Události, komentáře: Uprchlíci proudí zpět do Turecka
Dohoda mezi Evropskou unií a Tureckem začíná fungovat v praxi. Unie doufá, že vracení migrantů odradí ty ostatní od cesty po moři. Zatím ale od konce března na řecké ostrovy přibylo přes 4000 migrantů. Téma Událostí, komentářů pro europoslance Jana Zahradila.
Celý rozhovor s Janem Zahradilem můžete zhlédnout na ČT24.
David BOREK, moderátor:
Nu a já v našem vysílání zdravím teď jednak místopředsedu výboru pro obranu Bohuslava Chalupa za hnutí ANO. Vítejte, hezký večer.
Bohuslav CHALUPA, místopředseda výboru pro obranu PS PČR /ANO/:
Dobrý večer.
David BOREK, moderátor:
A je tu s námi také Jan Zahradil, europoslanec za ODS, vítejte.
Jan ZAHRADIL, předseda AECR a europoslanec /ODS/:
Dobrý večer.
David BOREK, moderátor:
Pane Chalupo, ta dohoda s Tureckem a onen trojúhelník migrační, který má být a který dnes byl spuštěn, hodnotí vaše strana nebo vaše hnutí jak, prosím?
Bohuslav CHALUPA, místopředseda výboru pro obranu PS PČR /ANO/:
Já bych řekl, že to prozatím vnímáme s takovým pocitem opatrného optimismu. To znamená, že určitě tady došlo k nějakým dohodám, je potřeba teď vyčkat na to, jak to bude celé fungovat a jaké další problémy se objeví v souvislosti s tím, jak celý ten mechanismus bude probíhat.
David BOREK, moderátor:
Nu a když se tedy vrátíme k tomu, co říkala naše zpravodajka, doslova v těch samých minutách, ve kterých odjíždějí řízeně migranti z Řecka do Turecka, tak jiní přijíždějí naprosto neřízeně z Turecka do Řecka. Co si o tom myslet, pane Chalupo?
Bohuslav CHALUPA, místopředseda výboru pro obranu PS PČR /ANO/:
Myslím si to, co tam v podstatě bylo řečeno, že celý ten mechanismus sice nějakým způsobem tu situaci řeší, ale rozhodně to není 100% řešení, protože ta čísla, která máme, tak nám říkají, že v podstatě od začátku roku se do Evropy dostalo 170 tisíc migrantů a z toho 35 tisíc nelegálních. Je otázka samozřejmě, jak tedy Turecko v tomto směru brání těm pašerákům, aby se vůbec dostávali na moře a otevřela se nám italská cesta. To znamená, je to ze severní Afriky a podle zase údajů, které máme k dispozici, tam je přibližně asi 800 tisíc lidí, kteří čekají na otevření nějakého kanálu, aby mohli prostě nějakým způsobem se dostat na evropské břehy. Takže ono na řekněme směru Turecko - Řecko se nám to poněkud zklidnilo, nicméně, co se týká tedy směru severní Afriky - Itálie, tam nám to narůstá a to číslo 170 tisíc lidí rozhodně není číslo, které by bylo nějakým způsobem optimistické.
David BOREK, moderátor:
Pane Zahradile, vaše hodnocení těch prvních hodin fungování tohoto trojúhelníku?
Jan ZAHRADIL, předseda AECR a europoslanec /ODS/:
Právě proto, že jsou to první hodiny, tak je asi na hodnocení ještě brzo, ale ten princip jeden za jednoho my jsme jako parlamentní opozice kritizovali a nesouhlasili jsme s ním. A já jsem přesvědčen, že fungovat prostě nebude. S čím bychom souhlasili určitě, je poskytování finanční pomoci, technické pomoci, organizační pomoci uprchlickým táborům v Turecku, přímo v Turecku, ale ten princip jeden za jednoho podle mě je v zásadě přímo jako princip špatně.
David BOREK, moderátor:
Ostatně, pojďme si poslechnout, nejste poprvé hostem k tomuto tématu v Událostech, komentářích, co jsme si tady povídali v prosinci loňského roku. Jan Zahradil a jeho tehdejší názory na tureckou roli.
