19. prosince 2016
Naděje
(www.novinky.cz) Příští týden napíšu něco humanistického na vánoční svátky, ale dnes je ještě normální pracovní den a budu se věnovat zlu. Co je třeba největší zlo v českém školství? Není to tisíc jedna hloupostí a papírů. Ty pak někdy nějaký osvícený ministr školství zruší „za odpoledne“. Ale pokud se pod praporem inkluze zničí praktické a speciální (zvláštní) školy, bude trvat třeba 15 let vše znovu vybudovat.
Rozvrat financování regionálního školství (nyní ve Sněmovně) na principu „každému tak nějak dle jeho potřeb, každý podle svých schopností“ bude podobný příběh. Bude to trvalá deformace systému a přechod k smysluplnému stavu bude revoluční krok za obrovskou politickou cenu. Protože mizerná škola s málo žáky pak nebude mít radost, až dostane zase méně peněz.
Ještě horší je trend vzdělanosti českých deváťáků. Podívejte se třeba na respektované mezinárodní srovnání PISA – grafy našich deváťáků od roku 2006 (zhruba od reforem Buzkové a Rámcových vzdělávacích programů) – tam v matice i přírodních vědách vypadají jak na nějakém vtipu z Dikobrazu. Volný pád.
My to řešíme kariérním řádem a „globálně rozvojovými projekty“. Zvýšilo se třeba povědomí o genderu: mámách – pilotkách stíhaček a tatíncích v domácnosti. Snížila se xenofobie. Žactvo víc chápe, že kapitalismus je zlo (zejména pro toho, co nic neumí a umět ani nechce). „Hurá“! Co nějaká matika.
Ale úplně nejhorší je, že tohle všechno vyhání schopné a zásadové učitele a ředitele ze systému.
Václav Klaus ml.
expert pro školství
