Novinky Mediální výstupy

Události, komentáře: Summit EU

(ČT 24) Jak bude vypadat Evropská unie bez Velké Británie a jak se bude financovat – o tom bude na dalším summitu v Bruselu debatovat zbývajících 27 členů společenství. Konkrétní závěry se nečekají, účastníci mají prý zatím jen neformálně probrat návrhy na změny klíčových smluv, způsobu rozhodování v Unii nebo jednotné kandidátky do Evropského parlamentu. Jediným bezproblémovým bodem by mělo být potvrzení snížení počtu europoslanců po brexitu – ze 751 na 705. Jaké jsou české představy o další podobě EU a bude je umět domácí politika prosazovat jednotně? Téma Událostí, komentářů pro člena evropského výboru PS PČR Jana Skopečka.

Celý rozhovor s Janem Skopečkem můžete zhlédnout na ČT24.

 

David BOREK, moderátor:
Konec funkčního období Evropské rady, Evropské komise a tudíž i jejího předseda Jeana-Clauda Junckera se blíží. Jaká bude nová Evropská komise? Jakou sílu bude mít? Jaká témata budou dominovat? To je podstatné i pro Českou republiku a českou politiku. A je tu ještě jedna věc, jak se bude vybírat předseda komise, což je mimořádně významný post. Část evropských politiků hodlá výběr šéfa komise více propojovat s výsledky voleb do Evropského parlamentu. A ve vzduchu se vznáší jedno nové slovo, trochu německého, německé provenience, Spitzenkandidat.
To je téma, myslím nejenom Spitzenkandidat, ale i další témata toho nadcházejícího summitu pro naše hosty. Europoslankyně za hnutí ANO Dita Charanzová a poslanec českého parlamentu, respektive dolní komory českého parlamentu za ODS Jan Skopeček. Zdravím.

Jan SKOPEČEK, člen výboru pro evropské záležitosti PS PČR /ODS/:
Hezký večer.

Dita CHARANZOVÁ, europoslankyně /ANO/:
Hezký večer.

David BOREK, moderátor:
Paní Charanzová postoj váš k tomu fenoménu Spitzenkandidata, tedy toho, že by vlastně se opět připodobnila více Evropská unie státu, tedy premiér odvozuje svoji legitimitu od nejsilnější sněmovní frakce, v tomto případě frakce v Evropském parlamentu.

Dita CHARANZOVÁ, europoslankyně /ANO/:
Já bych byla ráda, abychom vycházeli z toho, co je v tuto chvíli ve smlouvách. My jsme při volbě této poslední komise, komise pana předsedy Junckera zkusili jít cestou toho Spitzenkandidata. Já si nemyslím, že se to úplně osvědčilo. Takže já za sebe, a nezvedla jsem pro to ani ruku při hlasování v Evropském parlamentu, jsem spíš nakloněna k tomu, že bychom měli zachovat tu rovnováhu, která tady teď je, to znamená hledat společně s premiéry, s Evropskou radou nejlepšího kandidáta na předsedu Evropské komise. Samozřejmě, že musíme brát v potaz výsledek evropských voleb, ale to, co mně vadí, že bychom zaváděli něco, co je takové automatické, že ten, kdo vyhraje, automaticky je předseda. Tohle se mi nelíbí.

David BOREK, moderátor:
Jenom mi, prosím, spíše technicky, i na základě svých znalostí parlamentu, vysvětlete, to je docela zásadní věc, když opět budu používat terminologii jakoby Evropská unie byl stát, tak výběr premiéra nebude, dejme tomu, na hejtmanech, představitelích krajských samospráv, ale bude na ústředním parlamentu. Ta změna, kdyby k ní došlo, ta může proběhnout jenom v tom, že se dohodnou premiéři, případně politici mezi sebou, nebo to musí být zakotveno ve smlouvách? Vy jste totiž začala svoji odpověď předchozí odkazem na smlouvy.

