Ohrazuji se proti napadání v nedělních OVM
2. dubna 2012

Pavel Drobil: Ohrazuji se proti napadání v nedělních OVM

(www.ods.cz) Důrazně se ohrazuji proti manipulativnímu a neobjektivnímu napadání mé osoby a práce v čele dozorčí rady Lesů ČR, kterého se v nedělním pořadu OVM dopustil jeho moderátor Václav Moravec. Jako nástroj mu posloužil Kontrolní závěr NKÚ z kontroly provedené v loňském roce v Lesích České republiky, s. p.

Bez toho, aby mi dal alespoň minimální prostor vyjádřit se k tématu, tak jako se mohl ke „své“ Zvěřinové kuchařce vyjádřit pan Radek John, zneužíval pan Moravec mé jméno ke svým interpretacím závěrů NKÚ. Celé jeho vystupování k uvedenému tématu mělo evidentně vzbudit v divácích dojem, že jsem se v pozici předsedy dozorčí rady Lesů ČR já nebo i její ostatní členové dopouštěl něčeho nezákonného. Takovou interpretaci zásadně odmítám.

Jsem přesvědčen, že novinář, který ctí princip vyváženosti a objektivity, by měl osobám, o kterých chce ve svém pořadu hovořit, poskytnout alespoň minimální prostor pro vyjádření. Pokud by tak Václav Moravec učinil, mohl se dozvědět např. skutečnosti, které uvádím níže.

 

Hlavní fakta k mému působení v čele dozorčí rady Lesů ČR

V čele dozorčí rady LČR jsem stál něco málo přes tři roky. Dozorčí rada LČR, ani její předseda nemají k dispozici žádný placený aparát s výjimkou tajemníka dozorčí rady, který je zaměstnancem LČR a tato funkce není hlavní náplní jeho práce. Přitom LČR jsou firma svým významem a majetkem srovnatelná s ČEZ a.s. Jako předseda dozorčí rady jsem za výkon této funkce pobíral odměnu cca 2.500,-- Kč měsíčně. Je zřejmé, že takto ohodnocená funkce nikomu neumožní, aby se této odpovědné funkci věnoval na plný úvazek, jak by si zasloužila. Funkci jsem se snažil vykonávat nikoliv formálně, jak by asi odpovídalo jejímu ocenění, ale aktivně. To znamenalo, že s vedením podniku a zakladatelem jsem byl ve styku nejen jednou za dva měsíce při jednání dozorčí rady, ale minimálně jednou za týden. Navíc v období mého působení se vyjednávalo a vyjednalo nastavení obchodní politiky LČR na několik let dopředu. A jak to byl složitý proces a vůbec celá situace v LČR v uvedeném období, o tom vypovídá i to, že jako předseda dozorčí rady jsem zažil tři generální ředitele.

Co řeší kontrolní závěr ve vztahu k dozorčí radě? V zásadě čtyři věci za dva roky a ani v jedné z nich, podle mého mínění, nebyl porušen zákon: 

1)   Odměnu poradce dozorčí rady, či jejího předsedy a konstatuje, že tento pobíral odměnu za výkon své funkce 15.000,-- Kč měsíčně po dobu 15 měsíců a LČR nepředložily s výjimkou řádně uzavřené smlouvy a fakturace jiné doklady o provedené práci. Náplní práce poradce byla zejména analýza ekonomických a účetních materiálů předkládaných dozorčí radě vedením podniku. A tuto práci poradce řádně odváděl a časově se neomezovala pouze na den zasedání dozorčí rady. Vzhledem k tomu, že jsem vzděláním právník a nikoliv ekonom, bylo pro mě i dozorčí radu důležité, abych byl schopen ekonomické materiály zpracovávané vedením LČR na dozorčí radě řádně projednat a ev. i oponovat. K výtce NKÚ, že vedení LČR nepředložilo kontrolorům písemné doklady o odvedené práci poradce, mohu uvést pouze tolik, že smlouvu s poradcem sjednávaly LČR a jaké podmínky pro fakturaci si sjednaly, jsem do nálezu nevěděl, neboť to ani nebylo v mé kompetenci. Po mně nikdo za celou dobu účinnosti smlouvy žádné hodnocení práce poradce nevyžadoval. Musím říci, že mě ani v průběhu kontroly nekontaktoval nikdo z NKÚ a nepožadoval žádné vysvětlení či stanovisko ke svým zjištěním.

