Novinky Mediální výstupy

Panuje tu blbá ekonomická nálada

Ze středoevropských zemí je Česko jediné v recesi. Přesto jsme na tom podle premiéra lépe, než Polsko, Maďarsko či Slovensko - u sousedů je vyšší nezaměstnanost a větší chudoba. Češi ale podle Petra Nečase nemají chuť utrácet. Po patnácti letech je to tu znovu. Petr Nečas zopakoval slova někdejšího prezidenta Václava Havla a tvrdí, že Česko má opět "blbou náladu". To je podle něj hlavní důvod, proč se země opět propadá do recese. Odpovědnost své vlády odmítá. A hledá zároveň způsob, jak českou ekonomiku nas

Česko je jako jediná ze středoevropských zemí v recesi. Co se to děje? 

Česko je na tom hůře pouze z hlediska ekonomického růstu. Jinak je na tom ve srovnání s Polskem, Slovenskem a Maďarskem lépe z hlediska výše nezaměstnanosti, v deficitu veřejných financí i v míře chudoby. Dala by se dokonce formulovat hypotéza, zda růst v okolních zemích není živen právě vyššími schodky veřejných financí. 

Naše schodky také nejsou úplně impozantní... 

To nejsou, ale jsme na tom lépe než ony země. A když se podíváte na výnosy desetiletých dluhopisů, tak si půjčujeme mnohem levněji. 

Asi jste nechtěl být po dvou letech v čele vlády, která vede zemi v recesi. Proč se to stalo? 

Je to důsledek poklesu vládní spotřeby, úsporných opatření. Ale hlavně něco, co bych se nebál nazvat ekonomickou blbou náladou, která se odráží v nižší spotřebě domácností, v nárůstu vkladů. Lidé mají obavy z budoucnosti a chtějí si vytvořit finanční rezervu. Totéž platí pro podniky. Také si nejsou jisté budoucností a obracejí každou korunu. 

A nevyvolali jste tu blbou náladu také vy, zvýšením DPH? 

Nic tomu nenasvědčuje. Spotřeba klesá obecně ve všech zemích, a u nás klesá už 14 měsíců v řadě. Takže to nesouvisí s DPH. 

Jenže výběr DPH je za první půlrok o osm miliard nižší, než jste odhadovali. Takže to asi nějaký vliv mít bude. 

To je dojmologie. S výjimkou května je výběr ve všech měsících stejný nebo lepší než v loňském roce. Květnový propad byl způsoben umělými metodicko účetními posuny. Další měsíce tuhle optickou ztrátu smažou. To, že bude na konci roku výběr nižší, než se předpokládalo, to je pravda, ale není to způsobeno vyšší DPH. Je tady prostě nižší ochota domácností utrácet peníze. 

Proč zrovna u nás je ekonomická blbá nálada, a v okolních zemích není? 

Je to dáno jistou mírou únavy. Stagnujeme od roku 2008. A je tady faktor opatrnosti a odpovědnosti lidí. Na ekonomiku má psychologie obrovský vliv. A pokud to nedoháníte vládní spotřebou, přichází recese. 

Takže bez ohledu na ekonomický vývoj nehodláte na návrzích na vyšší DPH nic měnit. 

Není jediný důvod od toho ustupovat. Vím, že můžete zpochybnit, že výnos bude takový, jaký jsme předpokládali. Ale nepřijmout toto opatření znamená, že vám ve státním rozpočtu bude chybět téměř 18 miliard korun. To by byl tak špatný signál, že jen v rámci nárůstu úroků na obsluhu státního dluhu bychom pak zaplatili dramaticky víc. A jen tak mimochodem, 18 miliard jsou skoro tři rozpočty ministerstva zahraničí nebo skoro celý rozpočet ministerstva spravedlnosti. I kdybychom vybrali jen 15 miliard, pak mít, nebo nemít oněch 15 miliard je zatracený problém. 

A bude to aspoň 15 miliard? 

Jsem si jistý, že minimálně patnáct ano. 

Co uděláte pro to, aby blbá nálada skončila? 

Upravili jsme výši schodku pro rok 2014 z 1,9 na dvě a půl procenta HDP. Určitě ale připravíme i prorůstovou agendu, která bude založena na opatřeních nevyžadujících peníze z rozpočtu. Chceme ji připravit do chvíle, než začne sněmovna projednávat státní rozpočet na příští rok. Musíme se zaměřit na větší podporu vědy, výzkumu a inovací, takže pokud se bude v ostatních rozpočtových položkách škrtat, vědu to určitě nepostihne. Musíme efektivněji čerpat z evropských fondů. Budeme také mobilizovat státní aktiva, která zatím leží ladem. Zapojíme do rozpočtu volné prostředky státních a národních podniků - například v Lesích ČR máme k dispozici čtyři miliardy korun. Použijeme je pro snížení deficitu důchodového účtu a tím ušetříme peníze z daňových příjmů. 

A co prostředky ČEZ? 

