Novinky Mediální výstupy

(Radiožurnál) Český rozhlas zve k rozhovoru lídry všech politických stran, hnutí a koalic, které kandidují v letošních sněmovních volbách. Cílem je v 15 minutách představit volební program a priority, které chce dané uskupení v případě úspěchu prosazovat. O pořadí kandidátů rozhodl los. Na otázky tentokrát odpovídal Marek Benda z ODS, který kandiduje v Praze jako čtyřka koalice Spolu.

Kandidujete v Praze ze čtvrtého místa, nejste tedy lídrem kandidátky. Koalici SPOLU došli lídři?

Nevím, jestli lídři došli. Mně prostě ráno dali vědět, že sem mám jít. Těch věcí, které je dnes (v úterý) třeba obsazovat, je strašně moc. Myslím, že jako předseda poslaneckého klubu něco malinko o tom, co budeme chtít příští čtyři roky dělat, tuším.

Jaké tři body byste v Poslanecké sněmovně rádi prosazovali v příštím volebním období?

Není to jen o Poslanecké sněmovně, je to o politice jako celku. Myslím, že je naprosto klíčové, že se musí pokračovat ve výstavbě jaderných elektráren. Když si vzpomeneme, tak v době, kdy padala vláda Petra Nečase v roce 2013, jsme byli téměř před podepisováním kontraktu.

Na osm let to vlády sociální demokracie a ANO zastavily. A teď tedy se konečně podařilo, že máme podepsanou smlouvu s Korejci a že by se mělo v příštím volebním období začít kopat.

Samozřejmě to není věc, která bude ukončena v tom volebním období, ale proto, abychom zajistili energetickou bezpečnost této země, je podle mě výstavba jádra naprosto klíčová.

Jaká je vaše druhá priorita?

Druhá priorita, bych řekl, že je bezpečnost této země – všeobecně vzato, i vnitřní, to znamená, včetně migračních toků a tak, ale i ta zahraniční. Vidíme dneska situaci na polsko-běloruské hranici. Máme dnešní incidenty v severských zemích.

Prostě Rus vytváří problém, není to jenom útok na Ukrajinu, není to jenom válka na Ukrajině. Česká republika musí být pevnou součástí obranných struktur NATO. Bez ní (Severoatlantské aliance) nemáme nejmenší šanci.

Jestli si někdo myslí a chce hrát na to, že bychom mohli přežít samostatně mimo NATO, jak nám dnes některé subjekty začínají říkat, pak by to znamenalo dávat tak 25 procent hrubého domácího produktu na obranu. A i tak by to nestačilo.

To, co říkáte, se vizualizuje na jednom z billboardů koalice SPOLU, kde je rudé pozadí a na něm Kateřina Konečná (lídryně hnutí Stačilo!) a Tomio Okamura (lídr hnutí SPD) a píše se tam „Česko, braň se proti ruským kolaborantům“. Tím myslíte ty dva politiky, kteří tam jsou?

Tím myslím ty dva politiky a výroky, které říkají. Řekl bych, že u komunistů a Kateřiny Konečné na tom není nic nového. Ti to říkali v podstatě 35 let, co tady jsme.

Dneska jsem šel po Praze a koukám na plakát Tomia Okamury s jeho lídryní (Markétou Šichtařovou, Svobodní, lídryní kandidátní listiny SPD v Praze – pozn. red.), kde říká „Již žádná pomoc Ukrajině“. Je to přece naprosto jasné. To jsou lidé, kteří nás chtějí dostat na stranu Ruska.

Dá se o nich říct natvrdo, že to jsou ruští kolaboranti?

Jsme samozřejmě před volbami, jsme v nějakém čase...

To se může říkat všechno?

Ne, ne. Jsme v čase zkratek. Kdybych to měl říkat v rozhlase nebo v televizi, tak to budu popisovat složitěji, ale myslím si, že výroky řady jejich představitelů, včetně jich osobně, včetně toho, co jsem teď citoval, „již žádná pomoc Ukrajině a Ukrajincům“.

To jsou výroky, které jsou na hranici kolaborace s Ruskou federací. Ruská federace se přece maximálně snaží, aby Evropu rozvrátila, aby ji donutila k tomu, aby se přestala zajímat o válku, a současně napadá nebo minimálně ohrožuje další státy, které jsou s námi součástí jednoho obranného valu Severoatlantické aliance.

Jakou třetí prioritu koalice SPOLU prosazuje?

