Novinky Mediální výstupy

Události, komentáře: Německá a evropská politika řešení migrace

Evropa hlásí úlevu od migrační vlny. V dubnu přišlo do Řecka nejmíň migrantů za poslední rok - 2 700. Zafungovala dohoda s Tureckem, kterou může ale brzy rozbít spor o bezvízovou politiku, kterou Ankara vyžaduje a Evropa zatím odmítá. Německo chce ale jít i jinou cestou – bez ohledu na budoucnost dohody s Tureckem. Spolkový sněm velkou většinou schválil zařazení Tuniska, Alžírska a Maroka na seznam bezpečných zemí. Vláda tvrdí, že z nich přijíždějí hlavně ekonomičtí migranti a těm chce podmínky získání azyl

 

Celý rozhovor s Milošem Vystrčilem můžete zhlédnout v archivu ČT24.

David BOREK, moderátor:

Do Řecka přišlo v dubnu jen 2 700 migrantů, minimum za poslední rok. Plot na makedonské hranici, aktivnější přístup Turecka. Jsou to jen dočasné známky klidu a využije oddychový čas Německo ke změně své migrační politiky? Spolkový sněm dnes zpřísnil azylové zákony po občany tří zemí na severu Afriky. 


David BOREK, moderátor:

Václav Černohorský, zpravodaj České televize. Václave, děkujeme. No a my teď nabízíme politickou debatu. V našem vysílání vítám poslance Ondřeje Benešíka a také senátora a místopředsedu ODS Miloše Vystrčila. Hezký večer, pánové. 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec; předseda výboru pro evropské záležitosti PS /KDU-ČSL/:

Dobrý večer z Jihlavy. 

Miloš VYSTRČIL, 1. místopředseda senátorského klubu strany a místopředseda strany /ODS/:  

Dobrý večer ze Strání. 

David BOREK, moderátor:

Pane Benešíku, CDU Angely Merkelové je partnerem českých lidovců v Evropské lidové straně. Rozumíte Angele Merkelové? 


Ondřej BENEŠÍK, poslanec; předseda výboru pro evropské záležitosti PS /KDU-ČSL/:

V současné době jí už rozumíme. Myslím si, že ty kroky, které Německo podniká, německá vláda podniká v poslední době, konkrétně například ty kroky, které jste popsali v této reportáži, tak to jsou kroky, po kterých jsme volali dávno. Ale není to jenom CDU, ale taky CSU, to znamená bavorská křesťanská demokracie, a ta má možná ještě vyhraněnější názor na migrační krizi, na její řešení, než KDU-ČSL, takže tady je vidět, že uvnitř tohoto dvojbloku není úplná shoda a KDU-ČSL se vždy klonila k pragmatickému a praktickému řešení tohoto problému. Na druhou stranu některé kroky Angely Merkelové v tom celkovém kontextu se pochopit dají. 


David BOREK, moderátor:

Mimochodem, pane Benešíku, pokud by politika německé kancléřky pokračovala bez dalších výraznějších modifikací, pokud bude Česko v příštích měsících konfrontováno s přehlasováním v otázce kvót, v otázce, která je pro Česko citlivá, členství KDU-ČSL v Evropské lidové straně je v tuto chvíli nezpochybnitelné? Není tam žádný otazník, byť malinkatý, ale není tam prostě žádný otazník. Je to tak? 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec; předseda výboru pro evropské záležitosti PS /KDU-ČSL/:

Není tam žádný otazník. Já znovu opakuji, německá politika, německá politická scéna, včetně CDU a CSU, se začínají chovat tak, jak jsme si mysleli, že bychom se měli chovat na začátku a jenom bych chtěl připomenout, že do frakce Evropské lidové strany patří i strana Viktora Orbána v Maďarsku, takže tady je vidět, že ta škála názorů, ale taky praktické řešení a konkrétní opatření ohledně migrační krize, se i uvnitř Evropské lidové strany poměrně liší. Takže my si nemyslíme, že bychom měli zpochybňovat naše členství. 