Jan ZAHRADIL, europoslanec; 1. místopředseda strany /ODS/ /Události, komentáře, 18. 12. 2015/:
Tady se vytvořila taková zvláštní atmosféra, jakože Turecko volně pouští uprchlíky ze Sýrie do Evropy, že se jich jakoby zbavuje a lifruje je, lidově řečeno, do Evropy. To není vůbec pravda. V táborech v jižním Turecku jsou v tuto chvíli dva miliony, znovu to zopakuji, dva miliony uprchlíků ze Sýrie, kteří by jinak už byli na cestě do Evropy. Já si myslím, že tady z toho je jasně patrné, že Turecko se snaží tu roli toho hraničního státu, jak se říká té „buffer zone“, té tlumící zóny mezi Evropou a tou válečnou zónou plnit, potřebuje k tomu samozřejmě finanční pomoc a tady, pokud česká vláda je ochotna na to nějaké finanční prostředky uvolnit, aby se ty kapacity uprchlických táborů zvýšily, tak my jako opozice to budeme podporovat.
David BOREK, moderátor:
V tomto jste vlastně konzistentní, ale...
Jan ZAHRADIL, předseda AECR a europoslanec /ODS/:
Ještě, abychom nebyli...
David BOREK, moderátor:
Ale který politik by přiznal, že není konzistentní. Dobře, pomoc Turecku jednoznačné „ano“, výměna jednoho za jednoho, jednoznačné „ne“, ale pak jsou tady věci, které jsou také zajímavé a podstatné a které jste nezmínil v té první odpovědi. Bezvízový styk s Tureckem jako cena, kterou Ankara získala za dohodu s Bruselem a také znovunakopnutí přístupových jednání Turecka do Evropské unie. Toto, jak hodnotíte?
Jan ZAHRADIL, předseda AECR a europoslanec /ODS/:
Pokud jde o tu první věc, tedy bezvízový režim s Tureckem nebo liberalizaci vízového režimu s Tureckem, tak tady je celkem zřetelný postoj Poslanecké sněmovny a ještě předtím výboru pro evropské záležitosti v parlamentu a obě tato tělesa odmítla tuto část dohody. Čili já myslím, že pokud vláda je odpovědná parlamentu, je odpovědná Poslanecké sněmovně, tak by se tohoto parlamentního vyjádření, tohoto názoru měla držet. Pokud jde o vyjednávání s Tureckem, tak všichni víme, že tam byly kapitoly, které byly blokovány některými zeměmi spíš z politických důvodů, Kyprem, Řeckem, Francií. Pokud tyto kapitoly budou uvolněny, tak dalšímu vyjednávání s Tureckem nic nebrání, ale v případě těch víz opravdu je zapotřebí, aby vláda respektovala názor parlamentu.
David BOREK, moderátor:
Pane Chalupo, když se hlasovalo v oné zmiňované chvíli v parlamentu nebo v dolní komoře o vízovém, o bezvízovém stylu pro Turecku a ona to odmítla, tak vy jste se zdržel hlasování. Vysvětlete nám, prosím, postoj váš a vašeho hnutí, které, zdůrazněme, ve své většině skutečně se zde spíše zdrželo hlasování v této, v této, v tomto hlasování?
Bohuslav CHALUPA, místopředseda výboru pro obranu PS PČR /ANO/:
My jsme při tom, když jsme to projednávali v poslaneckém klubu, tak jsme se dohodli, že to hlasování v podstatě bude, co se týká usnesení Poslanecké sněmovny, víceméně volné, to znamená, nebyli jsme vázáni žádným kompletním názorem poslaneckého klubu. Já jsem se zdržel, protože si myslím, že ten bezvízový styk není to pravé, co v podstatě bychom měli udělat. To znamená...
David BOREK, moderátor:
Ale proč jste tedy nehlasoval proti? Proč jste nehlasoval proti jako většina sněmovny?
Bohuslav CHALUPA, místopředseda výboru pro obranu PS PČR /ANO/:
Protože ty mé poznatky, nechci si hrát na nějakého odborníka, jako ten jednoznačný nesouhlas, těžko říct, jako opravdu je to o tom, jak celý ten mechanismus bude fungovat. Já osobně s Tureckem problém mám, protože, a to je otázka, nechci být nějakým způsobem útočný na pana europoslance, nicméně v době, kdy Turecko asi před 10 lety žádalo o vstup do Evropské unie, o přístupové rozhovory a další výhody, kdy to byl sekulární stát, kdy tam byla armáda, která to měla pod kontrolou, tak Německo a Evropská unie řekla Turecku jednoznačné „ne“ a dnes, když Turecko je v poněkud v jiné i politické situaci, máme tam pana prezidenta Erdogana a je tam porušování lidských práv a tak dále, tak v této chvíli najednou Evropa a Německo říká: Tak teď s tím nemáme problém. Takže to vidím jako jistý, jistý, jistou potíž a další potíž je v tom, že kdyby Evropská unie, Evropská unie a Brusel v minulých letech konaly to, co konat měly, to znamená, staraly se o obranu schengenského prostoru, o bezpečnostní věci, o rozpočty armád a podobné věci, tak bychom dneska nestáli v situaci, že v podstatě Turecko je prostě jediným, v této chvíli jediným východiskem, jak tu situaci řešit a samozřejmě celá Evropa v této chvíli tahá za ten kratší konec toho provazu. Kvůli tomu, že Evropská unie a lidi, kteří tam pracovali, nekonali.
