30. června 2016

Interpelace na premiéra ve věci kyberšpionáže

Ústní interpelace poslankyně Miroslavy Němcové na premiéra Bohuslava Sobotku ve věci kyberšpionáže.

 
Miroslava Němcová:
 
Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane předsedo vlády, dámy a pánové, já se ve své interpelaci odkazuji na naše dnešní dopolední jednání, kdy jsem tady asi hodinu, nebo přes hodinu vedla dialog s panem předsedou vlády o návštěvě čínského prezidenta v naší zemi. Položila jsem mu písemně některé dotazy, na které on mi neodpověděl, proto jsem s tou odpovědí nesouhlasila. Měli jsme možnost projednávat tyto otázky dnes dopoledne. Na opakovaně položené otázky mi odpověď poskytnuta nebyla, takže ty, kterých se pan předseda vlády nedotkl vůbec, chci zopakovat ještě teď jako třetí pokus v ústních interpelacích.
 
Tedy cituji: "Pane předsedo vlády, týká se to čínské firmy Huawei. Víte prosím o tom, že tuto firmu vyřadila Austrálie z důvodu bezpečnostního rizika z tendru na vybudování celonárodní sítě vysokorychlostního internetu? Víte o tom, že tohoto výrobce telekomunikačního vybavení označil Výbor pro zpravodajské služby americké Sněmovny reprezentantů v roce 2012 za bezpečnostní riziko a doporučil, aby mu byl uzavřen vstup na americký trh? V reakci na podezření z kyberšpionáže se skutečně Huawei z USA stáhla. Podobné to bylo v Kanadě. Považujete aktivity této firmy za bezrizikové pro ČR?"
 
To byla pasáž z interpelace, na kterou jste opakovaně odmítl odpověď, a já bych vás tedy žádala, abyste mi řekl, co z těchto informací, které jsem čerpala z veřejných zdrojů, považujete za skutečně vážné informace ověřené vašimi experty, protože určitě si je museli přečíst. Tak mi je prosím buďto vyvraťte, nebo potvrďte a řekněte mi svůj názor v této otázce. 
 
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: 
 
Děkuji. Vážená paní poslankyně, vážené poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane místopředsedo, jedna věc je, a to si myslím, že je dobré, abychom si řekli, do jaké míry stát může mluvit do toho, jaké partnery využívají jednotlivé privátní komunikační komerční společnosti, pokud jde o jejich dodávky technologií. Vláda do takové věci může zasahovat jenom na základě zákonných oprávnění. A já se obávám, že takovýchto zákonných oprávnění mnoho není. Za druhé, a tím se vracím k té naší dopolední debatě o privatizaci obecně. Tady v minulosti byly přece zprivatizovány společnosti, které se zabývají například radiokomunikacemi. Nebo byli zprivatizováni telefonní operátoři, mobilní operátoři, nebo přišli noví privátní mobilní operátoři na náš trh. A vláda přímo nevlastní například telekomunikační infrastrukturu, která je v ČR využívána pro komunikaci. To znamená, tam vláda nemá žádný přímý vstup, a může tedy uplatňovat své pravomoci pouze tehdy, pokud jí to umožňuje příslušný zákon.
 
Musím říci, že pro mě je tady obtížné, abych se tady autoritativně vyjadřoval na adresu některých společností, tak jak to činí paní poslankyně, protože já v tuto chvíli jsem v ústavní funkci, jsem ve funkci předsedy vlády. V případě, že bych se jako předseda vlády dopouštěl na adresu komerčních firem výroků, tady nejde o nějakou moji osobní odpovědnost, ale ta odpovědnost by mohla být vztažena vůči ČR. A já bych skutečně nechtěl kvůli jedné interpelaci tady vyvolat nějaké arbitráže nebo žaloby na ČR. Vzpomeňte si na Diag Human, na dopis, který stačil od jednoho ministra zdravotnictví v 90. letech na to, aby proti ČR byla vedena arbitráž o miliardy a miliardy korun. Takže tady si myslím, že je potřeba, abychom se všichni chovali pokud možno odpovědně. Stejně jako já zde nemůžu uveřejňovat informace ze zpráv, které poskytují tajné služby a které jsou v režimu, který mi neumožňuje, abych ani na interpelacích, které jsou navíc přenášeny v televizi, tak abych zveřejňoval údaje, které podléhají utajení.
 
