Novinky Mediální výstupy

(EurAktiv) Evropská unie začala couvat od nejtvrdších regulací v zemědělství. Podle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) je první zjednodušující balíček jen začátek – skutečný test přijde s novou společnou zemědělskou politikou po roce 2028. V rozhovoru mluví o pesticidech, rozpočtových škrtech i o tom, proč Brusel konečně začíná naslouchat zemědělcům.

Evropská unie schválila zjednodušení společné zemědělské politiky, takzvaný omnibus. Součástí je snaha omezit kontroly farem na jednou ročně nebo jednodušší poskytování podpory drobným zemědělcům. Jak změnu hodnotíte?

Zemědělci jsou dnes pod obrovským množstvím regulací, z čehož vyplývá i značná administrativní zátěž. Jsem proto moc ráda, že byl přijat první zjednodušující balíček, ale ten se týká hlavně těch nejmenších, spíše ekologicky hospodařících zemědělců. Zjednodušení se také odrazí ve stávající zemědělské politice, která bude platit pravděpodobně do konce roku 2027. Je to každopádně krok správným směrem, ale pevně doufám, že v dalších balíčcích půjdeme dál, protože zatím to ještě není dostatečné.

Jaké další balíčky se chystají?

Především se bude řešit otázka pesticidů. Evropská komise tento balíček změn nedávno předložila, návrh je připravený, ale teprve se jím začneme podrobně zabývat – jsme úplně na začátku celého procesu.

Ráda bych zdůraznila, že ochrana životního prostředí je nezbytná – nikdo nechce jíst chemii a sami zemědělci mají zájem na zdravé půdě i kvalitní produkci. Problém je ale v tom, že řada dříve přijatých opatření byla spíše ideologická než založená na racionální a funkční ochraně životního prostředí. Zemědělcům se proto postupně výrazně komplikuje používání pesticidů. Účinné látky mají vždy jen omezenou dobu povolení, většinou kolem deseti let podle typu látky, a tato povolení nyní hromadně končí. Nové účinné látky se přitom prakticky neschvalují. Už dnes se tak ukazuje, že to zemědělcům způsobuje vážné problémy, zejména v případech, kdy neexistuje žádná rozumná a funkční náhrada. Výsledkem je ztráta konkurenceschopnosti, protože ve většině částí světa mimo Evropu jsou tyto látky nadále běžně využívány.

V dalším balíčku by proto podle návrhu mělo dojít například k prodloužení doby použití některých typů účinných látek, případně k jednoduššímu schvalování nových. Jak přesně to bude vypadat, teprve uvidíme – vše bude záležet na průběhu jednání. Právě tato oblast ale patří k nejdůležitějším částem celého balíčku a doplněna by měla být i dalšími změnami. My jako zemědělský výbor a – doufám – i celý Evropský parlament se budeme snažit, aby se do návrhu promítlo co nejvíce skutečných zjednodušení, která zemědělcům reálně pomohou.

Jaká je nálada v Evropském parlamentu směrem k úlevám pro zemědělce? Je vidět, že po masivních zemědělských protestech je politická ochota dělat ústupky vyšší?

Zemědělský výbor je skutečně velmi pragmatický. Tam se dokážeme na řadě věcí domluvit napříč většinou frakcí. Samozřejmě něco jiného je plénum Evropského parlamentu a něco jiného panuje v ostatních výborech. Nicméně celkově mám pocit, že nastavení Evropského parlamentu je teď realističtější, než bylo v uplynulých pěti letech, respektive v minulém mandátu. A myslím si, že je to způsobeno dvěma věcmi.

Zaprvé – jak Evropská komise, tak i Evropský parlament a politici obecně byli do jisté míry překvapeni silou zemědělských demonstrací a odporem zemědělců. Já jsem na to předtím upozorňovala, ale řada kolegů byla opravdu zaskočena tím, jak silná ta reakce byla.

A zadruhé – politické složení současného Evropského parlamentu je prostě pragmatičtější a více pravicové.

Na stole je nový návrh Evropské komise, jak by měla vypadat společná zemědělská politika po roce 2028. Spolu s ní se opět mluví o velké revoluci a zjednodušení pro zemědělce. Je šance, že tentokrát se skutečně podaří politiku zlepšit – aby to pocítili i samotní zemědělci?

Pamatuji si projednávání té současné společné zemědělské politiky a byla jsem tehdy plná nadějí. Výsledek byl ale nakonec naprosto mizerný a dnes kvůli tomu řešíme potřebu oprav a zjednodušování. Tentokrát si ale myslím, že je tu opravdu zásadní změna. Ta se týká struktury rozpočtu – zemědělská politika už nebude mít samostatný fond, ale bude součástí takzvaného „single fondu“, do kterého bude spadat více oblastí. Zároveň do zemědělství půjde méně peněz než v minulém období. To je skutečně revoluční změna a samozřejmě je to zemědělskou komunitou vnímáno spíše negativně.