Dita CHARANZOVÁ, europoslankyně /ANO/:
Já se omlouvám, já do toho vašeho přirovnání jsem se trochu zamotala, protože ta struktura, kterou máme v Evropské unii, nejde k ničemu připodobnit. Evropská komise má být nezávislou institucí. Je to ta, která má největší nebo jediná legislativní pravomoc. Pak se spolurozhoduje mezi Evropským parlamentem a radou, členskými státy. Takže ta paralela prostě s národní politikou je těžká. To, co mně na tom vadí, je to, že když se podíváme v České republice, že jsme měli jednu nejnižších účastí v evropských volbách v Evropě, tak říkat a vysvětlovat lidem, že volí vlastně předsedu komise, který bude chrlit tu legislativu, která se týká České republiky, mi nepřijde, že jsme v té situaci. Já si myslím, že bychom to měli chytnout spíš za tu cestu toho, že budeme, tato vláda teď začíná dělat více, informovat o evropských záležitostech, hovořit s lidmi, vědět, co je trápí a až prostě si to nastavíme tak, že tady bude větší důvěry v ty evropské instituce, pak můžeme zkoušet jít třeba cestou, to, co jsou ty nadnárodní kandidátky, pardon, to, co je ten Spitzenkandidat. Ale v tuhle chvíli bych byla ráda, aby se zachovala ta rovnováha, která je, že je to prostě rada, premiéři, kteří přinášejí to jméno předsedy komise a mají brát v potaz výsledek evropských voleb, ale není automatické, že by měli vzít automaticky vítěze voleb.

David BOREK, moderátor:
Postoj ODS?

Jan SKOPEČEK, člen výboru pro evropské záležitosti PS PČR /ODS/:
Já myslím, že budoucího šéfa Evropské komise bude dobře, když budou vybírat šéfové vlád. Pro nás jako malou zemi s malým počtem voličů v tom evropském rozměru je to velmi důležité, protože tak máme větší vliv na to, kdo šéfem Evropské komise bude. Já nemám vůbec nic proti tomu, aby jednotlivé frakce, které dneska v Evropském parlamentu jsou zastoupeny, měly nějakého lídra, tvář, kterou budou marketingově v předvolební kampani prodávat po celé Evropě. To je asi volba těch jednotlivých subjektů, ale...

David BOREK, moderátor:
Ostatně o tom mluvil Jan Zahradil v tom příspěvku.

Jan SKOPEČEK, člen výboru pro evropské záležitosti PS PČR /ODS/:
Přesně tak. Nechť mají evropští lidovci, socialisté, reformisté své tváře, které budou lídry těch frakcí v evropských volbách. Nicméně musíme si přiznat, že nic jako evropský lid neexistuje. Nemáme a doufám, že nebudeme mít nadnárodní kandidátky v evropských...

David BOREK, moderátor:
To jsem se chtěl zeptat. Doufáte nebo tomu může Česko zamezit, pokud by chtělo tomu zamezit?

Jan SKOPEČEK, člen výboru pro evropské záležitosti PS PČR /ODS/:
Já myslím, že už je to u ledu, že s tím přišel pan prezident Francie Macron, který o to velmi stál, nicméně podle mých informací už to není téma, které by bylo aktuální, a které by bylo pravděpodobné. Já si skutečně myslím, že Evropská unie by stále měla být více seskupením států, které mezi sebou diskutují a rozhodují o tom, co budou dělat společně, než aby se tady vytvářel nějaký evropský superstát, který bude mít svého „premiéra“, kterého budou volit voliči ve všech členských státech. Zkrátka evropský lid není, není evropský démos, a pokud takový není, tak je nesmyslné mít celoevropské kandidátky a nějakého jednotného kandidáta na šéfa Evropské komise.

David BOREK, moderátor:
Evropský lid možná není, ale je tu Lisabonská smlouva, která dává v některých ohledech skutečně Evropské unii rysy federativní. Ostatně to hlasování o kvótách by nebylo nastalo, kdyby nebyla bývala přijata Lisabonská smlouva, jejíž přijetí někteří členové ODS umožnili a zároveň někteří to teď zpětně hodnotí kriticky. ODS podpoří změnu základních smluv a nazvěme to rovnou demontáž nebo částečnou demontáž toho současného stavu daného Lisabonskou smlouvou nebo to není realistické?

Jan SKOPEČEK, člen výboru pro evropské záležitosti PS PČR /ODS/:
Já jsem proti Lisabonské smlouvě v ODS velmi vystupoval i v době, kdy ji Mirek Topolánek nakonec podepsal. Myslím si, že jsme mohli vybojovat tehdy na Evropské unii více, jakkoliv jsme jako malý stát asi nemohli tomu zabránit. Myslím si, že tenkrát prezident Václav Klaus pro to udělal mnohé. Vyjednali jsme i výjimku ze sociální charty. Tehdy tu vyjednanou výjimku ani poté sociální demokraté nebyli schopni uvést v život. Takže my i co dokážeme vyjednat na Evropské unii, pak sami sobě házíme klacky pod nohy. Takže to já považuju za skutečně ne úplně šťastný okamžik, kdy jsme takovýmto způsobem k Lisabonské smlouvě přistoupili. A jak správně říkáte, to byl obrovský krok v cestě z Evropské unie coby součást...

