Novinky Mediální výstupy

Rozhovor pro Deník

O situaci uvnitř ODS jsme po pardubickém regionálním sněmu a pár dní před celorepublikovým kongresem v Brně, kde se má volit i nové vedení této strany, hovořili s předsedou regionálního sdružení ODS v Pardubickém kraji, chrudimským poslancem a místostarostou JANEM ČECHLOVSKÝM (na snímku).

Jak hodnotíte pondělní pardubický regionální sněm ODS a jeho průběh? 

Regionální sněm jednak řešil standardní předkongresové úkoly, což je v případě blížícího se volebního kongresu nominace zástupců regionu do republikových orgánů strany a návrhy kandidátů do vedení ODS. Logicky náš sněm v diskusi reflektoval na výsledky krajských a senátních voleb. 

Proč nakonec nebyl vybrán žádný kandidát na předsedu a místopředsedy ODS? 

Vlastního kandidáta do vedení strany jsme skutečně nevybírali. Ptáte-­li se ale, proč jsme hlasováním nevyjádřili podporu veřejně oznámeným uchazečům o vrcholné funkce, nehledejte v tom žádný skrytý význam. V rozpravě sice zaznívala různá jména našich politických osobností, na druhou stranu události teď mají trochu hektické tempo a nejprůchodnějším řešením se nakonec ukázalo ponechat delegátům z regionu možnost reagovat na kongresovou diskusi a nezavazovat je konkrétním usnesením. 

Kdo byl nominován do výkonné rady ODS? 

Výkonná rada je vrcholným orgánem strany a kongres volí její zástupce z návrhu regionů podle klíče ve vztahu k počtu členů v daném regionu. Pardubický kraj nominuje jednoho zástupce. Každá naše oblast na úrovni okresu navrhovala svého kandidáta a při dvoukolové volbě získal nejvíce hlasů starosta Litomyšle Michal Kortyš. Z mého pohledu je to dobrá volba. 

Kolik bude delegátů z Pardubického kraje na kongresu? 

Náš region bude na brněnském kongresu zastoupen 31 delegáty, 26 je přímo z okresů, zbylých 5 pak tvoří poslanci a zástupci ve výkonné radě. 

Jak byly na regionálním sněmu hodnoceny výsledky krajských a senátních voleb? Byly brány jako neúspěch? 

Těžko lze hovořit o úspěchu, když již druhé období zůstáváme v krajském zastupitelstvu v opozici a navíc jsme ztratili pět mandátů. Druhé kolosenátních voleb se odehrálo bez naší účasti. Z tohoto pohledu volby pro nás nedopadly dobře a útěchou není, že jsme ale ani nevybočili z republikového průměru. 

Co bylo bráno účastníky sněmu jako hlavní příčina volebního neúspěchu v krajských a senátních volbách? 

Ta debata byla velmi košatá a určitá frustrace z volební porážky ji provázela. Já jsem se ve své zprávě pokusil ukázat na vnitřní a objektivní příčiny, které výsledek odrážejí. Chápu, že každá výhra má zástup zúčastněných, každá prohra má jednoho viníka a po každé bitvě se objeví zapomenutý generál. Jestliže si však někdo myslí, že popravíme­li Petra Nečase na kongresu a na jaře proto budeme mít preference z roku 2006, tak trochu nedomýšlí současnou realitu. Tak triviální ten problém z mého pohledu opravdu není. 

Řešilo se, jak získat ztracenou důvěru voličů? Pokud ne, jaký je váš recept? 

Důvěru ztratíte velmi rychle, její obnovení se nekoná ze dne na den a pro řemeslo zvané politika to platí dvojnásob. Rychlé recepty nejsou. Důkladná analýza našich priorit se provést musí. Velké rezervy vidím stále na straně výdajů státu. Naši voliči přijmou krátkodobou stagnaci životního standardu ve prospěch zkrocení dluhů. Co nám však neodpustí, je nedůslednost. Prázdné věty o návratu ke kořenům nám nepomohou, ale konkrétní kroky k levnému a fungujícímu státu. 

Hovořilo se i o možnosti povolat do zbraně Václava Klause? Pokud ano, jaký ohlas tato varianta měla? Pozitivní či negativní? Jak se na tuto možnost díváte vy osobně? 

Pro mě ten nápad zní velmi bizarně, jakkoli si pana prezidenta vážím i přes vrácený zákon o sociálně právní ochraně dětí, na kterém jsem téměř dva roky krvácel. Ale vážně, osobně jsem přesvědčen, že to není cesta ani pro Václava Klause, ani pro ODS...