Odbojáři nemají ucelené místo paměti

12. září 2025
Odbojáři nemají ucelené místo paměti

(inregion.cz) Česká země je posetá památníky a pamětními deskami. Každý z nich nese obrovskou hodnotu a každý vypráví příběh. V Terezíně připomínáme oběti nacistického teroru, v Lidicích a Ležákách vyhlazené obce, v Kobylisích popravené vlastence, v kostele sv. Cyrila a Metoděje statečné parašutisty. Na Újezdě stojí památník obětem komunismu, v Příbrami Muzeum třetího odboje. Každé z těchto míst je nesmírně důležité a zaslouží hlubokou úctu.

Přesto nám, podle mne, chybí jedno celistvé místo paměti. Místo, kde by se setkávaly všechny příběhy – známé i dosud neobjevené. Kde by byla připomenuta jména těch, kteří bojovali proti nacismu, a pak byli sami perzekvováni komunistickým režimem. Kde bychom si mohli připomenout každého z hrdinů, kteří se postavili totalitě. Nevšední lidé všedního dne, na které nesmíme zapomenout. Pro svoji pravdu byli perzekvováni, mučeni, zavíráni a také i vražděni.

Tato připomínka je nutná nejen kvůli minulosti. Je nutná především kvůli současnosti a naší budoucnosti. Dnes jsme svědky, že se zločiny minulých režimů zlehčují a překrucují. Najdou se lidé, kteří otevřeně relativizují především komunismus a nevidí v totalitních směrech žádné nebezpečí! To je alarmující!

Právě proto potřebujeme místo paměti, kde bude zřetelně a nezpochybnitelně připomenuto, co totalita znamenala.

Nejde o nostalgii ani o akademickou debatu. Jde o naši povinnost – vůči těm, kteří už tu nejsou, i vůči těm, kteří přijdou po nás. Pokud zapomeneme na své odbojáře, na své nezlomné, riskujeme, že jednou zapomeneme i na cenu svobody.

Uctít odkaz odbojářů není jen úkolem státu či historiků. Je to úkol každého z nás. Podporujme projekty, které uchovávají paměť – ať už je to Paměť národa, místní spolky, školy či komunitní iniciativy. Vyprávějme dětem o hrdinech, kteří se nebáli vzdorovat. Navštěvujme místa, kde se psala naše historie. Každý takový krok je malou pojistkou, že jejich oběť nebude nikdy zapomenuta.

Lenka Kohoutová

členka programového týmu pro důchodovou reformu, sociální a prorodinnou politiku

Štítky: komentář