Evropa měla vyslat uprchlíkům varovný signál, místo toho je Merkelová otevřeně pozvala
13. prosince 2015

Evžen Tošenovský: Evropa měla vyslat uprchlíkům varovný signál, místo toho je Merkelová otevřeně pozvala

(www.parlamentnilisty.cz) ROK 2015 - A CO DÁL? Vadí mu omezování svobody různými regulacemi a opatřeními, ke kterým prý nyní měla přistoupit česká vláda. Také si myslí, že popularita hnutí ANO bude postupně slábnout. A v Evropské unii by si měli konečně sundat růžové brýle. Bývalý ostravský primátor a někdejší kandidát na křeslo předsedy ODS Evžen Tošenovský bilancoval uplynulý rok.

 

Někteří označují rok 2015, který je téměř za námi, dokonce za nejsložitější rok od Sametové revoluce. Masová nelegální migrace, občanská válka na Ukrajině, řecká krize, teroristické útoky a hrozba jejich pokračování... V čem byl podle vás rok 2015 především přelomový? A co zapříčinilo všechny ty negativní události, které měly celosvětový dopad. 

Osobně rok 2015 za přelomový nepovažuji, spíše bych řekl, že se seběhlo více dějů, které se kupily několik předchozích let a nebyly dostatečně vážně vnímány. Tímto prizmatem nahlíženo, souhlasím, že mohou být události letošního roku vnímány jako přelomové. Například problém Řecka přece narůstal od jeho vstupu do EU, to byl ten přelomový moment, protože přistoupil člen, který falšoval fakta, čísla. Ani Ukrajina není záležitostí pouze roku 2015. O neustále rostoucím napětí na vnitřní politické scéně země včetně každoročních stresů s dodávkami plynu do Evropy víme dlouho. Bohužel ani migrační krize nezačala letos, trvá již delší čas, jen jsme ji jinak vnímali. Tím naznačuji, že důvodů různě rozložených v čase je mnoho... 

Tématem číslo jedna se stala migrační krize. Do Evropy se dostávají stovky tisíc lidí, o kterých údajně nic nevíme. Když se s odstupem podíváme na průběh krize v roce 2015, co lze považovat za úspěch v jednání Evropské unie v tomto kontextu a v čem naopak evropské elity selhaly? 

Nejen média vnímají v tuto chvíli migrační krizi jako téma číslo jedna, „uprchlické téma“ hýbe společností napříč Evropou. Komise, ale i Rada Evropské unie (tedy členské státy), zásadně nezvládly rychle přijmout jednoznačnou strategii postupu zejména ochrany vnějších unijních hranic, stanovení přesných, nepřekročitelných pravidel při přijímání lidí se statutem uprchlíka a podobně. Komise naprosto nerozumně mnoho měsíců tlačila na kvóty, které neodpovídaly počtu žadatelů o azyl už ve chvíli vyhlašování. Navíc EU jako celek nevyslala žádný signál, který by uprchlíky odrazoval od riskantní cesty, ale naopak je jménem kancléřky Merkelové otevřeně pozvala. Co si zaslouží ocenění, jsou poslední návrhy finanční podpory nárazových míst i mimo EU a snaha jednat s Tureckem. 

V souvislosti s migrační krizí se i česká politická scéna začala polarizovat. Atmosféra posledních dní alespoň z hlediska některých médií působí tak, že každý v této zemi nenávidí Miloše Zemana, a to včetně premiéra republiky, který ho obvinil z šíření nenávisti. Prezident Zeman prý rozděluje národ, spolčuje se s extremisty. Prožili jsme další „antizemanovský podzim“? A bude takové názorové rozdělení ve společnosti gradovat? Za co byste prezidenta pochválil a naopak zač zaslouží kritiku? 

Těžko se mi komentuje mediální obraz prezidenta. Názorová polarizace společnosti je do jisté míry přirozená. Celý ideologický systém pravice a levice je vlastně postaven na principu polarizace. Zákonodárci, kteří rozhodovali o přímé volbě hlavy státu, přece museli počítat s tím, že se do takové situace můžeme dostat. Pakliže po přímé volbě ústava nedoznala patřičných změn, nemůžeme se divit, že prezident může polarizovat společnost - záleží na jeho osobnosti. Co bych kvitoval je, že prezident nepreferuje žádnou politickou stranu a „šije" do všech stejně. Výrazně mi vadí určité oslabování Severoatlantických vazeb a přílišný populismus, ostatně s mnohými postoji politicky nesouhlasím, ale to je na dlouhou politickou debatu. 

Něco podobného jako v České republice se dalo pozorovat i v celoevropském kontextu. Jakoby se část Evropanů odklonila od dosavadních elitních politiků typu Merkelové nebo představitelů EU a přiklonila se k euroskeptickým a antiuprchlickým silám. Je to zdravý vývoj? Jde o reakci na konkrétní situaci, nebo na dlouhodobě neutěšený stav soužití menšin v Evropě s většinou? Objevují se též názory, že ke krajní pravici se kloní lidé, kterým se zdá, že je přestala hájit běžná levice. Co na to vše říci, a co v té souvislosti čekat příští rok? Bude řada voleb, mluví se i konkrétně o přežití Angely Merkelové. 

Za současnou situaci v celé Evropě mohou slabé, neřku-li slabošské postoje vrcholných figur Evropské unie. Jednoznačně nám chybí velké osobnosti, které by nepodléhaly okamžitým líbivým gestům, ale dívaly by se do budoucna a měly snahu přesvědčit veřejnost o své pravdě. 

