Novinky Mediální výstupy

(Radiožurnál) „Je tedy na vládě, aby v návaznosti na to, kolik finančních prostředků vyhradí, rozhodla o prioritách,“ namítá k výtkám nastupující koalice ke státnímu rozpočtu ministr dopravy a místopředseda ODS Martin Kupka. Jak na stížnosti kvůli údajně chybějícím financím odpoví odstupující vláda? Může vláda v demisi předělat tak zásadní dokument, kdyby k tomu byla ochotná?

Třeba podle místopředsedkyně ANO Aleny Schillerové by státní rozpočet v této podobě, jak řekla, paralyzoval stát. Nejpozději na jaře by prý musely být například zakonzervovány dopravní stavby. Je to tak?

Není to tak. To totiž záleží na tom, jakým způsobem by se s tím vláda popasovala. Když jsme v září zveřejnili návrh státního rozpočtu – visel od 30. září na webu ministerstva financí, ale také v Poslanecké sněmovně – a zároveň jsme krátce poté otevřeli rozpočet o Státním fondu dopravní infrastruktury, a ten byl také známý, nic jsme netajili, tak jsme také řekli, jak bychom se vypořádali s prostředky, které je ještě potřeba doplnit.

Nic netajíme. V tomto směru víme, že je potřeba zajistit 37,2 miliardy korun, nebo méně, v okamžiku, kdy se podařilo zrychlit přípravy staveb a dnes konečně má ČR možnost realizovat víc věcí, než kdy historicky mohla.

Je tedy na vládě, aby v návaznosti na to, kolik finančních prostředků vyhradí, uvolní či jinak zajistí, rozhodla o případných prioritách. My jsme také na vládě rozhodli o tom, že dáme nastupující vládě k dispozici jednoduchý nástroj, prioritizaci staveb, aby také věděli, jakým způsobem se otevření stavby promítne nejenom v daném roce, ale také v následujících letech, protože většina staveb probíhá dva nebo tři roky.

V návrhu rozpočtu ministerstva dopravy na příští rok podle místopředsedy ANO Karla Havlíčka chybí 48 miliard, a to na dopravní stavby i na slevy studentům. Má pravdu?

Co se týče částky na drážní dopravu a na slevy, tam skutečně je potřeba zajistit přibližně 3 miliardy korun. To jsou ale finanční prostředky, které by bylo možné zajistit z nespotřebovaných neprofilujících výdajů. Co se týče odhadu, se kterým přišli ohledně zajištění evropských prostředků, tady bude záležet na tom, kolik se podaří zajistit staveb, které financujeme pořád z evropských zdrojů – tady zpětně můžeme uplatnit a zapojit do rozpočtu tzv. refundace. Neboli, my stavby financujeme a v okamžiku, kdy projdou dotačním procesem, tak se nám vracejí peníze právě z evropských fondů.

Například ve Státním fondu dopravní infrastruktury, jak už jste řekl, i podle předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla chybí víc než 37 miliard. Proč ministr financí, váš spolustraník Zbyněk Stanjura prohlásil, že Státní fond dopravní infrastruktury není jeho starost, že si s ním musíte poradit vy jako ministr dopravy? To spolu nemluvíte?

Nevím, kde to zmínil, ale platí, že se ve všech předchozích letech podařilo zajistit dostatečné finanční prostředky na investice. Dokonce, a to je důležitá zpráva pro každého občana, investičních peněz do budoucna bylo víc, než kolik byl státní deficit.

Znamená to, že si v tomto směru ČR nepůjčovala na mandatorní výdaje, ale splácela historický dluh infrastrukturní, například. Výsledkem toho, že se dařilo rekordně investovat, je třeba i dnes důležitý ukazatel zvýšeného růstu HDP.

To, že jsme v předchozích letech zajistili opravdu významný objem investic, udrželi jsme stavební průmysl, který roste stejně jako průmysl, to jsou důležité zprávy.

Bez této hospodářské politiky by dnes situace státu i občanů byla významně horší. Já si stojím za tím, že to bylo správné rozhodnutí. Vím, že to je trochu spekulace, co by kdyby, ale my jsme si i v té době říkali, jakým způsobem bychom postupovali, jak bychom zapojovali peníze, abychom se s prostředky, které je ještě potřeba zajistit, jak bychom to udělali.

Není jednoduché se v tom orientovat. Zmíněný Mojmír Hampl si stěžuje, že právě v kapitole dopravy jsou v návrhu výdaje na infrastrukturu, které vydáváte za obranné výdaje. Podle jeho vysvětlení zneužíváte dočasné výjimky dát na obranu víc než dvě procenta HDP. Připouštíte to?

