Novinky Mediální výstupy

Projev v rámci politické diskuse 28. kongresu ODS

Ochrana exotických zvířat a lidská svoboda

Mám malou zoologickou zahradu. Měla jsem tygra, který bohužel uhynul.

Tygr byl samozřejmě legální, dostali jsme ho z francouzské zoo. Měl dokumenty, které jsou potřeba dle společných předpisů v Evropské unii.

Nechala jsem z uhynulého tygra vypreparovat lebku, a tu jsem si dala do svého obývacího pokoje v mém bytě v areálu zoo.

Přišla ČIŽP a tuto tygří lebku z mého bytu „ukradla“ v době, kdy jsem nebyla doma ani na telefonu.

Zaměstnance totiž vyděsila tím, že jim lebka musí být předložena ke kontrole, a tak jeden zaměstnanec vzal schovaný klíč a lebku jim vydal.

Zabavili ji a odvezli z důvodu „pochybností o původu exempláře“.

 

Proč se to stalo: protože bývalá asistentka něco „pomotala“ v povinné registraci. Tento systém povinné registrace je specifický v ČR, nad rámec EU předpisů. To stačí ČIŽP, aby prohlásila pochybnosti o legálním původu.

 

Lebka z tygra je „prkotina“, ale když jsou chovatelům ve stejném duchu zabaveni jejich vzácní papoušci či oblíbené želvičky, je to vážný zásah do jejich života.

I když zvířata jsou zcela legální a mají dokumenty dle předpisů EU, přesto mohou být kdykoliv zabavena; stačí drobná chyba v povinné registraci. Na postiženém je pak důkazní břemeno, aby se hájil u soudů.

Třeba si myslíte, že „na lidi musí být přísnost“, aby se chránila zvířata v přírodě.

 

Ale je to jinak:  Státy EU se dohodly na jakýchsi pravidlech, jak kontrolovat chov exotických zvířat a obchodování tak, aby v efektivní míře zajistila plnění závazků vůči ochraně exotické přírody.

 

Není žádný národní zájem ČR, aby vůči vlastním občanům postupovala mnohem přísněji, než se v roce 1997 dohodla EU formou nařízení Evropské komise.

Zdůrazňuji vůči vlastním občanům; cizinec, který se svým papouškem či želvou dlouhodobě pobývá na území ČR, má z povinné registrace výjimku.

Proč to tedy náš stát dělá? Proč zbytečně a nad rámec mezinárodních závazků potlačuje práva občanů? A to už od 90. let, kdy jsme byli ve vládě.

 

Možná odpověď je: Lhostejnost.

Lhostejnost našich vlád, parlamentů; řekli si, zvířátka musíme chránit, tak ano, schvalujeme cokoliv, co někdo navrhl; ať to stojí, co to stojí.

Proč by se zamýšleli, zda tato ochrana zvířátek je již v dostatečné míře zajištěna evropskými předpisy a že tedy jakékoliv další restrikce a perzekuce jsou zbytečným násilím státu na občanech.

 

ODS pořád mluví o tom, jak chce chránit lidské svobody, omezovat administrativu atd., ale to jsou jenom prázdné řeči, pokud se nebudeme tímto směrem doopravdy profilovat.

Samozřejmě, je potřeba chránit zvířata, přírodu, osamělé matky, dělníky u strojů atd. a ani ODS nemůže tato témata ignorovat.

Ale toto není součást našeho profilu; ať se jiné politické síly angažují ve vymýšlení zákonů na tato témata.

 

Přimlouvala bych se, abychom v jakémsi srozumitelném antagonismu hájili práva lidí, kteří budou těmito ochranářskými opatřeními postiženi.

To přispěje k tomu, abychom se jako politická strana jasněji profilovali.