Někdy to nejde, rodiče musí být v práci nebo rodina nemá kam jet na venkov. To se pak dají začátkem léta maliny koupit v krabičce v obchodě. Není to sice ono, musíte zaplatit padesát korun, ale zas je to pořád lepší než nic.

 

Onehdá jsme právě zkejsli ve městě, ale na trhu prodávala zelinářka krásné maliny. Dali jsme se do řeči. Říkala, že maliny trhají večer, neb by to ráno už nestihli, aby byli v Praze načas. A u nich na vesnici by je nikdo nekoupil, protože je má každý na zahradě zadarmo. Taky říkala, že jestli si bude muset pořizovat nějaký ty elektronický šílenosti na kontrolu, že je to pro ně drahé a že se na to vykašle. Představa, že si nebudu moci koupit tyhle dobré maliny, ale potáhnu do nějakého hypermarketu, kde budou prodávat za lidovou cenu „malinový výrobek“ s obsahem 2,3 % malin nebo v oddělení „Luxus“ uruguayské maliny za 300 Kč – mě také naplnila emocemi. Bohužel jinými, než když pozoruju maliny trhající dítě.

 

Ale EET to je skoro jako Špidla s inkluzí a Merkelovou dohromady. A přitom je to léto. Tak radši do jižních Čech.