Deficit státního rozpočtu za rok 2024 je 271,4 mld. Kč, proti plánu je lepší o 10,6 mld. Kč

6. ledna 2025

(www.vlada.cz) Deficit hospodaření státního rozpočtu České republiky v roce 2024 meziročně klesl o 17,1 mld. Kč na 271,4 mld. Kč. Proti schválené výši deficitu vykázal rozpočet lepší výsledek o 10,6 mld. Kč. Vláda premiéra Petra Fialy tak potřetí v řadě nejen dodržela naplánovaný schodek, ale snížila jej proti schválenému návrhu. Meziroční zlepšení salda odráží nárůst výběru daní a pojistného na straně příjmů a umírněný růst celkových výdajů.

Rozpočtové příjmy byly proti schválenému rozpočtu vyšší o 5,2 mld. Kč, z toho daňové příjmy přesáhly plánovanou výši o 8,3 mld. Kč a čistě daňové příjmy bez pojistného na sociální zabezpečení byly vyšší o 11,9 mld. Kč. Nad plánem byl například výběr daně z příjmů fyzických osob, spotřební daň z minerálních olejů nebo daně z hazardních her.

Na straně výdajů nedosáhly celkové a běžné výdaje o jednotky miliard ani zákonem povoleného limitu, naopak kapitálové výdaje v objemu 210 mld. Kč přesáhly o 25,5 mld. Kč původní plán vlády zejména díky zapojení nespotřebovaných nároků z minulých let.

„Vládu jsme přebírali v době, kdy se naše země zadlužovala skoro nejrychleji v Evropě. Se záchranou veřejných financí jsme museli začít prakticky hned po jmenování. I přes řadu krizí, kterým jsme museli čelit, jsme dokázali provést potřebné úspory a současně zajistit rekordní investice do silnic, dálnic, železnice, obrany či vzdělávání. Náš přístup a výsledky rozpočtů za poslední tři roky dokazují, že rozpočtovou disciplínu lze spojit se strategickými investicemi. A to je dobré hospodaření – a to je jediná cesta k prosperitě a dobré budoucnosti naší země,“ řekl předseda vlády ČR Petr Fiala k výsledkům právě uzavřeného rozpočtového roku.

„Co těší mě jako ministra financí, je fakt, že na obou stranách rozpočtu, jak u příjmů, tak u výdajů se skutečné plnění rozpočtu na konci roku liší od schváleného plánu pouze o desetiny procentního bodu, respektive o nízké jednotky miliard. Navzdory hlasům, že se nám nemůže podařit dodržet schodek, to vláda opět zvládla. A pevně věřím, že stejně dopadne i bilance za letošní rok. Dokázali jsme správně dopředu odhadnout, jaký bude ekonomický vývoj, zůstali jsme umírnění v běžných výdajích, splnili jsme naše rozpočtové závazky pro daný rok, jako je školství, obrana nebo sociální výdaje, a vedle toho jsme masivně investovali a museli zvládnout i škody po povodních,“ dodal ministr financí Zbyněk Stanjura.

Právě katastrofální povodně v polovině září loňského roku byly příčinou, proč byl rozpočet roku 2024 začátkem října novelizován a jeho výdaje navýšeny o 30 mld. Kč na řešení povodňových škod. O stejnou částku tím stoupl i povolený rozpočtový deficit na 282 mld. Kč. Povodňové výdaje po novele zákona o státním rozpočtu roku 2024 posílily kapitolu Všeobecná pokladní správa, odkud byly v objemu 15,4 mld. Kč odeslány ministerstvem financí mezi jednotlivé rozpočtové kapitoly. Největší podíl směřoval do SFDI na obnovu dopravní infrastruktury (5,5 mld. Kč) a do SFŽP na pomoc domácnostem po povodních a obnovu vodovodní a kanalizační sítě (2,7 mld. Kč), na MMR do programů na obnovu majetku po povodních (2 mld. Kč) či prostřednictvím MPSV na sociální dávky a programy (více než 1,3 mld. Kč) a Ministerstvu zemědělství na zmírnění škod na státním vodohospodářském majetku a lesích.

Detailní informace jsou po uzávěrce finančních výkazů uvedeny obvykle 25. den po skončení měsíce v systému Monitor.

Příjmy státního rozpočtu:

Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil rozpočtový schodek 287,4 mld. Kč a meziročně klesl o 13,2 mld. Kč.

Příjmy státního rozpočtu se v roce 2024 meziročně zvýšily o 2,7 % (+51,3 mld. Kč) a byly naplněny na 100,3 %. K tomu nejvíce přispělo inkaso pojistného (+9,2 %, +63,4 mld. Kč) a daňových příjmů (+2,8 %, +26,0 mld. Kč), k čemuž přispěla také změna rozpočtového určení daní (+10,7 mld. Kč). Daňové příjmy celkem tak byly naplněny na 100,5 %. Saldo naopak zhoršovaly nižší převody výnosů z dividend a dalších majetkových účastí státu (-27 mld. Kč) a také nižší prostředky přijaté z Evropské unie a finančních mechanismů (-14,3 mld. Kč).