Stabilitou Evropské unie zatřásla také dluhová krize v Řecku, kdy se rozhodovalo o jejím dalším působení v eurozóně. Výsledkem je, že Řecko obdrželo překlenovací úvěr, zůstává v eurozóně a prý zavádí reformy. Evropská unie také nastartovala v souvislosti s tím řadu nových kontrolních mechanismů, které už ale řada zemí kritizuje. Prý ještě více zasahují do suverenity jednotlivých členských států a nerespektují určitá národní specifika. Jak hodnotit tento stav? Podaří se zabránit dalším krizím? Nehrozí rozpad EU, když například Velká Británie a také Dánsko přehodnocuje své členství v Unii? 

Neočekávám, že by Evropská unie směřovala do etapy zalité sluncem. Má-li loď Evropa doplout do klidného přístavu, je skutečně potřeba najít zcela jiný model jejího fungování a opustit „růžovou" federalistickou linii. 

Jak se změnilo v uplynulém roce postavení Ruska ve světě a jak situaci ovlivnily nedávné události jako konflikt s Tureckem nebo bombardování cílů v Sýrii na radikály z Islámského státu? 

Postavení Ruska se dlouhodobě mění a posiluje. Všechny vámi zmiňované okolnosti tomu jen napomáhají, neboť je Rusko ke svému prospěchu umí chytře využít. 

Nehrozí EU i energetický kolaps? Německo začne rušit svůj hlavní zdroj energie, jaderné elektrárny, evropská energetická síť je už hodně zastaralá a někteří idealisté stále více propagují obnovitelné zdroje energie (vodní, větrné a fotovoltaické elektrárny), i když nás experti upozorňují na to, že OZ nedokážou v žádném případě nahradit všechny staré zdroje. Je Evropa schopná se s tím vypořádat nebo nás čekají v příštích letech časté blackouty? 

Energetika je zásadním tématem Evropy, kdyby nepřišla migrační krize, zcela jistě by se jednalo o top téma. Mnohé výše zmiňované krize mají prapůvod právě v energetice, ať již se jedná o surovinové zdroje, neuvážené preference daných zdrojů navíc podpořené nesmyslnými dotacemi či naopak regulace. Pokud se budeme chtít vyhnout blackoutům, musíme začít jednat racionálně bez populistických opatření a idealistických výkřiků. 

Po ekonomické stránce prý předbíhá Spojené státy Čína. Například podle politologa Oskara Krejčího: „Je střídání hegemona nejcitlivější období v mezinárodních vztazích, kdy nejvíce hrozí velká válka.“ Jak se ekonomická síla či slabost Spojených států může projevit na mezinárodních vztazích? 

Ekonomická síla USA byla a vždy bude mít zásadní vliv na mezinárodní vztahy - bez ohledu na ekonomický vývoj dalších zemí světa. 

Jak moc ovlivní globální vývoj výsledky, ale i průběh a předvolební kampaň prezidentských voleb v USA? Vyhraje „normální“ kandidát, nebo třeba Donald Trump či Bernie Sanders? 

Prezidentská kampaň v USA je velmi specifický děj, kterému je z Evropy, natož z malé české kotliny, dost těžko plně porozumět... Bohužel, veřejnosti prezentovaný mediální pohled příliš nenapomáhá tomu, abychom pochopili, proč se prezidentská kampaň dělá tak, jak se dělá. 

Jaká je vaše prognóza budoucího vývoje Evropy v roce 2016? Poradíme si konečně s migrační krizí nebo se nakonec všichni tak trochu staneme obětí novodobého džihádu a evropská civilizace nastoupí cestu k postupnému úpadku, jak varují někteří analytici? 

Mám obavu, že příští rok může přinést ještě další nárůst migračního proudu. EU totiž nevysílá žádné jasné signály, že se shodla na jednoznačně jasné strategii. 

Kdo se stal v letošním roce, z vašeho pohledu, nejvýraznější postavou české politické scény a proč? Do jaké míry splnili očekávání anebo naopak zklamali prezident Miloš Zeman, Andrej Babiš, Bohuslav Sobotka a Miroslav Kalousek? 

Tak to by bylo na tři stránky.. Z vámi jmenovaných politiků mne ani jeden nepřekvapil. Jsou to dlouhodobí hráči, kteří vědí, co a proč dělají. Jediné, co mne překvapuje, je výše popularity pana Babiše. Mám za to, že lidé si zřejmě neuvědomují, jak často je tento politik ve střetu zájmů, který ovšem u jiných politiků výrazně vadí a je neakceptovatelný...Ukazuje to, jak jsou občané zcela zmateni z chápání české politické scény. 

Kdo na politické scéně příští rok posílí, kdo propadne? Ať už díky krajským volbám, nebo případným otřesům ve vládní koalici, nebo vývoji ve světě? Babiš, ČSSD, komunisté a radikální levice, protievropská a prootiimigrační pravice (konkrétně která?), proevropská pravice, někdo jiný...? 

Jsem přesvědčen, že posílí ODS a začne slábnout hvězda ANO. Asi očekávaná odpověď, od politika ODS, že ano? 

Nejmenovaní politici a publicisté nás straší, že nám, Čechům, hrozí ztráta svobody. Prstem ukazují zejména na Andreje Babiše. Přiblíží se příští rok něco takového? 

Ano, to se opravdu děje a mne velmi udivuje, že nezávislá média, jakožto strážci svobody, to nevnímají. Každé legislativní opatření, každá regulace nám kus svobodného rozhodování berou. Je až neuvěřitelné, jaký rozsah svobody nám je omezován v současné době. 


Bilanční rozhovor s místopředsedou ODS Evženem Tošenovským vyšel na serveru ParlamentniListy.cz.

 

Ing. Evžen Tošenovský

Ing. Evžen Tošenovský

místopředseda strany, poslanec EP

Více o autorovi