Vystoupení Jana Mráze před volbou místopředsedů ODS
(www.ods.cz) Vystoupení Jana Mráze před volbou místopředsedů ODS
Dobré dopoledne, dámy a pánové,
cíl je jasný, ODS musí dopředu a být opět hlavní politickou silou v Česku. Bez dobré budoucnosti ODS nebude dobrá budoucnost českého národa. O tom jsme určitě přesvědčeni všichni, jinak bychom se tady nesetkávali, ale k tomu, aby ODS mohla jít vpřed, musí se vrátit. Ne vrátit se v čase, ale vrátit se do původních kolejí. Kolejí, které protínají životy většiny občanů. Češi žijí hodnoty, které jsou naší DNA, jen jsme někde v poslední době možná přehodili výhybku. ODS svými tezemi odrážela představy většiny Čechů a většinu Čechů musí zase reprezentovat. Pokud nás někdy voliči trestali, bylo to za odklon od našich tezí, ne za tyto teze. ODS nese český národní étos.
Máme skvělý brand – Občanská demokratická strana. Jsme politická síla, která staví do středu člověka, ne tzv. nového člověka, kterého by se snažila stvořit a zglajchšaltovat, ale člověka. Aktivního, svobodného člověka, který chce žít po svém ve společenství s ostatními, se kterými sdílí lásku k obci nebo národu. Ne proto, že musí, ale proto, že chce. To jsou Češi, to jsou potenciální voliči ODS a od nás očekávají, že budeme spravovat obec a stát tak, že budou sloužit, ne obtěžovat. Malý stát, který je dobrým sluhou a nikdy ne zlým pánem. Svobodný prostor zodpovědných občanů. Malý stát, to je to heslo, které si s ODS musí každý spojit. To je to heslo ve štítu, které možná trochu vybledlo. Přitom 38 % Čechů se identifikují jako pravičáci. Proč ji necháváme jiným?
Neživím se politikou, ale to rozhodně neznamená, že bych si neuvědomoval její důležitost. Naopak, protože jsem v inženýringovém byznysu, jsme z podstaty první v kontaktu s žitou realitou, když se s hospodářstvím něco děje. Stejně tak jsem díky svému zapojení do univerzitního vzdělávání nebo jako táta dvou dětí bezprostřední součástí stavu a vývoje školství, které rozhoduje o naší budoucnosti. Politiku sleduji zhruba od třetí nebo čtvrté třídy základní školy a od té doby jsem duší občanským demokratem. Do ODS jsem vstupoval v roce 2013, a to nám bylo velmi ouvej. Ale tehdejší problémy se mnohem víc dotýkaly zneužívání úspěšné strany lidmi, kterým na ODS až tak nezáleželo. Ne, jejích idejí.
V současné době se potýkáme s výzvami, které silněji zasahují naši podstatu. Náš ideový fundament a naše směřování. Když Radim Jančura chválil před lety Andreje Babiše, používal slovní spojení lídrovská demokracie. Včera jsme ho slyšeli od Petra Fialy jako doporučení pro budoucnost ODS. Také jsme slyšeli, že největší problém je střet demokratů a populistů. Myslí si to Češi? Ne. Ty trápí stav veřejných financí. Přesvědčte se sami v datech CVVM. Přitom, když Petr Fiala přebíral ODS, říkal, že přirozená poloha občanských demokratů v české politice je soft nacionalismus a light verze pravicového populismu. Také říkal, že jsme se ze svých chyb poučili a nebudeme je opakovat. A já budu rád, abychom navázali na Petra Fialu přibližně z roku 2019, kdy o tom nebylo nejmenších pochyb.
Nevstupoval jsem do ODS proto, abych si outsourcoval názory na věci, ale ani proto, abych mlčel, pokud se strana vydává jiným směrem, než kterým vždy kráčela. Velkou silou ODS totiž je, že ona se nemusí spoléhat na spasitele. V zásadě může být úplně jedno, kdo ji vede, pokud se bude držet přístupů, na kterých vznikla a se kterými slavila úspěch. Ano, bavíme se o neměnnosti ideového fundamentu, na kterém ODS stojí a který není třeba ad hoc přepracovávat tak, jako to dělají pokrokáři, když jim každý dílčí přístup selže. Neměnnost ideového fundamentu neznamená žádné zpátečnictví. Neměnnost ideového fundamentu znamená sebevědomé uplatňování týchž principů v nových situacích. To, co se v dějinách mění, jsou kulisy, ale co zůstává, jsou principy. Člověk, občan je stále stejný a evoluce homo sapiens rozhodně neprobíhá tempem produkce nových nápadů konstruktérů nového člověka.
