Novinky Mediální výstupy

 

Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane ministře. Začátkem března byl zde ve Sněmovně v prvním čtení projednán návrh zákona o ochraně ovzduší, a v poměrně obsáhlé diskusi k němu byl nejvíce zmiňován kontroverzní paragraf umožňující provádět kontroly topenišť v domech, z jejichž komínů vychází kouř obtěžující domněle nebo i skutečně okolí. Ta kontroverznost a ta debata byla o tom, zdali má smysl tak významně zasahovat do domovní svobody a umožňovat vstupovat kontrolním orgánům, ať už obcí s rozšířenou působností nebo orgánů ochrany životního prostředí do domů, a přímo v domech lidem zkoumat, čím ve svých topeništích topí. Otázka je, zdali to má vůbec smysl, zdali to může přinést nějaký efekt, zdali sankce, které pak vyplývají, a které jsou docela velké, drakonické, dopadnou na úrodnou půdu. Zdali lidé, kteří si takto počínají, budou schopni ty pokuty vlastně zaplatit.

 

Vaše náměstkyně, paní Veronika Peštová se vyjádřila v médiích takto: Prioritou není, abychom chodili a sociálně slabým lidem rozdávali sankce. Chceme lidi naučit, aby nespalovali odpad, a ostatním lidem tak otravovali život. Chceme je vychovat, říká paní náměstkyně. Opravdu si, pane ministře, myslíte, že úkolem úředníků, ať už na úrovni obcí nebo orgánů ochrany životního prostředí je tímto způsobem vychovávat lidi? Že je třeba takto měnit zákon a takto významně zasahovat do domovní svobody jenom za účelem jakési výchovy? Sami asi už spatřujete, že ten sankční dopad zákona nebude takový, jak očekáváte. Děkuji za odpověď. 

 

 

 

Děkuji, paní místopředsedkyně. Kolegyně, kolegové, děkuji panu kolegovi Zahradníkovi za ten dotaz. Já jsem především rád, že ta diskuse proběhla. Já jsem se bohužel nemohl výboru zúčastnit. Těšil jsem se tam, určitě bude ještě příležitost.

 

Když jsem slyšel mediální ohlas toho slova vychovávat, tak já myslím, že se tam krásně ukázalo, jak zase ta mediální zkratka bohužel převáží ten obsah, nebo ta forma převáží ten obsah, protože já samozřejmě nemohu mluvit za paní náměstkyni Peštovou, já bych asi použil jiné slovo než vychovávat, protože skutečně já jsem dost skeptický k výchově dospělých v některých věcech, u dětí to funguje lépe, to je stejně jako v případě odpadů, třídění odpadů, nicméně ať už to slůvko - říkám, nevím v jakém kontextu přesně bylo řečeno, jenom jsem slyšel ten ohlas, který vyvolalo, a já si myslím, že ne úplně právem, ale to klíčové, co v tom zákoně je a kde my jsme pořád přesvědčeni, že ten efekt to bude mít, je určitá motivace, a ta motivace může být pozitivní a také negativní. Ta pozitivní motivace je v rámci projektu kotlíkových dotací, kdy prostě umožníme a chceme umožnit, aby lidé, kteří mají zájem si koupit moderní nový kotel, úsporný, tak, aby mohli využít velmi zajímavých podmínek, které dnes stát nabízí a bude nabízet i v dalších letech, a na druhou stranu je tam i určitý nástroj, který - jak jsme absolutně přesvědčeni - dosud těm obcím chybí.

 

My jsme - a já už jsem tady o tom hovořil v úvodním slově - dostali na Ministerstvo životního prostředí ohlasy z desítek, možná z více než stovky obcí, za celou tu dobu, ne možná, ale určitě, kde obce říkají - vy jste nám tehdy v roce 2012 vlastně dali určité kompetence, dokonce ještě před rokem 2012, do zákona o ochraně ovzduší, ale v zásadě jste nám nedali metodiku, prostředek, jak si tu kompetenci vlastně zajistit, nebo jak ji realizovat, jak si to právo vynutit.

