Novinky Mediální výstupy

Nominační projev na místopředsedkyni ODS

Chtěla bych z tohoto místa poblahopřát panu znovuzvolenému předsedovi Petru Nečasovi a panu Martinu Kubovi ke zvolení 1. místopředsedou. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení hosté, dámy a pánové!

Nečekejte ode mě žádný plamenný kandidátský projev, ve kterém vám budu slibovat, co vše v případě svého zvolení na pozici místopředsedy ODS zaručeně dokáži. Jsem realista. A navíc jsem přesvědčena, že práce ve vedení ODS musí být týmová. Vedení sice musí být složeno z osobností, ale z takových, které budou stát za svým předsedou. Jistě ne zcela nekriticky, ale rozhodně konstruktivně a plně v zájmu ODS, nikoliv v zájmu vybraných jedinců či skupin. Zvolenému týmu musí jít o to, jak udržet a posílit pozici ODS jako nejsilnější pravicové strany v naší zemi.

Zvolený tým by se měl také soustředit na to, jak prezentovat jednotlivé kroky vlády, které se podařily. Trpělivě vysvětlovat lidem, co které opatření znamená, proč se dělá, co přinese jim a jejich dětem.

Zvolené nové vedení by se mělo snažit více pronikat do médií, což vím, není úplně jednoduché. Ale jednoduché výzvy jsou bezcenné.

Jsem přesvědčena a jistě i mnozí z vás si to uvědomují, že ODS stojí na důležitém rozcestí. Na rozcestí, které naznačí, zda máme opravdovou vůli ke změně. Ke změně, která povede k tomu, že se opět staneme důvěryhodnou a troufám si říci atraktivní stranou pro pravicové voliče.

Na rozcestí, které nás ale může uvrhnout na mnoho let do opozice, do pozice zcela marginální strany, pokud to se změnami nemyslíme opravdu vážně a není v nás pud sebezáchovy.

Před čtrnácti dny skončily senátní a krajské volby. Nebyla to ani nevýhra ani neprohra. ODS drtivě prohrála. Byl to debakl. Spekuluje se o tom, proč se tak stalo, co to zapříčinilo. Média jsou plná komentářů a analýz. S některými můžeme souhlasit, nad jinými kroutit hlavou. Ale asi se všichni shodneme na tom, že jsme naše voliče zcela neztratili. Naši voliči nepřešli k jiným stranám. Hlasovali nohama. A bohužel se potvrdilo, že i po dvaceti třech letech stále platí, že kdo nejde k volbám, volí komunisty.

Když jsem letos již potřetí šla do voleb, věděla jsem, že vzhledem k atmosféře ve společnosti, kdy jsou lidé politikou a hlavně politiky otráveni, nebude kampaň jednoduchá. Nespletla jsem se. Během kampaně jsem neustále čelila dotazům, proč jsem v ODS, ve straně „modrých zlodějů“, „modrých strak“,  které by bylo třeba všechny pozavírat. Lidé mi často říkali, že proti mně osobně vcelku nic nemají, ale vadí jim to modré triko, které, obrazně řečeno, nosím.

Stále dokola a dokola jsem opakovala, že ODS nejsou jen ta jména, o kterých píší média, ale stovky, ne-li tisíce poctivých členů, ať již řadových nebo na úrovni komunální, ale i tak zvaně vysoké politiky. Bohužel ve světě médií, ve kterém žijeme, znají občané jen ty, kteří značce ODS škodí. A tak nás všechny házejí do jednoho pytle.

Stále jsem lidem opakovala, že jsem v ODS proto, že jsem přesvědčena, že základní principy, na kterých ODS vznikla a které jsou vyjádřeny v našich Stanovách a v Poděbradských artikulech, stojí za to hájit.

