22. února 2015

Otázky Václava Moravce

Hostem nedělního diskusního pořadu ČT byl poslanec a bývalý ministr zemědělství Petr Bendl.

Václav MORAVEC, moderátor:

Tržní ceny zemědělské půdy rok od roku rostou. Za poslední desetiletku se zdvojnásobily. Největší zájem je o ornou půdu, které ubývá. Pole a lány určené k obdělávání si stát chrání tak, že jsou zanesené v seznamu zemědělského půdního fondu. Jak známo, dají se z něj zase vyškrtnout a postavit na poli průmyslové zóny nebo solární panely. Právě po solární boomu se v roce 2011 zvedly poplatky za vynětí z půdního fondu. Sněmovna teď sumu opět snížila a senátoři chtěli navíc do zákona vetknout případy, u kterých by se neplatilo vůbec nic. Senát chtěl do výjimek z plateb zařadit krajské a obecní silnice, kvůli výstavbě obchvatů malých měst a obcí. 



Radko MARTÍNEK, senátor; 14. 1. 2015 /ČSSD/: 

Kdybychom to nezměnili, tak vlastně se nezačnou žádné nové stavby v tomto smyslu stavět. 



Václav MORAVEC, moderátor:

Jenže právě s tím má ministerstvo životního prostředí problém. Ročně se v Česku vyjímá přes 5 tisíc hektarů. A s dalšími výjimkami by se toto číslo jen zvedalo. Platit by proto podle resortu dál měly obce i za zábor zemědělské půdy, například kvůli výstavbě bytů. 



Radko MARTÍNEK, senátor; 14. 1. 2015 /ČSSD/: 
V tom případě by se ty stavby výrazně zdražily a došlo by v zásadě k tomu, že by na venkově nemohly být realizovány. 



Richard BRABEC, ministr životního prostředí; 14. 1. 2015 /ANO/: 

Novela by v podstatě ztratila svůj smysl, protože už by nechránila zemědělský půdní fond. 



Václav MORAVEC, moderátor:

Poslanecká sněmovna před týdnem úpravy Senátu odmítla. 



Václav ZEMEK, místopředseda sněmovního výboru pro ŽP; 10. 2. 2015 /ČSSD/: 

Co mi vadí na té senátní verzi, je to, že třeba v jednom pozměňovacím návrhu se tam rozšiřuje právě výčet těch výjimek, kdy už to nemusí jít do rozhodovacího řízení o tom vynětí ze zemědělského půdního fondu. 



Václav MORAVEC, moderátor:

Sněmovnou schválený návrh zákona snižuje platby za vynětí půdy z fondu a zavádí výjimky z plateb odvodů pro dopravní nebo průmyslové stavby v průmyslových zónách. Aktuální změny zákonů mají podle politiků vrátit ceny za vyjmutí z půdního fondu na nižší úroveň, která je v Evropě obvyklá. Na jedné straně zemědělské půdy ubývá a ztrácí na kvalitě a na druhou stranu zlevníme její další devastaci? Pozvání k diskusi přijali ministr zemědělství, místopředseda lidovců Marian Jurečka. A exministr, poslanec občanských demokratů Petr Bendl. Pánové, vítejte v Otázkách. Hezký dobrý den. Už jen týdny, pane ministře, zbývají do chvíle, kdy má vláda schvalovat zákon, který zakáže prodej veškeré státní půdy, protože stát totiž zjistil, že v minulosti prodal víc státní půdy, než kolik si mohl dovolit. Jak daleko jste s tím zákonem, kdy ho předložíte do vlády? 



Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/:

Já počítám, že ten zákon by měl někdy na konci března jít do meziresortního připomínkového řízení. 


Václav MORAVEC, moderátor:

Stihnete tedy legislativu? 



Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/:

Tudíž do vlády by se měl dostat někdy na konci dubna, počátkem května. Já předpokládám, že se nám podaří stihnout účinnost toho zákona od 1. ledna příštího roku. 


Václav MORAVEC, moderátor:

Kdybych vám řekl, že sice platí, víra tvá tě uzdraví, věř a víra tvá tě uzdraví. 



Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/:

Ale my jsme i v loňském roce stihli některé zákony za nějakých 7 měsíců v legislativním procesu zvládnout. 


Václav MORAVEC, moderátor:

Myslíte, že to tedy bude možné, aby veškerý prodej státní půdy v Česku začal platit, vy se bráníte tomu veškerému... 



Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/:

Přesně tak. To bych chtěl opravdu vysvětlit a podtrhnout, protože spousta zemědělců se mě na to ptalo a psali mně. A já bych chtěl říct, že my tady v tento okamžik chceme ty podmínky výrazně, řekněme, zpřísnit, protože ten výprodej státní půdy nešel v mnoha případech ani tak zemědělcům, ale ve velké míře i spekulantům. My nadále počítáme s převodem a prodejem půdy obcím a krajům a samozřejmě v určité míře tam ponecháváme nebo budeme ponechávat i tu možnost, ale opravdu jenom zemědělcům, kteří na té půdě teď hospodaří. 



Václav MORAVEC, moderátor:

Kdybych vám ale namítl, že vlastně už téměř nemáte co prodávat, takže co mají být zemědělci zděšeni, kdyby byl úplný zákaz prodeje státní půdy. 



Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/:

Samozřejmě v tom globálu jsme v minusu zhruba padesát tisíc hektarů. Ale máme samozřejmě lokality, kde víme, že ta potřeba té půdní rezervy není ani pro jednotlivé resorty, ani pro liniové stavby. Tam samozřejmě potom je možné to uvolnit. A potom je potřeba si uvědomit, že každý rok také přebíráme půdu od ÚZSVM, to znamená, to je půda, která například v dědických řízeních už neměla dědice a která přechází sátu. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Tedy Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. 



Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/:

Ano. Děkuji. 



Václav MORAVEC, moderátor:

Vy všichni v tomto pořadu jste si zvykli na používání těch zkratech a ze mě místo moderátora se stává dešifrátor těch zkratech. 



Petr BENDL, bývalý ministr zemědělství a poslanec /ODS/:

Protože než to vyslovíte, tak je konec pořadu. 



Václav MORAVEC, moderátor:

Tady klidně vyslovujte pro lepší přehlednost, vyslovujte klidně, pane poslanče, i ty zkratky. Kolikrát vy jste ve funkci ministra zemědělství přemýšlel nad tím, že by mělo dojít ke zpřísnění zákona o prodeji státní půdy, protože se tady prodávala státní půda spekulantům, jak o tom mluvil Marina Jurečka? 



Petr BENDL, bývalý ministr zemědělství a poslanec /ODS/:

Tomu nikdy nezabráníte, aby v případě, že stát podle stanovených podmínek a nedošlo-li k nějaké trestné činnosti. Ale pokud podle stanovených podmínek převáděl, prodával, pronajímal půdu, tak v tom není nic nečestného. Naopak já vím, že zemědělci prostě touží po půdě. Neumím si tedy představit, pan ministr to zřejmě bude vědět líp, jak prodat, protože to tady vyslovil, půdu jenom zemědělci, to už je spekulativní, kdo je teda vlastně ten zemědělec a jestli už je 14 dní zemědělec nebo 14 let zemědělec. 


