Novinky Mediální výstupy

Mýty o izolaci zemí, které se nepřidaly k evropské smlouvě o rozpočtovém dozoru, jsou podle premiéra intelektuální leností lidí, kteří se v evropské politice neorientují. Petr Nečas mluvil v rozhovoru těsně po summitu i o rozkladu v justici a chystaných škrtech.

Jaká byla na podpisovém summitu atmosféra? 

Byl to po dlouhé době klidný summit, který nebyl naplněn nervozitou a neměl charakter krizového, zlomového okamžiku.

Někteří to asi vnímali jinak. Slovenská premiérka vás ve čtvrtek večer obvinila, že jste zbabělec.

To nedokážu posoudit. Neviděl jsem slovenskou tiskovou konferenci, kde to paní premiérka měla říct. Dnes (rozhovor se konal v pátek odpoledne – pozn. red.) mě premiérka Radičová osobně ujistila, že to, co vyšlo v českých médiích, je velmi zkreslené a že nic takového neříkala. Byla to její poslední Evropská rada, takže nějaký prvek emocí se tam přirozeně mohl objevit. Navíc její vláda padla právě kvůli evropským rozpočtovým otázkám.

Cítili jste se s Davidem Cameronem izolováni?

To je hloupý, nesmyslný mýtus, který u nás šíří ti, kdo se jinak v evropské politice příliš neorientují. Podobná klišé jsou výrazem intelektuální lenosti.

Jak to vypadalo při podpisu? To vás dva předseda rady Van Rompuy vyzval, ať zůstanete v předpokoji?

Já jsem u toho podpisu nebyl. Dnešní jednání začalo tou podpisovou částí a k podpisu logicky šli jen ti, kdo podepsat chtěli. Vždycky se podepisuje v jiné místnosti, než kde se vede jednání. Prostě jsem do hlavní jednací místnosti při začátku přišel až později, protože jsem věděl, že se podepisuje.

Tím debata o našem podpisu paktu skončila?

Ano. Považuji za klíčové, že jsme spolu s Velkou Británií a Nizozemskem byli hnacím motorem iniciativy, která má za cíl dokončení skutečného jednotného trhu. Přitom se nám za posledních několik týdnů podařilo zformovat silnou koalici, která prosadila velmi mnoho z návrhů na dokončení jednotného trhu už do závěrů této Evropské rady.

Ještě ve čtvrtek večer to vypadalo, že neprosadíte vůbec nic. Pak měl David Cameron ostrou názorovou výměnu s předsedou rady Van Rompuyem, kterého kritizoval, že nezastupuje zájmy všech 27 zemí.

Ano, v prvním návrhu závěrů summitu toho bylo skutečně velmi málo. Pak nás ale Herman Van Rompuy ujistil, že budeme překvapeni, jak se to tam objeví. A nakonec se tam objevilo odhadem osmdesát procent toho, co jsme ve výzvě tržní koalice prosazovali. Naši iniciativu veřejně podpořila i německá kancléřka Angela Merkelová. Jasně řekla, že je potřeba dát důraz na konkurenceschopnost a dokončení vnitřního trhu.

Vystoupily některé země proti?

Jisté námitky prezentovaly většinou ty země, které mají levicové vlády, jako Kypr nebo Belgie.

Tradičním odpůrcem liberalizace je Francie. Prezident Sarkozy měl výhrady?

Pan prezident Sarkozy se k tomu bezprostředně nevyjadřoval. Nicméně u závěrů Evropské rady platí, že jsou přijímány jednomyslně. Ten text, kde je zapracováno 80 procent návrhů tržní koalice, akceptovala i Francie.

Proč Angela Merkelová na rozdíl od ostatních dopis tržní koalice nepodepsala?

Podpořila nás, ale zároveň nejspíš nechtěla narušit německo-francouzské vztahy.

Je tím, že nepodepsání smlouvy schválila těsně před summitem vláda, uzavřena domácí debata?

