V ODS by mělo dojít ke strukturálním změnám, říká předseda Senátu Miloš Vystrčil
(Radiožurnál) Petr Fiala končí po 12 letech v čele ODS. V úterý večer oznámil výkonné radě, že už nebude usilovat o post předsedy strany. O budoucnosti strany po odchodu nejdéle sloužícího předsedy se rozhodne na lednovém sjezdu. „Osobně myslím, že strana by se změnit měla, ale nejsem úplně přesvědčen, že tou hlavní změnou má být pozice předsedy,“ říká pro Ranní Plus předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
Byl jste překvapen tím načasováním? Nebylo by logické, kdyby Petr Fiala oznámil svůj konec v čele strany buď hned po volbách, nebo až během kongresu?
Jedná se o rozhodnutí Petra Fialy, který vždy věci promýšlí delší dobu dopředu. On usoudil, že pokud se rozhodl nekandidovat na předsedu ODS, tak je třeba, aby ti, co kandidovat případně chtějí, měli nějaký čas na přípravu a na to si tu kandidaturu rozmyslet.
Možná to byl důvod, proč oznámil už včera, že nebude kandidovat na předsedu ODS, s tím, že to bylo jeho rozhodnutí. V tu chvíli ještě nebyla žádná usnesení nebo cokoliv jiného z řad jednotlivých členů jak výkonné rady, tak třeba i našich organizací.
Otevírá se tím podle vás příležitost pro obměnu strany? Ve volbách se ukázalo, že i řadoví členové byli překroužkováni a přeskákali volební lídry. Není tedy prostor pro změnu?
Osobně si myslím, že strana by se změnit měla, že by mělo dojít ke strukturálním změnám. Ale nejsem úplně přesvědčen, že tou hlavní změnou má být pozice předsedy. Sám Petr Fiala měl také názor, že strana se musí změnit, pokud má znovu začít vítězit, a vytvořil prostor pro to, aby změna byla jednodušší.
Ale nemyslím si, že tím, že řekl, že nebude kandidovat, je už zaručeno, že ke změnám dojde. Je k tomu nakročeno, ale zda k tomu dojde či nikoliv, to se uvidí. Také může dojít k tomu, že strana bude ještě konzervativnější, než byla, nebo se bude vracet tzv. ke kořenům.
Myslím, že je před námi debata, co by nyní ODS měla dělat a jakým způsobem by se měla měnit. A bude zejména na nových kandidátech na předsedu ODS, s čím přijdou a jaký směr budou preferovat.
Mimochodem, vy budete zvažovat kandidaturu?
Nebudu.
A kdo by ji podle vás zvážit měl? Nejvíce se spekuluje o Martinu Kupkovi, Martinu Kubovi.
To nechám v rovině spekulací. To je na jednotlivých osobnostech, které budou mít ambice, a já v tuto chvíli spekulovat nechci.
Znamená podle vás odchod Petra Fialy další faktor, který může urychlit rozpad koalice SPOLU?
Koalice SPOLU je projekt, který Petr Fiala s některými dalšími inicioval a který byl zaměřen zejména na parlamentní volby. Byl různým způsobem využíván třeba i v krajských, komunálních, někdy i senátních volbách. Není to ale tak, že by koalice SPOLU fungovala po celé volební období ve smyslu společného fungování těch stranických struktur.
Došlo k jejímu upevnění, protože nyní byla součástí vládní koalice, ale to, jakým způsobem bude koalice SPOLU – nebo spojování různých politických proudů – dál pokračovat, bude věcí diskuze a nějakého vývoje.
Do jaké míry se do toho bude zapojovat Občanská demokratická strana se také uvidí. To také bude věcí diskuse, o které jsem mluvil a která dle mého názoru bude předcházet právě kongresu na konci ledna roku 2026.
Dokážete si představit, že by se posílila spolupráce s jednou ze stran, že by byla koalice SPOLU v jiné variantě – třeba by se posílila spolupráce s TOP 09?
Těch variant je celá řada. Já teď nebudu říkat, co si dovedu představit, protože mám poměrně velkou fantazii, co by se všechno mohlo stát. To, co říkáte, samozřejmě může hrát nějakou roli. V tuto chvíli opravdu nemám žádné zprávy o tom, že by nějaká skupina v ODS některý způsob pokračování koalice Spolu preferovala.
Chci znova zdůraznit, že s koalicí SPOLU to není tak, že by došlo ke spojení stran. Je to kandidatura v koalici, která byla nejvíce využívána ve volbách do Poslanecké sněmovny. Stala se charakteristickou zejména proto, že byla součástí vládní koalice. Na krajských, případně komunálních úrovních tomu tak zdaleka ne vždy bylo, že by ty tři strany kandidovaly spolu.
Když jste mluvil o tom, jakým směrem by se ODS měla vydat, tak jste zmiňoval návrat ke kořenům. Je to podle vás ten směr?
Já na to mám poměrně jasný názor, ale jsem přesvědčen, že je potřeba, abychom ho nejdříve komunikovali a vyměňovali si názory v rámci stranických struktur. Nebývá úplně šťastné, když někdo říká svůj názor dopředu do médií a potom se ho snaží prosadit.
Jednak tím snižujete pravděpodobnost úspěchu, a jednak to není úplně korektní k partnerům – když nejdříve někde oznámíte, co byste chtěl, aby se stalo, a pak je začnete přesvědčovat, proč by se to mělo stát. Takže se v této chvíli zdržím odpovědi, omlouvám se za to.
Abych odpověděl, dovolím si k tomu obecně říct, že ODS nemůže fungovat způsobem, jakým fungovala třeba v 90. letech. Okolí se změnilo a my se musíme změnit také .
Dokážete si představit spolupráci s vládou Andreje Babiše nebo její toleranci, abyste zamezili účasti ve vládě SPD, kterou považujete za nebezpečí?
Nedokážu si představit spolupráci ve vládě. Myslím, že povinností demokratických stran je dělat všechno pro to, abychom prosazovali svou politiku a své názory v rámci Poslanecké sněmovny, Senátu a všech dalších politických orgánů.
V okamžiku, kdy se to bude překrývat s názory hnutí ANO, tak to projevíme konstruktivní spoluprací zejména ve Sněmovně. Když bude ANO prosazovat nějaký návrh, se kterým nebude souhlasit SPD a Motoristé, tak vidím jako rozumné, abychom ho podpořili, pokud nám bude připadat rozumný.
A tolerance menšinové vlády je pro vás představitelná?
Nikoliv. To si nedovedu představit, protože tolerance menšinové vlády je tolerance všeho, co hnutí ANO představuje, a to si představit nedovedu.
(Autor: Pavla Nečásková)
předseda Senátu PČR