Dějiny ukazují, že konzervativci mají ve většině věcí pravdu, jen ji mají často příliš brzy na to, aby si toho každý hned všiml. My to ale přece víme. Pravidelně se odkazujeme na čtyři Poděbradské artikuly, pravidelně ale také slýchávám, že tento základní ideový dokument občanských demokratů musíme v čase přenést z dvacátého do dvacátého prvního století. Už není třeba vyzývat, stalo se. I s bonusem v podobě nových dvou kapitol. V inspirativním prostředí Olomouce, ve které nezřídka vznikají dobré věci, jako například ODS. Moje Plzeň bohužel byla na kongresovém itineráři až druhá, vznikla i aktualizace Poděbradských artikul nazvaná pochopitelně Olomoucké artikuly. Kromě nedotknutelnosti soukromí, levného státu, nezadlužené budoucnosti a solidarity zodpovědných řeší i nenahraditelnou roli tržního hospodářství pro prosperitu a roli národního státu coby základu svobody a demokracie. Kategorie, které pro nás v devadesátých letech byly naprosto samozřejmé. Seznamte se s nimi, prosím, a svolejme co nejdříve ideovou konferenci na těchto šest esenciálních témat. Rozjíždíme platformu uvnitř ODS, platformu svoboda a odpovědnost, která by měla pomoct ideje Olomouckých artikulí, tedy ideje ODS, převádět účinně do praxe. Ať už v naší programatice, tak v legislativním procesu. Připojte se k nám.
Pokud naše stanovy říkají, že máme být stranou, jejímž členům jsou cizí jakékoliv socializující a kolektivizující tendence v ekonomice i politice, je naše cesta nastavena správně, ale jen z ní za žádných okolností nesmíme scházet. A ať si Evropská komise říká, co chce. My reprezentujeme zájem českých občanů, český národní zájem, a musíme ho reprezentovat všemi využitelnými prostředky, včetně těch, které nejsou ve shodě s představami unijní byrokracie. Tak, jako to dělají Francouzi nebo Němci, třeba když jde o fiskální politiky nebo proplácení zeleně drahých energií průmyslu. Pokud by Evropská unie neměla stát na principu win-win, těžko by se mohlo jednat o udržitelný projekt.
Naší inspirací rozhodně musí být evropské success stories. To dnes bohužel nemůže být britská konzervativní strana nebo německá CDU, které se zpronevěřily snad všemu, co kdy představovaly, a tomu odpovídá jejich současná voličská podpora. Naší inspirací musejí být osobnosti, jako je v Polsku Mateusz Morawiecki nebo ještě lépe Giorgia Meloniová v Itálii. Lídři, kteří doručují voličům přesvědčivou konzervativní politiku a současně přesvědčivé západní zakotvení. Lídři, kteří prokazují, že konzervativní pravice může být úspěšná, pokud je autentická, a tedy uvěřitelná. Lídři, kteří neztratili pochyb o tom, že se nemusejí pokoušet zalíbit žádnou módní ideologií. Lídři, kteří nepochybují, že k prosperitě Západu vedou principy, díky kterým se dostal na vrchol. Ne jejich popírání nebo zpochybňování.