 

A všichni, nebo určitě spousta z nás zná ze svého okolí případy těch notorických čudilů, kteří otravují ovzduší okolí a prostě jsou nepostižitelní. A to je ten důvod, kde jsme sáhli k tomuto - já jsem tady v úvodním kroku to znovu říkal - krajnímu prostředku s dobrým porovnáním ústavnosti a vyváženosti dvou ústavních práv, tedy práva na soukromí, na nedotknutelnost obydlí a na druhé straně práva na zdravé životní prostředí.

 

Já jsem nic nezměnil na přesvědčení, že pokud ten zákon projde, bude mít efekt, bude mít efekt preventivní a že z velké části už ta možnost, že za určitých jasně stanovených podmínek by k tomu vstupu do obydlí mohlo dojít, tak celou řadu těchto latentních přestupců prostě odradí a dá obcím nástroj, po kterém obce už velmi dlouho volají.

 

Úplně poslední poznámka. Vy víte dobře, pane poslanče, vaším prostřednictvím, paní předsedající, že vlastně ty pokusy už tady byly dříve a podobný pokus měl i můj předpředchůdce pan ministr Chalupa, nominovaný za ODS, který rovněž dostal od vlády určitý úkol, aby připravil legislativní řešení, které by tento nešvar řekněme odstranilo nebo minimalizovalo. Jemu se to nepovedlo. My jsme přesvědčeni, že jsme tomu řešení blízko.

 

Děkuji. 

 

 

Děkuji. Jaké slovo, pane ministře, byste tedy použil? Možná zastrašit. To je možná slovo, které by se sem hodilo. Uvědomte si ale, že za účelem lidi nějak preventivně školit nebo zastrašovat preventivně dáváte do zákona další možnost vedle soudního příkazu jak vstupovat do domu, narušovat domovní svobodu a lidem kontrolovat něco, co se v tom domě děje. To chce zkusit když chcete odebírat zbraně lidem, je to pořád dokola. Pořád se snažíte lidem tu svobodu omezovat. Samozřejmě že ta cesta je jiná než tímto zákonem. Tím zákonem se otevírá cesta i pro šikanózní použití zákona, lidé, mající mezi sebou spory, stěžovatelé, mohou své sousedy nějakým způsobem poškozovat tím, že na ně ty kontroly poštvou.

 

Vyzývám, rozmyslete si to ještě, zkuste se ve druhém čtení nad tím zamyslet, zdali by se ten paragraf nedal ze zákona vypustit. Já to ve druhém čtení budu navrhovat.

 

Děkuji. 

 

 

 

Já bych určitě nepoužil slovíčko zastrašit, protože kdybychom se začali bavit v této rovině, tak bychom vlastně říkali, že takřka každá sankce, která je v zákoně, je zastrašování lidí, kteří nedodržují zákon.

 

Já bych znovu připomněl věc, která asi zapadla. Já se musím přiznat, že jsem jí byl také překvapen. Hledal jsem ji tam a našel, že se nemýlím, tak skutečně na sklonku minulého roku začala platit novela zákona o veřejném zdraví nebo o zdraví, kde relativně v tichosti prošla velmi podobná možnost kontroly domácností v případě porušování hladiny hluku. Jinými slovy, pokud někde někdo bude mít například naplno puštěné radio, někomu to bude vadit, tak skutečně je možnost vstupu do domácnosti ke zjištění toho zdroje.

 

Takže to není precedens. Ten precedens už tady skutečně proběhl a je tady. A pak můžeme diskutovat, jestli zvýšená hladina hluku má na zdraví větší dopad než dioxiny produkované spalováním plastových lahví v kamnech, které spolehlivě zkracují život.

 

Děkuji.