Do roka budeme zpátky
Šéf občanských demokratů si 28. dubna může v kalendáři odškrtnout stý den v čele strany. Z ODS za jeho vlády odešly stovky lidí včetně bývalého místopředsedy, partaj má dluhy a bude se muset stěhovat, v eurovolbách končí v průzkumech jako poslední pod hranicí sedmi procent. Žádné dobré vyhlídky, chtělo by se říci. Petr Fiala ale věří, že obnoví ODS její bývalý lesk. Voliči se podle jeho předpokladů vrátí už příští rok na jaře.
Jaké pro vás bylo skočit do stranické politiky?
Žádných sto dnů hájení jsem neměl, ani jsem s tím nepočítal. Myslím, že jsem dobře věděl, do čeho jdu. V hlavě mám strategii, co s Občanskou demokratickou stranou udělat, aby se vrátila na čelo české politiky. Bude to ale nějakou dobu trvat a po tom loňském pádu to nemůže být ani jinak.
Jaké nejtěžší rozhodnutí jste zatím musel udělat?
Těžkých rozhodnutí byla řada. Mít vliv na ODS je těžké. Je to strana se zakořeněným systémem fungování, letitými tradicemi a vazbami uvnitř. Funguje trochu jako zaoceánský parník. Když chcete byť jen trochu změnit kurz, musíte se hodně namáhat a chvíli trvá, než se to projeví. Je to tedy série kroků a drobných rozhodnutí, kterými tu stranu měníme.
O co jde?
Jsou to kroky, které nejsou navenek vidět, ale potřebujeme je udělat. Jde třeba o změnu stanov směrem k užší výkonné radě, jejíž fungování se ukazuje jako efektivnější. Udělali jsme také revizi členské základny, s každým členem jsme vstoupili do kontaktu. Důvod byl ten, že jsme nechtěli mít mrtvé duše. Další kroky směřují k hospodárnosti. Přestěhujeme například naši kancelář.
Co uděláte pro to, aby vás lidé zase volili?
Recept je jednoduchý: musíme být srozumitelnější a přesvědčivější v tom, co nabízíme. ODS ztratila své dominantní voličské skupiny – podnikatele, mladé lidi do 30 let, přišli jsme o část seniorů a celé oblasti venkova. A v tom se skrývá odpověď. Tyto lidi získáme jen tehdy, pokud budeme nabízet řešení jejich problémů a hájení jejich zájmů. Takže pro živnostníky nízké daně, levnou cenu práce a jednoduché daňové prostředí. Pokud chceme oslovit seniory, musíme jim nabídnout rozumnou sociální politiku, ale současně nesmíme třeba rušit odpočitatelnou položku na poplatníka, což jsme seniorům udělali.
Když chcete získávat přízeň oněch skupin obyvatel, o nichž jste mluvil, přijdete s nějakými legislativními návrhy?
Přijdeme, i když na druhou stranu politika pravicové strany musí být reformně zdrženlivá. To byl také jeden z našich problémů. Přispívali jsme k neustálým legislativním změnám, a tudíž k destabilizaci prostředí. Nebudeme se tedy šermovat s vládou, kdo předloží více zákonů. Všelijakých právních norem, ve kterých se pomalu nikdo nevyzná, je už dost. Největší přínos politických stran by vlastně byl, kdyby přestaly předkládat návrhy zákonů. Dokonce bych navrhl experiment, že bychom jako sněmovna jeden rok nepřijali vůbec nic. Žádnou novelu ani zákon. A nestalo by se vůbec nic, nikdo by to ani nepoznal, jen by se to prostředí zlepšilo.