Po prvním kole senátních voleb v mém obvodu nastalo zděšení. Z první pozice postupoval do druhého kola komunistický kandidát. To vyvolalo, troufám si říci, v historii senátních voleb nevídaný efekt. Lidé se zděsili. V Praze nechceme komunistického senátora! Tvrdou prací celého volebního týmu, upozorňováním lidí, že hrozí, že komunisté opět dobijí Prahu, přesvědčováním, že k volbám se vyplatí a vyplácí chodit, jsme docílili nevídaného. Ve druhém kole senátních voleb byla účast vyšší než v kole prvním. Získala jsem téměř dvacet tisíc hlasů, což je trojnásobek hlasů oproti kolu prvnímu. Z volebních místností vím, že se podařilo vyburcovat ve druhém kole zejména mladé lidi.

Tato moje čerstvá zkušenost dokazuje, že lidé od nás neodešli. Lidé se nás straní. Lidé ztratili motivaci jít k volbám a volit ODS. Lidé se za nás stydí.

Ne, nejsem tak naivní, abych si myslela, že všichni ti, kdo přišli a dali mi ve druhém kole svůj hlas, byli voliči ODS. Byli to ale pravicoví lidé, kteří si uvědomili závažnost situace.

V této souvislosti mě napadlo, jak by asi dopadly krajské volby, kdyby rovněž byly dvoukolové. Zda by druhé kolo vyvolalo stejný efekt. Ale to je jen ono příslovečné kdyby...

- Naším úkolem je přesvědčit voliče, že jsme stranou, která se stále drží principů vyjádřených v Poděbradských artikulích – nezadlužená budoucnost, štíhlý stát, solidarita s potřebnými a v neposlední straně nedotknutelnost soukromí.

- Naším úkolem je přesvědčit voliče, že nejsme jen stranou lidí s býčími šíjemi se zlatými řetězy (jak to krásně vyjádřil Jan Zahradil) nebo také, jak se v Praze říká, stranou „špičatých bot“.

- Naším úkolem je zbavit se nálepky strany všehoschopných korupčníků. Musíme okamžitě při náznaku či podezření z korupčního jednání vyzvat daného člena ODS k okamžitému odstoupení ze svých volených funkcí.

- Naším úkolem je přesvědčit voliče, že v ODS je převážná většina těch, kteří základní principy ODS hájí a prosazují, a to bez myšlenky na vlastní prospěch.

- Naším úkolem je přesvědčit voliče, že pokud budou volit ODS, budou z toho mít prospěch nejen oni, ale i jejich potomci.

- A v neposlední řadě je naším úkolem být jednotní.

A co vám mohu já osobně nabídnout?

Člověka nezatíženého skandály a podivnými vazbami na zájmové skupiny. Člověka, který na základě svých životních zkušeností ví, že chce-li něčeho dosáhnout, musí tvrdě pracovat.

Člověka, který ví, že se  jakýkoliv prohřešek dříve či později objeví.

Nejde mi a nikdy mi nešlo o posty. Roli místopředsedy strany neberu jako potenciální výtah k významné funkci. Roli místopředsedy vnímám jako práci pro ODS a tím pro lidi v této zemi.

Mým volební heslem bylo „Jen řeči nestačí“ – jak se říká, „podle činů poznáte je“. A protože nemám ráda ty, kteří si jen stěžují, aniž se zvednou a jdou něco dělat, rozhodla jsem se kandidaturu přijmout. A i když neuspěji, budu mít alespoň dobrý pocit z toho, že jsem neseděla se založenýma rukama v klíně a nestěžovala si, ale o něco se pokusila.

Prosím i vás, delegáty Kongresu ODS, abyste si moje volební heslo „Jen řeči nestačí“ vzali za své a začali pracovat na skutečném znovuzrození ODS jako vůdčí a silné pravicové strany. Máme jak pro sebe, tak pro lidi této země, poslední šanci.

Je na vás, abyste posoudili, zda mám ODS co nabídnout.

Děkuji vám za pozornost.