Inkaso daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+15,6 %, +17,4 mld. Kč) táhl růst mezd v ekonomice a změny přijaté v ozdravném balíčku. Mezi ty patří například snížení hranice pro druhou sazbu daně či úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů. Efekty řady opatření se však projeví až při ročním zúčtování daně, tedy v roce 2025.

Na inkaso daně z příjmů právnických osob (-5,3 %, -10,7 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+2,6 %, +0,2 mld. Kč), mělo vliv vyrovnání daně za zdaňovací období 2023 splatné v roce 2024 a zaplacené zálohy. Meziroční pokles inkasa ze zdanění právnických osob byl způsoben vysokou srovnávací základnou roku 2023, kterou navýšilo vyrovnání daně za zdaňovací období 2022. Zálohy v roce 2022 byly hrazeny dle daňových povinností za období 2020 a 2021, avšak sám rok 2022 byl mimořádně ziskový, a proto i vyrovnání daně za rok 2022 bylo nezvykle vysoké.

Inkaso daně z neočekávaných zisků ve výši 36,7 mld. Kč (-6,3 %, -2,5 mld. Kč) tvoří vyrovnání daně za rok 2023 a zaplacené zálohy na rok 2024.

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení byly v minulém roce zvýšeny znovuzavedením nemocenského pojištění zaměstnanců se sazbou ve výši 0,6 %. Dopad tohoto opatření, kterým mělo dojít k vyrovnání schodku systému nemocenského pojištění, činil přibližně 12 mld. Kč. Pozitivní vliv na inkaso mělo i zvýšení minimálního vyměřovacího základu pojistného na sociální pojištění osob samostatně výdělečně činných. Objem pojistného meziročně vzrostl o 9,2 % (+63,4 mld. Kč).

Do inkasa daně z přidané hodnoty (+4,5 %, +16,4 mld. Kč) se promítl růst výdajů domácností na spotřebu, stejně jako dopady změn účinných od ledna 2024. Především šlo o redukce počtu sazeb daně na základní 21 % a sníženou 12 % a přesunutí vybraného zboží a služeb ze snížené do základní sazby daně z přidané hodnoty.

Inkaso spotřebních a energetických daní (+9,8 %, +14,6 mld. Kč) vzrostlo hlavně díky spotřební dani z minerálních olejů a tabákových výrobků. Meziroční růst inkasa spotřební daně z minerálních olejů (+13,3 %, +9,9 mld. Kč) je způsoben vrácením sazby spotřební daně z motorové nafty od 1. srpna 2023 na původní úroveň počátku roku 2022 (9,95 Kč/l z 8,45 Kč/l). Vývoj inkasa spotřební daně z tabákových výrobků (+7,1 %, +3,8 mld. Kč) odráží navýšení sazby daně a zdanění dosud nedaněných výrobků. Meziroční růst inkasa daní z elektřiny, zemního plynu a pevných paliv je odrazem zrušení některých osvobození. Výše inkasa spotřební daně z lihu (-0,1 %) nedosáhla očekávaného zvýšení z titulu růstu sazby spotřební daně, což souvisí patrně s poklesem spotřeby tvrdého alkoholu. Výběr spotřební daně z piva a vína nezaznamenal ve srovnání s rokem 2023 významnější výkyvy.

Výdaje státního rozpočtu:

Celkové výdaje meziročně vzrostly o 34,1 mld. Kč (+1,6 %) a jejich plnění dosáhlo 99,8 %. Pro jejich tempo byl určující vývoj běžných výdajů (+1,7 %, +34,5 mld. Kč) tažený dávkami důchodového pojištění (+24,7 mld. Kč) a ostatními sociálními dávkami (+11,9 mld. Kč), transfery státním fondům (+21,3 mld. Kč), obsluhou státního dluhu (+20,1 mld. Kč), nákupy Ministerstva obrany (+12,9 mld. Kč), platbou veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce (+12,7 mld. Kč) a platy zaměstnanců základních a středních škol (+5,1 mld. Kč). Dynamiku běžných výdajů naopak snižovala podpora poskytovaná v oblasti energií (-67,0 mld. Kč). Kapitálové výdaje podle předběžných údajů dosáhly téměř loňské rekordní úrovně (-0,3 mld. Kč).

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+4,2 %, +36,6 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+3,6 %, +24,7 mld. Kč). Jejich výši kromě loňského mimořádného navýšení ovlivnila lednová řádná valorizace o 1,8 %. Rostoucí objem příspěvků na péči (+4,1 mld. Kč) souvisel s navýšením částek v návaznosti na změnu zákona o sociálních službách platnou od července tohoto roku. Vzrostl i příspěvek na bydlení (+2,4 mld. Kč), podpory v nezaměstnanosti (+2,4 mld. Kč) a nemocenské (+2,4 mld. Kč). Mimořádnou okamžitou pomoc v posledních měsících roku 2024 navýšily žádosti občanů postižených zářijovými povodněmi (+0,5 mld. Kč). Naopak klesla výplata rodičovského příspěvku (-2,0 mld. Kč). Čerpání ostatních dávek nevybočilo od standardního vývoje v roce 2023.

