Vyšší růst minimální mzdy poškodí zejména nejméně kvalifikované zaměstnance v regionech s nejvyšší mírou nezaměstnanosti. Vyšší mzdové náklady spojené s direktivním nařízením vlády o růstu minimální mzdy povedou k tomu, že zaměstnavatelé, kteří nebudou mít dodatečné zdroje na povinné navýšení mzdy, budou přinuceni propouštět. Zkušenosti členských zemí EU přitom ukazují, že země bez institutu minimální mzdy dosahují v průměru nižších podílů nezaměstnaných.

 

Test, kdo skutečně v této zemi vládne, premiér Bohuslav Sobotka s Andrejem Babišem při výběru eurokomisaře opět prohrál. Musí být ale kvůli tomu i poraženým trh práce a jeho nejméně kvalifikovaní účastníci?