Novinky Mediální výstupy

Koho letos volit a proč

(EuroZprávy.cz) „Opravdu nevím, komu to hodím.“ Takto začíná nejedna politická debata mezi lidmi. „Vnímám celospolečenskou náladu, že věřit dnes ve veřejném prostoru lze máločemu a málokomu. Jenže podporovat různá populistická či pirátská hnutí nebo nová uskupení je jako vypít flašku slivovice, když se vám třeba nedaří a potřebujete iluzi úniku a odpočinku. Druhý den vám bude ještě hůř a vašemu stavu (a společnosti) to rozhodně neprospěje. Falešní proroci často reprezentují to nejhorší, co buď zbylo po minulém režimu, anebo to nejhorší, co se vydává za převratné změny všeho druhu. Tento fenomén se opakuje napříč celou historií lidstva," píše v komentáři pro EuroZprávy.cz první místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija.

Reálné prohřešky, které se udály v minulosti, a byly mediálně (někdy až s fantastickou konspirační poetikou) připisovány hlavně ODS, jsou jen slabým odvarem toho, co je možné dnes za vlády socialistů a oligarchy, který vlastní nemalou část mediálního prostoru. Jestli se dříve někdy mluvilo o střetu zájmů a politické korupci, tak dnes už je možné téměř vše.

Jsem přesvědčena, že vybírat a hodnotit strany bychom měli podle programu, jejich aktuálních představitelů, míry demokratičnosti, až poté podle mediálních pocitů.

Tradiční strany vs. nová hnutí

Každý rok vidím, jak se rojí nové strany a kopírují či komolí zejména dlouhodobý pravicový program nejvýznamnější tradiční strany. Výsledek? Další nespokojenost voličů se stavem, protože nové subjekty absolutně postrádají elementární zkušenosti s fungováním státu a politiky a často hájí pouze úzké osobní a krátkodobé zájmy majitelů hnutí či zakladatelů. A pak taky většinou zmizí. Než se jejich „profíci“ zorientují, tak nasekají spoustu chyb, které odnesou v první řadě občané. Jako příklad se stačí podívat na vládu na Magistrátu hl. m. Prahy, jejíž složení téměř kopíruje celostátní vládu.

Atmosférou strachu a poštváváním jednotlivých skupin obyvatel proti sobě jsme se za poslední čtyři roky posunuli do míst, o kterých se často nesnilo ani vůdcům v komunistických diktaturách. Důsledky teprve všichni pocítíme. Náprava společenské nálady bude opět dlouhá, nelehká a zvládnout ji může pouze strana, pro kterou je svoboda jednotlivce jednou z hlavních hodnot.

Stát a občan

Víte, že slovo despocie bylo už od Antiky používané v přeneseném smyslu jako vláda rodiny, rodinné firmy? Vláda hospodáře nad poddanými. Vláda majitele nad firmou (státem).

My se teď nacházíme v období ekonomického růstu, kdy ekonomika dobře funguje a peníze jsou. Ale místo toho, aby se investovalo, tak se pouze nekoncepčně rozdává. Místo toho, aby se podnikatelé mezi sebou bavili o svých plánech, o jejich realizaci a přínosech pro všechny, tak mají plnou hlavu byrokratických procedur, které žádnou hodnotu nikomu nepřináší. Byrokracie se stala sama sobě hodnotou a smyslem, ostatní pouze zpomaluje a otravuje. Pokud by se do čela takové byrokracie měl navíc postavit despotický hospodář společně třeba s komunisty, pak ochraňuj nás pánbůh.

Jediné řešení je antibyrokratická revoluce. Je nezbytně nutné zrušit desítky nesmyslných zákonů a požadavků, provést audit celé státní správy a prostřednictvím slučování agend, elektronizace a masivních investic do infrastruktury zajistit vysokou kvalitu služeb, kterou lidé očekávají a stát by ji měl poskytovat. V dopravě, na úřadech, na školách a univerzitách, ve zdravotnictví, v podnikání, zaměstnání a v běžném životě.

Naši zemi v mezinárodních žebříčcích netáhnou činy vlády, ale my všichni svou prací, kreativitou, osobní disciplínou a svobodou tvořit. Chtějme svobodný stát, kde si každý může plnit své sny.

Důvěra

Také si myslíte, že každý z vašeho okolí je podezřelý a potenciální podvodník?

Já tento pohled na svět odmítám sdílet a jestli je něčeho nedostatek při pohledu na dnešní vládu, tak je to důvěry v lidi. Neustále něco kontrolují, říkají nám, jak máme žít, co smíme a nesmíme, každý je podezřelý a vůbec...kde jste na to auto vzali?

Potřebujeme důvěryhodnou politickou reprezentaci, která bude vždy hájit osobní svobody a nebude se bát důvěřovat svému národu. My lidem věříme, věříme svým rodinám a svým přátelům. Věříme, že valná většina podnikatelů je poctivá a platí daně. Věříme, že víme lépe než stát, jak žít svůj život.

Ano, dát letos hlas „tradiční straně“ vyžaduje důvěru. Stejnou důvěru, kterou my vkládáme do každého z vás. Důvěra může fungovat, pouze pokud je vzájemná. Svět se mění, ale pravicové vidění světa zůstává. Nenaskakujme bezhlavě na nové ideologie. S rozumem a konzervativním přístupem postupně vylepšujme, co funguje, a co nefunguje, změňme.

Začněme novou éru pravice sjednocením všech stejně smýšlejících.

Tak už víte koho volit a proč?

Komentář vyšel na serveru EuroZprávy.cz.