je teď součástí evropských konzervativců a reformistů. Po odchodu Británie to ale výrazně oslabí sílu této frakce, co vlastně ODS a její aliance a její schopnost navazovat nějakou vlivnou spolupráci v rámci evropských struktur?

Adéla KADLECOVÁ, expertka strany pro evropské záležitosti /ODS/:
Součástí konzervativní a reformní skupiny není pouze frakce v Evropském parlamentu, ale my jsme založili i nadnárodní alianci, která sdružuje reformní a konzervativní síly nejen z Evropské unie, nebo nejen ze států, které jsou členy Evropské unie.

David BOREK, moderátor:
Dobře, ale s izraelským Likudem zas tolik evropských směrnic neposílíte?

Adéla KADLECOVÁ, expertka strany pro evropské záležitosti /ODS/:
Ano, počkejme si na výsledek evropských voleb za 2,5 roku, to je relativně dlouhá doba. A jak vidíte, ta dynamika v Evropské unii je jaksi velmi... jsme svědky velkých pokroků v určitých procedurálních otázkách. Budou národní volby v řadě klíčových evropských států, počkejme si, jaký bude výsledek těchto voleb.

David BOREK, moderátor:
Varianta, že by ODS zakormidlovala zpátky do Evropské lidové strany byť s nějakými modifikacemi její platformy, anebo že by naopak vytvořila širší alianci s těmi suverénistickými stranami, do kterých patří například UKIP nebo dokonce Front National ve Francii?

Adéla KADLECOVÁ, expertka strany pro evropské záležitosti /ODS/:
Já obě varianty vylučuji. Naše jaksi kohabitace s evropskými lidovci nefungovala a my se také velmi ostře jako vydělujeme vůči nacionalistickým a populistickým stranám.

David BOREK, moderátor:
Mimochodem, když tak tedy plísníte Evropskou lidovou stranu, maďarský Fidesz je její součástí nadále.

Adéla KADLECOVÁ, expertka strany pro evropské záležitosti /ODS/:
Ať je.

David BOREK, moderátor:
Což rozhodně není eurofederalistická strana.

Adéla KADLECOVÁ, expertka strany pro evropské záležitosti /ODS/:
To je rozhodnutí Fideszu a rozhodnutí evropských lidovců, do toho my nemáme jak mluvit.

David BOREK, moderátor:
Jako už bývalý funkcionář, ale vysoký funkcionář Evropského parlamentu, smysl tohoto tělesa, je to něco, co by mělo ještě narůstat ve svém vlivu nebo naopak umenšovat svůj vliv? Je to významný federativní prvek.

Libor ROUČEK, bývalý místopředseda Evropského parlamentu /ČSSD/:
Pokud bude existovat Evropská unie, jako že existovat bude, tak samozřejmě role parlamentu je nezastupitelná, vidíme to na úrovni jednotlivých států, i když Evropská unie není nějaký superstát, tak Evropský parlament hraje čím dál tím větší roli a pokud chceme více demokracie, pokud chceme více kontroly, tak musíme dát větší roli i Evropskému parlamentu.

David BOREK, moderátor:
To je trochu ošemetné slovo, protože, když někdo řekne: chceme více demokracie, tak to může být model Předlitavska v roce 1873, omlouvám se za tuto vsuvku, kdy skutečně byly přímé volby na území celého Předlitavska, v jehož rámci Češi měli zhruba 20% menšinu, takže nic nebylo prosazeno, co Češi zásadně chtěli a mohli být často přehlasováni. Ta varianta, že když někdo řekne - ano, chceme demokracii, chceme silnější Evropský parlament, ta varianta, že Češi budou dvouprocentní menšinou, snadnou přehlasovatelnou menšinou v Evropské unii.

Libor ROUČEK, bývalý místopředseda Evropského parlamentu /ČSSD/:
Tou menšinou, když si vezmete počet evropských poslanců 751, tak tou menšinou jsou vlastně i Němci s jejich 96 nebo 99 poslanci, takže celý Evropský parlament je menšina, a to je vlastně umění té politiky vytvářet většiny a prosazovat ty své vlastní zájmy. Tak, a pokud se to daří malým státům jako je Lucembursko nebo jako je Malta, ty nejmenší státy, které úspěšně vedou Evropskou unii, tak já nevidím sebemenší důvod, proč by desetimilionová Česká republika prostě měla mít z toho nějaký mindrák a problémy.

David BOREK, moderátor:
Vy jste se trošku usmála, musím tedy prozradit, během toho, co tady říkal pan Rouček. Ale proč jste se usmála? ODS podpořila svými hlasy schválení Lisabonské smlouvy, to, co teď je síla Evropského parlamentu je dána i tím, že ODS udělala to, co udělala?

Adéla KADLECOVÁ, expertka strany pro evropské záležitosti /ODS/:
Ale přece ten problém toho demokratického deficitu, jak se jaksi často říká, není v tom, že Evropský parlament má málo pravomocí. Přece ten základní problém je to, že Evropský parlament je stále volen na základě nějakých národních systémů. Lidé stále do Evropského parlamentu volí podle svých národních priorit a zároveň problém je ten, že Evropský parlament přece nemá legislativní právo, to má Evropská komise, která je složená z nevolených úředníků.

David BOREK, moderátor:
Ale to mi teda řekněte, takže ODS, která historicky se vymezuje proti evropskému federalismu, tady vašimi ústy teď prosazuje posílení role Evropského parlamentu?