ČEZ je součástí prorůstového projektu. Počítáme s modernizací energetické přenosové soustavy, v následujících letech by se měla investovat částka kolem dvou miliard eur. Významným příspěvkem pro stavebnictví a průmysl bude i dostavba dvou temelínských bloků. ČEZ by neměl dál investovat v zahraničí, a přesunout investice do Česka, což se už děje. Obecně povedeme státní podniky k větší investiční aktivitě, aby se rozhýbala ekonomika 

Kolik peněz chcete ze státních podniků vytáhnout? 

To nebudu specifikovat. Je důležité, aby jim zbyly dostatečné prostředky na vlastní investice. 

Když mluvíte o blbé ekonomické náladě, tenhle termín použil v roce 1997 poprvé Václav Havel. Tehdy na tom také nebyla země právě nejlépe a do roka padla vláda. Máme se teď připravit na něco podobného? 

V téhle zemi vláda padá každou chvíli. Současná vládní sestava je ale výrazně méně konfliktní než v době, kdy byly ve vládě Věci veřejné. Ona ekonomická blbá nálada pramenila také z rozhádanosti uvnitř koalice. Máme sice méně koaličních poslanců, ale konfliktů je méně. 

Kolik vlastně máte hlasů? 

Koalice má oficiálně sto poslanců, ale jinak mám tolik hlasů, kolik je potřeba. Pokud se budou všichni chovat zodpovědně, jsem si jist, že moje vláda prosadí jak zvýšení DPH, tak církevní restituce. V zodpovědnost vládních poslanců velmi věřím. Protože pokud vláda nebude schopná prosazovat konsolidační politiku, zmizí důvod, proč by měla pokračovat. Policejní prezident by měl rezignovat 

Jak dlouho může fungovat situace, kdy jsou v otevřeném sporu premiér a ministr vnitra na straně jedné a policejní prezident na straně druhé? 

Myslím, že to dlouho trvat nemůže. 

A jak to chcete vyřešit? Policejního prezidenta odvolat nemůžete. 

Ano, to je bizarní situace, dokonce to v ODS trochu jízlivě nazýváme Langerovou pomstou. Nechci rozebírat, co budu dělat, ani vzkazovat panu policejnímu prezidentovi své názory, zvlášť poté, co se bez omluvy před několika týdny nedostavil na naši schůzku. Plánujeme další schůzku, kde si některé věci budeme muset vyjasnit. Především předpokládám jeho osobní zdrženlivost. Pevně doufám, že seznam členů vlády, které policejní prezident verbálně napadl, nebude narůstat. 

Ta situace je prostě zvláštní. Vy jste nespokojen s policejním prezidentem, ale my po dlouhé době můžeme mít pocit, že policie začíná něco dělat, že se nebojí vyšetřovat velké korupční kauzy… 

… řekl bych, že je to navzdory panu Lessymu. 

Chcete říct, že by tomu pan Lessy rád bránil? 

Uvedu to na konkrétním příkladu ze známé kauzy Rath. Kriminalisté o ní naprosto vědomě neinformovali své nadřízené, včetně policejního prezidenta, který se o tom dozvěděl až ve chvíli, kdy byl pan Rath v cele. 

A chcete říct, že kdyby to policejní prezident věděl dřív, akci by zabránil? 

Nechci spekulovat, jen na konkrétním příkladu uvádím, že pan Lessy není rozhodující faktor. 

I ministr vnitra Jan Kubice ale uznává, že Lessy nezasahuje svým podřízeným do práce. 

No pro boha živého, samozřejmě že nezasahuje. 

Je to tak samozřejmé? Bylo to stejné i za předchozího policejního prezidenta Martinů? Šéf protikorupční policie Tomáš Martinec před 14 dny v HN prohlásil, že zasahování do případů, jako bylo například vyšetřování Opencard, bylo docela běžné. 

No, v době, o které mluvil, byl náměstkem krajského ředitele v Jihlavě, takže nevím, co o tom ví. A pak by mě zajímalo, co s tím dělal, když byl náměstkem ředitele celostátního útvaru. 

Faktem je, že podle ředitele Martince za policejního prezidenta Martinů existoval pokyn, podle nějž se případy, v nichž figurovali politici, musely hlásit náměstkovi policejního prezidenta Houbovi, který rozhodoval, co se bude dít dál. 

To se ptejte pana Martinů. Já jsem v té době, kdy jsem byl členem vlády, o tomto pokynu nevěděl, považuji ho za zbytečný a přemýšlím o motivech, zda to mohlo být důsledkem některých kroků z minulosti, které vedly k politizaci policie za ministrů Grosse a Bublana. 

A za ministra ivana Langera z ODS ne? 

Jsem si jistý, že ne. 

Za ministra Langera nebyla policie pod politickým tlakem? 

Tak přineste konkrétní důkaz. Já o tom nevím. Hypotézy tu můžeme klást libovolně, ale měly by být podloženy aspoň nějakými základními fakty. Ale důvody pro vyrobení pokynu, o němž mluvíte, nechápu. 