Václav MORAVEC, moderátor:

A to se dá přece do zákona dostat. Vy kdybyste byl ve vládě, tak byste teď takový zákon, který sepisuje ministerstvo zemědělství pod vedením Mariana Jurečky, vy byste ho nesepisoval? 



Petr BENDL, bývalý ministr zemědělství a poslanec /ODS/:

Já bych asi nezakazoval prodej zemědělské půdy. Já si nemyslím, že to je správně. Stát někdy potřebuje půdu, někdy ji potřebuje soukromě hospodařící sedlák a podobně. Myslím si, že říct absolutní stop je špatně. A pokud se neřekne absolutní stop, tak to znamená, že už nějaká skulinka existuje a tu skulinku bude muset někdo, nějaký úředník obhospodařovat a bude tedy říkat, tohle je ten správný zemědělec anebo není správný. Já si myslím, že mají platit rovný pravidla pro všechny, ať stát tedy řekne: prodávám půdu za tolik a za tolik, v případě, že se jí chci zbavit, tak ji prodám, v případě, že ne, že ji potřebuju na stavby silnic a podobně, tak to je v pořádku, takovou půdu si perspektivně určitě nechávám. 



Václav MORAVEC, moderátor:

Pokud se vrátím k té své původní otázce, tak vy si myslíte, že současný právní stav, co se týče prodeje státní půdy, je dobrý? 



Petr BENDL, bývalý ministr zemědělství a poslanec /ODS/:

Já nepopírám, že určitě budou jednotlivosti, protože o tom rozhodují lidé často, takže se mohlo někde stát nebo se možná někde stalo, že došlo k nějakému protiprávnímu jednání. Ale to, že stát prostě prodává půdu zemědělcům nebo k podnikání nebo prostě k výstavbě rodinných domů nebo na jakékoliv jiné činnosti, to si myslím, že je v pořádku. Stát není ten nejlepší vlastník. 


Václav MORAVEC, moderátor:

Takže byste zákony neměnil? 



Petr BENDL, bývalý ministr zemědělství a poslanec /ODS/:

Já si nemyslím, že toto je problém. Já vím, že existuje tlak například od ministerstva životního prostředí, které chce poměrně velké množství hektarů. Nevím, jestli to pan ministr potvrdí či nikoliv. Ale mám pocit, že ty jejich požadavky byly někde na úrovni 150 tisíc hektarů. Což tedy vůbec si neumím představit, co by s tím ministerstvo životního prostředí dělalo, jestli bychom sekali louky za státní místo toho, abychom to radši dali někomu, ať na tom hospodaří a třeba mu upřesnili podmínky, jak se v chráněných krajinných oblastech chovat a podobně. To si umím představit, ale nejsem si jistý, že stát za každou cenu potřebuje pozemky. Nevím. 



Václav MORAVEC, moderátor:

Takže zatím se zdá, že vy budete hlasovat proti tomu zákonu, který chystá Marian Jurečka. 

Petr BENDL, bývalý ministr zemědělství a poslanec /ODS/:

Já jsem ten zákon ještě neviděl. On se připravuje na ministerstvu zemědělství, takže já mám jenom kusé informace. Uvidíme, co ministerstvo a vláda předloží. 



Václav MORAVEC, moderátor:

Pane ministře. 



Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/:

Mně trošičku přijde tady od pana poslance Bendla taková trošku kličkovaná. Teď se omlouvám. Protože ano, říkat na jedné straně to, že stát není nejlepší vlastník, to je věta, u které jsem se teda dost zarazil. Protože podle mě přece daňový poplatník má očekávat, že to, co teda stát vlastní, že to spravuje s tou nejlepší péčí, jakou umí a má to dělat. A pokud to v minulosti nedělal, je otázka, kdo u toho byl. Ale já tady třeba narážím na fatální případy, kdy stát prodal, Státní pozemkový úřad nebo Státní pozemkový fond, v minulosti půdu, kterou za čtyři, za pět, za šest let draze vykupuje na to, aby někde mohl postavit nějakou část liniové stavby, ať už silnice nebo železnice. Kdyby tehdy tam stáli kompetentní a odpovědní lidé, tak by tu půdu nikdy neprodali. 



Václav MORAVEC, moderátor:

No, ale to je problém... 



Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/:

To je třeba jeden z případů, který také hodláme tady tímto vyřešit. 



Václav MORAVEC, moderátor:

To je celé státní správy, nakolik je v tomto kompetentní a nakolik těmto věcem zabraňovala. 

 

Petr BENDL, bývalý ministr zemědělství a poslanec /ODS/:

Můžu něco k tomu říct? 


Václav MORAVEC, moderátor:

Ano. 



Petr BENDL, bývalý ministr zemědělství a poslanec /ODS/:

Jeden příklad jako? Abychom věděli, o čem se bavíme? Jestliže třeba někdy před patnácti, dvaceti roky stát prodal někomu půdu, kdo na ní hospodaří, a pak se rozhodne, že například na Praze východ po pět let zpátky, to znamená před patnácti dvaceti lety někomu prodal půdu a pět let zpátky se rozhodlo, kudy půjde varianta severní části okruhu Prahy, to znamená, kde bude potřeba vykoupit nejlépe pole, protože baráky vykupovat není příliš ekonomické. Takže jak mohl někdo před dvaceti lety vědět, že tady bude stavět silnici, ad 1. A ad 2 to holt se bude stávat. Toto je normální věc, to je vývoj. Prostě tím, že se obce rozvíjejí, města se rozvíjejí, stát má svoje plány, kde udělá rychlostní komunikaci a podobně... 



Václav MORAVEC, moderátor:

Promiňte, ale vy jste mohl prodlužovat tu dobu, kdy se opravdu na té půdě hospodařilo. Asi ty případy, o nichž mluví Marian Jurečka, jsou křiklavější, že se tam ta půda prodávala, třeba za rok, za dva se s ní šmelilo. 



Petr BENDL, bývalý ministr zemědělství a poslanec /ODS/:

Pokud existuje jasný důkaz toho, že šlo o spekulaci, to znamená, že už něco bylo v územním plánu a někdo to dostal za cenu pole, přičemž v územním plánu už to mělo být charakterizováno na výstavbu domů a podobně, pak je to určitě k postihu a ty lidi by měli být potrestáni. 



Václav MORAVEC, moderátor:

Pane ministře. 



Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/:

Já bych to chtěl trošku oddělit. Já si myslím, že pokud víme, že někde máme stavět a opravdu ty liniové stavby některé známe desítky let už dopředu, už jsou tady dávno zahrnuty v územních plánech, tak potom není nic proti ničemu to těm zemědělcům stále ponechávat v nájmu a až ten čas přijde, tak potom tu půdu řekněme i v rámci pozemkové úpravy připravit tak, aby v tom katastru ta liniová stavba mohla vzniknout. Ale já se bavím o naprosto konkrétních příkladech, které by byly na samostatný pořad dneska. To jsou například pozemky, které Pozemkový fond ještě za předchůdce Petra Bendla, pokud se nepletu, za pana Petra Gandaloviče, tehdy když byl ještě Pozemkový fond, například v okolí letiště Ruzyně prodal v situaci, kdy se dlouhodobě ví, že se tady připravuje stát, stát je vlastníkem, rozšíření a zkapacitnění letiště Ruzyně, to jsou konkrétní příklady a já bych mohl takhle postupovat po jednotlivých krajích, kde bych mohl vytahovat jednotlivé katastry, kde se tady tyto věci staly a podle mě se staly naprosto účelově, že ti lidé někteří to věděli. 


