Novinky Mediální výstupy

(www.ods.cz) Nominační projev Pavla Drobila před volbou místopředsedů ODS.

Pěkné dopoledne, dámy a pánové, delegáti, vážený pane předsedo ODS, vážený pane – již navždy premiére a předsedo Petře Fialo a vážený pane první místopředsedo,

dovolte mi před vlastním kandidátským projevem poděkovat Petru Fialovi za to, že jsem mohl být poslední čtyři roky pyšný na svého premiéra a jeho vládu a její zahraniční politiku. Čtyři roky jsem nemusel sám pochybovat o tom, zda Česká republika patří na Západ. Věděl jsem, že ve své zahraniční politice a zejména evropské politice nešvejkujeme, a když něco řekneme, tak to i uděláme, a není tam žádné ALE! A to není a nebylo málo. Petře, Jano, Zbyňku, Martine, Pavle a Evo, děkuji Vám! Toto je nejvíc a Česká republika a její občané to ocení, když ne teď hned, tak určitě nejpozději „zítra“.

Nyní budu hovořit o něčem, co je možná méně zásadové, nemá takový zahraničně-politický rozměr, ale (možná bohužel) rozhoduje o vítězství, či prohře v parlamentních volbách. Není to nic jiného než peněženka voličů.

Když jsem naposledy na volebním kongresu ODS v roce 2024 stál na tomto místě, tak jsem ve svém projevu navazoval na kandidátský projev Zbyňka Stanjury, jehož leitmotivem byla věta, či spíše claim, „chceme více kapitalismu“! A já jsem se následně řečnicky své strany zeptal, zda tedy „chceme i kapitalisty“? A zároveň jsem vám představil svůj pohled čistokrevného kapitalisty na to, jak by měl v Česku kapitalismus fungovat. Vy jste mě odměnili potleskem a české odbory teatrálním odchodem ze zasedání tripartity, dokud se premiér Fiala za mé „skandální výroky“ na téma nefunkční trh práce, uvolnění výpovědí, prodloužení zkušebních lhůt a obnovení smluvní volnosti v pracovně-právních vztazích neomluví. Pan premiér se neomluvil a podržel mě. Pohled kapitalisty prostě odborářům nevoněl a vonět ani neměl. Kdyby voněl, tak by byl vlastně takový „plytký“, jako je pro socialisty a populisty plytká každá debata na téma „kde na to vezmeme?“

Proč to zmiňuji? Nejen proto, abych vám připomněl svůj „kapitalistický“ kandidátský projev do výkonné rady z roku 2024, ale proto, že kdyby ODS nezůstala jen u kongresového projevu na téma „chceme více kapitalismu“, ale naplnila jej i obsahem ve své vládní agendě – a tehdy na to byl ještě čas – a třeba i použila něco z toho mého pro odboráře tak „povzbudivého a inspirativního“ projevu, tak včera a dnes sedíme na dalším „nudném“ volebním kongresu ODS a potvrzujeme Petra Fialu do jeho šestého mandátu předsedy naší strany, protože Petr Fiala by zde dnes seděl jako premiér, a někteří z vás by byli opět ministryněmi a ministry. Bohužel, zůstalo pouze u toho claimu…

Dobrá politika, dámy a pánové, a dobrý vtip mají jedno společné – schopnost prezentace a načasování. My jsme ve vládě dělali spoustu opravdu dobrých věcí, ale absolutně jsme je neuměli prodat voličům (zejména svým voličům). Co hůř, většinou jsme je začali nějak prezentovat až v okamžiku, kdy nás za ně opozice neférově kopala do zadku. Pak jsme na druhou stranu dělali i hlouposti. A ty jsme jako naschvál dělali v ten z politického hlediska nejhorší možný čas a ještě jsme je tvrdošíjně rozmazávali v médiích a umírali jsme za ně na sněmovní barikádě.

A když jsem si procházel ty kroky, za něž jsme různě krváceli na různých politických barikádách, tak jsem si vždy kladl otázku, pro koho to vlastně děláme? Víme vůbec, kdo nás volí, a zejména, kdo by nás volit mohl a měl? No měli bychom to vědět, pokud chceme být v politice úspěšní, tedy mít možnost vládnout! Je to tak těžké?

Přece na tom, kdo by měly být naše hlavní voličské skupiny, se nic dlouhodobě nemění? Pokud jsme se tedy nerozhodli již nebýt středopravicovou stranou? Měli by to být a jsou to aktivní lidé všech věkových kategorií, kteří nespoléhají na stát, ale v prvé řadě sami na sebe. Jsou to tedy ti, kdo se na svět dívají tak, jak jej v jedné větě shrnul Ronald Reagan: „Nejhorší věta, kterou můžete slyšet, zní: Já jsem z vlády a přišel jsem vám pomoci.“

Je to střední třída, živnostníci, podnikatelé, kvalifikovaní zaměstnanci, prostě ti, kdo jediní plní státní rozpočet daněmi a platbami na sociální a zdravotní pojištění (tedy taky daněmi svého druhu).