David BOREK, moderátor:
A pane Zahradile, skutečně ODS, britští konzervativci a euroskeptické nebo eurorealistické, jak vy říkáte, síly skutečně byly dlouho nakloněny, nebo neměly problém s členstvím Turecka, ostatně byl tam jakýsi přiznaný záměr, čím širší bude Evropa geograficky, tím mělčí bude federalisticky nebo organizačně. Je tam posun u vás? A to se bavíme skutečně o tom finálním stavu, odmítáte členství Turecka v Evropské unii ?
Jan ZAHRADIL, předseda AECR a europoslanec /ODS/:
Až takhle drsně bych to neřekl, ale v každém případě, jestliže se Evropská unie jednou zavázala, že bude s Tureckem vyjednávat, tak má ta jednání dovést do nějakého stavu a pak, nechť se rozhodne, a to si musí každý stát rozhodnout sám, jestli chce, nebo nechce, aby Turecko bylo součástí Evropské unie.
David BOREK, moderátor:
A v takové fázi bude jaké rozhodnutí ODS?
Jan ZAHRADIL, předseda AECR a europoslanec /ODS/:
To nevím, protože ještě nejsme na konci těch vyjednávání. Ale jako velmi proturecký člověk a možná i svým způsobem výjimka v mojí vlastní straně, tak i já musím přiznat, ač nerad, že některé excesy, které pozorujeme dnes v Turecku, zejména ve vztahu k médiím, jsou velmi těžko přijatelné. Na druhé straně, Turecko je stále ještě demokracie, je to parlamentní demokracie, probíhají tam svobodné volby a...
David BOREK, moderátor:
Ne, promiňte, ale podle šetření Freedom House to není demokratický režim. Je to režim smíšeného typu. Není to režim, na který se dají uplatnit pravidla evropského kontinentu.
Jan ZAHRADIL, předseda AECR a europoslanec /ODS/:
Já si myslím, že z hlediska parlamentní demokracie je to stále ještě demokratický režim. Ale znovu říkám, ty věci, které se tam odehrávají třeba ve vztahu k médiím, tak ty nás určitě musí zneklidňovat.
David BOREK, moderátor:
Pane Chalupo, ještě, prosím, k tomu modelu jeden za jednoho. Pro některé kritiky migrace v této zemi přece není problémem jenom neřízená migrace, je prostě problémem migrace z Blízkého východu, z kulturně odlišných zemí jako taková. Jak tomu rozumět, že český premiér byl náhle na summitu konfrontován s tímto tureckým návrhem a nakonec to Turecku i díky názoru české vlády prošlo? Jak se díváte na tento model tedy jeden za jednoho?
Bohuslav CHALUPA, místopředseda výboru pro obranu PS PČR /ANO/:
Ten model sám o sobě v této chvíli, nevidím to jako problém, pokud ještě navíc budou probíhat ty věci tak, že ti lidi skutečně budou nějakým způsobem prověřeni a budou brány celé rodiny, tak to jako úplně problém nevidím. Problém vidím v tom, že je otázka, jak vůbec můžeme prověřovat tu masu lidí, u kterých víme, že mají falešné pasy, že v podstatě všichni mají den narození stejný a podobně. Nevím teda, jakým způsobem to vůbec jako chtějí ti lidé, kteří pracují v tom Frontexu a další, kteří budou na pomoc posláni, jakým způsobem toto budou řešit, protože já jako místopředseda výboru pro obranu, člen bezpečnostního výboru a dalších orgánů sněmovny, já celý aspekt migrace vnímám z toho bezpečnostního pohledu, na což mám v podstatě právo a snad jsem za to i dobře zaplacen, takže se snažím tyto věci více zvýrazňovat. Je otázka samozřejmě, jak se k tomu postaví poslanci, kteří to vidí víc sociálně nebo ekonomicky, nicméně já to vidím jako bezpečnostní problém a ta migrace jako taková, skutečně já ji vidím jako velmi zásadní bezpečnostní problém, problém organizační, problém...