David BOREK, moderátor:
Dobře. Revidovat ten krok, požadovat za Česko nebo za ODS nebo za evropské reformisty a konzervativce revizi?

Jan SKOPEČEK, člen výboru pro evropské záležitosti PS PČR /ODS/:
Já si myslím, že evropští reformisté budou předkládat před těmi evropskými volbami přesně program, který bude v souladu s tím, že je potřeba se zamyslet nad tím, jakým způsobem nebo kam Evropská unie dospěla a že v tom směru k tomu evropskému superstátu, k té evropské federaci bylo učiněno příliš mnoho kroků, které nejsou optimální, a vidíme to i na důvěře lidí v Evropskou unii. Já si myslím, že brexit byl právě výsledkem toho, že se na tu integraci, na stále větší centralizaci, prohlubování té evropské integrace tlačilo velmi mnoho a já si myslím, že ubrat plyn a respektive zařadit zpátečku v některých oblastech by bylo třeba a podle mého názoru by to ve finále i Evropské unii a tomu projektu, evropské spolupráci pomohlo.

David BOREK, moderátor:
Paní Charanzová, ODS a hnutí ANO tady v Česku, když mluví o evropských otázkách, tak občas to zní podobně. Podporuje hnutí ANO, podporujete vy revizi zakládajících smluv o Evropské unii, včetně tedy, natvrdo to řekněme, revize té míry integrace dosažené Lisabonskou smlouvou, pokud na to přijde v příštích letech řada?

Dita CHARANZOVÁ, europoslankyně /ANO/:
Já možná začnu tím prvním, co jste řekl, do jaké míry nějak máme shody s ODS na vizi Evropské unie. Ano, jsou určitě oblasti, kde se shodneme. Já to vidím při mé práci i ve výboru, kde jsem s panem Zahradilem, co se týká obchodní politiky, jak chceme pomáhat našim podnikatelům, co se týká prohlubování vnitřního trhu a toho, že vnitřní trh stále nemáme dobudovaný. Ale pak se asi budeme rozcházet v jiných tématech. Ať už je to téma třeba obrany, kdy hnutí ANO je toho názoru, že musíme posílit na evropské půdě obranné kapacity, přihlásili jsme se k té spolupráci v rámci PESCO, obranné spolupráce, ať už je to třeba i to, že právě nechceme jít tou cestou, kterou razí dlouhodobě ODS, a která vidíme, že nic nepřináší, která je právě jenom kritikou a říká, že tu chceme vyjednat výjimku, tu chceme támhle něco a my víme, že to jsou vábivá hesla, která se těžko realizují v nějakém rozumném časovém horizontu. To, co chce hnutí ANO, je, abychom udělali takové kroky, které dokážeme udělat v nějakém krátkém horizontu. Když mluvíme o otevření smluv, víme, jak dlouho jsme dojednávali Lisabonskou smlouvu, jak se dojednávala Amsterdamská, Maastrichtská smlouva. To se bavíme o desítkách let, kdy tenhle proces završí. My chceme využít toho stávajícího rámce, který nám dává Lisabonská smlouva a myslíme si, že jsou tam možnosti k tomu, abychom změnili chování Evropské unie, evropských institucí.

David BOREK, moderátor:
Ještě mi řekněte, jak to vypadá z budoucností hnutí ANO? Zasedání poslanců Evropského parlamentu za hnutí ANO ve frakci evropských liberálů. Tam totiž mi trošku nejdou dohromady poměrně euroaktivistické výroky předsedy této frakce Guy Verhofstadta a euro, nevím, jestli skeptické, ale rozhodně ne tak nadšenecké výroky třeba Andreje Babiše. Ostatně pan Verhofstadt před deseti lety napsal knížku Spojené státy evropské. Budete zasedat u liberálů i nadále?

Dita CHARANZOVÁ, europoslankyně /ANO/:
Ano, my jsme součástí frakce liberálů, a když se podíváte na naše hlasování, tak bych řekla, že v těch důležitých otázkách pro hnutí ANO se shodujeme s vizí liberálů. A to jsou přesně ty otázky, které jsem zmiňovala, ať už je to otázka vnitřního trhu, větší liberalizace v oblasti služeb, digitální ekonomika, obchodní spolupráce se třetími zeměmi, ale jsou témata, kde možná úplně tu shodu nenacházíme, ale v rámci této liberální frakce nejsme jediní. Já třeba sedím vedle šéfa delegace holandské strany, vládnoucí strany VVD a hlasujeme v podstatě velmi podobně spolu. Takže já bych řekla, že ta liberální frakce má různé proudy. Uvidíme, jak bude vypadat před těmi nadcházejícími evropskými volbami. Máme mnoho společného, ale jsou témata, kde to vidíme jinak.