Pozice nepodepsat je koaličně dohodnuta, protože pro ni hlasovala minimálně polovina přítomných ministrů všech koaličních stran.

Ve středu na vládě nebyl předseda ani první místopředseda TOP 09, kteří tlačili na podpis smlouvy.

Nicméně podstatou je, že pozice nepodepsat byla na vládě přijata jednomyslně.

Co se děje ve státním zastupitelství?

Vysvětlení musíme hledat hodně v minulosti, a to době působení stávající místopředsedkyně ČSSD Marie Benešové jako nejvyšší státní zástupkyně. V té době začala velmi silná politizace státního zastupitelství. Vzpomeňme si na její výroky o gubernátorech, na politický útok na starosty a primátory za ODS. Na evidentní pokus o kriminalizaci tehdejšího kladenského primátora pana Wolfa. Na obrovsky rostoucí vliv bývalých komunistických prokurátorů v čele s panem doktorem Fenykem. Právě tehdy se začala velmi dramaticky politizovat soustava státních zastupitelství. Od té doby se také začaly záhadně nedošetřovat některé věci, které se šetřit měly. To byl okamžik, kdy se měla vyšetřovat privatizace Mostecké uhelné, gripeny a podobně. Již tehdy se vytvořily velmi silně polarizované skupiny ve státním zastupitelství, jakési klany, které spolu začaly bojovat. Některé byly ochotny tuto politizaci akceptovat, některé ne. Považuji za nesmírně naivní, řekl bych až za projev myšlenkové tuposti části českých médií, že naskočily na hru, že je tady souboj dobra se zlem. Spravedlivých s nespravedlivými. To je léta letoucí vedený klanový boj o pozice, moc a vliv ve státním zastupitelství. Ty klany se mydlí hlava nehlava.

Vyhrocuje se ten souboj? Už v roce 2006 střídá ČSSD u moci ODS.

Ten stav je pořád stejný, akorát se o něm víc mluví. Je zřetelnější a více se projevil i v celé řadě konkrétních kroků.

Jak se dá rozklad justice vyřešit?

To je především otázka na ministra spravedlnosti. Úkolem ministra spravedlnosti je, aby tuto situaci vyřešil.

Přidal se ministr spravedlnosti k některému z klanů?

Pokud by se to dalo takhle říct, tak v každé době k jinému z těchto klanů. Dnes bojuje proti lidem, které sám dosadil do funkcí.

Má vaši důvěru?

Už dvakrát jsem řekl, že ministr za ODS, který nemá moji důvěru, odchází.

Ministr Pospíšil v pátek zopakoval, že odejde, pokud se mu nepodaří odvolat vrchního návladního Rampulu.

Je to podivné gesto. Pana Rampulu instaloval pan Pospíšil. Pak pana Rampulu neúspěšně odvolával pan Pospíšil, protože jeho argumenty byly soudem označeny za nezákonné. Pevně doufám, že je to jen podivný výrok, protože kdyby to podivný výrok nebyl, tak by šel vykládat jako nátlak na nezávislý soud, který má rozhodovat.

Nemůže se teď situace ve státním zastupitelství zvrtnout do dalšího extrému, kdy pan Rampula ve snaze dokázat, že kauzy nezametá, bude horečně rozdávat obvinění? Už včera řekl, že chystá obvinění v kauze ProMoPro.

To vůbec nechci komentovat. Můžu jen říct, že nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman má moji důvěru.

Kdy se vláda definitivně rozhodne, kde přesně bude šetřit?

Vzhledem k legislativním termínům a posledním krokům, které musíme udělat, tak ten čas je na přelomu března a dubna.

Není překvapivé, že úspory kritizují odbory a ČSSD. Ozvaly se ale také Věci veřejné.

Jsem přesvědčený, že se podaří dosáhnout koaliční shody. Pokud ne, tak vláda nebude schopna realizovat klíčový bod své politiky, to znamená rozpočtově odpovědnou politiku, a pak nemá význam, aby pokračovala.