Václav MORAVEC, moderátor:
Kolik ale, tady je zase logická námitka Petra Bendla, že už to má šetřit policie a že vy jako ministr s péčí řádného hospodáře jezdit s Avií, ne vy osobně, ale vaši podřízení jezdit s avií nebo s jiným autem na policii a odvážet tam ty stohy těch papírů, aby ti, co toto způsobili, byli v chládku. 



Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/:

Například ten případ okolo tehdejšího rozprodeje těch pozemků v okolí Ruzyně, to samozřejmě policie šetřila v minulosti, ale bohužel sek žádnému konkrétnímu výsledku nedopracovala. Protože spoustu těchto věcí je nastaveno tak... 



Václav MORAVEC, moderátor:

To jsou odložené případy. Proto se ptám, jestli tam máte takové další důkazy, tak... 



Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/:

My jsme na SPÚ řekněme teď víc než půl roku... 



Václav MORAVEC, moderátor:

Státní pozemkový úřad. 



Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/:

Na Státním pozemkovém úřadě, já se omlouvám, budu to říkat teda v celém tom názvu, jsme několik právníků opravdu dali plně k dispozici Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Je tam opravdu velký spis, který se připravuje a padnou konkrétní obvinění některých věcí, které se v minulosti na Státním pozemkovém úřadě staly. 



Václav MORAVEC, moderátor:

Takže jste doplnili to policejní dokazování, aby nedošlo k odložení a aby ta věc byla vyřešena. 



Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/:

Ano. Ano. 



Václav MORAVEC, moderátor:

A ten nový zákon ošetří lépe, zákon, který vy chcete prosadit, aby platil od 1. ledna příštího roku, tak lépe ošetříte to kšeftování s půdou a tyto lumpárny, že to bude lépe postižitelné? 



Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/:

Nepochybně. Tak jak jsem říkal, protože ty podmínky prodeje se výrazným způsobem upraví. To znamená, prostor pro tyto spekulanty se víceméně uzavře. A také tady v minulosti problém řekněme restitučních nároků, kdy někteří a některé skupiny to byly, nakupovali restituční nároky od lidí a potom uplatňovali ten restituční nárok jako pozemek, který žádali ve velice lukrativních lokalitách. To byl takzvaný systém minimax, z minimálního nároku udělat maximální výtěžek. Tak to jsou také věci, které tady tímto vlastně chceme ukončit. 



Václav MORAVEC, moderátor:

Investovat do půdy znamená dobře investovat. Tržní ceny zemědělské půdy narostly během deseti let o víc než 110 %. Ano, slyšíte dobře 110 %. V roce 2004 byl hektar k mání průměrně za 66 tisíc korun. Loni už to bylo 140 tisíc korun. Největší skok vidíme mezi krizovými lety 2007 a 2008, kdy cena meziročně vyletěla téměř o 13 %. Podobné zvýšení eviduje společnost Farmy.cz i loni. Na druhou stranu nedošlo k významným výkyvům ani v obdobích, kdy růst cen se dal očekávat. Tedy třeba po vstupu České republiky do Evropské unie anebo v roce 2011, kdy skončilo omezení pro nákup půdy občany z ostatních zemí Evropské unie. Růst cen půdy jasně ukazuje, jak dobrým byznysem je její nákup a kšeftování s půdou a růst cen půdy také ukazuje, jak si český stát nedokázal ohlídat své vlastní bohatství. Vy jste, pane ministře, tady zmínil, že je stát v mínusu a teď v různých zdrojích, ať už novinách nebo různých tiskových zprávách se ta čísla liší, kolik vlastně státu chybí, protože na konci devadesátých let stát počítal s tím, že prodá maximálně 500 tisíc hektarů půdy. Ale v průběhu let rozprodal nebo vydal v restitucích půdu o rozloze bezmála 200 tisíc hektarů. Sečteno, podtrženo, kolik teď státu vlastní chybí půdy? 



Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/:

My když vezmeme všechny nároky jednotlivých resortů, tak ty jsou dneska na hodnotě zhruba 220 tisíc hektarů. My v tento okamžik máme na Státním pozemkovém úřadě v držbě zhruba 168 tisíc hektarů. A pak je tady ještě zhruba něco přes 300 tisíc hektarů teoretických restitučních nároků jednotlivých osob. Takže ten minus, pokud bychom ho takto teoreticky sčítali, je opravdu hluboký. 



Václav MORAVEC, moderátor:

Takže těch 250 tisíc hektarů. Pokud bychom udělali takové sečtení, tak chybí 250 tisíc hektarů. 



Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/:

Ano. Teoreticky vzato. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Proč ne prakticky? 



Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/:

Je otázka, jestli vždy u toho restitučního řízení dojde k tomu, že ten vlastník nakonec kývne na tu nabídku toho pozemku nebo nakonec na to finanční vyrovnání. Proto říkám teoreticky. 



Václav MORAVEC, moderátor:

Kdybyste měl říct prakticky? Tak z těch 250 tisíc hektarů uděláte kolik? 



Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/:

Ne, tak my se bavíme o tom, že jsme v minusu 50 tisíc hektarů a zhruba do 30 tisíc hektarů jsou restituční nároky jednotlivých osob. 



Václav MORAVEC, moderátor:

Takže prakticky jsme o 80 tisících. 



Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/:

Prakticky jsme víc. Prakticky máme požadavky na 350 tisíc a máme v majetku 168 tisíc dneska. 



Václav MORAVEC, moderátor:

Teď se omlouvám, to je Jurečkova šestičlenka. Ztratil jsem se v tom počítání. Tak kolik nám chybí hektarů? 



Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/:

Chybí nám z hlediska toho, co dneska vlastníme a co jsou požadavky jednotlivých resortů, jsme minus 50 tisíc. Z hlediska možných nároků restituentů jsme na čísle 300 tisíc. V součtu 350. 



Václav MORAVEC, moderátor:

Takže mně neupřesníte ještě počítáním, omlouvám se za svoji dotěrnost, neupřesníme mi to číslo, protože 50 až 350 tisíc hektarů, to je hodně. 



Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/:

50 je stát, 300 jsou restituenti. Minus. 



Václav MORAVEC, moderátor:

Takže 350 je s těmi restituenty. 


Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/:

Ano. 



Václav MORAVEC, moderátor:

A ta částka za těch 300 tisíc hektarů u restituentů je nejobtížněji definovatelná, kolik z nich jsou skutečné... 



Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/:

A kolik z nich vůbec jako třeba chce žádat. Protože my dneska máme třeba restituenty, kteří mají nějaký nárok od nula třeba do sto korun a těch je třeba přes 5 tisíc. A my nejsme schopni říct, jestli tito restituenti budou chtít žádat a budou chtít řešit nějaké pozemkové vyrovnání nebo finanční. Proto i tento zákon děláme, protože opravdu tento rozsah těch i řekněme malých restitučních nároků je tam opravdu obrovský a my se s tím musíme už nějakým způsobem dokázat po 23 letech vypořádat. 



Václav MORAVEC, moderátor:

Kdy bude stát vědět, kolik mu skutečně chybí půdy a nebude z toho ten rozptyl 50 až 350 hektarů? 



Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/:

Pokud se podaří schválit ten zákon a vlastně s ním řekněme v uvozovkách, říkám v uvozovkách, udělat i určitou restituční tečku, tak v ten okamžik potom budeme vědět, že jsou tady požadavky resortů, ty jsou zhruba na 220 tisících hektarech a my máme 168 tisíc. A potom ještě budeme jednat s jednotlivými resorty, a to tady souhlasím s tím, co říká pan kolega poslanec Bendl, jestli třeba některé nároky například ministerstva životního prostředí, které nárokuje opravdu několik desítek tisíc hektarů, jestli jsou oprávněné a jestli tuto držbu máme v budoucnu jako stát držet. 



Václav MORAVEC, moderátor:

Jaký díl viny si, Petře Bendle, připouštíte na tom, že je tady ten velký rozptyl, 50 až 350, a Marian Jurečka říká, že chce tím zákonem udělat opravdu definitivní restituční tečku, aby stát věděl, jak na tom vlastně se svojí půdou je? 



Petr BENDL, bývalý ministr zemědělství a poslanec /ODS/:

Já myslím, že stát byl povinen co nejrychleji vrátit těm lidem to, co jim bylo v minulosti sebráno. Proto ty restituce. To, že se některé táhly tak dlouho, je věc právníků, někdy prokazování toho, jestli opravdu ten dotyčný pozemek patřil tomu dotyčnému restituentovi či nikoliv. A zdali potom už docházelo k těm náhradám, protože ty jejich pozemky byly zastavené. Někdy jsou to opravdu složité případy, kde je těžké říct to definitivní ano. Já si nemyslím, že máme teď přijít a říct, tak kdo jste neuplatnil doteď, tak končíte. Mělo by tam být určitě ještě nějaké meziobdobí a nějaké vyzvání státu, aby se obrátil na ty lidi a řekl, tak buďto to uplatníte, nebo zkrátka už ten pozemek jednou nebude, maximálně finanční náhrada nebo něco podobného. 



Václav MORAVEC, moderátor:

To mezidobí byste dělal jak veliké, když tady... 


Petr BENDL, bývalý ministr zemědělství a poslanec /ODS/:

Já nevím. To je na dohodu, to tady musí vláda přijít s nějakým návrhem. 



Václav MORAVEC, moderátor:

Vy to budete pak schvalovat nebo kritizovat jako poslanec. 



Petr BENDL, bývalý ministr zemědělství a poslanec /ODS/:

Kdy bych asi hledal řešení, hledal bych ho řešení v nějakém přechodném období, jak by bylo dlouhé, je na nějakém konsensu v Poslanecké sněmovně. Ale neumím si představit, že bychom teď přišli a řekli, tak konec, kdo jste doteď nepřišel, máte smůlu. 



Václav MORAVEC, moderátor:

Pane ministře, vy počítáte s takovým obdobím, jestliže mluvíte o restituční tečce? 



Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/:

Já musím říct, že mě to vůbec netěší, protože si uvědomuju, jaký obrovský počet lidí ještě tyto nároky nemá vypořádány, ale ta doba je tady od roku 91, 24 let, se tyto věci už mohly řešit, dořešit. Už tady nastupuje vlastně další generace těch restituentů. Po dědických řízeních se nám ty jejich počty množí. A my prostě už říkáme, a i ten zákon to v minulosti měl, a je potřeba si to uvědomit, my jim nebereme nárok, my jenom říkáme, že ten způsob vypořádání musíme upravit, protože v minulosti ta konstrukce toho zákona byla, tak nejprve se říkalo, dáme vám ty pozemky, na které máte nárok. Pak se zjistilo, že tudy cesta nevede, rozšířilo se to, můžeme vám dát i náhradní pozemky, dokonce i v jiných katastrech a v jiných částech republiky. Zjistilo se, že to také nestačí. Tak se potom přidala i ta možnost toho finančního vyrovnání. A je potřeba si uvědomit, že třetina, pardon, čtvrtina všech restitučních nároků byla vypořádána finančně. A my tady tuto možnost ponecháváme, protože samozřejmě to je, stát to musím nějakým způsobem umět vypořádat. My jenom říkáme, už ta možnost vypořádání to pozemkově skončí v letošním roce, a potom se budeme bavit už jen o těch finančních náhradách. 



Václav MORAVEC, moderátor:

Takže vy nepočítáte, že by se prodlužovalo nějak přechodné období a chápu-li správně, ti, co se nepřihlásí do konce letošního roku, tak budou dostávat nikoli půdu, ale peníze. 



Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/:

Budou mít finanční vypořádání. A znovu bych řekl, to přechodné období já tady vnímáme, že je 24 let už. 



Václav MORAVEC, moderátor:

Takže tam nebude přechodné období. A to, že tou finanční náhradou, čehož se ti restituenti bojí, že je lidově řečeno stát oškube, to znamená, že budou tratit z toho, že nedostanou půdu, ale dostanou peníze a ty budou nižší, než kdyby tu půdu prodali. 



Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/:

Ta finanční náhrada musí odpovídat tomu, o co ten restituent vlastně žádá. O tu jeho původní hodnotu. Samozřejmě zúží se ten prostor pro ty spekulanty, kteří si vyhandlovali pozemky ve velice zajímavých lokalitách, kde ta tržní hodnota potom byla úplně někde jinde a byla řádově třeba i stonásobně větší než ta původní hodnota toho restitučního nároku. 



Petr BENDL, bývalý ministr zemědělství a poslanec /ODS/:

Já to řeknu obráceně. Když to vydrželo 24 let, tak to klidně ještě rok a půl nebo dva roky vydrží. V případě, že jim stát řekne, přihlašte se, uplatněte své nároky, protože za nějakou dobu už dostanete jenom peníze. To si umím představit. Ale zase ještě, aby to tady nevypadalo, jakože v podstatě jsme za 24 let nebo Česká republika, abych byl přesný, nevyřešila téměř nic v restitucích, tohle už jsou asi 2 % z těch restitučních nároků, co byly, o kterých se bavíme. Často ty nejkomplikovanější. Není to tak, že by to ten Státní pozemkový fond kdysi, který byl, tak v podstatě téměř vše bylo zrestituováno. A teď říkám téměř vše, protože tam opravdu zbývá oproti tomu začátku pár procent. 



Václav MORAVEC, moderátor:

Ale stále jde o těch 300 tisíc hektarů, jestli se nemýlím, jak je zmiňoval Marina Jurečka, protože v tom jsou i ty církevní restituce? 



Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/:

Ne. O církevních restitucích jsem v tomto okamžiku nehovořil, do toho jsem to nezapočítával. 



Václav MORAVEC, moderátor:

Takže to je, když mluví Petr Bendl o 2 %, ale vy mluvíte o 300. 



Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/:

Já nevím, jestli jsou to 2 %. Já vám řeknu, těch oprávněných osob je dneska 56 tisíc. 



Václav MORAVEC, moderátor:

Takže se bavíme o 56 tisících občanech České republiky. 


Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/:

Ano. 



Petr BENDL, bývalý ministr zemědělství a poslanec /ODS/:

Ale z hlediska velikosti toho, co se restituovalo, to prostě třeba vidět. Takže není to tak, že by se nepřijalo nic ad 1. A ad 2, těch 300 tisíc, jestli já jsem tomu dobře rozuměl, tak to bylo včetně požadavků resortů, které jsou absolutně nesmyslné. Když si vezmete, aspoň pokud já mám správné informace, pan ministr je bude mít lepší, protože to má, u něj ministerstvo připravuje ten zákon, ale třeba takový resort ministerstva dopravy požaduje zhruba 1 600 hektarů a resort ministerstva životního prostředí 150 tisíc hektarů. 