Přesto změny navrhujete…
Předložili jsme novelu, která má za cíl změnit pravomoci při ustanovování ředitele Finančního analytického útvaru (FAÚ) ministerstva financí. Chceme bránit možnému střetu zájmů nebo zneužití širokých pravomocí tohoto útvaru. Předkládáme také novelu, která umožní zakázat vjezd těžkých vozidel nad dvanáct a půl tuny na silnice druhých a třetích tříd – dáme tím možnost obcím se bránit tranzitní dopravě, která objíždí placené úseky dálnic. Chceme také, aby si pracující důchodci mohli odečíst z daní částku na poplatníka. Jde tedy o drobné úpravy, které mají zlepšit lidem život.
Proč vám princip jmenování šéfa FAÚ nevadil, když byl ministrem financí Miroslav Kalousek?
Nebyl to Miroslav Kalousek, kdo hrozil veřejně majitelům jednoho média, že začne prověřovat, jak jsou na tom s financováním a daněmi. Ve chvíli, kdy je ministrem financí člověk, který má velkou ekonomickou i mediální moc, a navíc občas v rozčílení naznačuje, že by ji mohl využít, tak je přece rozumné provést námi navrhované změny. Není nebezpečné a ani nikoho nic nestojí, když ustanovení ředitele FAÚ bude kontrolováno vládou a bude záviset na domluvě více lidí než jen na vůli ministra financí. Skoro bych se divil, kdyby proti tomu někdo něco měl.
S proměnou strany souvisejí i personální změny. Proč je vaším poradcem Martin Kuba, který neuspěl ve sněmovních volbách? Musel jste to spolustraníkům vysvětlovat?
Odpovídal jsem na dotazy k více jménům. Tým expertů ODS jsem sestavil tak, jak si představuji, že by strana měla fungovat. Jsou tam noví lidé typu Jana Skopečka. Jsou tam i nestraníci nebo lidé, kteří byli už v ODS, jako Václav Klaus mladší, jsou tam bývalí úspěšní hejtmani jako pan Zahradník. Jsou tam samozřejmě i lidé, kteří působili úspěšně v ministerských funkcích, a tím je například Martin Kuba. On je předsedou jihočeského regionu a členem výkonné rady, takže nikdo nemůže říci, že vytahuji někoho, kdo je mimo politiku. Ten expertní tým ale není orgánem ODS a ani nemá žádný nahrazovat. Vždycky jsem se bránil tomu, aby strana s osmi procenty sestavovala stínovou vládu.
Druhou výraznou osobností je Jiří Pospíšil. Populární politik, kterého ale ODS vnímá rozporuplně. Jak jste nesl jeho odchod a kandidaturu za TOP 09 do eurovoleb?
Máte pravdu. Jiří Pospíšil je oblíbený politik, uvnitř ODS je ale vnímán jako kontroverzní osobnost. Je potřeba říci, že jeho odchodem se jednání některých orgánů strany zklidnila, jako příklad mohu uvést zasedání poslaneckého klubu. Řada kolegů měla z různých důvodů k Jiřímu Pospíšilovi určitý typ nedůvěry, který se pak potvrdil způsobem jeho odchodu. Já jsem nebyl ten, kdo by ho vyháněl, naopak jsem říkal, že je to škoda. Jiří Pospíšil, když nad tím zpětně přemýšlím, byl napůl na odchodu ještě před kongresem, a že tam nedostal důvěru, byla poslední kapka. Ale je to jen můj dojem.
Jak jste se dozvěděl o jeho odchodu?
Hned po kongresu mi řekl, že si potřebuje vzít dva týdny na rozmyšlenou. Nakonec to ani celých čtrnáct dní nebylo. Přišel za mnou a řekl, že odejde z ODS. Řekl mi i další věci, které se týkaly jeho následujícího politického působení a které se, jak se ukázalo, brzy změnily.
O co šlo?
Nečekal jsem, že by Jiří Pospíšil tak rychle kandidoval za jinou stranu.
On vám tedy neřekl, že bude kandidovat za TOP 09?
Neřekl. Ale přeji mu úspěch, protože on si ponechal svůj mandát. Takže kdyby byl zvolen do Evropského parlamentu, ODS ve sněmovně získá zpátky jeho křeslo.