ČSSD i VV chtějí škrtací balíček upravit. Navrhují zvýšit firemní daně. Je to přijatelný kompromis?

Vyšší daně z příjmu právnických osob patří mezi věci, které rozhodně nebudeme zavádět.

Zastal jste se Maďarů, kterým chce Evropská komise sebrat peníze z eurofondů, přestože zdaleka nemají nejvyšší deficit v EU. Máte obavy, že příště zasáhne komise proti nám?Imy teď překračujeme povolený schodek.

Byl za tím především politický princip. Já jsem přesvědčený, že má být rovné zacházení, že se v Evropské unii nemáme dělit na ty rovnoprávné a rovnoprávnější.

Proti vládní reformě vysokých škol demonstrovaly tento týden tisíce studentů. Jak může vypadat kompromis přijatelný pro vás i akademiky?

Měl by vést k větší diverzifikaci vysokých škol, k většímu tlaku na jejich kvalitu a k většímu zapojení soukromých peněz.

Ustupujete definitivně od školného?

Kdo bude řádně studovat a na získání bakaláře mu budou stačit tři roky a na magistra pět, bude platit jenom nějaký registrační poplatek před každým ročníkem. Kdo ne, bude platit školné za to, co čerpá navíc z veřejných rozpočtů.

Od plošného školného, které máte v programu, ustupujete?

Ano, ale vzhledem k tomu, že v létě bude již polovina volebního období, tak z legislativně-technických důvodů už by to bylo jenom velmi obtížně realizovatelné, protože neexistuje ani paragrafové znění zákonů.

Jak se dá kontrolovat kvalita vysokých škol?

Musí skončit český jánabráchismus, který funguje jak v přidělování grantů u vědy, tak v akreditačním řízení, kde hodně rozhodují také subjektivní zájmy a známosti. I za cenu toho, že to bude stát víc peněz, musíme do hodnocení zapojit zahraniční odborníky. Hodnocení musí být průběžně součástí akreditací, musí být skutečně velmi hodnověrné, tvrdé a přísné evaluační řízení, které bude vystavovat pravidelné vysvědčení školám a zařazovat je do těch kategorií, které budou také rozdílně financovány.

Plní akreditační komise dobře svoji roli regulátora?

Když si spočítáte vydané akreditace a dobu, kterou je mohli projednávat, tak to vychází na řád minut. Je to tatáž komise pod vedením téže předsedkyně, kterážto se dnes tváří jako bojovník za kvalitu českých vysokých škol. To ve vás samozřejmě vzbuzuje hodně otazníků.

Je předsedkyně komise důvěryhodná?

Já teď nechci hodnotit, jestli paní profesorka Dvořáková jako čelná česká marxistka je, nebo není důvěryhodný šéf akreditační komise. Jedno ze slabýchmíst českého vysokého školství je ale právě řízení akreditační komise. Jestli chceme dosáhnout zvýšení kvality, musíme změnit akreditační řízení.

Co čekáte od ministra školství?

Má dva úkoly. Vyřešit problematiku evropských fondů a připravit změny ve vysokém školství. Buď je bude schopen připravit a prosadit, nebo ne. Za prosazení samozřejmě považuji schválení konkrétních zákonů ve sněmovně. V politice se počítají pouze výsledky, nikoli úsilí a dobrá vůle.

Proč se žádná z univerzitních elit nevymezila proti protestům?

Mám tady obrovské množství ohlasů, že existují jednoznačně proreformní síly. Nevím, proč se jasně neprofilují. Mohu se pouze dohadovat, nakolik to souvisí s tím, že jsou vedena různá grantová řízení, kde, když se znelíbíte, nic nedostanete. Nebo s tím, že ten či onen chce být zvolen proděkanem, děkanem, rektorem, prorektorem. Je to souboj o akademické voliče. Většina univerzitních představitelů je si ale vědoma toho, že jsou změny ve školství nutné.

(Autor: Lenka Zlámalová)