Václav MORAVEC, moderátor:

To je v těch 300 tisících hektarech, pane ministře? To, o čem mluví Petr Bendl. Je to tak? Nebo jsem to zase špatně pochopil? 



Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/:

Tam je ten rozdíl v tom, že resorty po nás požadují celkově, a i my za ministerstvo zemědělství, celkově 220 tisíc hektarů. V tento okamžik máme 168 tisíc ve vlastnictví Státního pozemkového úřadu. Tudíž jsme v minusu 50 tisíc. Takže řekněme to, co nejsme dneska schopni pokrýt z těch nároků resortů, je 50 tisíc hektarů, k tomu se nám přičítají ještě ty nároky těch restituentů. A to je to číslo, které jsem říkal v součtu. 



Václav MORAVEC, moderátor:

Takže těch 300 tisíc hektarů jsou restituenti? 



Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/:

Ano. 



Václav MORAVEC, moderátor:

Takže to nejsou ta ministerstva, jak se to tady snažil teď mě zmást Petr Bendl? 



Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/:

Ne. Ty máme oddělené. 


Václav MORAVEC, moderátor:

Ty máte bokem. 



Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/:

Ano. 



Václav MORAVEC, moderátor:

Takže tam, a u těch ministerstev, když tady budete u toho příkladu ministerstva životního prostředí, tam vnímáte, že požadavek resortu životního prostředí je nadsazen, mírně řečeno. 


Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/:

Já jsem neseděl s nimi nad tou konkrétní tabulkou, to nás samozřejmě čeká, abychom si vydiskutovali, které opravdu ty lokality jsou klíčové pro ten stát a které tam dali řekněme v nějaké nadsázce toho, aby si nějakým způsobem zabukovali, jak se lidově říká, ale samozřejmě myslím si, že tam u toho životního prostředí je to nejmarkantnější, že tam je asi prostor ty nároky stáhnout dolů. 



Václav MORAVEC, moderátor:

Když se ještě podíváme na ty jedny restituce. Desetitisíce pozemků, to je problém církevních restitucí. Ministerstvo zemědělství eviduje žádosti k vydání víc než 120 tisíc zemědělských parcela a skoro dvou tisícovek staveb. Z toho na Státní pozemkový úřad připadá zhruba polovina pozemků, necelá půlka pak na Lesy České republiky. Největším restituentem je bezkonkurenčně Arcibiskupství olomoucké, které žádá o víc než 2 tisíce pozemků, více jak tisícovku parcel pak chtějí Kanonie premonstrátů z Teplé, Biskupství ostravsko-opavské, dále premonstráti ze Strahova, Rytířský řád Křížovníků a také Arcibiskupství pražské. Pane ministře, když necháme stranou tyto nároky, tak to znamená, že vy považujete, že ty budou vypořádány a ty vůbec nebudou v tom čísle, o kterém se bavíme. 



Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/:

Já nemohu říct, že budou vypořádány, protože je evidentní, že některé nároky bude muset rozhodnout soud. A my nevíme, jak ten soud rozhodne. Řádově jsou to nemalé výměry. V některých případech, které asi u toho soudu mohou skončit, můžeme se bavit i o desítkách tisíc hektarů, které nakonec soud může přiřknout jednotlivým arcidiecézím nebo řádům. Anebo je naopak může ponechat státu. Takže to je opravdu věc, nad kterou jsou poměrně velké otazníky ještě. 



Václav MORAVEC, moderátor:

Přepněte si na zpravodajskou čtyřiadvacítku. Hosty Otázek zůstávají ministr zemědělství Marian Jurečka a exministr Petr Bendl. V diskusi pokračujeme za několik málo okamžiků na zpravodajské čtyřiadvacítce. Dostavěných 20 kilometrů dálnic a rychlostních silnic a stavba dalších víc než 40 kilometrů. To je podle ministra dopravy Dana Ťoka úkol pro nové vedení silnic a dálnic v letošním roce. Pozvání k rozhovoru přijal právě generální ředitel ŘSD Jan Kroupa. Přepněte si na čtyřiadvacítku. Pokračujeme po stručných zprávách. 


Václav MORAVEC, moderátor:

Připomínám, že hosty dnešních Otázek zůstávají ministr zemědělství, místopředseda lidovců Marian Jurečka a exministr zemědělství, poslanec ODS Petr Bendl. Pánové, ještě jednou vítejte ve druhé hodině Otázek na ČT24. My jsme v té hodině první dopočítávali počet hektarů, státních hektarů, které stát ještě potřebuje. Pane ministře, všechny tyto věci vy už máte tedy při přípravě toho zákona vyřešené, že restituenti nebudou úspěšní v soudních sporech, když se jim nedá přechodné období, po kterém tady volá Petr Bendl, a když od 1. ledna příštího roku už nedostanou v restitucích pozemek, ale finanční náhradu za pozemek? 


Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/:

My máme právní analýzu, že tato cesta, která už ostatně je několik let v zákoně už dnes to vypořádání finanční, že je možná. Prostě v situaci, kdy ten restituent, víceméně všichni v minulosti už tu možnost, aby dostali ten svůj původní pozemek, nemají, a tudíž je tam možnost jenom té varianty finanční nebo náhradního pozemku, tak když tento v ten okamžiku zrušíme tu variantu náhradního pozemku, tak to finanční vypořádání je v pořádku. 



Václav MORAVEC, moderátor:

Tedy bude to právně neprůstřelné ta vaše norma. 



Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/:

Podle našich právních analýz ano. 


Václav MORAVEC, moderátor:

Když se bavíme o ochraně půdního fondu, nedostatečné ochrana půdního fondu, to je chyba, kterou vyčítá současnému vedení ministerstva zemědělství opoziční TOP 09, její stínový ministr zemědělství Herbert Pavera pronášel v týdnu na adresu ministra zemědělství i tato slova. 



Herbert PAVERA, poslanec /TOP 09/ /17. 2. 2015/: 

Skutečnost, že chybějí protipovodňová opatření, ohrožuje jak obydlí občanů, tak i splavování zemědělské půdy, nesprávné hospodaření s půdou v krajině a nedostatečné budování opatření přírodě blízkých způsobuje při dešti erozi půdy a ztrátu ročně až několika milionů tun kvalitní zeminy. Masivní zabírání zemědělské půdy pro účely výstavby namísto využívání brownfieldů zásadně ohrožuje budoucnost českého zemědělství. 



Václav MORAVEC, moderátor:

Zaznamenala v úterý Česká televize slova poslance TOP 09 Herberta Pavery na adresu ministra zemědělství Mariana Jurečky, který je ve funkci rok. Připouštíte si to ohrožení, o kterém mluví opozice? 



Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/:

To, že ten stav není rozhodně ideální a že tady máme spoustu problémů, které máme řešit, tak to je pravda. A my se snažíme dělat konkrétní kroky, abychom jak v rámci protipovodňových opatření, tak v rámci, řekněme, úpravy v krajině, to znamená pozemkové úpravy, ale i motivace zemědělců, aby změnili své způsoby hospodaření na svých polích, tak to všechno tyto věci se snažíme nastavovat a dělat. 