David BOREK, moderátor:
Podobná otázka na vás, pane Skopečku. ODS zasedá teď ve frakci Evropských reformistů a konzervativců, ale ta po odchodu Británie hodně, ale hodně zchudne početně, protože konzervativci byli její významnou komponentou. To bude potom takový nevýznamný spolek obdivovatelů všeho britského ve chvíli, kdy Británie už bude mimo. Budete pořád zasedat v této frakci nebo to bude nějak přeskupeno? Mělo by to být nějak přeskupeno?

Jan SKOPEČEK, člen výboru pro evropské záležitosti PS PČR /ODS/:
Já věřím, že ten projekt je životaschopný, a pokud vím, tak náš pan europoslanec Zahradil se tomu velmi věnuje a myslím, že získává další spojence. Myslím, že ty evropské volby ukážou znovu, že takové to profederalistické vnímání, které třeba zastává hnutí ANO, protože je součástí té velmi profederalistické frakce v Evropském parlamentu.

David BOREK, moderátor:
Vy jste před tím byli, pardon, vy jste před tím byli součástí frakce Evropské lidové strany. Byli jste federalisté?

Jan SKOPEČEK, člen výboru pro evropské záležitosti PS PČR /ODS/:
Nebyli jsme federalisté a právě proto jsme z této frakce odešli, protože nesouhlasíme s tím, že...

David BOREK, moderátor:
Fidesz je součástí Evropské lidové strany. Je to pořád tak?

Jan SKOPEČEK, člen výboru pro evropské záležitosti PS PČR /ODS/:
Hm...

David BOREK, moderátor:
Maďarský.

Jan SKOPEČEK, člen výboru pro evropské záležitosti PS PČR /ODS/:
Teď netuším, jestli...

David BOREK, moderátor:
To federalisté moc nejsou, ne?

Jan SKOPEČEK, člen výboru pro evropské záležitosti PS PČR /ODS/:
Nejsou. Ale EPP je prostě jedna z frakcí, která velmi usiluje o to, aby se evropská integrace posouvala stále k větší federalizaci...

David BOREK, moderátor:
Což vy nechcete.

Jan SKOPEČEK, člen výboru pro evropské záležitosti PS PČR /ODS/:
...jak německá CDU a tak dál, což my skutečně nechceme. A není to žádná kritika. My zkrátka si myslíme, že prostě tomu projektu evropské integrace škodí, do jaké, až kam zašlo, že prostě je potřeba se podívat na to, jaké ty pravomoce byly dělány lépe na národní úrovni a jaké už nemají smysl být dělány na úrovni Evropské unie. A když se podíváme na Lisabonskou smlouvu, tak ta mimo jiné obsahuje ten mechanismus, který umožňuje i přenos kompetencí z evropské úrovně zpátky na národní. Čili není to jenom otázka otevírání smluv, s čímž s kolegyní souhlasím, že by to byl velmi složitý proces, ve kterém se musí vyjadřovat parlamenty všech zemí, a že to je skutečně běh na dlouhou trať. Nicméně zkrátka pokud chce Evropská unie přežít, a pokud nechce, aby v jednotlivých státech rostly velmi „protieuovské“ nálady, tak podle mého názoru se nad sebou bude muset zamyslet. Já jsem doufal, že tím takovým probuzením bude brexit, který řekne, i Juncker a spol. říkali, že teď je cesta se zamyslet nad tím, jakým způsobem v Evropské unii postupovat dále, jestli některé pravomoce nevrátit zpátky a, bohužel, po vítězství Emmanuela Macrona ve Francii se zase ten...

David BOREK, moderátor:
Dobře. Nechme analýzu francouzské politiky. Ještě na závěr...

Jan SKOPEČEK, člen výboru pro evropské záležitosti PS PČR /ODS/:
To...

David BOREK, moderátor:
A to se omlouvám samozřejmě teď.

Jan SKOPEČEK, člen výboru pro evropské záležitosti PS PČR /ODS/:
To není analýza.