ODS na tom není dobře s penězi. Odklánějí se od vás sponzoři, meziročně jde o sedmnáctimilionový propad. Ubývá i příspěvků od státu za poslance a krajské zastupitele. Budete šetřit?
Už šetříme. Významně jsme snížili počet zaměstnanců hlavní kanceláře, v redukci pokračujeme u manažerské sítě v regionech. Tam je to často bolestivé, protože ti lidé jsou s ODS spjatí řadu let. Celkově odešlo několik desítek lidí. Se sponzory to také není jednoduché. Ztráta důvěry voličů zasáhla i část sponzorů. Finanční propad je ovšem dobrý v tom, že se učíme šetřit a přemýšlet, za co a jak vydávat peníze. Nejde o tragédii, ale příjemné to určitě není. Mým cílem je, abychom se dostali z dluhu. Ještě tam však nejsme, vloni byla ztráta 14,53 milionu. Celkový dluh se ale začal snižovat a nebyl zvýšen ani výdaji na kampaň před předčasnými volbami, což je zásluha mých předchůdců.
S úsporami rovněž souvisí stěhování hlavní kanceláře. Máte už vybrané místo, kam půjdete?
Máme řadu tipů, definitivní výběr jsme ještě neudělali. Ve stávající budově jsme smluvně vázáni do roku 2014. Budeme ale hledat cestu, jak nájem předčasně ukončit, pokud najdeme dobré prostory v centru města. Hlavní kancelář, respektive její umístění, kritizují jak členové ODS v regionech, tak i já. Prostory jsou zbytečně velké, špatně uspořádané, na kraji centra Prahy, kam se složitě dostává.
Jeden sponzorský dar jste také vrátili. Bylo to pro vás těžké rozhodnutí?
Šlo o rychlé rozhodnutí, které vlastně ani složité nebylo. Když si postavíte proti sobě dvě hodnoty, a to milion korun, které potřebujeme, a ztrátu důvěry, tak vyjde, že si nemůžeme dovolit ztrátu důvěry. To, že se tam objevily určité pochybnosti, které by se těžko vysvětlovaly, byť to mohlo být i v pořádku, mě vedlo k tomu, že nejsprávnější věc by byla ten dar vrátit.
Ptal jste se kolegů v regionu, co za tím podezřelým darem mohlo být? Přece jen není běžné, že dvaadvacetiletá kadeřnice na mateřské daruje milion korun politické straně...
Nechci prozrazovat jakékoli věci, které se týkají té rodiny. Peníze jsme vrátili mimo jiné proto, abychom chránili soukromí té paní. V regionu jsem do hloubi nijak nepátral, ani nevím, jak bych to mohl dělat. Mluvil jsem ale s tou paní, která mi vysvětlení poskytla, a bylo rozumné. Nicméně vrácení těch peněz bylo správné, protože obnovovaná ODS si s sebou nemůže nést žádné podezření.
Vy jste pak vyhlásil změny v přijímání větších finančních darů. Jaké budou?
Napříště se budu chtít setkat s těmi, kteří takto vysoké částky posílají. Budu chtít na vlastní oči vidět, že jsou, jací jsou, a zeptat se, proč nám dávají peníze. Pak bude mnohem snazší vyvrátit jakékoli podezření. To v tomhle případě úplně možné nebylo. Pro mě je tento případ i výzvou k tomu, abychom přemýšleli nad novým způsobem financování občanských demokratů. Chci, abychom šli cestou jako jiné pravicové strany v Evropě a měli více zdrojů a jasné průhledné financování. Možná budeme i přemýšlet o zastropování částek, které od jednotlivců dostáváme.
Na sociální síti Twitter jste uvedl, že chcete mít alespoň čtyři europoslance, aby se vešli do auta a ušetřilo se. To budete v rámci úspor jezdit do Bruselu autem?