Václav MORAVEC, moderátor:

A když TOP 09 říká, že za ten rok se téměř nic nepovedlo a že dál ohrožujete české zemědělství? 



Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/:

Já si to rozhodně nemyslím, protože jsou tady konkrétní věci. My jsme v loňském roce nastavovali společnou zemědělskou politiku, která platí právě od toho roku 2015 do 2020. Takže já jsem nemohl v roce 2014 něco aktuálně okamžitě změnit. Je potřeba si uvědomit, jestli pan poslanec mluvil o protipovodňových opatřeních, tak máme připraveno pět miliard na příštích pět let na protipovodňová opatření, budeme chtít dokončit například protipovodňovou ochranu ve Strakonicích, v Kralupech, v Liberci, v Brně, Olomouci, Přerově, na Pobečví a tak dále, Troubky, takže těch věcí, které chceme a máme víceméně v plánu jak v rozpočtovém, tak v rámci práce po jednotlivých povodích, že ty věci jsou připravené, budeme je realizovat. A pokud jde o tu ochranu půdy před erozí, tak samozřejmě tady také na tom pracujeme. A už dneska se ozývají zemědělci, kteří zase na druhé straně s tím mají problém, protože říkají, nám to komplikuje způsob hospodaření, bude nám to třeba zvyšovat i v některých případech náklady. Ale jsme si toho vědomi, že opravdu půda je nenahraditelná hodnota a komodita a chceme tady tuto ochranu, řekněme, i nadále rozvíjet. 



Václav MORAVEC, moderátor:

Když je řeč o ochraně půdy, tak se podívejme na fakta. Nejrychlejším tempem mizí v Česku černozem, tedy nejkvalitnější půdní typ. Za poslední čtyři roky zmizely v České republice 2 tisíce hektarů. Zbylo nám jich 504 tisíc. O téměř tisíc hektarů méně je za poslední roky také hnědozem. Naopak přibývá méně kvalitní půdy, takzvané regozemě. Za citované období je tohoto půdního typu víc než o 3 tisíce hektarů. Tato čísla rozhodně nevypovídají o dobré ochraně půdního fondu v Česku. Pane exministře, je opravdu ta kritika vás jako pravicové opozice po ročním fungování Mariana Jurečky namístě, když i za vás, za pravicových vlád ODS, TOP 09, ta půda mizela tímto tempem?

 

Petr BENDL, bývalý ministr zemědělství a poslanec /ODS/:

Já teda tu situaci vidím trošku jinak než TOP 09, se přiznám. 



Václav MORAVEC, moderátor:

Takže myslíte, že ta kritika není úplně namístě. 

Petr BENDL, bývalý ministr zemědělství a poslanec /ODS/:

Jsou to dvě věci. Jedna věc jsou protierozivní opatření, která by mělo dělat ministerstvo zemědělství. A za mě nebo já jsem zavedl monitoring takzvané opakující se eroze tak, aby za mě tedy to bylo tak, že ministr zemědělství měl každý týden na poradě zprávu o tom, kde k jaké erozi došlo, jaká opatření byla přijata, případně co je potřeba udělat směrem k vlastníkům tak, abychom měli jasnou statistiku a zároveň byli schopni případně postihnout viníky, pokud se chovali... 



Václav MORAVEC, moderátor:

Každý týden? 



Petr BENDL, bývalý ministr zemědělství a poslanec /ODS/:

Každý týden, na každé poradě já jsem toto měl, protože jsem to považoval a považuji za důležité. Druhá věc jsou protipovodňová opatření, která běží, a tak jak tady říká pan ministr zemědělství správně, ano, bude dokončovat dlouhá léta připravované a velmi diskutované s obcemi a s kraji protipovodňová opatření, protože jsou to často zásahy do vlastnických vztahů. Není to jednoduché, ale je dobře, že na tom stát pokračuje. Tohle já musím pochválit, protože je dobře, že i tato vláda pokračuje v protipovodňových opatřeních. Ale třetí věc je zábor zemědělského původního fondu. A to je to, kde se tedy neshodnu s TOP 09, a protože to, kolik bude sebráno nebo zabráno zemědělského půdního fondu, neurčuje ministr zemědělství, ale určují takzvané územní plány. V těch územních plánech si obec a kraj naplánuje svůj rozvoj a řekne, tady chci, aby stály rodinné domy, tady chci, aby do budoucna byla třeba malá průmyslová zóna a podobně. A tam v těch územních plánech jednotlivé státní organizace včetně obcí a měst vedou debatu, co je možné z hlediska rozvoje obce pustit a co nikoliv. Takže to neurčuje ministerstvo zemědělství, ale určují to takzvané územní plány, ke kterým se státní organizace včetně ministerstva životního prostředí a tak dál vyjadřují. Takže to je kolektivní dílo samosprávy i státní správy. A tam je potřeba říct, že se často vedou souboje o to, co vlastně pustit a co nikoliv. 



Václav MORAVEC, moderátor:

Teď když se ještě zaměříme na ty věci, které se týkají ochrany tedy půdního fondu. Jste tak pečlivý, pane ministře, že máte taky každý týden hlášení, které se týká eroze půdního fondu, jak to bylo za Petra Bendla? 



Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/:


Já ho nemám každý týden, protože máte několik měsíců v roce, kdy k žádné erozi prakticky dojít nemůže. Ale mám každých 14 dní komunikaci s paní ředitelkou Státního pozemku úřadu Maradovou, pod kterou vlastně problematika monitoringu eroze a samozřejmě i některých nástrojů, které tuto problematiku řeší, spadá, takže spolu komunikujeme, protože například pozemkové úpravy jsou jeden z klíčových nástrojů, jak do budoucna upravit katastry, které tady byly v 50 letech zničeny, a od té doby se s erozí výrazně potýkají, jak tady tyto věci dát do pořádku. Bohužel mí předchůdci, a bylo to i za pana ministra Bendla, propustili zhruba více než 350 lidí na pozemkovém úřadu, z toho i významnou část lidí, kteří právě dělali tu projektovou přípravu na tyto pozemkové úpravy. A ještě před čtyřmi lety jsme dělali a zahajovali zhruba 200 pozemkových úprav ročně. Já jsem to přebral ve stavu, kdy těch pozemkových úprav jsme zahajovali 30. Bohužel jsme na to nevyčerpali ani prostředky, které nám Evropská unie potom dávala na tu realizaci. Takže my dneska jsme znovu nastartovali proces, aby přišli zpátky lidi, kteří pozemkové úpravy budou projekčně připravovat, abychom se dostali zase k tomu číslu 200, abychom ten proces rozeběhli a ty finanční prostředky na to vyčerpali. 



Václav MORAVEC, moderátor:

Takže počítáte se zvýšením počtu zaměstnanců o... 



Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/:

Ono se už se stalo v loňském roce tak, abychom řekněme, v průběhu roku 2015 a 2016 se vrátili zpátky na to číslo až ke 200 pozemkových úprav ročně, protože to také souvisí i třeba se zaměstnaností. Za mnou bylo spoustu firem, které tuto záležitost v minulosti dělaly, projekční firmy. Prostě je to v zájmu státu tyto věci dát do pořádku, protože tady jde i o majetkoprávní stavy, přístup k pozemkům, samozřejmě i protierozní, protipovodňovou ochranu, zadržení vody v krajině, to všechno dobrou pozemkovou úpravou můžeme řešit. 