David BOREK, moderátor:

Pane Vystrčile, vaše strana vlastně také před lety byla členskou stranou Evropské lidové strany, ale už není, a proto se vás nebudu ptát na Angelu Merkelovou to by asi bylo očekávatelné, jak byste odpovídal, předpokládám, že kriticky, ale zeptám se jinak. Máte vysvětlení pro to, že my tady v Česku v politickém mainstreamu máme tendenci slyšet o tom, že Angela Merkelová dělá iracionální, v podstatě sebevražednou politiku, ale německý politický systém je mimořádně stabilní. Rozhodně nedošlo k žádnému drastickému propadu preferencí CDU. Angela Merkelová je pořád hráčem na německé a evropské politické scéně. Máte pro to vysvětlení? 


Miloš VYSTRČIL, 1. místopředseda senátorského klubu strany a místopředseda strany /ODS/:   

Mám pro to vysvětlení. Pokud někdo udělá chybu, tak to se za prvé nemusí projevit hned. A za druhé to může být tak, že může postupně i dojít k tomu, že ji začne napravovat. A mně se zdá, že v tomhle tom případě ta chyba, díky tomu, jak je ta dnešní německá vláda stabilní, ještě neznamená takový otřes, který by s tím postavením Angely Merkelové nějak významně zahýbal, ale na druhé straně se podařilo některým jejím kolegům, nebo koaličním spolupracovníkům či partnerům, přece jen ten kurz toho Německa postupně začít pootáčet a Angela Merkelová, jak nakonec tady můj kolega říkal a vy jste to také říkali v televizi, potom také sama ten kurz změnila, dokonce i některými ostrými prohlášeními, která byla o 180 stupňů opačné, než ta zvací, než ta, která zvala migranti sem k nám do Evropy. Čili v tomhle tom směru já si myslím, že pokud si politik včas uvědomí chybu, pokud je dostatečně silný, tak může i takové věci, jako se staly na začátku té migrační vlny v Německu, ustát. 

David BOREK, moderátor:

Pokud, pane Vystrčile, teď kvitujete modifikaci postoje německé kancléřky, znamená to, že postoj české vlády, která vždy byla kritičtější než Angela Merkelová k migraci, budete kvitovat taky, nebo dokonce ještě víc, než ten obrat CDU? 


Miloš VYSTRČIL, 1. místopředseda senátorského klubu strany a místopředseda strany /ODS/:   

Já především kvituji to, že Angela Merkelová dle mého názoru si uvědomila, že ten kurz, který nastavila na začátku, nebyl správný. Co se týká české vlády, tak já si přece jen myslím, že by mohla být v těch svých postojích ještě důraznější. Ať se to týká nějaké historie, která souvisí s jednáním ministrů a s tím, řekněme, poměrně slabým se vyhrazením vůči kvótám nebo nepřipojením se k žalobě, kterou podalo Slovensko, tak v současné době si myslím, že bychom mohli být přísnější na ty země, které by měly chránit ty okraje toho schengenského prostoru, což je Řecko a Itálie a že pokud tyto země skutečně dneska neplní to, co by měly, to znamená, nestačí ohlídat ten schengenský prostor, tak bychom se měli ještě důrazněji, než se tak děje, bavit o tom, zda skutečně ještě do něj patří a zda bychom přece jen neměli nějakým způsobem třeba ty hranice změnit, myslím té ochrany. 


David BOREK, moderátor:

Pane Benešíku, bilance vlády, no, kdybych se zeptal, jaká je bilance vlády, tak vládní poslanec asi neřekne nic zásadně kritického, ale já tedy s dovolením řeknu bilanci vlády v migrační krizi - hodně kritických slov, docela dobrá funkční spolupráce ve Visegrádu, ale faktem, výsledkem, danou věcí je, že Česko bylo přehlasováno v otázce kvót a ve vzduchu visí možné další vnucení většinového evropského postoje české vládě. Co s tím? 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec; předseda výboru pro evropské záležitosti PS /KDU-ČSL/:

Já budu opakovat, co jsem říkal v České televizi možná patnáctkrát nebo dvacetkrát. Myslím si, že Česká republika se chová velmi odpovědně a dochází na její slova. My jsme od začátku tvrdili, jak se má migrační krize řešit a teď i Německo přichází na to, že Česká republika, včetně návrhu KDU-ČSL, jsou asi ty správné a pragmatické. Čili já v tomto ohledu nemohu vládě, ani své vlastní straně nic vyčíst. 


