Novinky Mediální výstupy

(www.zdravotnickydenik.cz) Chystá se zákaz etanolu? Tak se ptají novinové titulky kvůli návrhu, který by se mohl dotknout všech, kteří v běžném nebo pracovním životě potřebují obyčejnou alkoholovou dezinfekci na ruce. Debata o změně klasifikace etanolu otevírá otázku, proč zasahovat do oblasti, která desítky let funguje spolehlivě, bezpečně a bez známek problémů. Alkoholové dezinfekční prostředky patří k nejprověřenějším hygienickým nástrojům vůbec a neexistují relevantní vědecké důkazy, které by dokazovaly jejich škodlivost v této formě použití. Stejně tak nebyl identifikován jediný odborník, který by zpřísnění klasifikace v této podobě výslovně podporoval. Jakákoliv legislativní změna v takto citlivé oblasti musí stát na pevných důkazech a datech z praxe, ne na úpravách, u nichž není zřejmé, jaký problém mají řešit.

Ochránce před infekcemi

V 21. století se modernímu zdravotnictví daří zastavovat šíření infekcí už v prvním kroku – u hygieny rukou. Právě zde hrají přípravky na bázi etanolu klíčovou roli v nemocnicích, ambulancích i sociálních službách, ať už jde o běžný provoz nebo krizové situace. Během covidové pandemie jsme to všichni viděli v přímém přenosu: bez dezinfekcí by se péče o pacienty i ochrana personálu prakticky zhroutila. Podle odborníků zabrání každoročně až 16 milionům infekcí. Jsou to přitom právě nemocniční infekce, které samy o sobě zabíjejí více lidí než malárie, tuberkulóza a AIDS dohromady.

V současnosti přitom na úrovni Evropské unie probíhá proces, v němž se zvažuje zpřísnění klasifikace etanolu podle chemické legislativy. Tento postup je veden Evropskou agenturou pro chemické látky (ECHA) a posuzuje jej její Výbor pro biocidní přípravky (BPC). Stanovisko výboru je klíčové, protože přímo ovlivňuje, za jakých podmínek bude možné alkoholové dezinfekční přípravky v budoucnu vyrábět, uvádět na trh a používat v celé EU.

Dezinfekci nepijeme

Zásadní problém spočívá v použitém metodickém přístupu. Data, se kterými výbor pracuje, totiž nepocházejí z oblasti profesionální hygieny a zdravotnické praxe, ale z výzkumů zaměřených na konzumaci alkoholu v nápojích. Jde o dvě zcela odlišné formy, které nelze vědecky ani regulatorně hodnotit stejnými kritérii. To je základní metodická chyba, která vede k absurdním závěrům a neodráží skutečné profily těchto produktů.

Právě tato záměna je jedním z největších problémů celé debaty. Používání etanolu v dezinfekci a alkoholu jsou dvě naprosto odlišné věci a vědecky ani logicky je nelze srovnávat. Jak upozorňuje například zástupkyně A.I.S.E. Nicole Vainiová, neexistují žádné studie zaměřené přímo na etanol jako látku. Jediné dostupné údaje o vlivu na zdraví pocházejí ze studií o konzumaci alkoholických nápojů.

Proti odborníkům i WHO

Odborníci na hygienu i zástupci zdravotnického průmyslu zároveň upozorňují, že pro plošné zákazy či výrazná omezení neexistují žádné důkazy. V celé Evropě nebyl nalezen jediný vědec ani lékař, který by zákaz či zásadní omezení etanolu v dezinfekcích výslovně podporoval. To je v regulaci veřejného zdraví mimořádně silný signál.

Další věc, kterou nelze přehlížet: Světová zdravotnická organizace (WHO) má etanol dlouhodobě zařazen na seznam klíčových zdravotnických látek. Jde tedy o přesný opak toho, co nyní naznačují návrhy v Bruselu. Závěr expertů je proto jednoznačný: zákaz či silné omezení etanolu by bylo neodůvodněné a mohlo by ohrozit základní hygienické standardy.

Nemocnice v ohrožení

Z praxe navíc přichází konkrétní varování. V dopise od vedení společnosti Hartmann pro Českou republiku a Slovensko zaznívá jasná obava z dopadů této regulace na dostupnost a kontinuitu dodávek. Nejistota, která panuje v celém odvětví, může reálně dopadnout na nemocnice, sociální služby i domovy pro seniory. Toto není akademická debata – jde o to, zda bude zdravotnický personál mít v ruce nástroje, které potřebuje k ochraně svého zdraví i zdraví pacientů.

Přehnaná opatrnost

Situace dobře ukazuje častý problém evropské legislativy: tendenci stavět regulaci na modelových rizicích namísto dat z reálného používání. Snaha o maximální opatrnost může paradoxně způsobit opačný efekt – ohrozit lidi tam, kde je hygienická ochrana nejdůležitější.

Evropská debata by se proto měla vrátit na věcný a vědecký základ. Musíme rozlišovat mezi různými způsoby použití etanolu, rozhodovat podle dat z praxe a dbát na přiměřenost. Pokud existuje reálné riziko, že nesmyslná regulace oslabí zabezpečení nemocnic, je povinností na to jasně upozornit. Není možné riskovat zdraví pacientů a bezpečnost zdravotníků jen proto, že se do regulačního procesu dostal omyl v interpretaci dat. Důvěryhodné rozhodování začíná u správných podkladů a končí tam, kde se začnou používat statistiky, které s danou věcí nesouvisí. Faktický zákaz etanolu by proto byl špatným krokem.

Ondřej Krutílek

poslanec EP