Výrazný nárůst neinvestičních dotací státním fondům (+39,4 %, +21,3 mld. Kč) určovaly prostředky poskytnuté Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (+10,3 mld. Kč), Státnímu fondu dopravní infrastruktury (+9,6 mld. Kč) a Státnímu fondu životního prostředí (+1,6 mld. Kč). Nárůst u Státního zemědělského intervenčního fondu souvisel s náběhem Strategického plánu Společné zemědělské politiky na období 2023–2027 a s možností výplaty vyšších záloh konečným příjemcům.

Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 88,5 mld. Kč (+29,5 %, +20,1 mld. Kč). Při očištění o úrokové výnosy z protiinflačních státních dluhopisů, které byly v nejvyšších objemech vyplaceny v lednu 2023, by tempo růstu dosahovalo vyšších hodnot.

Valorizačním mechanismem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce z 1 900 Kč na 2 085 Kč vedlo k posílení zdrojů veřejného zdravotního systému z prostředků státního rozpočtu o 12,7 mld. Kč (+9,2 %).

Běžné nákupy bez obsluhy státního dluhu meziročně vzrostly o 13,2 mld. Kč (+16,1 %). Nejvíce je navyšovaly výdaje Ministerstva obrany (+12,9 mld. Kč), které souvisely s pořizováním víceúčelových nadzvukových letounů F-35 (+5,1 mld. Kč) a dalšími rozvojem bojových sil Armády České republiky.

Za růstem neinvestičních transferů příspěvkovým a podobným organizacím o 3,4 mld. Kč (+3,9 %) stály předně výdaje Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (+3,5 mld. Kč) posílené podporou výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (+2,2 mld. Kč) a příspěvky vysokým školám (+1,3 mld. Kč).

Naopak výrazně klesly běžné transfery podnikatelům (-51,7 %, -71,2 mld. Kč). Velká část jejich objemu i poklesu byla spojená s dotacemi do oblasti energetiky (-67,0 mld. Kč). Kompenzace za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty z důvodu zastropování jejich cen dosáhly 8,1 mld. Kč (-44,7 mld. Kč) a dotace provozovateli přenosové soustavy 1,3 mld. Kč (-17,3 mld. Kč). Pomoc firmám v energeticky náročných odvětvích v tomto roce není vyplácena (-4,6 mld. Kč). Podpora obnovitelných zdrojů energie v objemu 18,0 mld. Kč meziročně klesla o 0,4 mld. Kč. Z ostatních transferů klesla podpora poskytovaná prostřednictvím společných progamů Evropské unie a České republiky (-4,4 mld. Kč), zejména u Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014+ (-4,9 mld. Kč).

Neinvestiční transfery územním rozpočtům se meziročně snížily o 2,4 % (-6,3 mld. Kč). Jejich součástí jsou dotace regionálnímu školství v objemu 206,0 mld. Kč (+6,0 mld. Kč), zahrnující prostředky na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách. Výdaje na spolufinancování sociálních služeb (25 mld. Kč) se meziročně zvýšily mírně o 0,1 mld. Kč. Za snížením transferů stálo nižší zapojení prostředků společných programů s Evropskou unií (-8,4 mld. Kč), jako byl Operační program Jan Amos Komenský (-7,2 mld. Kč), klesající příspěvek na ubytování osob s dočasnou ochranou (-5,1 mld. Kč) a loňské prezidentské volby (-0,6 mld. Kč).

Odvody vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské unie meziročně klesly o 7,1 mld. Kč (-12,0 %).

Kapitálové výdaje v objemu 210,1 mld. Kč představovaly objem srovnatelný s rekordním rokem 2023. Zapojením především nároků z nespotřebovaných výdajů z minulých let (59 mld. Kč) se podařilo výrazně překročit schválený rozpočet na investice o 25,5 mld. Kč. Vysokého objemu investic státu bylo dosaženo i přes to, že investice spolufinancované Evropskou unií meziročně klesly, jelikož jsme v roce 2024 přecházeli na novou víceletou finanční perspektivu u evropských strukturálních a investičních fondů. Investicím výrazně napomohlo i uskutečnění jedné z vládních priorit, která navýšila obranné výdaje na 2 % HDP. Většina investic byla uskutečněna prostřednictvím národních zdrojů (+17,4 mld. Kč), zatímco zapojení zahraničních prostředků kleslo o 17,7 mld. Kč. Nejvíce rostly investiční nákupy Ministerstva obrany (+36,8 mld. Kč) zaměřené na udržení a rozvoj schopností Armády České republiky. Transfery vysokým školám (+4,1 mld. Kč) navyšovala realizace projektů Národního plánu obnovy, Operačního programu Spravedlivá transformace a Operačního programu Jan Amos Komenský. Na poklesu se nejvíce podílely nepravidelně poskytované dotace Státnímu fondu dopravní infrastruktury (-8,2 mld. Kč), Státnímu fondu životního prostředí (-6,7 mld. Kč) a Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (-1,8 mld. Kč). Nižší objem investic poskytnutý obcím a krajům (-5,1 mld. Kč) neovlivnily národní dotace, které mírně meziročně vzrostly o 0,4 mld. Kč.