17. února 2016

Komanda Chovancovy špionáže?

Už delší dobu se proslýchá, že se na Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), respektive na Ministerstvu vnitra ČR, připravuje nějaká legislativní aktivita. Ovšem to, že si o detailech této iniciativy jako poslankyně a členka obou výborů pro obranu i bezpečnost a komise pro kontrolu Vojenského zpravodajství nejprve přečtu v novinách, mě hodně nepříjemně překvapilo.

 
V Lidových novinách se 15. února objevil článek s názvem Česká CIA. Vnitro sepisuje zákon o rozvědce. Autor v něm popisuje s odvoláním na zdroj z Bezpečnostní rady státu (sic!) představu ministra Chovance, který má ÚZSI pod sebou, to, jak by měl zákon vypadat. Předpokládala bych, že v rámci transparentnosti a otevřenosti kontrole, kterou ÚZSI deklaruje na svých stránkách, se ministr vnitra s ředitelem služby nejprve objeví před poslanci – třeba na výboru pro bezpečnost – a oficiálně jim představí věcný záměr nového zákona. Ministr Chovanec si to bohužel nemyslí. 
 
V článku se píše o tom, že by naše civilní zahraniční rozvědka měla možnost provádět odposlechy a sledování i v České republice, že by chtěla svá "komanda", která by byla vysílána do zahraničí, a podobně. Jistě, žijeme v nebezpečné době, ale moment, proč má mít ÚZSI možnost působit na našem území a proti českým občanům? To snadno nemůže ani CIA, ke které je ÚZSI tak hojně v článku přirovnáván. 
 
Nedůvěra mezi službami 
 
Nevidím jediný důvod, proč by si měl ministr vnitra budovat kromě rozvědky, kterou má pod sebou, i kontrarozvědku a paramilitární síly. Není to zapotřebí, tedy pokud skutečně funguje spolupráce mezi našimi tajnými službami, jak jsme ubezpečováni. Máme špionáž, ÚZSI, máme kontrašpionáž, Bezpečnostní informační službu, máme Vojenské zpravodajství, které je vojenskou kontrašpionáží a špionáží, máme Národní bezpečnostní úřad, který má své pravomoci v oblasti prověřování osob či kybernetické obrany. Nestačí to? Nebo je nedůvěra mezi službami taková, že výměna informací není možná? Mimochodem, vrací mě to k jedné kauze, ve které údajně nespolupráce také sehrává hlavní roli – k nešťastnému případu Fajád. 
 
Co se týká zásahů v zahraničí, autor článku se mýlí, když tvrdí, že akce v pákistánském Abottábádu, při které byl zastřelen terorista Usáma bin Ládin, se účastnili lidé ze CIA. Operaci provedli příslušníci amerického námořnictva ze speciálních jednotek SEALs, tedy regulérní vojáci. Pro ilustraci by bylo lepší použít jiný případ extenzivního nasazení příslušníků malých komand CIA – svržení Talibanu v Afghánistánu v roce 2001 (snad neplánuje česká rozvědka podobné akce…). Zásah v Abottábádu je naopak výborným příkladem spolupráce tajné služby a vojenských sil. 
 
My také máme své speciální jednotky, které jsou schopné obdobně zasahovat v zahraničí – 601. skupinu speciálních sil. Tak proč by ÚZSI neměl využít je? Mohl by, pokud by vláda už konečně navrhla změnu ústavy v tomto duchu, po čemž volám již rok a půl, ale mít vlastní polovojenské komando je lepší, že? Možná. Ovšem jen pro mocenské hrátky. 
 
V této době, kdy došlo k sérii selhání v případu Fajád, kdy se objevují – z hlouposti i účelově – informace ohrožující bezpečnost České republiky, se mají rozšiřovat pravomoci zahraniční rozvědky? Ráda bych věděla, jakou roli sehrával ÚZSI v případu Fajád. Advokát Švarc řekl, že se na službu obrátil, ale byl odmítnut. Proč? Proč své pochybnosti nesdělila Vojenskému zpravodajství? Nebo sdělila, ale byly ignorovány? To jsou aktuální problémy, které musíme řešit dřív, než přistoupíme k úvahám o jakémkoli rozšiřování pravomocí. 
 
Nejsem proti tomu, aby i ÚZSI měl svůj zákon, jako ostatní služby. Ale nejdřív by bylo dobré oficiálně zahájit diskusi na půdě parlamentu o tom, zda je stávající uspořádání adekvátní dnešku, co by mělo být obsahem zákona o ÚZSI, tedy jaké pravomoci by měla služba mít a jaké kontrolní mechanismy ji budou chránit před zneužitím. A jsem přesvědčena, že po kauze Fajád a po všelijakých únicích informací do novin nazrál čas na to, aby vznikla Stálá komise pro kontrolu Úřadu pro zahraniční styky a informace, tedy obdobná komise, jaká kontroluje BIS, VZ i NBÚ. 
 
Nejprve ovšem požádám předsedu výboru pro bezpečnost Romana Váňu, aby zařadil na jednání výboru uzavřený bod k problematice ÚZSI. Předpokládám, že nám pan ministr vnitra Chovanec i ředitel ÚZSI Šašek přijdou představit věcný záměr zákona. 
Mgr. Jana Černochová

1. místopředsedkyně poslaneckého klubu PČR
starostka