Musím se ale přiznat, že tomu částečně rozumím. Evropa má v tuto chvíli jiné priority. Žijeme ve velmi problematické geopolitické situaci, je potřeba investovat do obranného průmyslu a do bezpečnosti. Zároveň má Evropa velké problémy s konkurenceschopností, což je mimochodem také důsledek silných regulací z minulého období – nejen v zemědělství, ale i v dalších segmentech hospodářství. Proto také existuje tolik omnibusů, které se netýkají jen zemědělství.

Jak vnímáte to krácení zemědělského rozpočtu?

Je potřeba si uvědomit, že doposud šla více než čtvrtina celého evropského rozpočtu právě do zemědělství, což je opravdu obrovská částka. Proto tomu, že se rozpočet snižuje, částečně rozumím. O to víc je ale teď nutné soustředit se na to, jak s těmi penězi budeme hospodařit, a především na to, aby se skutečně zjednodušily podmínky, za kterých mohou zemědělci tyto peníze čerpat. Pokud se nám podaří reálná deregulace a nezůstane jen u verbálních proklamací, tak se s nižším objemem prostředků dokážeme vyrovnat.

V návrhu je i velmi ostré zastropování dotací pro největší hráče. Musím říct, že pro Českou republiku jsou ty navržené limity opravdu velmi nízké, až problematické. To je ale zatím výchozí návrh a prostor pro jednání tu určitě je.

Nejde tedy jen o to, jak velká bude celková částka, ale především o to, jak budou nastaveny podmínky. Sama jsem na to zvědavá a zároveň z toho mám určité obavy, protože vím, jak složitě se rodila minulá zemědělská politika. Každý do toho přinášel své vlastní návrhy a výsledkem byla složitost. Mluví se sice o flexibilitě, ale ďábel je vždycky skrytý v detailu.

Za sebe ale mohu říct, že se budu maximálně snažit o to, aby zemědělci měli méně byrokracie, překážek i zákazů. Aby peníze směřovaly především k těm, kteří na venkově skutečně žijí a pracují, k těm, kteří je opravdu potřebují. A hlavně aby jim to umožnilo dělat práci, kterou dělat chtějí – tedy být na poli, a ne sedět u papírů.

Pokud jde o byrokracii – jaké konkrétní kroky by se daly udělat, aby nová zemědělská politika byla jednodušší? Od zemědělců zaznívá například zrušení standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy (DZES). Je to reálné?

U DZES už k určitým změnám došlo v rámci prvního zjednodušujícího balíčku. Myslím si tedy, že tlak na další zjednodušování v této oblasti určitě bude.

Zároveň očekávám silný tlak na skutečnou flexibilitu. Geografické a přírodní podmínky ve Švédsku, Španělsku a u nás jsou úplně jiné, takže nedává smysl, aby byla pravidla pevně nastavena někde z Bruselu. To prostě nefunguje. Cílem by mělo být, aby si jednotlivé státy mohly pravidla více přizpůsobit. Pravděpodobně to opět bude fungovat na principu něčeho podobného dnešním strategickým plánům – tedy že bude existovat společný rámec, jasně dané cíle, ale konkrétní nastavení bude na členských státech, přičemž ty jejich plány bude schvalovat Evropská komise.

Znovu ale říkám, že bude strašně záležet, jak to bude nastavené v praxi, aby to nebylo jen na papíře. Aby zemědělci nemuseli vyplňovat nesmyslné tabulky a plnit administrativní povinnosti, které nedávají žádný smysl. Já bych si to velmi přála a budu o to usilovat, ale opravdu záleží na tom, jak budou probíhat jednání a jaký bude jejich výsledek. Politické proklamace tu zatím jsou, ale jestli se to skutečně promítne do reality, to vám teď upřímně říct neumím.

Co se týče časového horizontu – projednávání evropského rozpočtu i zemědělské politiky vždy zabralo mnoho měsíců. Nová politika má začít fungovat od roku 2028. Myslíte, že se stihne do té doby schválit?

Samozřejmě nevím, co všechno se ještě může stát. Podle našich odhadů by ale projednávání mohlo trvat rok až rok a půl. Takže doufejme, že se někde něco zásadního nezadrhne nebo že nedojde k nějakým velkým změnám. To teď opravdu neumím s jistotou říct. Pokud ale bude proces probíhat standardně, tak by se to stihnout mělo.

(Autor: Aneta Zachová)

Rozhovor vyšel na serveru EurActiv.cz.

Veronika Vrecionová

předsedkyně europoslaneckého klubu ODS
členka Programového týmu ODS zemědělství