Třetí bod, který bych osobně pokládal za důležitý – byla by jich tam určitě celá řada dalších – je pokračování v digitalizaci. Víte dobře, že nejsem žádný počítačový expert, nikdy jsem se tím netajil, ale když dnes občas vidím, že některé věci už skutečně lze zařizovat z domova, většinou si řeknu dětem, aby to zařídily za mě.

Ale že to lze zařizovat z domova, zejména máte-li nějakou bankovní identitu, tak prostě to jsou věci, které jsou obrovským přínosem. Bavíme se o tom, jaké máme problémy s výstavbou bytů, jak jsou byty drahé. V Praze vám každý, kdo se pokouší stavět nebo prodávat, řekne: „Hlavní problém je délka stavebního řízení“.

Než vyběháte papíry, trvá to osm let, pak kopnete a za rok máte postaveno úplně bez problémů. Tohle je problém celého českého státu. Ta strašná přetíženost byrokracií.

To si myslím, že tam je cesta digitalizace, cesta skutečně toho, že budou obíhat elektronické dokumenty, ne člověk s těmi papíry, které někomu nosí k podpisu. I když to bylo třeba osobně někdy milé, tak prostě je lepší, aby obíhaly dokumenty.

Proč tohle sousloví slýcháme už asi tak dvacet let a pořád tak trochu občan obíhá?

Říkám, opravdu si myslím, že jsou věci, které se zlepšily. Ale zase je to opravdu jenom trošku tím, že do toho vstoupil komerční sektor. Kdyby neexistovala bankovní identita jako poměrně bezpečný prostředek, který banky garantují, tak státu by se to dělalo mnohem obtížněji.

Vždycky, když do toho vstoupí někdo komerční, někdo, kdo to dělá pro své zájmy, pro svůj výdělek, tak garance je pak mnohem lepší a stát se naučil tohohle do jisté míry využívat a pak to prospívá.

Chtěli jsme v tomhle volebním období dokončit minimálně digitalizaci stavebního řízení. Pořád nám Pirát sliboval, jak to bude loni v létě. Až se ukázalo, že není bohužel vůbec nic.

A tak trochu je to s Piráty téměř vždycky a všude – velké krásné plány, ale na konci výsledek práce velmi sporný.

Vím, že koalice se tvoří až po volbách, ale předvolební postoj může část voličů i nevoličů ovlivnit. Byla by koalice SPOLU ochotná jít do vlády s hnutím ANO?

S hnutím ANO, speciálně s Andrejem Babišem, SPOLU nepůjde nikdy. Myslím, že Andrej Babiš opakovaně prokázal, že je člověk, kterému se nedá věřit, co si vlastně myslí.

Zkusili jsme to v minulém volebním období v několika fázích, ať už to byla Ukrajina, ať už to byla dvě procenta HDP na obranu a naše členství v NATO, ať už to pak byla důchodová reforma.

Na některých takovýchto strukturálních věcech, které jsou důležité pro tu zemi, ale nejsou důležité pro tu politickou reprezentaci, jsme zkusili nějaké dohody udělat. Nikdy neplatily déle než ten den.

Hnutí ANO sice hlasovalo pro dvě procenta na obranu, ale pak před každým rozpočtem přišel pan předseda Babiš a řekl: „Škrtněte 70 miliard, protože je chci rozdat tomu nebo onomu.“

To samé jsme zažili u důchodové reformy, kde tři špičkoví představitelé přijdou na Pražský hrad. O něčem jednají a pak nám pan Babiš vzkáže z dovolené v plavkách, že on o žádných důchodech nikdy jednat nebude a že jeho tři špičkoví představitelé zřejmě neslyšeli.

A byla by koalice SPOLU ochotná spojit se s hnutím ANO, eventuálně bez Andreje Babiše v čele?

Nic takového neexistuje, prostě neexistuje hnutí ANO bez Andreje Babiše v čele. Myslím, že nám to zase prokázali. On je přece tím, kdo je vlastní, drží, má od všech klíče. O komkoliv řekne „bude sesazen“, tak je sesazen. To není politická strana, to je hnutí jednoho muže.

Pokud byste k tomu měli po volbách do Sněmovny sílu, chtěl byste prosadit změnu jednacího řádu?