Já vím, že europoslanci do Bruselu létají, ale do Štrasburku jezdí většinou autem. Narážel jsem tím na jeden z našich bodů v eurokampani, že podporujeme škrty v aparátech Unie a zrušení sídla ve Štrasburku.
A věříte tomu, že budete mít čtyři europoslance?
Byl by to pěkný výsledek. Už předtím, než jsem se stal předsedou, jsem ale říkal, že evropské volby jsou tak krátce po kongresu, že se nedá ještě čekat projevení nějaké změny v přílivu voličů. Celá obnova ODS je projekt na měsíce a roky. My se však snažíme v eurovolbách co nejvíce uspět.
Vyšel průzkum preferencí před eurovolbami, kde jste byli až na šestém místě za Úsvitem přímé demokracie. Co to pro vás znamená?
Vůbec nic. Tyto průzkumy mě neznervózňují, stejně jako mě neuvádí v nadšení, že máme pětiprocentní růstový potenciál až na dvanáct procent. U průzkumů je důležitá tendence. A ta je v tuto chvíli stagnující mezi šesti a devíti procenty. Máme tedy stabilní voličskou základnu a pro toto období jsem ani nečekal, že by byla vyšší. Očekávám, že návrat voličů začne nejdříve kolem podzimu, nejspíš až příští jaro.
A vaše reakce na slova prezidenta Klause, který řekl, že mu "asi nezbude než volit tu ODS"?
Každý volič je cenný, a Václav Klaus je významný volič. Pokud to rozhodnutí učinil, tak to vítám. Já se na lidi dívám jako na celistvou osobnost a nevnímám třeba jen jeden výrok, na základě kterého bych člověka posuzoval. Václav Klaus je z tohoto hlediska osobnost, která významně utvářela politiku ODS v její třiadvacetileté historii. To, že dnes v některých názorech je on a ODS jinde, by nás nemělo vést ke vzájemnému vytváření příkopů.
Jaký je vztah ODS a Václava Klause v této době?
Vztah s Václavem Klausem bych nyní označil za příměří. Oba jsme profesoři a jsme zvyklí na to, že ne ve všem se dva akademici musejí shodnout. Současně spolu ale v řadě věcí souhlasíme. Mám zájem na tom, aby lidé, jako je Václav Klaus, nebyli daleko od ODS. Jestliže chceme být dominantní stranou české pravice a chceme sjednocovat liberální a konzervativní proud společnosti a nabídnout dobrou alternativu vůči levici, musíme slučovat lidi podobných názorů a vytvářet pro ně platformu. Musíme být ideově vyhraněnější, ale personálně pestřejší, jinak to nemůže fungovat.
Naznačil jste změny, které děláte. Ubývá vám ale dost výrazně členů. Zatímco před čtyřmi lety měla ODS téměř třicet tisíc členů, teď je to osmnáct tisíc. Co s tím uděláte?
Také jsme měli pětatřicet procent voličů, a teď máme osm. To jsou čísla, která spolu souvisejí. Část těch bývalých členů je na tom stejně jako voliči. Zklamala je politika občanských demokratů a nenašli důvěru v to, že bude v brzké době lépe. Důvodem ale nemusejí být jen okolnosti pádu vlády Petra Nečase. Úbytek členů i voličů je dlouhodobý trend někdy od roku 2008. Pak ubyla rovněž spousta členů, kteří odešli, protože chápali ODS jako cestu k vlastní moci. To, že odešli, nás mrzet nemusí. Několik organizací jsme také vloni zrušili – v Praze nebo ve středních Čechách. To jsou úbytky o stovky členů. Ale říkat si, že odešli jen ti špatní, by bylo naivní. Číslo osmnáct tisíc vidím i z té lepší stránky. Je nás přesně tolik, kolik bylo, když ODS v roce 1991 vznikala.
(Autor: Petr Weikert)
