Novinky Mediální výstupy

Brno plánuje vracet dlužníky do městských bytů

Uvolněný náměstek brněnského primátora pro sociální věci Matěj Hollan (Žít Brno) a uvolněný zastupitel pro sociální věci, tedy stejnou agendu, Martin Freund (Žít Brno), se nedávno pochlubili připravovaným sociálním projektem s názvem „Pilotní testování rychlého zabydlení rodin s dětmi (Rapid Re-Housing)“. Navenek působí sympaticky, v brněnském provedení však skrývá nebezpečný precedent.

Jak už bývá zvykem, informací k projektu příliš není. Pouhý záměr byl zatím předložen pouze členům bytové komise a až dotazy přítomných odhalily, že město se na jeho podobě bude podílet minimálně a bude založen na netransparentních podmínkách. Deklaruje sice snahu o řešení bezdomovectví v Brně, v brněnském pojetí však nejspíš půjde o nebezpečný projekt typu sociálního inženýrství, který popře všechny rozumné a nezbytné kroky z minulosti. Nejen v rámci represe, tedy boje s neplatiči, ale především v otázce prevence jak neplatičství předcházet.

O co jde? Partneři projektu – ostravská univerzita a organizace IQ Roma servis nastaví kritéria, na základě kterých provedou „pohovory“ s potenciálními uchazeči o účast v projektu a následně vyberou 150 rodin z ubytoven a podobných zařízení a z nich vylosují 50 rodin, kterým město přidělí opravený byt. Brno do těchto kritérií dle dostupných informací nebude moci mluvit. Překážkou nebudou ani statisícové dluhy, které vybraná rodina nahromadila v minulosti, kdy městský byt bez placení nájemného obývala. Rada města Brna pak až v konečné fázi přidělí neprůhledně vybraným žadatelům opravené byty a to navíc v rozporu s platnými pravidly města.

V čem spatřujeme hlavní rizika a negativa celého projektu:

1) Projekt neřeší primárně otázku bezdomovectví a bude dle všeho zaměřen pouze na určitou skupinu rodin.

Politici z hnutí Žít Brno nepravdivě uvádějí, že jde o první pokus v Brně, jak bydlení lidí bez domova řešit, přitom již několik let v MČ Brno-střed a Brno-sever probíhá program spolupráce mezi městem a Armádou spásy ČR, např. v domě Bratislavská 40. Připravovaný projekt však s touto klíčovou organizaci jako partnerem nepočítá, naopak, bude založen na spolupráci s organizací IQ Roma servis, která v této oblasti nemá takové zkušenosti.  Projekt zároveň deklaruje, že primárně ho budou zajímat „početné domácnosti“, což dle našeho názoru může vést k tomu, že přednost dostane domácnost s účelovou návštěvou příbuzných, před například pracující matkou samoživitelkou, žijící v azylovém domě.

 2) Nejsou dosud stanovena transparentní a jednoznačná kritéria výběru vhodných rodin a město se na jejich tvorbě ani nemá podílet.

Z dostupných informací plyne, že projekt stanovil pouze vágní podmínky pro výběr žadatelů. Bude stačit, když uchazeč „deklaruje potřebu sociální pomoci“, „deklaruje připravenost 1x týdně strpět návštěvu sociálního pracovníka v bytě“ a „vyjádří souhlas s účastí na výzkumu“. Jediným uchopitelným je pak povinnost platit nájemné ze sociálních dávek přímo pronajímateli.

3) Projekt nebude vyžadovat povinnost přijmout zaměstnání při zapojení uchazeče.

Považujeme za nezbytné, aby tato povinnost stanovena byla. Domníváme se, že bydlení vybraných rodin by nemělo být do budoucna závislé pouze na čerpaných sociálních dávkách, ale uchazeči (alespoň jeden z členů rodiny), by se měl zapojit do pracovního procesu. Město, respektive městské části toto mohou sami ovlivnit, například nabídnutím již existujících veřejně prospěšných prací (úklid města).

4) Byty budou přidělovány i dlužníkům vůči městu Brnu.

Město, které takového dlužníka z městského bytu dříve složitě vypovědělo, ho nyní bude do opraveného bytu vracet a dluhy mu nejspíš odpustí. To považujeme za neakceptovatelné a zcela demotivační vůči těm, kteří v minulosti své dluhy řešily a splatily. K rodině v domě, která se se svým dluhem v minulosti dokázala vyrovnat, se nyní nastěhuje rodina z ubytovny, která splatit dluh městu v minulosti odmítla, z městského bytu byla vypovězena, ocitla se v soukromé ubytovně (kde mimochodem byla schopná poplatek ze sociálních dávek platit) a město ji nyní podá pomocnou ruku, dluh smázne, a ještě ji obdaří opraveným bytem, ke kterému ji předá klíče. Jak to asi na sousedy, kteří si kvůli řešení dluhové situace našli práci, přizpůsobili život tak, aby dluh spláceli a udrželi si tak bydlení, bude působit? Jsme přesvědčeni, že zcela demotivačně. Smysl v minulosti zavedených a fungujících opatření a programů (Desatero pro boj s neplatiči, Druhá šance apod.) tak bude popřen, když dlužníci zjistí, že existuje i jiná, pohodlnější cesta, jak si udržet bydlení a neplnit své povinnosti. 

 

Projekt by měl být schvalován na únorovém Zastupitelstvu města Brna.

„Jeho podporu si dokážeme představit pouze za podmínky, že město zároveň stanoví transparentní kritéria výběru uchazečů, nepřipustí výběr těch, kteří v minulosti odmítli řešit své problémy s dluhy a zároveň stanoví uchazečům povinnost pracovat. Pokud tomu tak nebude, je celý projekt kontraproduktivní a ještě zvýší sociální problémy v některých lokalitách města“, konstatoval předseda brněnské ODS Libor Šťástka.

 

Celý projekt má mít náklady takřka10 mil. korun, z toho náklady města budou 4 miliony, případně několik set tisíc korun, pokud se podaří získat evropské dotace. Na jeho realizaci bude vytvořeno několik nových pracovních úvazků v rámci Magistrátu města Brna.