Novinky Mediální výstupy

Právě tyto podmínky určí, jakým způsobem bude Česká republika smět čerpat 20,513 mil. eur v následujících deseti letech. Přestože nařízení čítají přes stovky stran, podmínky by se měly oproti současnosti zjednodušit. 
 

Ve Štrasburku se bude ve středu 20. 11. hlasovat o podmínkách čerpání evropských strukturálních a kohezních fondů v následujícím programovém období 2014 až 2020. Česká republika si pro toto období vyjednala zhruba 550 mld. Kč v přepočtu podle aktuálního kurzu po intervenci ČNB, která pokud není jen krátkodobou blamáží, je překvapivě v tomto ohledu pro nás výhodná, protože ještě před pár dny naše úřady pracovaly s částkou o 50 mld. Kč nižší. Místopředseda Evropského parlamentu Ing. Oldřich Vlasák, který se jako jediný Čech účastnil vyjednávání s Radou a Komisí, považuje výsledek za vyvážený kompromis: „Podařilo se omezit byrokracii, snížit počet nadbytečných kontrol a dát větší prostor zejména větším městům na rozhodování, jak peníze nejlépe využít. Sjednocují se také podmínky čerpání různých fondů; kupříkladu v Programu rozvoje venkova bude nevratná DPH také uznatelným výdajem, což malým obcím zlevní investiční projekty o pětinu.“ 

 

Přestože je dohoda na spadnutí, část poslanců se snaží vyjednaný kompromis ještě na poslední chvíli zvrátit, a lze tak očekávat bouřlivé jednání. Neuralgickými body jsou makroekonomické kondicionality a podíl Evropského sociálního fondu na celkové alokaci. 

 

O tom, že právě tato témata budou zásadní, svědčí i společná intervence náměstků Úřadu vlády, ministerstva financí a ministerstva pro místní rozvoj, které české europoslance vyzývají, aby vyjednaný balíček přijali v nezměněné podobě a co nejrychleji, aby bylo možné co nejrychleji spustit implementační systém. 

 

„Zvlášť zásadní je pro nás uhájit nižší podíl ESF určeného na financování tzv. měkkých projektů. Původní návrh Komise hovořil o 25 % alokace členského státu, finální dohodu jsme uzavřeli na 23,1 % bez zahrnutí Kohezního fondu a Fondu pro chudé. To však neuspokojuje některé europoslance ze sociálního výboru, kteří se snaží zvýšit podíl měkkých projektů zpět na čtvrtinu. To je ale pro Českou republiku nepřijatelné, protože je potřeba především realizovat tvrdé infrastrukturní projekty,“ komentuje aktuální situaci Oldřich Vlasák.