Novinky Mediální výstupy

Zpráva úřadujícího předsedy ODS

24. kongres ODS

Vážené delegátky, vážení delegáti, dámy a pánové,

dovolte mi na úvod tohoto kongresu seznámit vás se zprávou předsedy. V mém případě předsedy úřadujícího. Rád bych v ní krátce zrekapituloval uplynulý rok, řekl pár svých poznámek k příčinám současného stavu, ve kterém se ODS nachází.

ODS má za sebou asi vůbec nejtěžší rok své existence. Důvěra veřejnosti v naši stranu a politiku poklesla na historicky nejnižší úroveň. Do roku 2013 jsme nevstupovali v příliš dobré kondici, zejména po špatném výsledku krajských voleb a tahanicích kolem přijetí stabilizačního balíčku. První ránu jsme schytali hned na Nový rok. V posledním novoročním projevu zakladatele ODS Václava Klause, který se rozhodl vyhlásit amnestii. Já tady v této chvíli nechci vůbec polemizovat o jeho plném právu to učinit, ale rozsah amnestie českou veřejnost zaskočil a naši političtí soupeři toho samozřejmě využili k dalším útokům a vzhledem ke kontrasignaci premiéra Petra Nečase z toho udělali zásadní politické téma poškozující ODS.

Byl to první souboj, který jsme si hned na začátku roku museli odvést. V této atmosféře jsme také vstupovali do první přímé volby prezidenta České republiky. I když přímá volba není primárně volbou stranickou, výsledek  pro ODS nebyl dobrý, a to především proto, že mediální vyznění ukazovalo ODS mnohem slabší, než v té chvíli reálně byla.

To také pro nás z mého pohledu bylo klíčové období, kdy jsme začali prohrávat souboj s TOP 09. Vzpomenete-li si na krajské volby, tak jsme ve většině krajů TOP 09 poráželi, ale v prezidentské volbě se podařilo, že se Karel Schwarzenberg jakoby odtrhl jako nezávislý kandidát a přinášel preference do své strany, a zatímco vláda řešila řadu problémů, které se týkaly ministerských postů, ministrů TOP 09, tak se to po prezidentské volbě v TOP 09 vůbec neprojevilo a její kandidát prošel ty volby, jako by téměř součástí vlády nebyly.   

Já vím, že dnes hodnotíme většinu těch věcí, co se v minulém roce staly, negativně, ale jsem přesvědčen, že období po prezidentské volbě ODS zvládala velmi slušně. Nám se podařilo přijít s Agendou 2014, nosit témata, vytvářeli jsme v politickém prostoru vlastní agendu, dařilo se nám ji srozumitelně prezentovat a preference se sice pomalu, ale začaly vracet zpátky. A tvrdím, že vláda s našimi ministry velmi slušně zvládla povodně a v období povodní jsme se vraceli na nějakých 13-14 procent.

Bohužel ale fatální zásah pro důvěryhodnost ODS byla červnová akce policie a státních zástupců na Úřadu vlády. Byla zadržena nejbližší spolupracovnice premiéra a předsedy ODS, byli zadrženi tři bývalí poslanci ODS a veřejnosti byla představena monstrózní akce, která propojovala korupci a politiku. Akce, kdy policie zadržela desítky milionů korun, nalezla desítky kilogramů zlata, to vše spojeno s klientelistickými skupinami a špičkami ODS. Dámy a pánové, kterou politickou stranu by taková aféra a mediální prostředí kolem ní nesrazily na kolena?

Aniž bych chtěl nějakým způsobem hodnotit důvodnost, podloženost a smysl akce, kterou vloni v červnu policisté a státní zástupci provedli, tak fakta, která dodnes známe, ve mně pořád vzbuzují určité pochybnosti. Ani po sedmi měsících totiž netušíme, komu patřily ty zabavené miliony, dodnes netušíme, komu patřilo zabavené zlato. Nejvyšší soud rozhodl, že tři vazebně stíhaní poslanci nemohou být za skutek, ze kterého jsou viněni, vůbec stíháni, a nebyla obviněna žádná osoba, vůči které to stíhání bylo vedeno. Já si tady nechci stěžovat na policejní plukovníky a je určitě legitimní argument médií a opozice, že k pádu vlády by stačilo pouze podezření, že dochází ke zneužívání vojenské rozvědky, ale mám pocit, že tak masivní akce, která představuje takový rozsah nějaké špatné činnosti, která přináší tak zásadní podezření a vede k zásadním změnám politických poměrů v zemi, by po sedmi měsících měla mít výraznější výsledky.