2)   Revizi dočasně volných finančních prostředků, kdy NKÚ konstatuje, že ministr zemědělství uložil generálnímu řediteli LČR v roce 2009 provést revizi využití dočasně volných finančních prostředků a výsledky revize projednat v dozorčí radě, která však výsledky této revize neprojednala. Analýza využití dočasně volných finančních prostředků byla zpracována na základě pokynu generálního ředitele LČR v průběhu roku 2009 a poskytnuta zakladateli. Jako předseda dozorčí rady mohu k závěru kontroly říct pouze tolik, že dozorčí rada takový materiál neměla k dispozici, a proto jej dozorčí rada ani nemohla projednat. Dozorčí rada nebyla, a to ani Ministerstvem zemědělství, požádána o zařazení takové revize na pořad zasedání dozorčí rady, takže nemohla ani z vlastní iniciativy požadovat předložení takového dokumentu k projednání.

3)   Neschválení auditora dozorčí radou. Ze zápisu z jednání dozorčí rady konaného 21. 10. 2010 vyplynulo, že ačkoliv auditor působil ve státním podniku na základě uzavřené smlouvy od 31. 7. 2008, nedošlo k jeho schválení dozorčí radou, přestože tato podmínka byla stanovena i ve smlouvě s auditorem. V této souvislosti musím konstatovat, že smlouvu s auditorem i její obsah vždy dojednává vedení podniku. Než je osoba auditora projednána v dozorčí radě, musí mít podle statutu LČR generální ředitel LČR k dispozici vyjádření zakladatele k osobě auditora (v předchozím statutu účinném do 6. 8. 2008 tato povinnost zakotvena nebyla). V tomto případě došlo, dle sdělení tajemníka dozorčí rady učiněného na zasedání dozorčí rady 21. 10. 2010, sice k faktickému schválení auditora na zasedání dozorčí rady již dříve, ale administrativním nedopatřením se tato skutečnost neobjevila v zápise z jednání dozorčí rady. K takovému administrativnímu pochybení mohlo dojít i tím, že namísto předložení standardního písemného materiálu o schválení auditora na zasedání dozorčí rady ze strany vedení podniku, došlo k projednání osoby auditora na dozorčí radě za jeho osobní přítomnosti. Tato administrativní chyba byla napravena dozorčí radou v říjnu 2010. Žádná újma státnímu podniku nevznikla, neboť jeho účetní závěrky byly řádně auditovány a práce auditora tak byla odvedena. V této záležitosti mohu přijmout odpovědnost za to, že jsem při podpisu příslušného zápisu nepostřehl chybějící údaj o projednání osoby auditora.

4)   Koncepci strategie a dalšího rozvoje podniku, jež byla LČR vypracována dle zadání a ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a byla schválena dozorčí radou dne 4. 3. 2010 v rozsahu určeném zakladatelem.

Závěrem se musím ještě vyjádřit i k tolikrát opakovanému výroku z nahrávky rozhovoru pánů Knetiga a Michálka o „krádežích za bílého dne v LČR“. I tento výrok, který bez znalosti souvislosti a kontextu ve svém pořadu několikrát zmínil pan Moravec, je ukázkou toho, jak může být pořizováním a zejména zveřejňováním nahrávek soukromých hovorů, dáván slovům jiný význam, než jaký zamýšlel jejich autor. Výraz o „krádeži za bílého dne“ není výraz použitý panem Knetigem k popsání nelegálního nakládání s majetkem LČR. Tento výraz jsem použil já, jako tehdejší předseda dozorčí rady LČR v rozhovoru s panem Knetigem poté, kdy v polovině roku 2008 tehdejší generální ředitel Lesů ČR Ing. Novák nevypovězením smlouvy s Hradeckou lesní a dřevařskou společností a.s., na další tři roky automaticky prodloužil dominantní postavení této společnosti v obchodu se dřevem realizovaným pro LČR. Tuto smlouvu jsem jako předseda dozorčí rady jak na zasedáních dozorčí rady, tak před tehdejším ministrem zemědělství kritizoval, a to i veřejně v médiích, neboť jsem ji považoval za nevýhodnou (nikoliv však nelegální!) pro LČR a usiloval jsem o její ukončení. Když byla automaticky prodloužena, tak jsem v hovorové nadsázce pro legální, ale z mého pohledu ekonomicky nevýhodnou situaci, použil termín „krádež za bílého dne“. Naprosto nadále odmítám manipulativní a dezinterpretovaný význam, který těmto slovům podsouval ve svém pořadu i Václav Moravec.

dokument: prava-5-15.pdf

Mgr. Pavel Drobil

Mgr. Pavel Drobil

člen oblastní rady

Více o autorovi