Já si za tímto stojím velmi pevně, protože v okamžiku, kdy sice budeme investovat do obrany, budeme nakupovat zbraně, ale nebudeme schopni zajistit mobilitu vojsk, v případě, že by bylo třeba, tak jsou nám investice k ničemu. Popravdě řečeno, podobně postupují všechny státy, které teď, i na základě tlaku Spojených států amerických, konečně investují do obrany.

I na jednání v rámci NATO jasně zaznělo, že kromě finančních prostředků na pořizování nových obranných mechanismů a zbraní, to také budou související investice, například do dopravní infrastruktury.

Já můžu zmínit některé konkrétní případy, kdy už jsme prošli jednáním s Evropskou komisí, například u dálnice D11, která je součástí nadnárodní sítě TEN-T a zároveň je vázána smlouvou s Polskou republikou, že právě tato komunikace do budoucna bude sloužit pro případný pohyb vojsk.

My ji určitě potřebujeme, jak pro civilní užití, tak pro užití v případě, že by došlo k ohrožení státu. Za mě je v tomto případě úplně na místě a myslím si, že je to důležité i pro pochopení veřejnosti, že finanční prostředky, které investujeme do vlastní obrany, do vlastní odolnosti, budou směřovat jak na obranné prostředky, tak budou směřovat také do infrastruktury, kterou k tomu nezbytně potřebujeme.

Vznikající nová koalice vyčíslila, že chybějí prostředky na mandatorní výdaje ve výši až sta miliard. Ta struktura navrhovaného rozpočtu tedy úplně nesedí.

Mohli říct třeba i 150 nebo 200, protože v okamžiku, kdy chcete nafouknout rozpočet a více zadlužit republiku, a zároveň, když jste naslibovali svým voličům, jako to udělalo ANO, že celou řadu dalších věcí doplní, že znovu zvýší slevy na jízdném.

Tím pádem ale nutně musejí říct to B, že peníze někde budou chybět, nebo se víc zadluží. Těžko se vysvětluje lidem, kteří nespadají do skupiny těch, kteří mají slevu, že ve svých daních doplácejí i to ostatní. A hlavně, že pak budou scházet finanční prostředky na to, aby se doprava zlepšovala, aby se investovalo do moderních dopravních prostředků, aby se spravovaly silnice a dálnice, aby se investovalo do těch, které ještě postavené nejsou, ale nutně je potřebujeme.

My jenom říkáme: každý resort přirozeně přichází s tím, že by chtěl víc. Ne v neprospěch státu. Ale vždy, stejně jako každá rodina, musí udělat nějaká omezení, když finanční prostředky nejsou, a některé investice třeba odložit. Stejně jsme postupovali v předchozích letech, vždy jsme rozpočet i schodek dodrželi, nebo dokonce byl schodek nižší než plánovaný, řádově o miliardy. To je také důležitá věc.

Rozumím. Ten vámi navrhovaný deficit 286 miliard korun je už tak vysoký, ale jak jsme slyšeli, podle vítěze voleb ani to nestačí. Takže záměr konsolidovat veřejné finance se vaší vládě úplně nezdařil.

Zdařil. Když se podíváte, jak postupovalo snižování deficitu, je to úplně zřejmé. Také platí, že fakticky návrh rozpočtu na rok 2026 počítá se schodkem 237 miliardy korun.

V letošním roce je plánovaný schodek 241 miliardy korun, s tím, že dvě položky navíc, jednak zhruba 31 miliard korun na obranu, a 18 miliard korun na návratnou půjčku na vybudování jaderných bloků v Dukovanech, jsou věci, pro které se opravdu může uplatnit výjimka.

Znamená to zároveň, že věci prvořadého významu pro bezpečnost státu a pro energetickou bezpečnost státu opravdu máme zajistit: ne jako ODS, ne jako STAN, ne jako ANO, ale jako politická reprezentace. To je důležité, protože nakonec, nad žabomyšími válkami, které teď zaznamenáváme, nad veletoči nastupující vlády přece stojí zájem státu, zájem veřejnosti zajistit to, abychom nezadlužovali budoucí generace a zajistili důchodový systém, který bude mít prostředky i na ty, kteří budou do důchodu odcházet za 20, 30 let

Toto všechno jsou přece stěžejní priority, o to jsme se v rámci hospodářské politiky postarali. I důchodová reforma, která samozřejmě byla nepopulární, ale vznikala právě proto, aby i pro současné dvacátníky, třicátníky a čtyřicátníky stát měl pak k dispozici potřebné finanční prostředky na penze.

Martin Kupka

ministr dopravy
místopředseda strany
poslanec PČR
expert pro veřejnou správu