David BOREK, moderátor:

Dobře, ale ta otázka zněla jinak. Nechme stranou činnost vlády, slova i činy, ale faktem nezměnitelným je, že Česku byly vnuceny kvóty, možná mu bude vnucen i nejnovější návrh Evropské komise na realokaci uprchlíků, včetně onoho vyplácení se z takové povinnosti. A to je fakt. 


Ondřej BENEŠÍK, poslanec; předseda výboru pro evropské záležitosti PS /KDU-ČSL/:

Fakt je, že jsme byli přehlasováni v Radě Evropské unie a ukazuje se, že ten systém, ve kterém jsme byli přehlasováni, já bych možná nepoužil slovo, že nám to bylo vnuceno, prostě jsme byli demokraticky přehlasováni, tak se ukazuje, že tento systém prostě nefunguje. On fungovat nemůže a to Česká republika tvrdila vždy a nemyslím si, že ten návrh Evropské komise, který opět přináší jakousi modifikaci toho povinného přerozdělování, bude schválen. Myslím si, že to je spíše přání evropských komisařů, možná některých evropských komisařů, aby k tomu došlo, ale věřím tomu, že lídři jednotlivých členských států budou mít rozum a nebudou hlasovat pro něco, co prostě nefunguje. Já tomu nevěřím, že by to vstoupilo v platnost. Je to prostě návrh a nevěřím tomu po těch zkušenostech, které máme, že by se ta stejná chyba opakovala. A to potvrzuji jenom názor KDU-ČSL a víceméně celé vlády, že jsme od začátku měli pragmatický a správný postoj k této záležitosti. 

David BOREK, moderátor:

Pane Vystrčile? 

Miloš VYSTRČIL, 1. místopředseda senátorského klubu strany a místopředseda strany /ODS/:   

Já nevím, jak to mám komentovat. To je takové těžké, když vládní poslanec říká, že nevěří tomu, že vláda bude opakovat chyby z hlediska svého měkkého postoje a z hlediska toho, co dělala dříve. Já osobně říkám, že mi tam trošku chybí důraz a je tam ještě taková jedna věc. Pokud tady dneska někdo idylicky líčí, jak ta vláda postupuje jednotně a jak to všechno funguje, tak jenom, když si vezmeme hlasování v Poslanecké sněmovně o bezvízovém styku s Tureckem a následně postoj vlády, která řekla, že nebude usnesení sněmovny respektovat, tak to je minimálně podivné. A ta sněmovna nemůže zaujmou jiný postoj než vláda, pokud k tomu nepřispějí koaliční poslanci nebo vládní poslanci. Já nevím. Já si myslím, že trochu více důrazu a upozorňování na některé ty konkrétní věci, jako je například zřizování azylových center ještě na území severní Afriky, jak to dneska děláme v Turecku nebo upozornění těch zemí, odkud sem přichází migranti, že také Evropská unie a Česká republika také jim tam dává rozvojovou pomoc a že by bylo dobré, když tam dostávají dlouhé roky rozvojovou pomoc, aby s námi spolupracovali v oblasti migrace, si myslím, že by se mělo stát. A myslím si, že pan premiér by v tomto směru měl být důraznější, než doposud je. 

David BOREK, moderátor:

Pánové, na závěr, poprosím to vrátit trochu na Německo, i když vlastně s českým přesahem. Je důvod se bát Německa, které evidentně v posledních letech prokazuje svoji, možná nechtěnou, ale faktickou sílu zásadním způsobem rozhodovat o dění na evropském kontinentu? Migrační krize, předtím řecká krize, to všechno neslo silné otisky německých přání. Pane Benešíku. 