David BOREK, moderátor:
Dobře, tak teď jste navršil další a další argumenty proti, ale tak mi jenom řekněte, jestli teda vy jako vládní hnutí, vládní strana, souhlasíte s tím, jak to nakonec...
Bohuslav CHALUPA, místopředseda výboru pro obranu PS PČR /ANO/:
Ano.
David BOREK, moderátor:
...dopadlo na tom summitu, že zástupce České republiky na tom summitu řekl, no, rozhodně neřekl, nevím, jak to přesně bylo, ale rozhodně neřekl: „Jsem zásadně proti.“
Bohuslav CHALUPA, místopředseda výboru pro obranu PS PČR /ANO/:
No, já jsem u toho také nebyl.
David BOREK, moderátor:
No, ale jste vládní, jste součást vládní koalice.
Bohuslav CHALUPA, místopředseda výboru pro obranu PS PČR /ANO/:
Ano. My nějakým způsobem samozřejmě panu premiérovi se snažíme vyjednat nebo doporučit nějaký mandát, který by měl pan premiér a vláda, která nás reprezentuje v Bruselu, dodržovat. Čemu byli vystaveni v Bruselu, jakému nátlaku, to já nevím, na druhou stranu říkám otevřeně, že dneska to vnímám tak, že to není úplně jakoby Evropská unie, ale je to „německá Evropská unie“, a pokud Německo, respektive paní Merkelová si jednostranně nebo dvoustranně dohodla s Tureckem nějaký prvotní nástřel toho, jak se to bude řešit, a pak do této situace v Bruselu postavili ostatní země, ostatní reprezentace s tím, že samozřejmě naše země nemá takový vliv jako větší země v Evropské unii, tak nevím, jakým způsobem to jednání proběhlo. A my samozřejmě se budeme pana premiéra ptát na to, jakým způsobem to proběhlo a jakým způsobem hájil tu základní pozici České republiky. Ale ta základní pozice z našeho pohledu je ta: ne trvalý relokační mechanismus. A budeme teď samozřejmě asi diskutovat o tom, jestli teda ten bezvízový styk je opravdu to, co, s čím by naše vláda v Bruselu měla souhlasit.
David BOREK, moderátor:
Pane Zahradile, stručně, prosím, doplňte.
Jan ZAHRADIL, předseda AECR a europoslanec /ODS/:
Já myslím, že pan premiér udělal zásadní chybu v tom, že když jede vyjednávat o tak důležité věci na Evropskou radu, jako je liberalizace vízového styku, že si to nepředjedná v Poslanecké sněmovně. A já se vůbec nedivím, že se k němu Poslanecká sněmovna zachovala ex post tak, jak se zachovala, protože to jsou věci, které nelze řešit jenom tak, že se řekne: Já tady mám mandát vlády, já s tím někam odjedu a já tam na něco kývnu. To jsou věci, které skutečně Poslanecká sněmovna a ten /souzvuk hlasů/ musí odkývat.
David BOREK, moderátor:
Abychom to korigovali, to příslušné usnesení sněmovny podpořilo 86 poslanců ze 153 přítomných. To není drtivá většina přítomných.
Jan ZAHRADIL, předseda AECR a europoslanec /ODS/:
Já tomu rozumím. Není to drtivá většina, ale i to, že v těch 86 najdete poslance vládní koalice, to o něčem svědčí. Takže zdaleka ne celá vládní koalice stojí za tím premiérovým rozhodnutím.
David BOREK, moderátor:
Migrace ještě jednou, tentokrát s významným českým přesahem. V případu části iráckých křesťanů, kteří o víkendu odjeli z Česka, nastal zvrat. Pětadvacet uprchlíků nakonec zůstává v Německu, požádali tam o azyl. Ministr vnitra Chovanec proto žádá po tamních úřadech vysvětlení. Podle něj měli Němci na základě mezinárodních smluv běžence vrátit do tuzemska. Vláda také posoudí, jestli nezruší projekt Nadačního fondu Generace 21. I když odešla, zdůrazněme, jen část z cizinců, kterým Česko nabídlo pomoc.
