Bezpečnost na školách: Kulatý stůl otevřel cestu k dlouhodobé spolupráci na ochraně dětí i učitelů
(www.ods.cz) Jak zajistit skutečné bezpečí pro děti i učitele? To byla hlavní otázka kulatého stolu „Bezpečnost na školách“, který v Poslanecké sněmovně uspořádala poslankyně Renáta Zajíčková ve spolupráci s Českou středoškolskou unií. Téma není nové, ale nabývá na naléhavosti – přibývá vážných incidentů a ředitelé často nemají k dispozici potřebné nástroje, jak na ně účinně reagovat.
„Jako ředitelka gymnázia vím, že primárním úkolem každého ředitele i zřizovatele je zajistit, aby se děti i učitelé ve škole cítili bezpečně. Nestačí mít metodiku v šuplíku – potřebujeme funkční podporu, jasné kroky a nástroje, které ředitelům opravdu pomohou jednat. Proto aktivně propojuji odborníky, školy, záchranné složky i státní správu a podporuji přípravu legislativy, která mimo jiné zavede pozici bezpečnostních asistentů na krajské úrovni. Jen tak dokážeme předcházet lidským tragédiím a nabídnout skutečné bezpečí těm, kteří do školy chodí každý den,“ uvedla poslankyně Renáta Zajíčková (ODS), předsedkyně sněmovního podvýboru pro regionální školství a celoživotní učení.
Zástupci škol, Policie ČR, Hasičského záchranného sboru, ZZS, Ministerstva vnitra, České školní inspekce a neziskových organizací jednali o tom, jak situaci zlepšit – a hlavně, jak spojit síly. Navrhují například posílit pravomoci ředitelů škol při řešení krizových situací nebo zřídit pozici bezpečnostního asistenta, který by pro školní infrastrukturu ve svěřeném území nastavoval standardy, spolupracoval s IZS a poskytoval ředitelům metodickou oporu. Zazněla také potřeba legislativních změn a garantované kvalifikace všech, kdo se na školní bezpečnosti podílejí.
Zkušenosti z praxe přinesl ředitel ZŠ Vančurova v Hodoníně, Andrej Pavlíků, jehož škola čelila plánovaným útokům i následnému mediálnímu tlaku. Podle něj se dnes ředitelé často ocitají v situaci, kdy chybí jasné postupy i nástroje, jak efektivně chránit školní kolektiv. Problémem je zejména nedostatečná legislativní opora – i po vážném incidentu se žák mnohdy vrací do třídy, aniž by měl ředitel k dispozici možnosti, jak předejít opakování rizikového chování. Škola v Hodoníně situaci zvládla díky zdravému klimatu a včasnému zásahu, zkušenosti chce nyní předat dalším.
Setkání navázalo na Minimální standard bezpečnosti v regionálním školství, který v listopadu 2024 společně vydaly MŠMT, Ministerstvo vnitra, Policejní prezidium a Hasičský záchranný sbor. Účastníci přinesli nejen pohled legislativy a státní správy, ale i zkušenosti přímo z terénu. Během diskuse se účastníci shodli na potřebě zásadních systémových změn, které by školám poskytly skutečnou oporu při zajišťování bezpečí. Klíčová je zejména posílená pravomoc ředitelů škol v krizových situacích, lepší podmínky pro práci metodiků prevence, kteří dnes často nemají dostatečnou kapacitu, a zřízení pozice školního bezpečnostního pracovníka – odborníka s jasně definovanou rolí v oblasti řízení bezpečnostních standardů školy.
„Pořád hledáme, kdo by měl bezpečnost ve škole na starost – ale my ho přece máme. Je to ředitel školy. Ten ale nemůže být na všechno sám. Potřebuje dlouhodobou, profesionální podporu. Samozřejmě nestačí jen technická opatření – klíčové je systematicky budovat školní klima, nastavit funkční komunikaci uvnitř školy, která umožní včas na rizikové situace reagovat,“ uvedl Tomáš Zatloukal, ústřední školní inspektor.
Jako jedno z konkrétních řešení byla diskutována možnost zavedení specializované pozice bezpečnostního asistenta na úrovni kraje či obce, který by nastavoval standardy pro školní infrastrukturu, spolupracoval s integrovaným záchranným systémem a poskytoval ředitelům škol metodickou podporu při řešení rizikových situací. Důraz byl kladen také na sjednocení opatření napříč regiony a jejich ukotvení v legislativě, která by zároveň jasně definovala odpovědnosti a garantovala kvalifikaci všech profesí podílejících se na zajištění školní bezpečnosti.
„Cílem nemá být jednorázová reakce na konkrétní události, ale dlouhodobé a promyšlené systémové řešení, které chce Česká středoškolská unie aktivně podpořit. Kulatý stůl jasně ukázal, že pokud chceme děti a učitele skutečně chránit, nestačí technická opatření nebo izolované metodiky – musíme propojit školy, zřizovatele, bezpečnostní složky, zdravotníky i neziskové organizace a začít pracovat na legislativní změně,“ uvedl Jakub Piotuch, člen předsednictva České středoškolské unie.
Renáta Zajíčková se dlouhodobě věnuje ochraně učitelů, bezpečnosti výuky a vytváření legislativních podmínek, které školám umožní včas zakročit. Cílem setkání bylo spojit zkušenosti škol, bezpečnostních a záchranných složek i státní správy – a proměnit je v konkrétní návrhy pro zákonodárce.
poslankyně PČR
starostka MČ Praha 5