Ondřej BENEŠÍK, poslanec; předseda výboru pro evropské záležitosti PS /KDU-ČSL/:

Já bych ještě krátce reagoval na to, co tady zaznělo. Před 15 lety, když jsme nebyli v Evropské unii, tak asi dva kilometry od toho místa, na kterém teď stojím, na moravsko-slovenském pomezí, tak pobíhaly denně desítky, možná někdy i stovky uprchlíků ze Srí Lanky, z Pákistánu a podobně. Dneska tady žádné nemáme. Čili tady je vidět, že asi česká vláda, byť nemá chráněné hranice, jak tehdy měla vláda Miloše Zemana a Václava Klause, tak asi postupuje správně. To je první věc. No a  co se týče vaší otázky, tak Německo, víte, existuje takový termín, který se říká „deutsche angscht“, který se dokonce vpašoval i do angličtiny, čili „německý strach“. Německo je v podstatě odsouzeno k tomu v momentální situaci v Evropě, aby jaksi bylo lídrem té Evropské unie, protože ty další silné velké státy prostě na to nemají. Nemají na to ekonomicky nebo politicky, ale sami Němci, pokud vím, si to příliš nepřejí. 

David BOREK, moderátor:

Jenom, pane Benešíku, pardon, já tomu rozumím. To, co říkáte, jenom si nepamatuji, že před těmi 10 a něco lety, když se vstupovalo do Evropské unie, že by nám někdo z tehdejších proevropských politiků říkal, že tady budou nějací lídři. Já měl pocit, že evropská integrace tady nebyla vyslovována s tím, že logicky tady budou lídři Evropy. Tady mělo být několik zcela rovnocenných členských států. 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec; předseda výboru pro evropské záležitosti PS /KDU-ČSL/:

Ano, ale respektive ty státy tady musí nějakým způsobem v těch institucích působit. Čili, Německo prostě využívá a bohužel musí využívat té své ekonomické síly, té své velikost, k tomu aby  nějakým způsobem tu Evropu korigovalo nebo respektive, ne řídilo, ale jaksi dávalo, zanechávalo tu svoji stopu. Ale to je prostě spíš záležitost ne silného Německa, ale spíše slabosti nebo neschopnost ostatních států převzít iniciativu. 


David BOREK, moderátor:

Pane Vystrčile, Německo jako obava? 

Miloš VYSTRČIL, 1. místopředseda senátorského klubu strany a místopředseda strany /ODS/:   

Jednak musím říct, že jsem nevěděl to, že jestli někdo dělá dobře nebo špatně migrační politiku, se pozná podle toho, jestli utečenci nebo uprchlíci ze Srí Lanky běhají někde v těch místech, kde stojí pan kolega Benešík. Ale k té vaší otázce, tak já si myslím, že hrozně důležité je, abychom si jako Česká republika zachovali zvednutou hlavu, abychom uměli argumentovat, abychom si zachovali svoji důstojnost a před nikým se nehrbili. A to si myslím, že je velmi důležité, protože pokud to nebudeme dělat a nebudou to s námi dělat i ostatní státy, tak potom hrozí, že to Německo jaksi přirozeně bude mít snahu diktovat celé Evropě ty věci, které jsou pro něj výhodné, nebo které jemu se líbí. A to si myslím, že by nebylo dobře pro nikoho - ani pro nás, ani pro Německo, ani pro kteroukoli další zemi v Evropské unii nebo v Evropě. 


David BOREK, moderátor:

Ondřej Benešík, Miloš Vystrčil. Pánové, děkujeme za minuty, které jste věnovali Událostem, komentářům. Na shledanou. 

Miloš VYSTRČIL, 1. místopředseda senátorského klubu strany a místopředseda strany /ODS/:  

Na shledanou dobrou noc. 


Ondřej BENEŠÍK, poslanec; předseda výboru pro evropské záležitosti PS /KDU-ČSL/:

Děkuji, na shledanou.