Co vlastně policejnímu prezidentovi Lessymu vyčítáte? 

Já jsem především přesvědčený… Ne, nebudu se do toho zaplétat. Řekl jsem tady, že s ním budu mluvit a nebudu mu posílat vzkazy přes noviny. Ale třeba dodnes mu nebyla schválena systemizace policie, kdyby bylo po jeho, stále ještě máme 43 tisíc policistů. To mluví samo za sebe. 

A jak dlouho bude tato schizofrenní situace trvat? 

Řeknu to úplně jednoznačně. Čestný důstojník policejního nebo ozbrojeného sboru by v případě takových sporů se svým nadřízeným a předsedou vlády už v jakékoliv západoevropské zemi dávno podal demisi. 

A když to neudělá? Koneckonců ho jmenovala vaše vláda. 

Ano, byl jmenován za mé vlády, a jestli si vzpomenete, už tehdy jsem vyjadřoval velké rozpaky. Privatizace Budvaru není priorita 

V úterý byla vyhodnocena kontrola, kterou ministerstvo zemědělství poslalo do Budvaru. Říkal jste, že nebudete dělat žádné personální tahy předtím, než budete znát výsledky kontroly. Zůstane tedy ředitel Boček na svém místě? 

Nevím, výsledky kontroly neznám. Pokud by se prokázalo, že je vše v pořádku, jak psaly Hospodářské noviny, kterým to řekl snad nějaký advokát, tak zaplaťpánbůh za to. Pak ale nechápu tu nervozitu z kontroly, která nebyla v Budvaru - podle mého názoru neoprávněně - snad deset let. 

Řekl jste, že na rozhodnutí o budoucnosti ředitele Budvaru chcete mít vliv. Co tedy uděláte? 

Ano, to jsem řekl. Je zřejmé, že ani tomuto podniku se nemohou vyhnout určité změny. Vzniklo tam cosi, čemu říkám syndrom České televize. To znamená, že je to sice veřejnoprávní podnik, ale významná část managementu a zaměstnanců má dojem, že je to jejich soukromá firma, a podle toho se chová. Když jsem viděl srovnání některých ekonomických parametrů, jako je výstav piva, obrat, ziskovost, produktivita práce, podíl na trhu, pak z toho Budvar v porovnání s jinými českými pivovary nevychází bůhvíjak. Jen říkám, že si žádný ekonomický subjekt nemůže myslet, že se zabetonuje do stávajících pozic a všechno je v pořádku. 

Takže změny v Budvaru jsou nutné? 

Všude jsou nutné, tady na tomto úřadu, ve vašem vydavatelství, támhle naproti přes řeku v Rudolfinu. Jestli ze mě páčíte, zda ředitel Boček má, nebo nemá zůstat, pak říkám, že není důvod k jeho odchodu, když se neprokázalo žádné pochybení. Ale na druhou stranu je naprosto legitimní tlak vlády na větší efektivitu a ziskovost Budvaru. 

Nebylo by tedy lepší Budvar za dobrou cenu, která zohlední cenu ochranných známek, prostě prodat? Proč má stát vařit pivo? 

Tato teze je naprosto korektní, na druhou stranu se pohybujeme v nějaké politické realitě, kde okamžitě vypukne neuvěřitelná hysterie. S tezí, že stát nemá proč vařit pivo, naprosto souhlasím. 

Stát prodal před dvaceti lety svou největší automobilku, a vůbec nic se nestalo. Proč neprodat jeden pivovar? 

Ano, ale na druhou stranu tam vidím některé historické důvody, na rozdíl od Plzeňského Prazdroje se z Budvaru stala posvátná kráva, ale nevidím jediný důvod, proč platit politické náklady za krok, který žádný bezprostřední ekonomický efekt této zemi nepřinese. 

Hodnota Budvaru se odhaduje na šest miliard, ochranné známky až na dvacet miliard. To není ekonomický efekt? 

Nechci se nechat natlačit do toho, že ze mě vypáčíte větu typu "Do konce volebního období prodáme Budvar". Nechci to vyloučit, ale není to teď na stole jako jedna z klíčových priorit. Nenechám se zatlačit do situace, kdy se tu zvedne obrovská lobbistická vlna různých zájmů, mimochodem i zevnitř Budvaru i dalších velkých pivovarnických skupin v Evropě. Řekněme si otevřeně, že jim Budvar se svými známkovými spory funguje jako užitečný idiot, protože zabraňuje příchodu Budweiseru na některé významné evropské trhy, kam se s touto značkou nedostane. 

A co je tedy podle vás důležité? 

Musíme dotáhnout do konce výběr dodavatele dostavby Temelína. Kolem toho bude taky pěkný mumraj, zatím je to jen odvar. Musíme sledovat prodej některých strategických akvizic, které stát nemá v rukou, ale má v nich strategické zájmy, typu Networkgas, který patří NWR, musíme sledovat osud české petrochemie a tak dál. A to je z hlediska strategických zájmů mnohem důležitější. 

(Autor: Jindřich Šídlo, Petr Honzejk)