Buďme k sobě fér. Co jsme těmto skupinám doručili? Oproti volebním slibům jsme jim zvedli daně, poplatky, odvody a velmi zásadně jsme ohrozili důvěru těchto lidí v kapitálový trh a ochranu vlastnictví. Teď slyším výtku: „Změnila se situace, začala válka a energetická krize a rozpočty se řítily do propasti.“ Ano, to je pravda! A my dnes již víme, a neřeknu tak nic objevného, že jsme se měli nejpozději v květnu 2022 postavit před občany a říci, že programové prohlášení vlády v některých oblastech prostě neplatí a nejde dodržet. A naši voliči by to pochopili. Neudělali jsme to! A přesto si myslím, že by nám tu šanci ještě dali a pochopili by některé naše konsolidační kroky, kdybychom s nimi uzavřeli jednoduchou smlouvu: „Vy nám dáte jednu korunu a my na provozu státu a různých nesmyslných dotacích a dávkách ušetříme koruny dvě.“ Reálně a hlavně komunikačně viditelně a slyšitelně (a opět se vracím k umění politického řemesla komunikovat a správně časovat své kroky) jsme doručili pouze první část – tedy „vy nám dejte korunu“. A já vím, že to není úplně pravda, jen to tak, bohužel, z venku úplně vypadalo.

Ke zvedání daní se vracet již nechci. Co mě ale překvapilo, bylo nepochopení a tomu odpovídající výroky některých členů vlády směrem k drobným akcionářům ČEZu a vlastně i bank. Tyto blue chips pražské burzy totiž u části střední třídy fungují jako onen druhý (nestátní) důchodový pilíř. My jsme je z jejich pohledu přes WFT nejen odrbávali, ale udělali jsme ještě něco mnohem horšího, my jsme mezi ně vnesli nedůvěru ke kapitálovému trhu, jeho stabilitě a předvídatelnosti. Nejen samotnou daní z neočekávaných zisků, ale i přípravou změny pravidel pro squeeze-out (tzv. lex ČEZ) a neuvěřitelně neprofesionálními výroky jednoho člena vlády (nikoliv z ODS), který vůbec netušil, že je nositelem kurzotvorné informace. A já v této věci zde vůbec nespekuluji. Vycházím z diskusí i s manažery ve svých firmách, kteří mi jednoznačně sdělili, že za neprofesionální a nefér řeči na adresu akcionářů nás volit prostě nebudou! Na tomto místě musím delegátům sdělit, že jsem pro WFT jako nástroj (zákonnou úpravu a její parametry jsem neznal – což mě neomlouvá!) na výkonné radě zvedl ruku. Ani já jsem tehdy nedocenil negativní náklady tohoto kroku. Moje chyba!

No a zmiňovat se o tom, jak máme neustále plná ústa podpory živnostníků a OSVČ a jak jim pak ve volebním roce schválíme zvednutí odvodů a stejně tak ve volebním roce zvedneme koncesionářské poplatky, je úplně zbytečné. Nezískali jsme tím pro sebe ani pro naše voliče vůbec nic a poztráceli jsme velmi mnoho. A to udělá strana, která už jednou na jednom třicetikorunovém poplatku zavedeném ve špatný čas jedny důležité volby prohrála. Všichni víme, že nejde o tehdejších třicet korun ani dnešních 15 korun, ale o důvěryhodnost, předvídatelnost, načasování a komunikaci! V tom všem jsme u obou témat selhali! Vidím z toho jedno poučení – kroky, které neumíme svým voličům vysvětlit, prostě neděláme!

Pokud máte pocit, že jsem příliš negativistický a slovy klasika „komu tím prospěju?“, tak má odpověď je taková, že za prvé už s kritikou končím a za další, že pokud si neřekneme svůj pohled na příčiny loňské prohry v parlamentních volbách, tak nemůžeme vyjít z tohoto kongresu a říci našim voličům: vidíme, slyšíme, rozumíme, co jste nám loni řekli!

A nyní to pozitivní. J I když první věta asi moc povzbudivá nebude.