Je tedy skutečně obtížné na toto téma tady vést diskusi prostřednictvím interpelací. A já bych pravděpodobně doporučil paní poslankyni, u níž vidím silný zájem o toto téma, aby například na toto téma iniciovala jednání výboru pro bezpečnost. Aby eventuálně bylo iniciováno uzavřené jednání výboru pro bezpečnost, aby tam byli přizváni zástupci příslušných služeb a informovali poslance o tom, jestli zde vidí taková konkrétní rizika, jestli je zde vidí konkrétně ve vztahu k určitým společnostem, které působí na území ČR. Já bych teď skutečně se nechtěl vyjadřovat k jednotlivým konkrétním firmám a zmiňovat je v nějakých negativních souvislostech, zejména pokud pro to skutečně teď tady není relevantní, racionální důvod, a nemyslím si, že to je úplně ta nejlepší platforma pro to, abychom na tohle téma diskutovali.
 
Samozřejmě tady mohu paní poslankyni zmínit problém kyberšpionáže, jakým způsobem na něj obecně reagujeme, ale to asi není ta otázka, kterou mi paní poslankyně v tuto chvíli chtěla položit. Jenom chci zdůraznit, že jako vláda usilujeme o navýšení odolnosti informační infrastruktury. Jde nám o to, aby byly minimalizovány dopady možných kybernetických útoků. Myslím, že v oblasti kybernetické bezpečnosti a snahy o posílení kybernetické bezpečnosti dneska ČR začíná patřit mezi lídry v rámci EU. Máme tady celou řadu zajímavých kooperací, spoluprací s jinými státy právě v oblasti naší schopnosti posílit obranu kritické infrastruktury a posílit obranu státní správy, která je stále více elektronizována v rámci eGovernmentu, před možnou snahou získávat data nelegálně nebo zasahovat nějakým způsobem do fungování elektronické komunikace nebo nějakým způsobem tuto komunikaci ovlivňovat.
 
Takže tolik jenom velmi stručně. Samozřejmě říkám, můžu reagovat v obecné rovině, ale nechci teď jmenovat žádné konkrétní společnosti.
 
 
Miroslava Němcová: 

Já ještě zopakuji ten úvod, kde si myslím, že se vůbec nepustíte na nějakou rizikovou cestu, pane předsedo vlády, když mi odpovíte. Tedy znovu. Víte o tom, že firmu Huawei vyřadila Austrálie z důvodu bezpečnostního rizika z tendru na vybudování národní sítě internetu? Ano, nebo ne? To přece vědět můžete, nebo nemusíte a na tom nic špatného není, když mi odpovíte. Víte o tom, že tohoto výrobce telekomunikačního vybavení označil Výbor pro zpravodajské služby americké Sněmovny reprezentantů za bezpečnostní riziko a doporučil, aby mu byl uzavřen vstup na americký trh? Mně bude stačit pouze odpověď, že o tom víte, nebo jste o tom nikdy neslyšel, nebo víte, že to bylo zveřejněno v médiích a myslíte si, že ta podstata prostě není v pořádku a nesouhlasíte s tím, jak tyto informace byly publikovány. A toho určitě, takové odpovědi se i na tomto fóru jistě dopustit můžete. Děkuji vám, pokud se odvážíte. 
 
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: 

Vážená paní poslankyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, skutečně nejsem odborník na aktivity IT firem nebo telekomunikačních firem na různých světových trzích a pro to, abych mohl relevantně posoudit ty zprávy, které zde uvedla paní poslankyně Němcová, musel bych přesně vědět, o jaké se jednalo projekty. Jak hluboký byl jejich zásah do komunikační infrastruktury jednotlivých států, do jaké míry vlády těch zemí na ty projekty měly, nebo neměly vliv.
 
My jsme tady v posledních letech, pokud vím, nerealizovali projekty, které by skýtaly takováto rizika, pokud jde o Českou republiku. A pokud ano, tak bych požádal paní poslankyni, aby mě upozornila na nějaké konkrétní případy, kde si myslí, že by mohlo dojít k nějakému ohrožení bezpečnosti informačních systémů České republiky, kde tady jsou nějaká rizika kyberútoků nebo kyberšpionáže.
 
Takže znovu opakuji, abych mohl posoudit relevanci těch informací a těch rešerší, které zde citovala paní poslankyně Němcová, musel bych mít širší znalost o tom, o jaké přesně projekty se jednalo a na základě jakých pravomocí ty vlády, které zde byly zmiňovány, o té věci rozhodly.
Miroslava Němcová

poslankyně PČR