Novinky Mediální výstupy

Regionální rada Moravskoslezsko si vede v  hodnocení efektivity investic velmi dobře.

S  rokem 2013 končí sedmileté plánovací období pro získávání finanční podpory z  evropských fondů. Kolik peněz jste získali pro kraj a kolik jich bylo již rozděleno?

Na rozvoj regionu jsme získali na léta 2007-2013 přibližně 18,5 miliardy korun. Peníze z  Regionálního operačního programu Moravskoslezsko poskytujeme formou dotací na významné rozvojové stavby a nová zařízení dopravní infrastruktury, rozvoj měst a venkova, veřejných služeb v podobě zařízení sociální a zdravotní péče a jejich vybavení. Podporujeme také projekty v  oblasti cestovního ruchu nebo regenerace brownfields. Doposud jsme schválili k financování více než 600 projektů dotací přes 13 miliard korun. Zbylých přibližně 5 miliard korun ještě zbývá uplatnit.

Z  některých regionů přicházejí zprávy o  nesmyslné podpoře investic, jako je fitness pro psy a podobně, a také o nesrovnalostech v  souvislosti s  přerozdělováním evropských peněz. Financial Times píše, že peníze určené pro malé a  střední podnikatele končí často u  velkých koncernů jako IBM, Nokia, Siemens nebo Coca-Cola. Nebo že jdou do protichůdných projektů – například tabákové firmě a zároveň na protikuřáckou kampaň. Jak dopadla v tomto ohledu Regionalní rada Moravskoslezsko?

Regionální rada Moravskoslezsko si vede v  hodnocení efektivity investic velmi dobře. Konzultacemi připravovaných záměrů, důsledným a  transparentním přístupem při příjmu, hodnocení a schvalování projektů dáváme šanci uspět pouze smysluplným projektům, které jsou doloženy patřičnou poptávkou. Každý z šesti set podpořených projektů musí doložit svou kvalitu, finanční přiměřenost i  přínosy, které má pro své uživatele a veřejnost. Drtivá část projektů má veřejný charakter, veřejné organizace v  podobě Moravskoslezského kraje, měst a  obcí jsou příjemci většiny peněz. Stejně přísná pravidla ale platí také pro podnikatele, kteří mají největší možnost získat dotace na turistické atraktivity a ubytování.

Mnohé obce nemohly evropské dotace využít s ohledem na spoluúčast. Navíc příjemci museli mít v pokladně vlastní peníze, nebo si museli půjčit v bance. Peníze byly vypláceny až na základě doložení již proplacených faktur. Změnilo se v tom něco?

Poslední léta jsou obdobím napjatých veřejných rozpočtů, své udělala ekonomická krize. Výhodou evropských peněz je, že i v této době zůstaly jistotou pro investice do rozvoje měst a  obcí. O  to větší důraz ale přišel na přiměřenost zamýšlených investic a jejich udržitelnost v provozu. Dotace jsme ještě minulý rok poskytovali až do výše 92,5 procenta na projekt. Po odebrání státního příspěvku 7,5 procenta, který byl součástí dotace, je dnes maximální výše příspěvku 85 procenta. Nemyslím si, že pro kraj, města a obce, které své záměry dlouhodobě plánují a  připravují, je spoluúčast 7,5 procenta nebo 15 procent nedosažitelná. I  v  proplácení jsme se ale snažili příjemcům peněz vyjít vstříc, aby zpětným proplácením dotace netratili na úrocích z úvěrů, které si museli vzít. Zavedli jsme proplácení za uskutečněné náklady spojené s projektem přímo na účet dodavatelů.

Dotace šly doposud především na podporu rozvoje dopravní infrastruktury, vybavenosti měst, do školství a nemocnic nebo cestovního ruchu. Jak se podle vás, změní priority pro směrování dotací z EU v dalším období?

V současnosti v regionu financujeme z evropských fondů zejména základní infrastrukturu. Po roce 2013 bude kladen větší důraz na podporu konkurenceschopnosti regionů. Konkrétně to znamená podporu výzkumu, vývoje a  inovací, transfer technologií, podporu podnikání či rozvoj čisté energetiky a snižování emisí oxidu uhličitého. Právě v  těchto dnech očekáváme od Evropské komise vydání prvních konkrétnějších směrů, z  nichž si bude Česká republika a  Moravskoslezský region vybírat ty, jež nejlépe naplňují jejich potřeby. Nové zacílení podpory našemu regionu určitě prospěje a zvýší jeho konkurenceschopnost, jsem však přesvědčen, že si musíme vyjednat i  další prostředky na rozvoj základní infrastruktury. Ještě zdaleka nemáme všechny silnice, školy, nemocnice či veřejná prostranství na slušné úrovni.

Obce se připravují na plánovací období 2014 – 2020. Ovšem peněz k rozdělení má už být méně. S jakými projekty tedy mohou uspět?

Peněz z  Evropské unie skutečně dostaneme jako Česká republika méně, ale pokles nebude tak výrazný, jak se předpokládalo. Celkově do našeho regionu, pokud se dobře připravíme a vyjednáme si odpovídající podíl, může doputovat více než 10 miliard korun ročně. To jsou ohromné investiční prostředky, zvláště v době klesajících možností českých veřejných rozpočtů. Zaměření konkrétních projektů se bude upřesňovat v  následujících měsících, bude se jednat například o  podporu udržitelné dopravy, energetické úspory či nová řešení v  oblasti informačních a  komunikačních technologií. Brzy budeme moci být přesnější a v zájmu dobré přípravy regionu budeme informace z bruselské i pražské úrovně aktivně šířit.