28. dubna 2014
Před krizí na Ukrajině nemůžeme strkat hlavu do písku
Ruský prezident Vladimir Putin v televizním rozhovoru potvrdil, že na Krymu byli v době nezákonného referenda ruští vojáci. Řekl to se stejnou samozřejmostí, s jakou před první anexí v Evropě od druhé světové války tvrdil přesný opak. Teď pro změnu ujišťuje, že nejsou ruští vojáci na východě Ukrajiny.
Pokračující napětí
Západní země se přes pokračující napětí na Ukrajině dohodly pouze na rozšíření symbolických sankcí vůči několika zástupcům Ruska a Krymu. Dál se tak předhání v ustupování ruskému tlaku a neustálému opakování, že Západ na Ukrajině rozhodně nezasáhne, i když právě to dle prvních analýz umožnilo anexi Krymu. Ostatně jenom kvůli nečinnosti západních zemí existují ruské loutkové režimy v Podněsteří, Abcházii a Jižní Osetii.
Je nepochopitelné a ostudné, že politiku ustupování a slabosti podporují vládní představitelé České republiky. S naší historickou zkušeností s více než 20letou okupací po "bratrské pomoci" nařízené z Kremlu asi stále mají pocit, že se nás napadení suverénního státu nijak nedotýká. Pro posílení obrany NATO tak za Českou republiku nabídli 4 gripeny a 300 vojáků.
Stojí za to připomenout, že NATO vzniklo právě kvůli obavám z rozpínavosti kremelských vládců. A také při našem vstupu před patnácti lety jsme deklarovali odhodlání hájit svobodu a podporovat stabilitu v severoatlantickém prostoru. Najednou se ovšem ke svým povinnostem příliš nehlásíme. Na rozdíl od vlád Polska, pobaltských států či Rumunska, které si dobře uvědomují, že ustupování agresorovi nikdy v historii nepomohlo.
Neumí či nechce?
Západ se v posledním desetiletí zaměřil na "zachraňování světa" v boji s ne příliš skutečnými či domnělými globálními problémy. Avšak nedokáže nebo spíše nechce pomoci Ukrajině, která čelí až příliš skutečnému útočníkovi. V této obraně musí NATO pomoci všemi prostředky. Od toho přece armádu my a ostatní západní země máme.
Jsem přesvědčen, že naši vojáci to vědí. Teď ještě aby to věděli vládní politici.