Václav MORAVEC, moderátor:

A říkáte, že pět miliard na příštích pět let, to je ta částka, která bude vyčleněna na ta protipovodňová opatření v Česku. 



Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/:

Tak abychom to pro diváka nespojili. Jedna věc jsou pozemkové úpravy, to jsou úpravy v katastrech... 



Václav MORAVEC, moderátor:

Ano. 



Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/:

A potom jsou protipovodňová opatření. Takže na protipovodňová opatření máme necelých pět miliard korun vyčleněno... 



Václav MORAVEC, moderátor:

Na pět let. 



Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/:
...na pět let. Pokud se ukáže ještě potřeba dofinancovat, tak samozřejmě to budeme v rozpočtu hledat. Myslíme si, že v těchto pěti letech bychom měli dotáhnout ty klíčové stavby, pokud jde o města, o protipovodňovou ochranu měst. Ale zároveň už v této třetí etapě otvíráme i ta přírodně blízká opatření. To znamená, poldery, suché nádrže i drobné nádrže v jednotlivých katastrech obcí, aby se i z tohoto to mohlo financovat. Můžou to čerpat povodí, Lesy České republiky, ale i obce mohou být ten, kdo iniciuje a spustí nějakou takovou to investici na svém katastru. 



Václav MORAVEC, moderátor:

Vy jste, Petře Bendle, mimo slovně nesouhlasil s Marianem Jurečkou. Týkalo se to těch protipovodňových opatření, nebo úprav týkajících se pozemků? 



Petr BENDL, bývalý ministr zemědělství a poslanec /ODS/:

Totiž od doby, kdy já jsem slyšel ze státní a z ministerstva zemědělství, tak na Státním pozemkovém úřadě bylo přijato zhruba 250 úředníků. Ale poprvé slyším argument, že byl přijatý proto, aby se stíhaly pozemkové úpravy. Ty pozemkové úpravy se z 99 % dělají outsourcingem, ty se nasmlouvávají. Tam si nemyslím, že je potřeba přijmout 250 lidí, nebo kolik jste jich přijali. Vy jste vždycky argumentovali tím, že to bylo kvůli církevním restitucím, abyste je stíhali. Ale tak dobrá, tak je tady nový argument. Já si myslím, že to stíhat šlo. Vy říkáte, že ne. Nabrali jste stovky úředníků a říkáte, že s těmi už to půjde. Tak já doufám, že to s nimi tedy, tedy půjde. Jinak jsem přesvědčený o tom, že stát se kromě protipovodňových opatření má věnovat i opatřením ochraně proti suchu. Dlouhou dobu upozorňuju na skutečnost, že zkrátka hrozí riziko, že přijdou velká sucha. Za poslední desítky let území České republiky přišlo o tisíce rybníků a vodních ploch a že bychom se měli zcela vážně a systémově věnovat otázce udržení vody v krajině a hledání způsobu, jak udržet vodu v rozvodí Evropy, ve kterém Česká republika je. 



Václav MORAVEC, moderátor:

Pane ministře. 



Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/:

My jsme nepřijali 250 lidí. To si opravdu tvrdě vyhrazuji, ať si pan ministr zjistí fakta. Za mého působení na Státní pozemkový úřad přišlo kvůli dvěma věcem, kvůli agendě církevních restitucí a rozpohybování pozemkových úprav maximálně 150 lidí za těch 13 měsíců, co jsem já ve funkci. A samozřejmě my dneska spojujeme na úseku a komunikujeme v rámci úseku vodního hospodářství v rámci Státního pozemkového úřadu, protipovodňových úprav a právě i těch pozemkových úprav, spojujeme dneska už ta opatření, aby to nebyla jenom protipovodňová ochrana, ale zároveň aby to byla i zadržení vody v krajině. To znamená zvýšení té retenční schopnosti, abychom tyto dvě věci, které dávají logiku, abychom je dělali pohromadě a dohromady a provázaně. 



Václav MORAVEC, moderátor:

Takže jdou ruku v ruce. 


Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/:

Ano. 



Václav MORAVEC, moderátor:

Takže když mluvíte o pěti miliardách, tak to bude pět miliard vynaložených na efektivnější hospodaření s vodou, nebo opravdu jenom protipovodňová opatření, což považuje Petr Bendl za nedostatečné, protože tvrdí, že... 



Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/:

Já řeknu konkrétní typický příklad. Spoustu malých polderů dneska začínáme realizovat tak, že to není už jen suchý polder, ale že ten polder je třeba částečně například v nějaké rozloze u hráze zatopen. Jednak je to pro nás v mnoha ohledech i konstrukčně lepší ta nádrž, že ta hráz není úplně vyschlá, když potom přijde ta voda, ale je tam nějaká vlhkost. Takže je tam zadržení nějaké minimální vody, která tam je, a v případě povodně to splní tu akumulační schopnost, že tyto stavby už dneska provazujeme vzájemně. 



Václav MORAVEC, moderátor:

Vy jste právě tady na Petra Bendla navázal v rámci jeho strategie, protože Petr Bendl, když byl ministrem zemědělství, tak několikrát sem s ním v Otázkách probíral neexistující strategii rozvoje agrárního sektoru. Nakonec právě za Petra Bendla byla přijata ta v roce 2013. A vy jste slíbil, že letos předložíte Strategii rozvoje agrárního sektoru pro roky 2015 až 2020 s přesahem do roku 2030. Ta strategie už je v jakém stavu, kterou sepisujete, pane ministře? 



Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/:

My dneska vlastně máme dán časový harmonogram u nás na resortu s jednotlivými úkoly. S tím, že máme příští týden velkou poradu, kdy jednotlivé odbory dostanou přesné zadání, co mají za své oblasti zpracovat. Já zase když to řeknu zjednodušeně principiálně. Já chci, abych slyšel, potřebujeme například v sektoru pěstování zeleniny tolik a tolik ploch, polních, kde se bude pěstovat zelenina, abychom se dostali k nějakému procentu soběstačnosti. Potřebujeme tam vyřešit závlahy na těchto plochách, potřebujeme vyřešit určitý počet hektarů skleníků. Potřebuji to mít v číslech. K tomu propočet ekonomický, co musíme my ze strany evropských prostředků nebo národních vložit za finanční podporu, kolik do toho dají pěstitelé, a takto to v jednotlivých sektorech, komoditách a oblastech propočítat a mít to potom dáno jako vodítko. Když potom připravujeme vypisování národních dotací, evropských dotací jednotlivých kol z Programu rozvoje venkova, abychom věděli, že máme nějaký jízdní řád, podle kterého jasně a cíleně postupujeme, a aby i zemědělci věděli, že jestliže se vydají touto cestou, takže prostě stát to bude v příštích pěti letech a i s přesahem dál určitým způsobem prostě podporovat, a to tady nebylo. 



Václav MORAVEC, moderátor:

Jinak řečeno, jste na začátku sepisování té strategie? 



Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/:

Nejsme úplně na začátku, protože ano tady musím říct, a nejsem ten, kdo by řekl, je tady strategie pro růst, ale protože ji dělal někdo z ODS nebo moji předchůdci a já jim dám do šuplíku. To ne. Ta strategie spoustu věcí dobře popsala. My na to navazujeme, rozšiřujeme to ještě o oblasti, které ona nepopsala, protože se nezabývala vodním hospodářstvím a, řekněme, oblastí lesa, dřevozpracujícího průmyslu. To k tomu doplníme. A máme ambice mít to v polovině roku hotové na resortu. Potom to, řekněme, prodiskutovat a pustit to ven široké veřejnosti a na konci roku tu strategii předložit na vládu.

