Novinky Mediální výstupy

 

 

Děkuji, pane předsedo, dobré odpoledne, dámy a pánové, vážená vládo, kolegyně a kolegové. 

 

Pojďme si tedy v rámci té snad už teď věcné diskuse říci několik faktů k zelené naftě, o níž zde vedeme spor a o níž vedeme spor i na stránkách různých médií, zda vrátit či nevrátit tento nesystémový způsob podpory určený pouze pro rostlinnou výrobu.

 

Zelená nafta je obecně používané označení pro daňové zvýhodnění, které umožňovalo zemědělcům žádat o navrácení části spotřební daně z minerálních olejů. Konkrétně v roce 2012 dělala spotřební daň z nafty necelých 11 Kč na litr, zemědělcům se vracelo 60 %, čili téměř 6,60 haléřů z každého litru. U směsné motorové nafty, jejíž součástí je z 30 % MEŘO, nebo-li metylester řepkového oleje, vratka dělala dokonce 85 %. V roce 2013 se daňová úleva snížila na 40 %, respektive 57 % u směsné motorové nafty. Letos zcela zanikla.

 

Rozhodující argument ve prospěch zelené nafty se už léta nemění. Musíme naše zemědělce dotovat, aby je tzv. nepřejeli zahraniční konkurenti, taktéž mocně nadotovaní, jinak budou české potraviny zdražovat a čeští zemědělci vymírat a doplatí na to i spotřebitel, konzument, zvýší se ceny a dovoz nekvalitních potravin ze zahraničí.

 

Jestli je tento argument pravdivý, jsme měli zjistit letos. Zelená nafta, respektive vratka z daně, je zrušená teprve od začátku roku. O jejím zrušení rozhodla v rámci úsporných opatření Nečasova vláda. Současná vláda ji chce znovu zavést o to dřív, než si budeme moci platnost rozhodujícího argumentu u zemědělců ověřit. Spirála dotací, tedy dotace pro dotace, se tak roztočí zcela novou silou. V době, kdy se vratka zemědělcům vyplácela, ovšem občan i daňový poplatník strádal také. Státní rozpočet stála sleva pro zemědělce ročně zhruba 1,4 až 1,8 miliardy.

 

Další otázka logicky následuje. V případě, že dotujeme zemědělce, dáváme jim slevy či úlevy, není to vždycky náhodou na úkor někoho jiného? Naši zemědělci by byli bez dotací v nevýhodě? A nejsou naše firmy konkurující zahraničním podnikům v nevýhodě proti firmám, které podnikají v zemích, kde jsou nižší daně? Podle tohoto principu by tedy bylo jistě dobré jim daně snížit a nevýhodu srovnat. Zvýhodněná je pouze rostlinná výroba včetně chmelařství, ovocnářství, vinohradnictví, pěstování zeleniny, hub, okrasných květin, dřevin, léčivých a aromatických rostlin na pozemcích vlastních nebo pronajatých, případně na pozemcích obhospodařovaných z jiného právního důvodu. Na živočišnou výrobu se toto daňové zvýhodnění přímo nevztahuje.

 

V médiích jsem zaznamenala, že tiskový mluvčí ministra zemědělství Jordán tvrdil, že - cituji - návrh na zavedení vratky spotřební daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu byl předložen spolu s aktualizovanou analýzou dopadů zrušení zelené nafty pro zemědělství ČR. Konec citace. Úřad se však nejprve zdráhal novou analýzu poskytnout. Když se do ní podíváte, pochopíte proč. Jedná se o pětistránkový dokument, který postrádá datum vyhotovení i jméno autora, shrnuje dosavadní vývoj v nastavení zelené nafty a podává pouze statistický přehled jejího využívání. Soustředí se na tvrzení o konkurenční nevýhodě. V Evropské unii podobné zvýhodnění letos neuplatňuje pouze Slovensko, Rakousko, Bulharsko a Nizozemsko. A na argument, že dražší nafta by zemědělce motivovala k dalšímu rozšiřování polí řepky a pšenice, při jejichž pěstování se projezdí méně paliva než například u okopanin - zase citace ze zprávy - zrušením vrácené spotřební daně z minerálních olejů hrozí celkové snížení rentability zemědělské produkce - tvrdí analýza.

 

Starší a propracovanější studie, o níž ministerstvo tvrdí, že jí pro vypracování své analýzy využilo, hovoří zcela jinak a její závěry se úplně rozcházejí s dnešní analýzou. Zpráva s názvem Vyhodnocení dopadu zrušení zelené nafty do zemědělství České republiky, předložená loni v září Ústavem zemědělské ekonomiky a informací, zpochybňuje oprávněnost daňové úlevy. Asi proto nelze materiál nalézt na oficiálních legislativních webech.

