Novinky Mediální výstupy

Projev v rámci politické diskuse

Pane předsedo, vážení delegáti,

O budoucnosti ODS rozhodne mimo jiné také její program. V současnosti se vedou diskuse, zda je stávající program ODS věčný a nehynoucí, anebo zda jej změnit či doplnit. Dovolím si uvést několik argumentů pro jeho doplnění v ekonomické části.

V 90.letech získala ODS étos jako garant ekonomické transformace ČR. Ta však už dávno skončila.

Dnes ODS  étos garanta optimální ekonomické politiky ztratila, není důvěryhodná pro ekonomický sektor, ztratila důvěru především ekonomicky aktivních občanů, ať už podnikatelů, živnostníků či schopných zaměstnanců, tedy klíčových (dnes bývalých) voličů. V rámci ODS probíhá diskuse na téma, že se vlastně nic neděje, jen stačí vyměnit vedení a jede se dál, vždyť náš program je skvělý, máme přece Poděbradské artikuly. Poděbradské artikuly jsou asi nadále pevným programovým základem, ale obávám se, že to pro 21.století nestačí. Chce-li se ODS  vrátit na výsluní, musí prostě přesvědčit tradiční voličskou základnu, že z programových důvodů je pro ně lepší alternativou než např. hnutí ANO, které má přece firemní zkušenosti.

Paradoxně mnoho témat zakotvila ODS v dokumentu „ODS – Agenda 2014“ – podporu exportu, zkrácené pracovní úvazky, zrychlené odpisování investic, podpora technického vzdělání… 2014, bohužel stihla zrealizovat (a nikoliv prodat!) pouze malou novelu zákona č.165/2013 o omezení podpory obnovitelných zdrojů energií. Občan nyní bere slevnění elektrické energie za samozřejmost, a když, tak za zásluhu tzv.vlády odborníků...A ve volebním programu ucelená ekonomická vize chyběla.

Jako velké téma se nabízí konkurenceschopnost ČR. Faktem je, že konkurenceschopnost ČR zatím klesá, zejména díky  nevýkonnosti státní a veřejné správy, nepružného pracovního trhu a měnících se daňových zákonů. Podle statistiky WEF – Světového ekonomického fóra, Česká republika klesla o 7 míst na 46.místo – jsme za Portorikem nebo Azerbajdžánem.

ODS by se měla proto stát pro další dekádu garantem konkurenceschopnosti české ekonomiky a měla by si pro to vytvořit své speciální týmy (vlastní NERV stínové vlády aj), a získat pro tyto týmy odborníky z teorie i praxe.

Dále se ukazuje, že tzv.postindustriální revoluce je iluzí. Terciální sektor se nestal motorem ekonomického růstu. I Evropská unie zjišťuje, že deindustrializace je cestou do ekonomického pekla a objevuje se volání po reindustrializaci.

Obrovský rozmach českého národa v 19.století byl spojen právě s rozvojem českého průmyslu. Český průmysl má tedy dlouholetou tradici a podílí se na HDP více než 30%. Nemějme iluzi, že nás uživí lázeňství, cestovní ruch nebo finančnictví. Podpora českého průmyslu je ryze konzervativní téma a ODS by se měla stát hlavním bojovníkem za český průmysl.

Heslo „Česká republika továren“ je na místě, stejně jako snaha o zvýšení technologické konkurenceschopnosti České republiky. Není třeba se bát spolupráce se Svazem průmyslu a dopravy.

Pravdou je, že ODS udržela většinu výhod pro živnostníky – daňové paušály, neexistence majetkových přiznání, registračních pokladen, datových schránek, výši odvodů zdrav. a  soc.odvodů. Bohužel, toto ale neuměla 990 tis. živnostníkům prodat! Měla by nadále bojovat za prosazení  deregulačního balíčku a další snižování administrativní zátěže.

Dále doporučuji se podívat na stránky britských konzervativců. Ti se mimo jiné honosí vytvořením 1,4 mil.nových pracovních míst v privátním sektoru a zastropováním sociálních dávek na výši 26 tis.liber ročně, tak, ať jsou zvýhodněni pracující lidé!

Závěrem – pro pravicovou stranu existuje spoustu nových témat, aby se mohla stát znovu oporou svých tradičních voličů.