Čekají nás čtyři roky práce bez vidiny jakýchkoliv vládních funkcí a vlivových benefitů spojených s pozicí vládní strany. A to je jeden z důvodů, proč jsem si zde před vás dovolil předstoupit a nabídnout ODS své služby. Kdyby tomu bylo totiž naopak, tak bych zde nestál. Za prvé by nebyla poptávka a za druhé by nebyla ani nabídka. Musím se přiznat, že i v situaci, kdy je jasné, že nejbližší dva roky, tedy za funkční období tímto kongresem zvoleného vedení ODS, žádnému z jeho členů nehrozí ani volební ani vládní dilema a bude to jen o práci, tak i za této situace jsem zvažoval, s ohledem na atmosféru v této zemi směrem k podnikatelům, jakkoliv otevřeně spojeným s jakoukoliv politickou stranou, zda si vůbec mohu dovolit kamkoliv kandidovat? A to i přesto, že firmy z mého průmyslového koncernu žádné zakázky od státu nedostávají a 90 % naší produkce směřuje na export. A je to jedna z věcí, nad níž by se měla ODS, či spíše celá česká politická reprezentace, zamyslet. Být politicky exponovanou osobou, lhostejno zda do této kategorie z hlediska zákona spadáte anebo si vás tam např. banky sami zařadí v kategorii „reputační riziko“, je pro každého podnikatele obrovskou komplikací.

Důvod, proč jsem se rozhodl toto riziko podstoupit je jeden, nebo vlastně dva. Tím prvním je, že mám opravdu rád poslední volebně silnou, standardní, demokratickou politickou stranu s opravdovou členskou základnou a opravdovými fungujícími místními, oblastními a regionálními organizacemi – Občanskou demokratickou stranu! A ten druhý je spojený s tím, že spoustu či vlastně všechny z těch věcí, které jsem popsal v úvodu svého projevu a které bych shrnul do jedné popisné věty – zpochybnění ekonomické kompetence ODS – jsem uvnitř naší strany a diplomatickou řečí i mediálně kritizoval nejpozději od doby energetické krize. A nechci se spokojit s tím, že tady budu mezi vámi chodit a říkat, jak došlo minimálně v této politické oblasti na má slova, to by bylo v přímém rozporu s oním prvním důvodem, proč tady teď před vámi stojím. Chci ODS pomoci přesvědčit středostavovské voliče, podnikatele, byznysové decision makery, že jsme a vždy jsme byli ekonomicky kompetentní stranou, že rozumíme ekonomice, že vnímáme jejich potřeby a bráníme jejich úspěch a z něj pramenící zisk, protože víme, že:

• Není a nemůže být skutečným úspěchem zisk dosažený jen a jen díky dotacím a pokřivení trhu.
• Není a nemůže být skutečným úspěchem zisk dosažený jen a jen díky státnímu intervencionismu a protekcionismu.
• Není a nemůže být skutečným úspěchem zisk dosažený jen a jen díky byrokratickým zákazům a příkazům.
• Není a nemůže být skutečným úspěchem politický zisk dosažený jen a jen díky žití na dluh a deficitům veřejných financí.
• Není a nemůže být skutečným úspěchem politický zisk dosažený jen a jen díky tomu, že vláda obere úspěšné na daních a dá peníze neúspěšným.

Zkrátka, že skutečný a dlouhodobý úspěch naší ekonomiky, a tím i celé země, nelze nadiktovat shora, nelze ho zadotovat nebo si ho odhlasovat!

Kandidatura na místopředsedu ODS není cílem, je pro mě prostředkem, jak s jistou politickou váhou nabídnout předsedovi ODS a doufám, že i stínovému premiérovi stínové vlády ODS, svou ekonomickou kompetenci podloženou jedenáctiletým budováním strojírenské skupiny, která skutečně podniká, skutečně vyrábí a vytváří skutečná pracovní místa pro stovky zaměstnanců. Říkám to zde otevřeně. Stejně otevřeně říkám všem, kdo se rozhodnou mi dát svůj hlas, že s podnikáním nepřestanu, a to je pro mě politicky velmi důležité, vám také zde a teď sdělit, že pokud mi dáte svůj hlas, tak nezměním svůj názor na to, že považuji přijetí eura v České republice za správný krok. Teď jsem věděl, že nebude potlesk. ;-)

Dámy a pánové, kdo jiný než Občanská demokratická strana by měl být lídrem opozice?

Nejsme konfesní strana RUDu a moralistních gest a nejsme ani strana chaosu maskovaného moralistními gesty.

Nejsme dokonalí, ale jsme jedinou stranou, která může být uvěřitelnou a reálnou alternativou jediné skutečné vládní straně, tedy hnutí ANO. Pojďme to ukázat nejen našim voličům, ale i voličům všech stran bývalé vládní koalice a velkému množství voličů hnutí ANO.

Děkuji vám za pozornost.