 

Loňská studie odmítá argument o hrozícím poklesu konkurenceschopnosti českých zemědělců, zdůrazňuje levnější pracovní sílu a nižší cenu půdy v Česku. K nářkům zemědělců, že placením spotřební daně dotují Státní fond dopravní infrastruktury, to mimochodem zdůrazňuje i aktuální analýza ministerstva, připomíná, že do Fondu směřuje asi jen 9 % ze spotřební daně. Z účetního hlediska je zajímavý poukaz na nesoulad mezi vývojem spotřeby nafty v rostlinné výrobě a množstvím nafty, na níž byl uplatněn nárok na vratku spotřební daně, zatímco celková spotřeba stoupla v letech 2007 až 2012 o 4 %, zelená nafta nám naboptnala o 10 %. K tomu přidejme, že osevní plocha v České republice se za uvedené období snížila osevní plocha se v České republice se za uvedené období snížila ze 2,59 milionů hektarů na 2,48 milionů hektarů. Zemědělské stroje se navíc modernizují a více se u nich dbá na nižší spotřebu. Jak tedy vysvětlit nárůst spotřeby zelené nafty? Buď se podstatně rozšířila skupina zemědělců, kteří si o vratku žádají, nebo máme co dělat se skrytými daňovými úniky. Možné je samozřejmě obojí. Úniky přes zelenou naftu se neodhalují snadno. Od roku 2008 se vratky nevážou na spotřební normativy, zemědělci opírají své nároky o doklady o zakoupených pohonných hmotách a technické údaje o spotřebě. Nemusíme zrovna kopírovat Německo a zelenou naftu barvit.

 

Objevily se i jiné návrhy, například na kontrolu prostřednictvím GPS na strojích a propočtu spotřeby.

 

Co tedy říct k tomuto návrhu závěrem? Postoj Andreje Babiše k zelené naftě se dá snadno ověřit. Ve webovém archivu České televize stále visí dva roky starý záznam z pořadu Máte slovo s Michaelou Jílkovou, při němž vyhroceně překřikoval skeptického předsedu Asociace soukromého zemědělství Josefa Stehlíka a hlavně šéfa Svobodných pana Petra Macha, který Babišovi v pořadu trefně připomněl výdělečné kolečko Agrofertu, při sklizni řepkových lánů si koncern vyžádá vratky na naftu a z plodin vyrobí rovněž dotovanou bionaftu, jejíž vyšší podíl v palivu současný ministr v roce 2010 proloboval přes mimořádné zasedání Poslanecké sněmovny. Jeho zdržení se hlasování o tomto návrhu ve vládě tedy vyznívá vskutku pokrytecky, stejně jako jeho mediální vyjádření o tom, že kolegové z ČSSD jsou neschopní, nerozumí tomuto návrhu a velmi vyhroceně v debatách v Událostech a komentářích obhajoval svůj postoj.

 

Myslím si, že všichni kolegové z ČSSD, kteří hlasovali pro pozměňovací návrh pana kolegy poslance Urbana, tady nejsou žádnými nováčky v této Sněmovně. Jsou to zkušení poslanci, kteří vědí, jakým způsobem tato Poslanecká sněmovna návrhy zákonů projednává, vědí, v jakou chvíli mohou uplatnit jakoukoli připomínku k procesu projednávání. A mohu se tedy velmi důvodně domnívat, že na těchto sedmnáct kolegů někdo během těch dlouhých večerů skutečně nad nimi někdo klečel a velmi nevybíravým způsobem je donutil k tomu, aby změnili své stanovisko.

 

Je mi velmi líto pana kolegy poslance Šincla, kterého si vážím, za to, že tady před celým národem musel udělat něco, co zní dvouslovně a první slovo je užitečný.

 

Zelená nafta je nesystémový druh dotace, kdy je jedna skupina podnikatelů, osoby, provozující rostlinnou prvovýrobu na vlastní nebo pronajaté půdě, zvýhodněna před ostatními skupinami podnikatelů, včetně ostatních podnikatelů v samotném sektoru zemědělství. Proto takový návrh já ani moji kolegové z ODS nemůžeme podpořit, přestože se domníváme, že snížení té spotřební daně by bylo zcela v pořádku, promítlo by se to mimochodem velmi pozitivně v nákupních cenách pohonných hmot policistů, Armády České republiky i u samotných podnikatelů. Ale bohužel, ten návrh takto koncipován není. Proto Občanská demokratická strana podpořila návrh pana poslance Urbana, ale nepodpořila návrh zákona jako celek.

 

Děkuji vám za pozornost a děkuji za to, že jsem dostala prostor vám svoje stanovisko tady přečíst. Děkuji.