Adéla KADLECOVÁ, expertka strany pro evropské záležitosti /ODS/:
Ne, naopak. Přece to, jak se posiluje role Evropského parlamentu ve smlouvách, a to, jak klesá například účast v evropských volbách, je jasný jako signál toho, že posilování role Evropského parlamentu jaksi demokratický deficit Evropské unie nezachrání.

David BOREK, moderátor:
A co tedy s tím?

Adéla KADLECOVÁ, expertka strany pro evropské záležitosti /ODS/:
Co s tím? Já bych Evropský parlament zatím nechala tak, jak je a opravdu bych se i v rámci tedy otevírání smluv, které přijdou s brexitem, bavila o posilování role národních států, o posilování role národních parlamentů mimochodem. To je třeba klíčová otázka.

Libor ROUČEK, bývalý místopředseda Evropského parlamentu /ČSSD/:
Tady máme tu jasnou kontradikci u euroskeptiků. Oni na jedné straně kritizují, že je tady demokratický deficit, ale na straně druhé těm institucím, které by ten demokratický deficit odstranily, tak tu pravomoc jí nedají.

David BOREK, moderátor:
A ta možnost, že by...

Libor ROUČEK, bývalý místopředseda Evropského parlamentu /ČSSD/:
Volají po větší roli národních států.

David BOREK, moderátor:
A není toto to řešení?

Libor ROUČEK, bývalý místopředseda Evropského parlamentu /ČSSD/:
Vezměme si zbylou „27“, vezměme si velikost těch států, tak pokud národní státy dostanou větší pravomoci, tak si nemysleme, že větší roli bude hrát Česká republika nebo Malta nebo Lucembursko, ale budou to ty největší státy vedené Německem. Čili tento základní problém, který euroskeptici, jako ODS, od počátku nejsou schopni vyřešit, neustále řeší kvadraturu kruhu, tak na ten oni budou muset dát jasnou odpověď, protože oni nemají rádi velké státy především Německo, ale na druhou stranu těm institucím, které rozmělňují tu sílu těch velkých, jako jsou evropské instituce a především Evropský parlament, tak těm tu moc nebo tu sílu dát nechtějí.

Adéla KADLECOVÁ, expertka strany pro evropské záležitosti /ODS/:
Přece základním problémem toho, proč Evropský parlament nefunguje jako Evropský parlament, je to, že zde neexistuje žádný evropský národ, to znamená, on má velmi rozmělněný mandát, to je otázka číslo.

David BOREK, moderátor:
Dobře, ale pan Rouček, když ho budu parafrázovat, on řekl, buďme rádi i za ten podivný Evropský parlament, protože on zadržuje ještě větší dominanci velkých států.

Adéla KADLECOVÁ, expertka strany pro evropské záležitosti /ODS/:
Dominance velkých států je v důsledku rozšiřování hlasování kvalifikovanou většinou v Evropské radě a myslím si, že jednou jakoby z dalších debat o reformě Evropské unie bude, zda některé pravomoci, o kterých se nyní hlasuje tím většinovým hlasováním, budeme stále považovat za tak nedůležité, abychom jejich osud nechali právě napospas tomuto paritnímu hlasování, anebo zda se dohodneme, že některé věci jsou pro nás důležité, jako například obrana a vnitřní bezpečnost, kdyby státy měly hlasovat tak jednomyslně, aby každý stát měl jeden hlas.

David BOREK, moderátor:
Ono to vlastně jenom tedy jinak formovaná odpověď na tu otázku změny smluv, ale s dovolením tedy ještě krátká reakce na to specificky, pokud by tedy mohla být nějaká změna smluv, tak jestli by mohla být i změna vymezení toho většinového hlasování a toho, kde má stát přece jenom skoro právo veta?

Adéla KADLECOVÁ, expertka strany pro evropské záležitosti /ODS/:
Jestli ještě mohu k tomu jenom podotknout, například k té změně těch parametrů toho kvalifikovaného hlasování dojde odchodem Velké Británie mimochodem a dojde i ke změně počtu poslanců.

David BOREK, moderátor:
Dobře, dojde k tomu vážení těch hlasů, ale...

Adéla KADLECOVÁ, expertka strany pro evropské záležitosti /ODS/:
Dojde k těm vahám, ale otevře se ta debata a otevřou se i ty smlouvy.

David BOREK, moderátor:
A když to řeknu ještě slovníkem devadesátých let, měly by být kompetence z centra převedeny na republikové orgány?

Libor ROUČEK, bývalý místopředseda Evropského parlamentu /ČSSD/:
O tom bude debata. Já si myslím, že v současné době, kdy v jednotlivých zemích je debata nebo ta debata se vede v tomto směru, takže pravděpodobně budou některé státy, které to budou prosazovat, ale já si nejsem jistý, jestli toto je z hlediska středních a menších států, jestli je to v zájmu těchto států, jako je Česká republika.

David BOREK, moderátor:
Už jsme si tady názorově tedy vyjasnili nebo vytříbili. Děkujeme, Libor Rouček, Adéla Kadlecová. Na shledanou.

Libor ROUČEK, bývalý místopředseda Evropského parlamentu /ČSSD/:
Také děkuji.

Adéla KADLECOVÁ, expertka strany pro evropské záležitosti /ODS/:
Děkuji. Na shledanou.