Věřím a stále chci věřit, že žijeme v právním státě, že se tyto výsledky dozvíme, ale přiznejme si otevřeně, že jak pro ODS, tak pro ČR ty procesy, které se rozběhly, jsou prostě nevratné.

Po této aféře bylo zjevné, že pokračování vlády v čele s Petrem Nečasem není možné. Rezignace premiéra v podstatě byla logickým vyústěním všech těch kroků a já jsem v té chvíli jako první místopředseda přebíral pozici úřadujícího předsedy ODS. Moji prioritou v té chvíli, přiznám se, bylo udržení koaličního projektu, udržení vlády, kde jsem jako jedinou možnost spatřoval ještě po tom zásahu se pokusit do termínu řádných voleb 2014 vrátit zpět preference na nějakou rozumnou úroveň. Proto jsem oslovil Miroslavu Němcovou s tím, zda by přijala nominaci do funkce premiérky. Jsem dodnes přesvědčen, že to bylo správné rozhodnutí, že jsme se o to pokusili, bylo to rozhodnutí, které bylo složité, protože jsme také pracovali v koaličním projektu a museli jsme se spoléhat nejen na sebe.

Pokračování koaliční vlády ale záviselo na tom, jestli udržíme „stojedničku“. A tady je bohužel třeba zase říci, že se nám to nepodařilo, a je bohužel třeba si přiznat, že se nám to nepodařilo kvůli poslancům ODS, což byl jeden z dalších fatálních zásahů, který veřejnost vnímala jako velkou nejednotnost ODS. Poté už bylo naprosto jasné, že Česká republika směřuje k předčasným volbám.

Předvolební kampaň jsme absolvovali v dosud nejsložitější situaci, kterou podle mého nikdo z nás v politice nepamatuje. Preference vytrvale klesaly a podle mne bylo každému jasné, že tato kampaň nejde zachránit nějakým zázračným heslem, nějakým zázračným billboardem nebo nějakými programovými tezemi. Kdo jste chodili mezi lidi, tak jste věděli, že nám velmi často říkali: „Ale proč jste to nedělali, když jste v té vládě byli? My jsme vám důvěřovali a vy jste nenaplňovali ten program tak, jak jste slíbili.“ A myslím, že pro nikoho, kdo tuto kampaň absolvoval na ulici, to nebyl nikterak příjemný zážitek. Bylo to spíše brzdění rozjetého vlaku, ve kterém brzdy už hodně selhávají. A kdyby ty volby byly o pár týdnů později, tak jsem přesvědčen, že ten výsledek je jiný – volby by zřejmě vyhrálo hnutí ANO a pro ODS ta situace mohla být ještě složitější. Chci z tohoto místa moc poděkovat a ocenit práci všech, kteří tuto kampaň absolvovali, protože stát v této chvíli na čelech těch kandidátek a v těch kandidátkách nebylo vůbec příjemné, nepřinášelo to jakékoliv benefity a někdy se dneska zdá, že možná bylo lepší na těch kandidátkách nebýt. Takže já chci dnes velmi poděkovat a ocenit práci všech, kteří se na těch kandidátkách podílejí, moc si té práce, kterou v kampani odvedli, vážím.

Volební výsledek nás poslal jednoznačně do opozice. Máme 16 poslanců, je to síla poslaneckého klubu, na kterou ODS není zvyklá. Ukázalo se, že vnikla koalice hnutí ANO, strany lidové a ČSSD a velmi silně mají podporu komunistických poslanců při projednávání věcí ve Sněmovně. Je paradoxem, že to, co bylo dlouhodobě v české politice kritizováno – propojení byznysu a politiky –, tak právě tyto volby přinesly v realitě. Tyto volby vynesly do pozice vicepremiéra a ministra financí, velmi pravděpodobně, člověka, který je majitelem jedné z největších firem, který jako ministr financí bude dohlížet na čerpání evropských dotací a jehož firma je také jejich největším příjemcem. Jestli toto není propojení byznysu a politiky, tak já se ptám, co už propojením být má!

Do roku 2014 vstupujeme v situaci složité, ale já věřím, že ne neřešitelné, a jsem člověk, který věří

v dobrou budoucnost ODS. Vím, že na tu situaci můžeme mít každý jiný pohled, každý jiný pohled na to, co k ní vedlo. Já si teď dovolím pár krátkých poznámek k tomu, o čem jsem přesvědčen. Všechny volební průzkumy, které jsme nechali dělat, totiž když se na ně podíváte ve dvacetileté časové ose, tak zjistíte, že ten problém není problémem posledního roku, není problémem jedné nebo dvou afér, je problémem dlouhodobým a naše preference klesají již od roku 2006.

