Novinky Mediální výstupy

Nejlepší, nebo nejlepší mimo Prahu?

Pokud bude pražským vysokým školám i v příštích letech odepírán přístup k prostředkům z evropských strukturálních fondů, musíme se smířit s tím, že v mezinárodním srovnání našich univerzit k pozitivnímu posunu velmi pravděpodobně nedojde.

Při zveřejnění mezinárodních žebříčků vysokých škol si většinou politici stýskají, že v těchto srovnáních se pravidelně objevuje jen Univerzita Karlova a je – podle zvoleného žebříčku  - až ve třetí či čtvrté stovce hodnocených institucí. Uvážíme-li, že na celém světě existuje téměř dvacet tisíc vysokých škol, je umístění mezi nejlepšími 2 % univerzit výsledkem velmi dobrým. A vezmeme-li v úvahu, že špičkový Harvard má zhruba poloviční počet studentů, ale každoročně hospodaří s desetkrát větším rozpočtem, umístění naší nejstarší univerzity je téměř pozoruhodné. Rozdíl v dostupných prostředcích je skutečně propastný a nelze očekávat, že se situace v nejbližších letech zlepší. Navíc je velkou chybou, že přístup ke štědrým evropským zdrojům byl nejen Univerzitě Karlově, ale i a všem dalším školám působícím v Praze, administrativním rozhodnutím odepřen. 

Praha představuje v naší zemi jediný region, který je považován dle měřítek Evropské unie za bohatý, a proto je zde omezena i možnost čerpat prostředky z operačních programů. Praha bohatá možná je, ale pražské vysoké školy určitě bohaté nejsou. Pokud nebudou mít odpovídající možnosti investovat do oprav svých budov, inovovat své přístroje a laboratorní zázemí, jejich kvalita může být ohrožena. A nejde zdaleka jen o materiální vybavení, protože všichni víme, že kvalitu vytvářejí především lidé, které je třeba přilákat a udržet. K tomu všemu potřebujete peníze.

Jako rektor mimopražské univerzity si přeji, aby i v regionálních centrech byly kvalitní, slušně vybavené a konkurenceschopné vysoké školy. Ne všichni mohou či chtějí studovat v Praze, požadavky na spolupráci s místními podniky a institucemi mnohem lépe uspokojí škola, která je v místě samém, a hlubší vliv kvalitní vysoké školy na rozvoj regionu je nezpochybnitelný. Ale budeme-li rozvoj pražských vysokých škol brzdit přikyvováním našich vyjednávačů na podobná administrativní omezení, pozici českého vysokého školství ve světovém srovnání tím nezlepšíme.