Milan CHOVANEC, ministr vnitra /ČSSD/ (záznam):
Německo jako nejhlasitější zastánce celoevropského řešení a takzvaných povinných kvót, tak de facto tyto lidi, kteří byli v České republice i na základě těch kvót, kde jsme byli přehlasováni, tak jim umožňuje z tohoto programu vyvázat a já si myslím, že to je precedenční rozhodnutí.
David BOREK, moderátor:
Pane Zahradile, prosím názor váš, ODS na tuto kauzu?
Jan ZAHRADIL, předseda AECR a europoslanec /ODS/:
Myslím, že to dokazuje dvě věci. Za prvé určitou naivitu nebo nezkušenost při vybírání těch samotných adeptů na žádost o azyl, ať už jim budeme říkat křesťané nebo jakkoli jinak. My prostě o skutečných motivech těch lidí toho víme pramálo a nikdy se to nedá 100 % pověřit. A za druhé, a tady bych asi souhlasil s ministrem, to zpochybňuje celý ten systém kvót, vůči němuž jsme se od začátku stavěli kriticky, protože, jak se ukazuje, ti lidé i na základě nějakých kvót mohou přijít do jedné země, ale vzápětí mohou přejít do jiné země, bez toho aby byli někam přidělováni. Čili zpochybňuje to vlastně celé to takzvané celoevropské řešení a ukazuje to, že ty kvóty od začátku byly špatně a že fungovat nebudou.
David BOREK, moderátor:
A vliv toho, že tady v Česku někteří lidé i proti křesťanským, byť arabským migrantům, protestovali?
Jan ZAHRADIL, předseda AECR a europoslanec /ODS/:
Víte, já to označování křesťanské, nekřesťanské, mně se to prostě z principu nelíbí. To už, kdybychom to chtěli takto selektovat, tak bychom mohli říct, že budeme z těch zemí vybírat ateisty, protože to je koneckonců asi nejpronásledovanější menšina. Tam jsou na tom ještě hůř než křesťané. Takže já bych to tak úplně s tím náboženstvím nespojoval. Lidé prostě jsou podezřívaví obecně vůči migraci z tohoto regionu.
David BOREK, moderátor:
Pane Chalupo, já na vás jako na vládního koaličního poslance budu mít trochu pozměněnou otázku, protože o budoucnosti programu zmíněného - přesidlování křesťanských běženců do Česka, bude ve čtvrtek jednat vláda. Názor váš, názor hnutí ANO, coby koaliční strany? Jak by měla vláda vůči tomuto programu se postavit, po těch událostech z posledních dní?
Bohuslav CHALUPA, místopředseda výboru pro obranu PS PČR /ANO/:
Jak by se k němu měla postavit? Budeme v podstatě držet ty smlouvy, nebo smlouvy, tam, kde jsme byli přehlasováni, v podstatě nám nezbývá nic jiného, pokud nechceme být vyloženě anarchisti v té Evropské unii, tak nám nezbývá nic jiného, než držet to, co, o čem se Evropská unie dohodla. Rozhodně trvá ten, ten odmítavý postoj k trvalému relokačnímu mechanismu, a pokud jde o tu záležitost, o které se konkrétně zmiňujete, samozřejmě chápu, že ti lidé jsou skutečně ve velmi ne, nezáviděníhodné situaci a že se nějakým způsobem rozhodli, to na to určitě mají právo. Jak říkal pan kolega Zahradil, svědčí to nejenom o tom, jak možná ne úplně správně je prováděn ten výběr těch lidí, to je jedna věc, ale bohužel to opět dosvědčuje to, že Německo opět se chová tak, že vlastně, když už neříká: „Pojďte všichni k nám...,“ tak říká, že v podstatě ta pravidla, která byla dohodnuta, v podstatě není nutné dodržet, protože ti lidé prostě, když chtějí do Německa, tak jim Německo opět jakoby umožňuje, aby se tam přesunuli. Já proti tomu nic nemám. Je to věc německých lidí, německých voličů, německých politiků. Nicméně, ať Německo nechce, abychom ty náklady, které jsou s tím spojené, nesli my jako Česká republika, když s tímto rozhodováním a s těmito jejich postupy nemáme nic společného.
David BOREK, moderátor:
Bohuslav Chalupa, Jan Zahradil. Děkujeme za návštěvu v Událostech, komentářích, na shledanou.
Jan ZAHRADIL, předseda AECR a europoslanec /ODS/:
Díky, na shledanou.
předseda Aliance evropských konzervativců a reformistů