Od roku 2006, kdy byla sestavena vláda za podpory dvou poslanců ČSSD. Vláda, ve které si Strana zelených se šesti poslanci vyvzdorovala čtyři ministerská křesla a velmi výrazně nás nutila k silným programovým ústupkům.

Považuji z tohoto období za závažnou chybu, že předseda ODS Mirek Topolánek stál jako sudička u zrodu projektu TOP 09. Byť ty motivy mohly být jakékoliv, tak se ukázalo, že TOP 09 není naším přirozeným partnerem, ale já myslím, že na komunální a krajské úrovni a i té nejvyšší všichni zažíváme, že TOP 09 je naším legitimním politickým soupeřem, který s námi naprosto tvrdě bojuje o každého pravicového voliče. Jestliže náš předseda stál u zrodu tohoto projektu, považuji to za jednu ze zásadních a fatálních chyb, kterou ODS v politice udělala.

Mirek Topolánek pak začal ztrácet pozice jako předseda a já chci říci, že považuji za jeho druhou chybu, byť jsem přesvědčen, že udělal pro ODS řadu pozitivních věcí, že v tom souboji označil svoje vnitrostranické oponenty jedním slovem, které se velmi ujalo a které dnes funguje v mediálním prostoru velmi dobře. Jsem přesvědčen, že žádná aféra nepoškodila dlouhodobě ODS jako to, že jsme toto slovo začali používat, a co poškodilo ODS nejvíc je to, že jsme je začali používat my uvnitř vnitrostranických bojů.

Já tady, dámy a pánové, nechci tvrdit, že ODS neměla problémy jako vládní strana s klientelismem. V žádném případě tady nechci tvrdit, že někteří politici nepodléhali vlivu lobbistů více než je zdrávo, je to naprosto jasné a bylo by to naivní, ale chci tím říci, že ODS nemá takové problémy větší či menší než jiná strana. Každá politická strana takové problémy má, jsou větší, je-li na pozicích, jsou menší, je-li v opozici. Co chci říci, že pro ODS je fatální to, že jsme se naučili s tímto fenoménem pracovat v rámci vnitrostranických bojů, že velmi často se rozhodujeme také podle toho, co se o kom říká, co se o kom píše a kdo podle nás má možná nějaké vazby s někým. Myslím, že je to jedna z věcí, kterou dokud my uvnitř ODS nepřestaneme používat, velmi složitě můžeme chtít, aby zmizela z mediálního prostoru.

V roce 2010 jsme sestavovali vládu a bohužel se nám podařilo udělat chybu, která vydala ministerská křesla, která jsou důležitá, našim koaličním partnerům. Nedrželi jsme Ministerstvo financí a já musím říci, že když jsme na Ministerstvu průmyslu a obchodu připravili to, co naše podnikatele nejvíc trápí, a řešili jsme s našimi ministry, ať už dopravy, nebo zemědělství snížení podnikatelské administrativní zátěže, tak jsme zjišťovali, že to, co nejvíc otravuje naše podnikatele, je Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo financí a Ministerstvo zdravotnictví. A my jsme zjišťovali, že z velké části se nám naše návrhy vracely a my jsme ani jedno z těchto ministerstev nedrželi a nedokázali tak velmi často realizovat svůj program. Budiž to pro nás poučením, že sestavujeme-li vládu, musíme držet taková ministerská křesla, která nám umožňují realizaci našeho programu. Budiž to pro nás poučením, že vládnutí nemá být samoúčelné, ale že je to nástroj politické strany pouze pro to, aby plnila program, který slíbila svým voličům, a není-li toho schopna, tak jsem přesvědčen, že rok 2013 musí být pro všechny ukázkou, že je dlouhodobě lepší ztratit krátce politické pozice ve vládě než dlouhodobě opustit program, který jsme voličům slibovali.

Pokud bychom mnohem tvrději hájili ten program a byli ochotni i ty pozice opustit, věřím, že situace ODS by byla dnes mnohem a mnohem lepší, než když jsme se za každou cenu snažili vládu udržet.

V této chvíli, dámy a pánové, stojíme za začátku nového období a tento kongres je pro nás nesmírně důležitý. Jsem přesvědčen, že ODS má stále velkou šanci vrátit se tam, kam patří. My ale musíme změnit klima a atmosféru uvnitř strany. Musíme být týmovými hráči, musíme pracovat v týmu, nesmíme mít pocit, že to, že jeden pomluví toho druhého, někomu z nás přinese benefit, ono to totiž vždycky škodí celé té politické straně.