Určitě. V tomto volebním období jsem spíš jenom vždycky říkal: „Podívejte se, změna jednacího řádu by znamenala půl roku nečinnosti Poslanecké sněmovny, protože by to opozice zuřivě blokovala. Řekněte si, jestli nám připadá důležitější důchodová reforma, konsolidační balíček, korespondenční volba, anebo jestli věnujeme půl roku prosazení jednacího řádu.“

Nakonec vždycky všichni koaliční partneři řekli: „Ne, teď potřebujeme udělat tuhle věcnou záležitost.“ Myslím, že voliče opravdu nezajímá, jak moc se hádáme ve Sněmovně, ale na příští volební období je to podle mě nezbytně nutné.

Únava nejenom poslanců a poslankyň, ale i voličů z toho poslouchat na začátku každého dne tři hodiny Andreje Babiše a tři hodiny Tomia Okamuru, myslím, že je enormní a že už poškozuje systém jako celek. Opravdu z toho dokázali udělat žvanírnu.

V případě, že by vaše role byla opoziční v příštím volebním období, opláceli byste jim toutéž mincí?

Určitě si myslím, že zrovna na novele jednacího řádu bych byl připraven se podílet, aby se věci nějakým způsobem zefektivnily. Rozuměl bych tomu – a také jsem jim to opakovaně v tomto volebním období říkal – kdyby řekli, že mají tři priority za volební období (které budou obstruovat).

My jsme měli vždycky jednu, měli jsme jednou elektronickou evidenci tržeb a jednou jejich daňový balíček. Ale kdybyste měli tři priority za to volební období, u kterých řeknete „Tady budeme krvácet“.

Ale oni jich měli asi čtrnáct. U každé věci řekli, že to musí skončit tím, že jim useknete debatu. To není normální. Rozhodně bych se nechtěl v opozici chovat stejně. Mám pocit, že má člověk opravdu mít nějakou jednu, dvě priority i z opozice a ne blokovat chod Sněmovny jako celku.

O tom ostatně píšete i ve volebním programu, kde také voláte po stabilním daňovém prostředí a zásadní změny daní chcete maximálně jednou za volební období. Kterou zásadní změnu v daních byste prosazovali pro to příští volební období?

To je opravdu věcí, která se bude řešit. Říkáme tím jedno. Chceme, abychom udělali zase jeden konsolidační balíček. Pokud bych měl mluvit za ODS a za celé Spolu, tak určitě bychom rádi, aby úspory byly mnohem více na straně státních výdajů.

Myslím, že jsou rezorty, které slibovaly ušetřit a nepodařilo se jim to, ať už je to školství, nebo průmysl a obchod. Slibovaly, že ušetří, neušetřily. Myslím, že se tam šetřit dá.

Jestli by to znamenalo nějakou mírnou změnu daní, možná že spíš – když si vezmeme toto volební období, všichni mají pocit, že jsme zvedli daně. My jsme první rok daně snižovali, celkové daňové zatížení vzrostlo asi o půl procentního bodu.

Něco v tomto rozsahu si možná dokážu představit, ale bude to otázka povolebních vyjednávání, toho, nakolik budeme ochotni více šetřit, anebo více vybírat od občanů. My bychom byli určitě na straně toho šetřit.

Měli byste potřebu směřovat k nižšímu zdanění práce?

Bylo by to určitě užitečné. Myslím, že zejména bychom se měli pokoušet podpořit všechny možné zkrácené úvazky, tyhle možnosti návratu maminek po mateřské dovolené, případně otců, pokud náhodou byli na mateřské dovolené.

Práce pracujících důchodců, dochází nám pracovní síla. Všichni to vidíme beznadějně v České republice, že potřebujeme pořád a pořád lidi ze zahraničí.

Měli bychom právě touhle vyšší mírou flexibility a i třeba nějakými daňovými zvýhodněními směřovat k tomu, aby lidé, kteří třeba nemůžou pracovat celý den, protože mají doma děti, nevydrží pracovat, ale alespoň nějaký čas pracovat chtějí, aby tu možnost měli.

Mohl byste na závěr říci, co znamená v podání koalice SPOLU „inkluze s rozumem“?

Když začínala inkluze, zašel jsem za svou paní ředitelkou, ke které chodily všechny čtyři moje děti. Seděl jsem tam ve školské radě a říkám: „Budete s tím mít nějaký problém?“ Ona říká: „Budeme dělat přesně to, co jsme dělali dodnes a budeme k tomu čtyřikrát více papírovat.“

To byla odpověď mé paní ředitelky. Proto to říkám. Některé věci se dělají úplně zbytečně. Je asi třeba pomáhat některým handicapovaným.

Marek Benda

předseda poslaneckého klubu PČR
předseda regionálního sdružení ODS Praha