1. července 2012

O stojatém čase na rybách a o potřebě nadhledu. Rozhovor s Radkem Vonkou nejen o prázdninách

Tuhle mě napadlo, že by mohlo být dost zajímavé zjistit, jak se chystá na prázdniny a jak vůbec tráví volný čas člověk, který má v Ústeckém kraji „ na triku“ turistický ruch. Jestli prostě kovářova kobyla nechodí bosa. Radek Vonka mě docela ochotně vklínil do už tak nabitého diáře, a tak jsem se mohl ptát. Když jsem tak seděl proti němu, rychle jsem si ho zařazoval – evidentně velmi zaměstnaný člověk, trochu workoholik, na druhé straně zase pohodář a milovník klidu, muž, který se vám dívá do očí, poslouchá,

„Stíhá. Jednak, proto, že musí a jednak – a to hlavně – protože chce a nemůže bez toho být. V Ústí nad Labem žiju celý život a považuju se za patriota, za aktivního patriota. Odjakživa jsem poznával Ústecko a v poslední době se mi to stalo i profesí. Když vznikala myšlenka vytvořit projekt Brána do Čech s pozdějšími čtyřmi turistickými destinacemi, projížděli jsme kraj v podstatě pořád a křížem krážem. Není týden, kdy bych nevyrážel někam po kraji. Před týdnem to byl Lovoš a teď o víkendu Hazmburk. V poslední době mě hodně zaměstnávají cyklostezky. Cykloturistika je pořád na vzestupu a tak, jestli chceme být turistickou destinací na úrovni, musíme budovat co nejatraktivnější síť cyklostezek a smysluplně ji napojovat na síť evropskou. Naše chlouba – Labská cyklostezka bude například součástí trasy z Hamburku až do Rakouska a na území kraje ji budou větvit další zajímavé stezky – Podkrušnohorská, kolem Ploučnice nebo podél Ohře.“ Slovo dá slovo a Radek Vonka přiznává, že sám není nijak náruživý cyklista, ale jakékoli cesty kolem vody miluje – aby taky ne, když jeho úhlavním koníčkem je rybaření, speciálně potom muškaření. Zejména Ohře je podle něj naprosto ideální muškařský terén, především úsek pod Nechranickou přehradou, kde se prý dají chytit výstavní pstruzi potoční a dokonce i čím dál vzácnější lipani. Rybaření je pro Radka Vonku dokonalou protiváhou prací nabitých uspěchaných dnů, které nekončí ani v posteli, protože člověk dost dobře nedokáže zastavit mozek na povel. To na rybách, tam se čas táhne jako med, ba tu a tam se i zastaví a zůstane viset nad třpytící se řekou, než ho zase protne muškařská šňůra a on se, nerad a pomalu, rozběhne. Vida, takže rybář. A jinak? Máte přece dva syny, desetiletého Teodora a osmiletého Alberta? Ti jezdí na ryby s vámi?

„Jezdí, Teodor už má svou vlastní povolenku. Léto je doba, kdy mám na kluky a vůbec na rodinu přeci jen víc času a nedám se o něj připravit. Jezdíme rybařit – třeba do Slovinska na skvostnou řeku Soču v Triglavském národním parku, tam se mi podařilo chytit mého největšího pstruha – jedenasedmdesát centimetrů živé délky, nádherná ryba. Jezdíme tam ale taky kvůli úžasné a čisté přírodě a skvělým a pohostinným lidem. Koneckonců – některé zkušenosti z tamější praxe provozování nejrůznějších volnočasových aktivit v naprosté harmonii s národním parkem, jsem přenesl i k nám, do národního parku České Švýcarsko.“ Českosaské Švýcarsko je vůbec klenot kraje, na který je Radek Vonka evidentně pyšný, však je také aktivním účastníkem společných snah Ústeckého kraje a svobodného státu Sasko o zařazení přeshraničního celku nádherné kulturní krajiny na seznam přírodních památek UNESCO. A tak není divu, že i sem se Vonkovi o prázdninách chystají. Kluci mají nadto slíbený vysněný výlet do francouzského Disneylandu a pak už zase zpátky – tentokrát do Českého středohoří, kde Radek Vonka pro své syny připravil putování po slavných i neznámých vyhlídkách a rozhlednách.

„To by kluci měli znát – a nejen oni. Někteří lidé dodnes netuší, že máme v kraji snad nejvíc rozhleden v Česku, že mnohé z nich prošly zevrubnými opravami a na další se v nejbližší době chystáme. On ten náš kraj je přeci jen nejkrásnější shora. Třeba takový pohled z vyhlídky nad Mukařovem, nebo panorama viděné z Milešovky a Házmburku… To nikde jinde neuvidíte. A navíc si člověk tam nahoře báječně urovná myšlenky a dokáže se dívat nejen na krajinu, ale i na život samotný s tolik potřebným nadhledem.“ Už jsem skoro na odchodu, ale přeci jen mi to nedá a zavedu ještě řeč na čím dál známější a častěji využívané Rodinné pasy. Prázdniny začínají za pár dní a tuhle užitečnou brožurku, u jejíhož zrodu stál právě Radek Vonka, vloží do svých baťůžků už více než šest tisíc rodin. Za čtyři roky existence se ukázalo, že slevová karta má svrchovaný smysl, že umožňuje prožít daleko víc věcí za jedny peníze. Slevy platí na hradech a zámcích, na koupalištích, v zoologických zahradách, v mnoha jiných turistických cílech a dokonce i v některých obchodech a službách.

„Mě na Rodinných pasech baví právě to, že člověk může dopřát především dětem – protože prázdniny přece patří hlavně jim – daleko větší porci zážitků. A zážitky, to jsou cihly, ze kterých si všichni stavíme vzpomínky. Tak jestli máte ještě kousek místa, napište tam, že přeju všem rodinám z Ústeckého kraje, aby prožily krásné a neopakovatelné prázdniny a aby jich alespoň část strávily tady, u nás. Stojí to za to.“ Rád vyřizuju. A kdybyste si nevěděli rady, doporučuje vám Radek Vonka ideálního rádce – webové stránky Ústeckého kraje anebo ještě lépe, www. branadocech.cz. Takže – hezké prázdniny!

 

 

 

Ing. Radek Vonka

člen strany
uvolněný krajský radní