Novinky Mediální výstupy

Rozhovor s kandidátem do Senátu za ODS do volebního okrsku č. 50 – Svitavsko

Jaký byl Váš prvotní motiv vstoupit do komunální politiky? Co Vás vedlo ke vstupu do politického veřejného života?

Nejdříve jsem se samozřejmě snažil dosáhnout něčeho ve vlastní profesi. Jelikož mi ale nebyl veřejný život nikdy lhostejný, vyslyšel jsem oslovení zapojit se i do komunální politiky. Bylo to stejné nadšení, jako v roce 1989, kdy jsem se jako student LF angažoval v revoluční dny a následně v prvním akademickém senátu na LF MU.  Myslím si, že člověk by měl vždy myslet, ale i jednat, positivně. Pokud jsem s něčím nespokojený, tak nesmím jen kritizovat, ale dle svých možností se i aktivně zapojit do procesu zlepšení situace, kterou kritizuji. Nemám rád jen kritiky v podobě destruktorů, kteří nejsou ochotni sami nic udělat pro zlepšení stavu.

Jak stíháte propojit náročnou profesi lékaře a primáře gynekologicko-porodnického oddělení s prací zastupitele města Svitavy?

Ačkoliv se jedná o zcela odlišné obory, jedno mají společné – obě činnosti mají být pro lidi pozitivním přínosem. Samozřejmě, že čím má člověk více aktivit a rovněž odpovědnosti, tak musí více plánovat a organizovat svůj čas. Pokud je ale pevná vůle, dá se zvládnout hodně.

Kde všude jste jako odborný lékař – gynekolog působil?

Po skončení školy jsem do první atestace působil v nemocnici ve Svitavách, kde celá léta i bydlím. Poté jsem pracoval v Litomyšli, včetně pozice zástupce primáře. Následovaly roky spolupráce s gynekologicko-porodnickou klinikou v Hradci Králové. Odtud jsem se vrátil do Litomyšle na pozici primáře. Jelikož jsem neplánoval se stěhovat pryč z regionu, chtěl jsem i nadále udělat něco pro péči o ženy v tomto regionu. Jako lékař v oboru gynekologicko-porodnického přednáším ale téměř po celé ČR.

Co považujete za Váš největší profesní úspěch?

Největším profesním úspěchem jsou spokojené pacientky. Narozená miminka a spokojené ženy po operacích jsou tím největším úspěchem v mém oboru. Z pohledu jiného bych mohl říci, že vybudování dobré pověsti oddělení a během prvních dvou let ve funkci zdvojnásobení počtu operací a porodů v Litomyšli. To všechno samozřejmě s pomocí celé řady kolegyň a kolegů. Práce v nemocnici je totiž vždy týmovou prací. 

Co se Vám podařilo během dvou volebních období jako zastupiteli města prosadit?

Zastupitelstvo je jeden organismus, je to tým. Nechci si přivlastňovat nic z jeho výsledků, ale myslím si, že jako celek pracuje dobře. Nejsou zde žádné aféry jako ve vysoké politice a jsou vidět výsledky, se kterými se každý občan města setkává denně.  Finanční situace města je v rámci kontextu doby na velmi dobré úrovni.

Čím chcete přesvědčit své voliče ve volbách?

Rád bych nabídl serióznost a chci, aby byly vidět výsledky mé práce jak v profesním životě, tak veřejném. Nechci říkat jen silná slova, to říká před volbami každý. Rovněž slibovat něco, co není v kompetenci senátora, také ne.  Je časté, že ve volbách na různé úrovni se před volbami slibuje něco, co ani danému orgánu nepřísluší, nebo naopak vlastní neúspěchy po vypršení mandátu se dávají za vinu opět někomu jinému. Toto v medicíně není možné, a proto bych rád dělal čestné sliby. Být populistou, to slyším v podání jiných denně. Tak jako v medicíně se nemohu schovat za záda kohokoliv, tak i v politice bych rád pokračoval ve stejném způsobu práce.  

Jakými tématy se v případě zvolení do senátu chcete zabývat?

Samozřejmě těmi, kterým nejlépe rozumím, tedy zdravotnictví. Jelikož znám obě strany zdravotnictví – privátní i státní, stejně jako situaci v malé nemocnici i ve fakultní, domnívám se, že toto by mohla být moje parketa.

Jste pro posílení role Senátu ČR nebo se domníváte, že je takto jeho fungování dostačující?

Senát je rozhodně smysluplná součást parlamentní demokracie. To potvrzují zkušenosti z většiny demokratických zemí. U nás bohužel leckdy tratil díky i třeba personálním poměrům. Veřejnost často vnímá velmi negativně nešťastnou situaci, kdy Senát se stává pro mnohé strany odkladištěm politiků z jiných pozic, tzv. trafikou na důchod pro jiné či přestupní stanicí pro ty, kteří již léta přechází z jedné funkce do druhé a jsou tedy velmi odtrženi od reálného života. Na druhou stranu za uplynulá léta vím o mnoha osobnostech z celé řady profesí, i politických stran, kteří byli nebo jsou velmi důstojnými zástupci právě pro horní komoru Parlamentu.

Co soudíte o zvyšování poplatků z 30,- na 50,- za návštěvu u lékaře, který nyní navrhlo Ministerstvo zdravotnictví ČR?

