Jan Bureš pro ČRo Plus: Díky kroužkování máme možnost přitáhnout více lidí k volbám
(ČRo Plus) Voliči některých stran díky kroužkování výrazně zamíchali pořadím na kandidátkách, do lavic poslali především ženy a mladší kandidáty. „Má to ještě jeden efekt – díky kroužkování máme možnost přitáhnout více lidí k volbám,“ podotýká pro Český rozhlas Plus poslanec ODS Jan Bureš.
Jak se těšíte do nové Poslanecké sněmovny?
Přistupuji k tomu s velkou pokorou. Pro mě je to poprvé, co budu zasedat v opoziční lavici. Já jsem byl poprvé do Poslanecké sněmovny vykroužkován v roce 2010, pak jsem měl osm let pauzu, pak jsem byl v minulém volebním období, a to bylo vždy ve vládních lavicích.
Teď si poprvé vyzkouším opoziční úlohu a samozřejmě jsem na to zvědavý. Určitě to bude úplně něco jiného, než co jsem doteď zažil.
Před těmi 15 lety jste se dostal díky preferenčním hlasům a poměrně mlád, takže si asi umíte představit situaci Adriany Chochelové?
Dovedu si to živě představit, protože v té době byla poprvé větší možnost kroužkování, respektive dával se tomu větší akcent. Do té doby byla hranice pro přeskočení na kandidátce 10 procent, což je jaksi vysoko.
Od roku 2010 už to bylo pět procent a já jsem ze čtvrtého nevolitelného místa v Karlovarském kraji přeskočil do Sněmovny. Tehdy jsem se tam – to musím říct poctivě – aspoň na začátku cítil jako nechtěné dítě, ale dovedli jsme se s tím i s kolegy, kterým se stalo něco podobného, dobře vypořádat.
Pane Bureši, vy jako součást koalice Spolu jste zažili to, že díky kroužkování významnější úspěch v přepočtu na mandáty, vzhledem k reálné politické síle, zaznamenal váš koaliční partner KDU-ČSL. Nakolik vnímáte kroužkování jako spravedlivý nástroj?
Je to nástroj, který existuje, a myslím, že spravedlivý je. On má ještě jeden efekt a to je, že máme díky kroužkování možnost přitáhnout více lidí k volbám.
V jeden čas se dokonce ozývaly hlasy, že by se mělo povinně v České republice volit, jako je to třeba v Belgii. Já toho nejsem úplně příznivce. Kroužkování je možná pozitivní motivace pro lidi, aby k volbám šli, aby si mohli skutečně vybrat z kandidátky, koho chtějí.
Pak to má ještě jeden efekt. Já byl vždycky zastáncem konkurence a volného trhu. On je to ve své podstatě i v tomhle, protože my si navzájem na kandidátce můžeme konkurovat a musíme na sobě zamakat a pracovat. A to nejenom tři měsíce před volbami, ale podstatně delší dobu, minimálně ty čtyři roky, abychom lidi přesvědčili, že jsme jim prospěšní a užiteční.
Neříká se vám to lépe, když jste jednička na kandidátce?
Bohužel naopak, je horší být v tomhle směru jednička, protože platí taková tichá věc, že jedničky se obvykle nemusí kroužkovat. Když vám lidé chtějí dát preference, tak si říkají, že jedničce kroužek dávat nemusí.
Takže i já musím přesvědčovat lidi, aby mi kroužek dali. A to jsem se snažil nejenom celé volební období, ale i v kampaní.
Proti iniciativě Zakroužkuj ženu, sexuální menšinu nebo kohokoliv jiného nic nemám. Ale říkat explicitně, že je potřeba mít ve Sněmovně více žen, mi přijde velké zjednodušení. Proč zrovna žen? My přece potřebujeme, aby zákony dělali lidé, kteří mají nějakou odbornost, životné zkušenosti nebo pohled. A to s pohlavím vůbec nesouvisí.
(Autor: Karolína Koubová)
poslanec PČR