Nesmíme podlehnout iluzi, že stačí na všechno nové tváře, že jediným řešením je, že na všechny pozice posadíme někoho nového, koho ještě média neviděla. Já myslím, že pokud to není spojeno se schopnostmi, pracovitostí, osobní integritou toho člověka a ochotou pracovat pro ODS, pak nové tváře prostě nejsou jednoduchým řešením, které bude dlouhodobě fungovat.

ODS musí v příštích měsících projít důraznou programovou diskusí a výstupem musí být nově formulovaný, jednoduchý a hlavně mediálně srozumitelný program.

Dámy a pánové, nám se velmi často stávalo, že jsme dělali politiku a prezentovali politiku, která se téměř nedotýkala životů našich občanů. Má-li někdo pocit, že jediné, co běžný pravicový volič doma po večerech řeší, je, jestli má ČR rating 3A a nebo jestli je státní deficit 100 nebo 105 miliard, tak si troufám říci, že se hluboce mýlí. Tvrdím, že to musí být naprosto přirozenou součástí naší politiky, ale to, co voličům sdělujeme, a to, co s nimi řešíme, musí být každodenní problémy, které oni řeší ve svých životech. To, jakou mají práci, jak se s nimi komunikuje z úřadů, po jakých silnicích jezdí.

Pravicová politika musí přinášet řešení pro konkrétní situace  v životě našich pravicových voličů a ti voliči musejí mít pocit, že nás zvolili proto, aby se jim žilo lépe, a když my opouštíme ty úřady, tak prostě musejí být schopni říci, že to naše vládnutí tento efekt přineslo.

Dámy a pánové, na závěr si dovolím jednu osobní poznámku. Když jsem tady stál před rokem a kus na kongresu a žádal jsem vás o podporu na pozici 1. místopředsedy, řekl jsem, že jsem připraven celý svůj čas věnovat ODS, pracovat a jezdit po oblastních a regionálních a místních sdruženích, protože jsem vnímal, jaká byla poptávka po té komunikaci. Celou dobu jsem se to jako ministr a 1. místopředseda snažil dělat, ale přiznám se vám, že když jsem včera psal, co vám tu chci sdělit, tak jsem si uvědomil, že mě ani nenapadlo, co nás čeká, jaké období budeme muset projít a že tady za rok a kus budu stát a budu vám jako úřadující předseda číst tuto zprávu.

Když jsem jezdil po sněmech, které delegovaly kandidáty na tento kongres, tak jeden z kandidátů do dnešního vedení použil větu, že ODS v těchto volbách dostala výprask, který nikdo nečekal, a já na to říkám: ale čekal. Každý, kdo vnímal ten vývoj, každý, kdo byl na té ulici, každý kdo žil dlouhodobě v ODS, musel tuto situaci čekat a bylo by naprosto naivní myslet si, že to dopadne nějak jinak. A i mně bylo jasné, od chvíle, kdy vtrhla policie na Úřad vlády, kdy rezignoval Petr Nečas a kdy jsme neudrželi stojedničku, že je to příběh, který v krátkodobém horizontu nemůže mít pro ODS dobrý konec. V tom krátkodobém horizontu nemůže mít a nemohl mít dobrý konec. A bylo mi jasné, že nemůže mít dobrý konec ani pro toho, kdo bude stát na kapitánském můstku. Že to nemůže být příběh se šťastným koncem, který přinese v té chvíli nějaký osobní benefit.

Dámy a pánové, i přesto jsem hrdý, že jsem mohl v tomto období stát v čele ODS, protože je to značka, které si nesmírně vážím, a byť to někdy téměř nešlo, snažil jsem se ji i v těchto chvílích hájit tak, jak jsem nejlépe uměl, byť respektuji, že každý z delegátů na to může mít svůj osobní pohled.

Přeji novému předsedovi, aby mohl na dalších kongresech číst mnohem lepší a veselejší zprávy, aby nad kapitánským můstkem ODS teď zavládlo lepší počasí, protože to nový předseda bude potřebovat, a přeji nám všem, aby tento kongres byl startem, který vrátí ODS tam, kam patří. Tedy aby byla nejsilnější pravicovou stranou, která vítězí ve volbách a ať vládne, nebo je v opozici, vždycky dokáže tvrdě hájit zájmy pravicových voličů. Toto je totiž poslání ODS.

Dámy a pánové, přeji nám všem úspěšný kongres.

Děkuji.