Ty nešťastné poplatky! Jelikož s nimi pracuji v každodenním životě, tak vím, jaká je realita všedního dne a nikoliv ta virtuální na papíře. Rozhodě s nimi souhlasím, jelikož od počátku zde byl vytvořen mechanismus pro sociálně slabé, kteří jsou od poplatků osvobozeni, tudíž svoji funkci plní. Velmi špatně jsem snášel před čtyřmi lety v krajských volbách obrovské lživé billboardy, kde byla vyfocená těhotná žena a u toho text: „jsme proti poplatkům.“ Tak silně emotivně podbarvenou lež, která hrála na ty nejniternější city člověka, jen tak nenajdete. Těhotenské poradny nikdy nehradily tuto péči. Ale tato a další lži pomáhaly na velkých reklamních plochách manipulovat s city. Denně jsem se setkával s paradoxy, kdy si žena platila nadstandardní pokoj v nemocnici a na druhou stranu vytáhla doklad o hmotné nouzi, což měla zdarma potom, nebo základní hospitalizační poplatek za ni uhradil tehdy kraj. Rovněž pokud sedmnáctiletá dívka bere antikoncepci za 900,- a je osvobozena od poplatku, na rozdíl od starší ženy s nízkým důchodem, mi přišlo zcela zavádějící. Myslím si, že celá řada prvků v tomto systému byla pokřivena právě ústupky koaličních partnerů či deformována politikou krajů. Pak nezbyly peníze na velmi potřebné věci, které by právě využili Ti, kteří mají svoji finanční situaci velmi tíživou. Jedna věc je dělat sociálně citlivou politiku a reformu, druhá z ní vybírat jednotlivosti a ty pak veřejně pranýřovat bez souvislostí. Politika v této oblasti musí být taková, aby péče nebyla zneužívána, ale aby se jí dostalo v adekvátní dostupnosti právě těm nejslabším a měla hlavně dostatek financí. Solidarita na tomto poli je důležitější, než kdekoliv jinde.

Jaký máte názor na přímou volbu prezidenta?

Můj osobní postoj je, že jsem byl spíše příznivcem dřívější podoby volby prezidenta. Domnívám se, že první přímé volby nám ukáží, zda toto bylo dobré řešení . Bojím se právě velké moci médií a manipulací s veřejným míněním v předvolebním období. Právě v minulosti volba jednoho nesmírně známého a populárního člověka z medií, který byl stíhaný za daňové úniky, do funkce s imunitou, byla tím typickým příkladem, kam to může zajít. Dnes je sice imunita již omezena díky současné vládní koalici, ale moc médií je stále obrovská. Přeji nám všem velmi dobrou a pečlivou volbu.

Řeknete nám něco bližšího o Vašem rodinném životě?

S manželkou máme tři děti, které jsou tím, co se nám bezesporu v životě podařilo nejvíce. Nejstarší syn má 21 let a studuje na vysoké škole. Mladší je nyní v 9. třídě a nejmladší dcerka je v první třídě ZŠ. Manželka je rovněž gynekoložka a spolu máme privátní ordinaci. Samozřejmě doufáme, že alespoň některé z dětí půjde v našich stopách. Bydlíme ve Svitavách, kde od roku 1991 opravujeme rodinný domek. Práce na domku je nekonečná, což zná každý, kdo tuto situaci zažil. Je to ale rovněž naše radost a viditelné výsledky naší práce nás se ženou velmi těší.

Jak zvládáte oddělit práci a rodinný život?

Práce lékaře nemá až tak ostrou hranici mezi osobním a profesním životem. Doma jsem neustále na telefonu pro případ potřeby na oddělení (někdy musím odjed v noci či o víkendu) a práce okolo ordinace se řeší ve volném čase, tak se to opravdu prolíná. Také ve vztahu k přátelům a známým nemůže člověk udělat ostrou čáru a říci, o práci až zítra ráno, nyní mám volno. Jistě ale celá řada vlastností, které člověk potřebuje v profesním životě, uplatňuje i v osobním.

Jakým způsobem odpočíváte? Co děláte rád ve svém volném čase?

Rád cestuji. Cestování je moje vášeň, ať už se jedná o cestu třeba na hrady či zámky v okolí či za exotikou do dálek. Hlavně i prodloužený víkend způsobí, že mám pocit, že jsem již odpočíval více než týden, kdy člověk opustí starosti a odpovědnost všedního dne. Rád čtu, poslouchám hudbu, ale mám blízko i k motorismu – nyní již jen jako pasivní divák. Velmi rád plánuji jednodenní výlety s rodinou, kde každá taková cesta je pro mne velkou relaxací a hlavně možností, jak být aktivně spolu s rodinou.

Řídíte se nějakým životním krédem? Pokud ano, jakým?

Slušnost a pracovitost se v životě vyplatí.

Chodíte rád za kulturou?

Rádi každý rok navštívíme s manželkou několik představení Smetanovy Litomyšle. To je velký svátek. Rovněž divadelní představení v rámci předplatného, je účinným odreagováním. Dle možností také zajdeme i s dětmi na nějaké představení či koncert do Prahy.

Jakou posloucháte hudbu?

Dle nálady a situace, poslouchám vše od opery a operety přes populární hudbu až po swing. Přiznám se, že lidovky pouze ve vinném sklípku či na svatbách, jinak se dechovce spíše vyhýbám. Mojí největší favoritkou, kterou mám vždy s sebou v autě, je Marie Rottrová. Nikdy se mi neomrzí ani Petr Spálený či skupina Elán.

Kam jezdíte nejraději na dovolenou? Kde si nejvíce odpočinete?

Odpočinu si na jakékoliv dovolené. Rád poznávám nová místa, nové země. S každou další zemí poznám život v jiné kultuře a cítím se bohatší. Potom více vážím toho, co mám doma a velmi rád podniknu výlet po krásách Česka. Letos musím splnit dluh své dceři, které jsem vloni slíbil piknik na zámku Červená Lhota, jelikož tam byla přeci Zlatovláska. Rozhodně ale musí mít dovolenou se členy mé rodiny, jinak bych byl v duchu stále s nimi a nebyl by to ten pravý odpočinek.