Stát hraje ruskou ruletu s penězi daňových poplatníků. MZe nechává riziko dotací Agrofertu na českém rozpočtu

11. září 2026
Stát hraje ruskou ruletu s penězi daňových poplatníků. MZe nechává riziko dotací Agrofertu na českém rozpočtu

(www.ods.cz) Ministerstvo zemědělství a Státní zemědělský intervenční fond pokračují v obhajobě vyplácení podpor společnostem Agrofertu navzdory tomu, že Evropská komise zpochybnila, zda převedení koncernu do RSVP Trustu skutečně vyřešilo střet zájmů premiéra Andreje Babiše. Poslanec Petr Bendl varuje, že případný účet za chybný postup nakonec nemusí zaplatit Agrofert, ale čeští daňoví poplatníci.

Evropská komise po posouzení nového uspořádání Agrofertu dospěla k závěru, že RSVP Trust dostatečně neodstraňuje riziko střetu zájmů premiéra. U části zemědělských podpor proto přerušila České republice refundaci zhruba 77 milionů korun. Ministr zemědělství Martin Šebestyán přesto při čtvrtečních interpelacích ve Sněmovně hájil postup SZIF s tím, že jde pouze o prozatímní krok Komise a že fond neměl důvod platby Agrofertu zastavit.

„Stát hraje ruskou ruletu s penězi daňových poplatníků. Ministr nám vysvětluje, že rozhodnutí Evropské komise ještě není konečné. Jenže právě proto má stát postupovat obezřetně. Peníze nejprve vyplatí Česká republika. Jestli je Brusel následně odmítne uznat, problém a riziko zůstávají českému rozpočtu. Ministr by měl toto riziko minimalizovat, ne vysvětlovat, proč je správné ho podstupovat,“ říká Petr Bendl.

Podle Bendla je navíc zásadní rozpor mezi hodnocením českých úřadů a Evropské komise. SZIF v dubnu tvrdil, že podle jeho právních analýz vložení Agrofertu do RSVP Trustu odpovídá českému i evropskému právu a není důvod společnosti Agrofertu z čerpání dotací vylučovat. Evropská komise nyní dochází k podstatně odlišnému závěru.

„To už není akademický spor právníků. Na základě jednoho právního názoru stát obnovil administraci a vyplácení dotací. Evropská komise nyní říká, že problém střetu zájmů vyřešen není. Kdo ponese odpovědnost, pokud se ukáže, že Brusel měl pravdu? Agrofert, vedení SZIF, ministr zemědělství – nebo zase daňový poplatník?“ ptá se Bendl.

Za zvlášť problematické považuje Bendl také srovnání dnešního postupu Martina Šebestyána s rokem 2019. Tehdy byl Šebestyán ředitelem SZIF a fond v souvislosti s předběžnými závěry Evropské komise platby Agrofertu preventivně zastavil. Šebestyán tehdy veřejně vysvětloval, že fond tak činí z respektu k názoru Evropské komise a z důvodu předběžné opatrnosti.

„V roce 2019 Martin Šebestyán říkal: Evropská komise má pochybnosti, proto platby preventivně zastavíme. V roce 2026 Evropská komise opět vyjadřuje vážné pochybnosti, ale ministr Šebestyán nám vysvětluje, proč platby zastavit nelze. Co se změnilo? Evropská pravidla, nebo zájem premiéra?“ říká Bendl.

Ministerstvo zemědělství se podle něj nemůže schovávat ani za argument, že některé přímé platby Evropská komise zatím refunduje. Komise sama upozornila, že současné přímé platby vycházejí ze zemědělské činnosti a žádostí podaných za rok 2025, tedy ještě před opětovným jmenováním Andreje Babiše premiérem.

Bendl proto žádá ministra zemědělství o zveřejnění úplného rozsahu možného finančního rizika pro Českou republiku.

„Chci znát tři jednoduchá čísla: kolik peněz bylo společnostem Agrofertu vyplaceno od návratu Andreje Babiše do funkce premiéra, kolik dalších žádostí SZIF nyní administruje a jaká je maximální částka, která může v případě odmítnutí evropské refundace nebo finanční korekce zůstat na českém rozpočtu. Bez těchto údajů nemůže ministr tvrdit, že postupuje s péčí řádného hospodáře.“

Podle Bendla musí ministerstvo také jasně vysvětlit, jak bude postupovat u starších podpor Agrofertu z období předchozího Babišova působení ve vládě. Na otázku, kdy začne SZIF případné neoprávněně vyplacené prostředky vymáhat, ministr při interpelacích konkrétní odpověď neposkytl.

„Spor mezi Evropskou komisí a Agrofertem nesmí být financován z kapes českých občanů. Jestli chce vláda riskovat, ať neriskuje peníze daňových poplatníků ve prospěch firem spojených s jejím premiérem. To je hranice, kterou by demokratický stát překračovat neměl,“ uzavírá Petr Bendl.

Petr Bendl

stínový ministr zemědělství
poslanec PČR
místopředseda zemědělského výboru PS PČR