David BOREK, moderátor:
Vždycky v televizi jsme tlačeni časem. Já bych tu analýzu klidně vás nechal dokončit, ale nabídnu teď takovou možná kupečtější tečku za naším vysíláním k tomuto tématu. Brexit a dopad odchodu Británie coby významného přispěvatele evropských rozpočtů na dotační nastavení pro příští sedmileté plánovací období. Paní Charanzová, teď se neptám v tom žánru, jak by to mělo být. Ptám se, jak to bude, i když uznávám, že to v tuto chvíli těžko můžeme odhadnout, ale váš tip, jak to bude s tím koláčem, s jiným nastavením toho koláček, který vlastně zbude poté, co si z toho koláče Britové odnesou svůj díl zpátky za kanál La Manche.

Dita CHARANZOVÁ, europoslankyně /ANO/:
Musí to dopadnout dobře pro nás, pro Česko. My jsme teď na startu, bych řekla, a proto je vlastně velmi důležité to jednání, které Brusel teď k tomu tématu poprvé vlastně začne. A ta debata pro mě má dvě roviny. Jedna je ta, že teda ano, bude tam míň peněz, mluvíme o 13 miliardách eur ročně, které ubydou v důsledku odchodu Velké Británie. A na druhé straně je to o tom, jak zefektivnit a možná si udělat nové priority toho nového finančního rámce. A tam jako já vidím právě možná i tu reformu, kterou projdeme, protože pokud si řekneme, že teď, když se podívám, co bylo v minulosti za priority a teď nám tam naskakují trošku jiné. Naskakuje nám tam právě bezpečnost, řešení migrační krize a zároveň si budeme chtít zachovat třeba kohezní politiku, společnou zemědělskou politiku, tak to bude opravdu, bych řekla, velký oříšek. Nicméně Česká republika je dobře, že u těch jednání je hned na začátku. My jsme řekli, že nechceme k tomu přistupovat tak, jak některé strany dělají, které říkají a ani o euro víc, některé ani o euro míň. My říkáme v tuhle chvíli: pojďme si říct ty priority, pojďme to spočítat, a pak se budeme bavit o tom, jestli budeme dál škrtat, nebo jestli budeme platit o trochu víc.

David BOREK, moderátor:
Pane Skopečku.

Jan SKOPEČEK, člen výboru pro evropské záležitosti PS PČR /ODS/:
Odchod Británie je samozřejmě pro Evropskou unii ránou, i co se týká financí. Británie byla, pokud se nemýlím, třetím největším přispěvatelem. Je to výpadek 12 miliard eur ročně. Takže je to samozřejmě problém. Já jsem byl v pondělí a v úterý na jednání meziparlamentního setkání v Evropském parlamentu a tam téma budoucího finančního rámce po roce 21 je skutečně velkým tématem. Za mě, já určitě a Občanská demokratická strana není pro to, aby se evropský rozpočet nafukoval, což řada, řada evropských politiků si přeje, protože vidí další oblasti, na které by Evropská unie měla vydávat peníze. Já si myslím, že je potřeba se podívat na takové politiky, které stojí dneska Evropskou unii obrovské peníze, což je například společná zemědělská politika, kterou nepovažuju za úplně efektivní ani spravedlivou, a že by se spíše mělo tak jako u nás hospodařit odpovědně a jednotlivé položky rozpočtu opravdu zevrubně projít a podívat se na to, jestli opravdu má smysl takovou položku platit z toho evropského rozpočtu nebo jestli by to neměla být záležitost těch národních států. Co si ale myslím, že by bylo úplně nejhorší, je snaha zacelit tu díru nějakým vytvořením celoevropských daní. Já si myslím, že o příspěvcích do evropského rozpočtu musí nadále rozhodovat národní státy, že to musí být dominantně příspěvek z rozpočtu národních států, že to nemají být vlastní zdroje Evropské unie, protože bychom nad nimi ztratili poté jakoukoliv kontrolu...

David BOREK, moderátor:
Což je mimochodem téma, které...

Jan SKOPEČEK, člen výboru pro evropské záležitosti PS PČR /ODS/:
...a byly by pouze ve vleku evropských politiků a byrokratů a členské státy by neměly šanci jakkoliv třeba zabránit zvyšování daní.

David BOREK, moderátor:
Což je mimochodem téma, které předznamenává mnohé debaty příštích měsíců, třeba i tady v Událostech, komentářích. Dita Charanzová, Jan Skopeček. Děkujeme. Na shledanou.

Jan SKOPEČEK, člen výboru pro evropské záležitosti PS PČR /ODS/:
Děkuju pěkně za pozvání. Hezký večer