Jsem si nezdolně jistý, že budoucí úspěch se dostaví. Pokud budeme autentičtí, tedy vyvarujeme se kalkulování a taktizování. Jsem naprosto přesvědčený o tom, že cestou k úspěchu je konzistentní politika díky ideovému fundamentu a získávání voličů, díky přesvědčivému leadershipu, nikoliv podléhání marketingovým šetřením. Jednoznačně stojím za tím, že naše komunikace musí být – ano, ano, ne, ne. A kompromis má být výsledek soutěže, nikoliv role, kterou a priori sehráváme ve snaze získat „Thálii“ za nejlepší princeznu koloběžku. Nejsme ve většinovém systému, abychom museli otupit hroty uvnitř strany. Všelidové strany – „catch-all parties“ v poměrném systému musejí stavět na tvrdém jádru, které svojí vítěznou gravitací přitáhne lavírující středové voliče. To je náš recept, který vždycky fungoval. Petr Fiala kdysi velmi správně mluvil o tom, že politika je přemoralizovaná. Dnes v tom jedeme i my, jenže naším pohoršováním se nad poklesky soupeřů se stáváme pouhým objektem jejich PR. Naše voliče nezajímá, co blbého nebo trapného kde mlel Okamura. Je zajímá, jaké jsou naše recepty a potenciál, který máme v tom učinit Česko tak dobré, jak jen to jde. A to proto, abychom vytvořili nejlepší možné prostředí pro prosperitu všech aktivních občanů, kteří tvoří český národ. Národ, který může být hrdý na svou tisíciletou státnost a který si uměl vždycky poradit navzdory geopolitické nepřízni. To samozřejmě neznamená, že budeme voličům dávat politologické přednášky o prospěšnosti pravicové konzervativní politiky. Je nezajímají akademické rozbory. Ty patří na stranické sněmy, ale tady jsou nezbytné právě proto, aby výstup konkrétního politika byl tak konzistentní a přesvědčivý, jak jen to jde.
Na stole nám leží čtyři významné úkoly, kterých bychom se měli zhostit. V případě evropských témat udělejme všechno pro to, aby se opět rozjela naše platforma Evropských konzervativců a reformistů do maximálních otáček, samozřejmě. Realistická politika flexibilní Unie je to, co Češi většinově chtějí a co my jim doručíme. Integrační perpetuum mobile jede mimo zákon zachování energie Evropy a potřebuje nasypat pytel písku do svého soukolí. S tím souvisí politická, technická a hospodářská nezbytnost zastavit dekarbonizační snažení Evropy všemi dostupnými prostředky. Náklady jsou neudržitelné a přínosy? Ty budou i v případě jejich dotažení v evropském měřítku naprosto okrajové. Environmentálně se připravujeme o prostředky, které potřebujeme ke konzervativní skutečné péči o životní prostředí a ovšem i k adaptaci na klimatickou změnu. Jakékoliv restrikce, které jsou tlačeny s cílem eliminovat oxid uhličitý, snižují šanci na dobrou budoucnost Evropy a její globální konkurenceschopnost a musejí být zastaveny.
Naprosto zásadním tématem, který s globální konkurenceschopností souvisí, je školství. Nemůžu vystát opakující se poukazování na údajně nezbytný přechod od znalostí ke kompetencím. Na soft skills se žádný úspěch vystavět nedá. Ty jsou „nice to have“. My jako „must have“ a prioritu potřebujeme kvalitní výstupy vzdělávací soustavy na všech jejích úrovních. Musíme okamžitě zastavit propad úrovně našich žáků a studentů v mezinárodním srovnání, zejména ve srovnání s Asií. Každý rodič chce mít úspěšné dítě, a to bez supervzdělání nejde. A jestli někdo věří klišé, že si čeští žáci příliš biflují, asi ve škole už dlouho nebyl.
Zejména ale jako konzervativní a státotvorná strana musíme udělat všechno pro to, aby ODS v budoucnu nemusela řešit nejen to, jak získat prvovoliče, ale aby vůbec nějací prvovoliči byli. Tak dlouho se pokrokáři obávali přelidnění planety, až všichni zjišťujeme, že demografie se dostává na šikmou plochu úplně opačným směrem, a to všude na světě. Čísla, která ukazují, jak se v Česku vyvíjí úhrnná plodnost, tedy počet dětí na jednu ženu v reprodukčním věku, zažívají takový sešup, že je šokující s jakou lhostejností a lehkostí se tímto tématem dokážou politici nezabývat. My se tím určitě zabývat musíme.
Výzev je před námi spousta, ale dokážeme uspět. Máme na čem stavět a především říkáme, a většinou i děláme to, s čím souzní většina Čechů. Využijme tuto synergii a posuňme Česko vpřed tak, že se vrátíme zpět do správných kolejí. Když jsem se přihlásil, abych nabídl svoje služby ve prospěch ODS, avizoval jsem, že bez podpory svého regionu do toho nepůjdu.
Moje slovo vždy platí, tedy se tímto neucházím o funkci místopředsedy, ale děkuji většině oblastí plzeňského regionu za podporu. Není všem dnům konec. Držím občanským demokratům palce a kandidátům do vedení zejména.
Děkuji za pozornost.
člen regionální kontrolní a revizní komise
místopředseda místního sdružení