Petr Bendl: Ochranu ornice nelze rozvolňovat bez analýzy dopadů na erozi a vodu v krajině
(www.ods.cz) Ministerstvo zemědělství zrušilo pravidlo, podle kterého mohla jedna plodina zabírat na silně erozně ohrožených plochách nejvýše deset hektarů. Nově zde má platit obecný limit třiceti hektarů. Poslanec a místopředseda zemědělského výboru Petr Bendl požaduje, aby ministerstvo zveřejnilo odborné podklady, na jejichž základě k rozvolnění pravidel přistoupilo, a doložilo, že změna nezvýší riziko eroze ani nezhorší schopnost krajiny zadržovat vodu.
„Neříkám, že limit deseti hektarů musí platit navždy. Není ale správné nejprve ochranné pravidlo zrušit a teprve potom zjišťovat, jaké to bude mít následky. Správný postup musí být opačný: nejprve analýza dopadů, potom odborná debata a teprve na jejím základě případné rozvolnění pravidel,“ uvedl Petr Bendl.
Ministerstvo zemědělství oznámilo změnu na konci července. Ve zveřejněné informaci však neuvedlo, kolika hektarů silně erozně ohrožené půdy se změna dotkne, ani jaké mohou být její důsledky pro odnos půdy, povrchový odtok a schopnost půdy přijímat a zadržovat vodu.
Ochrana půdy je zároveň ochranou vody
Vodní eroze neznamená pouze lokální splach zeminy. Odnáší nejúrodnější část půdy, zhoršuje její strukturu a úrodnost a oslabuje její schopnost zadržovat vodu.
„Každou erozní událostí ztrácíme část nejcennější ornice. Čím je půda mělčí, utuženější a méně kvalitní, tím hůře do ní voda vsakuje a tím méně jí v krajině zůstane. Jestli vláda tvrdí, že chce bojovat se suchem a zadržovat vodu v krajině, nemůže současně bez odborného doložení oslabovat ochranu půdy před erozí,“ upozornil Bendl.
Ministerstvo by podle něj mělo doložit, že zvýšení možné souvislé plochy jedné plodiny z deseti na třicet hektarů nezvýší erozní riziko a nezhorší vodní poměry v krajině. Součástí odborného posouzení musí být také odpověď na otázku, zda ostatní protierozní opatření dokážou zrušený limit plnohodnotně nahradit.
Více svobody musí znamenat větší odpovědnost
Pokud odborná debata ukáže, že lze pravidla rozvolnit, musí být podle Bendla větší svoboda při rozhodování spojena také s jasnější odpovědností za výsledky hospodaření.
„Zemědělci potřebují srozumitelná pravidla, méně zbytečné administrativy a větší prostor volit opatření podle konkrétního pozemku. Více svobody ale musí znamenat také větší odpovědnost. Pokud odborné šetření prokáže, že ke škodě přispělo zanedbání erozního rizika nebo nepřiměřený způsob hospodaření, musí následovat účinná náprava, odpovídající sankce a náhrada prokazatelně způsobených škod,“ řekl Bendl.
Odpovědnost podle něj nemůže být automatická za každou erozní událost. Je nutné rozlišovat mezi mimořádnou přírodní událostí a situací, kdy hospodařící subjekt nezohlednil známé riziko, nedodržel odpovídající půdoochranné postupy nebo opakovaně způsobil erozi na stejném pozemku.
Náklady na odstranění následků prokazatelně nevhodného hospodaření nemají zůstávat tomu, jehož majetek byl poškozen.
Většina zemědělské půdy je obhospodařována nevlastníky
Zemědělské podniky v České republice hospodaří přibližně na 72 procentech půdy, kterou samy nevlastní. To podle Bendla neznamená, že pachtýři automaticky hospodaří špatně. Systém však musí zohlednit, že o způsobu hospodaření často rozhoduje někdo jiný než vlastník, který ponese dlouhodobý pokles kvality a hodnoty půdy.
„Řada pachtýřů se o půdu stará odpovědně a s dlouhodobým výhledem. Stát ale musí nastavit pravidla i pro případy, kdy je pacht krátkodobý a okamžitý výnos dostane přednost před dlouhodobou ochranou půdy. Výnos ze sklizně získává hospodařící subjekt, ale následky ztráty ornice mohou zůstat vlastníkovi pozemku a budoucím generacím,“ doplnil Bendl.
Ministerstvo musí zveřejnit odborné podklady
Petr Bendl požaduje, aby Ministerstvo zemědělství zveřejnilo zejména:
- rozsah silně erozně ohrožené půdy, které se změna týká,
- počet dotčených půdních bloků a zemědělských podniků,
- porovnání dopadů limitu deseti a třiceti hektarů,
- modelové dopady na odnos půdy, povrchový odtok a zadržování vody,
- stanoviska Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, Ministerstva životního prostředí a dalších odborných institucí,
- vyhodnocení připomínek vlastníků půdy, zemědělců a obcí,
- způsob sledování skutečných dopadů změny,
- pravidla odpovědnosti, nápravy a sankcí při prokazatelně způsobených erozních škodách.
„Nejdříve data, potom odborná diskuse a až následně případné rozhodnutí. Administrativu zjednodušujme, ale neexperimentujme přitom s nejcennější vrstvou české krajiny. Ornice, kterou jednou odnese voda, se během jednoho volebního období neobnoví,“ uzavřel Petr Bendl.
stínový ministr zemědělství
poslanec PČR
místopředseda zemědělského výboru PS PČR