 

Václav MORAVEC, moderátor:

V prosinci bude předložena na vládu, ale půl roku od července do prosince se o ní bude diskutovat a budete ji... 



Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/:

Chci, aby tam byla diskuse jak s odbornou veřejností, tak v parlamentu, tak v Senátu a samozřejmě potom trvá ještě ten materiál, řekněme, v rámci meziresortního připomínkového řízení standardně ten měsíc a půl, než potom do vlády doputuje. 



Václav MORAVEC, moderátor:

Když se, Petře Bendle, podíváte na tu vaši strategii z roku 2013 s odstupem, tak vidíte tam ta slabá místa, o nichž mluví Marian Jurečka, že tam nejsou řešeny lesy, že tam není řešeno vodní hospodářství a podobně, že chce tu svoji strategii mít o něco širší? 



Petr BENDL, bývalý ministr zemědělství a poslanec /ODS/:

My to, co jsme sepsali a co podpořily v podstatě téměř všechny nevládní organizace, protože s nimi jsme připravili tuto koncepci českého zemědělství a potravinářství, tak jsme některé věci úmyslně pominuli. Ty lesy tam schválně nebyly, protože se to netýkalo českého zemědělství jako celku, týkalo se to resortu zemědělství, ale my jsme v tu dobu chtěli debatovat na téma, co jsou vlastně priority českého zemědělství. Tam se v některých shodneme, to já musím taky potvrdit, že pan ministr... 



Václav MORAVEC, moderátor:

To znamená upadající živočišná výroba, pěstování ovoce, zeleniny. 



Petr BENDL, bývalý ministr zemědělství a poslanec /ODS/:

Že se věnuje živočišné výrobě, podpoře živočišné výroby. To je správně, tu jsme nastartovali a je dobře, že v tom ministr zemědělství pokračuje. Uvědomění se toho, co znamená regionální potraviny, byť teda si nemyslím, že to má být za státní peníze si dělat reklamu, ale to je úplně jiný příběh. 



Václav MORAVEC, moderátor:

Vy jste ji dělal taky. 



Petr BENDL, bývalý ministr zemědělství a poslanec /ODS/:

Já jsem teda žádný šot nenatočil, to mi věřte, za státní peníze. 



Václav MORAVEC, moderátor:

No ne, to jste nenatočil, ale regionální... 



Petr BENDL, bývalý ministr zemědělství a poslanec /ODS/:

To v žádném případě. 



Václav MORAVEC, moderátor:

Ale regionální potravina a výdaje do marketingu běžely i za vás. 



Petr BENDL, bývalý ministr zemědělství a poslanec /ODS/:

My jsme se snažili, ať to ostatní propagují a tak dál. 



Václav MORAVEC, moderátor:

Že vám vadilo, že hrál Marian Jurečka. Vy jste mu záviděl, že byl před Vánoci na obrazovce. 



Petr BENDL, bývalý ministr zemědělství a poslanec /ODS/:

Nezáviděl. U nás na kraji to dělal David Rath celou dobu, takže já už jsem na to byl zvyklý a teď už to máme pana ministra. Já si myslím, že to je neetické, že to tam nepatří, že prostě ministr by neměl vystupovat ve státem financované reklamě, ale to  je jiná věc. Jako ministr by měl podporovat regionální potravinu, dělá to, v pořádku, jestli to dělá úplně dobře, to si nejsem jistý, to, že mám pocit, a to, kde se rozcházíme, tak já vnímám jednotlivosti typu, že se víc pomáhá velkým než těm malým. 



Václav MORAVEC, moderátor:

A to je zajímavé, jak se promiňte, to je zajímavé, jak se na tom shodujete s TOP 09, protože přesně za to, že vstoupím do vaší řeči, kritizoval Mariana Jurečku, už zmiňovaný poslanec z TOP 09 Herbert Pavera, který řekl, že právě ministr přeceňuje marketingové akce typu regionální potraviny a ve své zemědělské politice diskriminuje malé zemědělce. Tady jsou slova poslance TOP 09. 



Herbert PAVERA,
 poslanec /TOP 09/ /17. 2. 2015/: 

Investice v zemědělství do prvovýroby a následného zpracování jsou až o tři miliardy nižší než v předchozích letech. Dotační systém je administrativně tak složitý, že diskriminuje a nedostatečně podporuje mladé i malé zemědělce a především nahrává velkým agropotravinářským komplexům typu Agrofert. 



Václav MORAVEC, moderátor:

Zaznamenala Česká televize úterní slova poslance TOP 09 Herberta Pavery. Pane ministře, vy tady stále pijete to mléko z té láhve. To je mléko z Olmy? Olma, připomínám, patří Agrofertu Andreje Babiše. Tak co říkáte té kritice, kterou tady naznačil Petr Bendl a kde se vlastně shoduje s TOP 09, že vy nahráváte velkým hráčům, protože ve vládě sedíte s Andrejem Babišem? 



Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/:

Já tu kritiku musím odmítnout, byť ji chápu, protože opozice musí něco kritizovat. Ale možná by měly snad nějaké věcnější argumenty. To mléko není z Olmy, je to Farma Zdeňka, dlouholetého zemědělce, kterého znám, který má zhruba do 100 krav na Hustopečsku u Přerova. 



Václav MORAVEC, moderátor:

A on vám nenadává za to, že tady pomáháte Babišovi a velkým agrokomplexům a méně podporujete... 



Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/:

Já  hned vysvětlím na několika konkrétních příkladech, že tomu tak není. Zaprvé, v přímých platbách každá zemědělská farma nad 1 150 hektarů je krácena 5 % na tom, co dostává v rámci dotací na plochu. V rámci druhého pilíře takzvané platby LFA za znevýhodněné oblasti do horských a podhorských oblastí každý zemědělský podnik nad zhruba 500 hektarů a výše bude krácen, teď máme zhruba aktuálně návrh v diskusi, kde zhruba nad 2,5 tisíce hektarů minus 30 % na té platbě. To jsou dva... 

Václav MORAVEC, moderátor:

Velký bude krácen o necelou třetinu. 



Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/:

Velký bude krácen a ta částka, o kterou se vyplatí méně, bude převedena do toho společného rozpočtu, kde si na to sáhnou samozřejmě i ve větší míře i ti menší a ti malí. A řeknu konkrétní příklad zase obráceně, co jsem třeba udělal já na rozdíl od svých předchůdců, kteří to mohli udělat také. Například v Programu rozvoje venkova jsem snížil hranici pro vstup do projektu, kde byla dřív hranice půl milionu korun, tak já jsem ji nechal snížit na 200 tisíc, aby i opravdu ten malý a střední se tam měl šanci dostat. Řekli jsme, že bude i určité bodové zvýhodnění, které bude, řekněme, respektovat to, že ten malý a střední má prostě vícenáklady a složitější přístup k bankovním úvěrům, má složitější přístup k zpracování žádostí. Na tom jsme se dohodli i v rámci zemědělství na vládě. Ta

Ing. Petr Bendl

poslanec PČR
zastupitel obce